Užívání tabáku, alkoholu, nelegálních látek nebo zneužívání léků na předpis u těhotných žen může mít zdravotní důsledky také pro novorozence, protože mnoho z nich snadno prochází placentou a dostanou se tak k plodu. Užívání návykových látek se v posledním desetiletí zvyšuje. Podle nových a přesnějších údajů je celosvětový odhad počtu osob, které v uplynulém roce užily návykovou látku 292 milionů (5,6 % populace ve věku 15 až 64 let). To je o 20 % více než před deseti lety, částečně v důsledku růstu populace (UNODC, 2024).
Pravidelné užívání některých návykových látek může způsobit novorozenecký abstinenční syndrom (NAS), kterým dítě prochází po narození. Většina výzkumů v této oblasti se zaměřuje na účinky opioidů. Údaje však ukázaly, že užívání alkoholu, barbiturátů, benzodiazepinů a kofeinu během těhotenství může abstinenční příznaky rovněž způsobit. Typ a závažnost abstinenčních příznaků u dítěte závisí na užívané látce i na délce a frekvenci užívání, na metabolizmu matky a na tom, zda se dítě narodilo v plánovaném nebo předčasném termínu (NIDA, 2015).
Mezi nejčastěji užívané látky v těhotenství patří tabák, následovaný alkoholem, konopím, kokainem a dalšími návykovými látkami. Užívání více návykových látek během těhotenství se může vyskytovat až u poloviny všech těhotných žen, které užívají návykové látky. Těhotenství a mateřství navíc může být silnou motivací, ale i překážkou ve zotavení (EUDA, 2023). Tato zjištění naznačují, že je třeba zlepšit povědomí o užívání návykových látek v průběhu těhotenství a v období po porodu. Užívání návykových látek v těhotenství je významným problémem veřejného zdraví.
Různé látky a jejich vliv na plod
Detaily ukazují, že kouření v těhotenství má široké následky, včetně rizika mimoděložních těhotenství, spontánních potratů, abrupce placenty, placenta previa, předčasného protržení plodových blan a porodu. Zároveň se uvádí vyšší výskyt preeklampsie a negativní vliv na kojení. Prevalence kouření v těhotenství v České republice se pohybuje Between 6 a 24 %, globálně 12-25 %; data jsou pravděpodobně podhodnocená (Cook et al., 2017; Šídová a Šťastná, 2015). Alkohol konzumuje dle odhadů zhruba 35 ze 100 těhotných žen. Konopí je nejčastěji užívanou nelegální látkou a má potenciál zasahovat do neurologického vývoje. U opioidů a amfetaminů jsou odhady rozděleny na užívání na předpis a bez předpisu. Odhady užívání amfetaminů bez předpisu mezi těhotnými ženami se pohybují od 0,7 % do 5,2 %, často ve spojení s dalším užíváním alkoholu, tabáku a dalších látek.
Učinky na plod a následky
- Kouření během těhotenství zvyšuje riziko problémů s vývojem plodu, fetální tabákový syndrom, riziko náhlého úmrtí novorozence, vrozené vývojové vady a dýchací potíže.
- Alkohol v žádné bezpečné dávce v těhotenství neexistuje; embryo je zvláště citlivé na alkohol v prvním trimestru. Fetální alkoholový syndrom (FAS) zahrnuje nedostatečný růst, opožděný vývoj a kraniofaciální malformace; expozice alkoholu ve třetím trimestru může vést k dalším vývojovým problémům.
- Konopí během těhotenství může být spojeno s předčasným porodem, nízkou porodní hmotností a neurokognitivními a behaviorálními deficity, zejména při vyšších dávkách.
- Stimulancia jako kokain a metamfetamin jsou spojena s rizikem předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti a neurovývojových problémů.
- Opioidy v prenatálním období vyvolávají NAS (novorozenecký abstinenční syndrom), s nízkou porodní hmotností a respiračními a neurologickými problémy.
Nasazení NAS se hodnotí různými skórovacími systémy; v České republice se pro určení závažnosti NAS používá Finneganův skórovací systém. Důležité je, že těhotné ženy s poruchami způsobenými užíváním látek mohou čelit studu, obavám a provinilosti, a některé ani nemusí o gravidity vědět. WHO (2014) klade důraz na prevenci a zajištění přístupu k preventivním a terapeutickým službám bez stigmatizace.
Prevence, intervence a léčba
Prevence se zaměřuje na edukaci během těhotenství a poporodního období, aby se snížilo riziko užívání návykových látek. Služby pro těhotné a kojící ženy by měly být komplexní a zaměřené na snižování stigmatizace, diskriminace a marginalizace a měly by podporovat sociální začleňování v oblastech péče o děti, vzdělání, bydlení a pracovních příležitostí. Mezi vhodné intervence patří screening, krátká intervence, motivační rozhovory, individuální a rodinné poradenství a harm reduction (Doporučené klinické postupy v adiktologii, 2025).
Specificky v praxi těhotným ženám mohou pomoci specializovaná zařízení jako Centrum pro rodinu - Drop In, o. p. s., které spolupracuje s hygienickou službou a akademickou obcí. Vzájemná spolupráce a důsledná informovanost jsou klíčové pro bezpečné užívání medikace během těhotenství, a to včetně výběru léků první volby (např. paracetamol) a opatrné posuzování rizik při dalších lécích. Při léčbě bolesti a horečky by měla být upřednostněna bezpečná terapeutická strategie s ohledem na trimester a individuální rizika plodu.
Konkretní doporučení pro těhotné a kojení
První volba léků v těhotenství bývá paracetamol; ibuprofen a kyselina acetylsalicylová by měly být užívány jen po pečlivé konzultaci s lékařem. Kašel a bolesti v krku se řeší symptomaticky; lokální dezinfekční látky a vyžádané látky s ohledem na těhotenství. Antacida mohou být bezpečná volba při pálení žáhy; omeprazol je v některých případech použitelný. Při perorálním podání je důležité sledovat interakce a vyhnout se kombinovaným přípravkům, které obsahují látky nevhodné v těhotenství.
Hemoroidy během těhotenství jsou častým a nepříjemným problémem; hygienická péče a lokální léčba s dubovou kůrou a protizánětlivými účinky může zklidnit situaci. K léčbě mohou pomoci mast Procto-Glyvenol (od 4. měsíce těhotenství), čípky a masti bez omezení, a v případě potřeby i Venoruton pro zpevnění cév. Důležitá je hygiena a minimalizace podráždění, například při používání jemných prostředků obsahujících dubovou kůru a Aloe vera.
V případě potřeby by měly být bylinky a fytoterapie posuzovány konzultací s gynekologem či lékárníkem, protože některé látky mohou ovlivňovat plodnost či těhotenství různými mechanismy. Databáze AISLP a SÚKL poskytují důležité informace o bezpečnosti léčiv v těhotenství a kojení. Před startem užívání jakékoliv bylinky či léčiva je vhodné si potvrdit bezpečnost s odborníky a nepřehánět dávkování.

Faktory rizika a podpůrné intervence
- Rizikové faktory: nízké vzdělání, nízké socioekonomické postavení, duševní obtíže, trauma, souběžné užívání více látek, rodinná anamnéza užívání látek.
- Intervence: screening, krátká intervence, motivační rozhovory, individuální a rodinné poradenství, harm reduction a sdílení zdrojů pro sociální integraci.
- Podpora žen a jejich rodin: zajištění přístupu k preventivním a léčebným službám, zohlednění mlčenlivosti, respektování lidských práv a sociálního zázemí.
V závěru je nutné zdůraznit, že informace o bezpečnosti léčiv a fytoterapie se mohou měnit podle nových poznatků. Vždy se řiďte aktuálním SPC a národními doporučeními a konzultujte se svým ošetřujícím lékařem, lékárníkem a gynekologem.