Provádí se pouze v indikovaných případech při ohrožení zdraví nebo života matky či dítěte či v situacích, kdy vaginální porod není možný. Císařský řez je jedna z nejčastějších porodnických operací, který se řadí mezi tzv. velké břišní operace. Název je nejspíše odvozen z latinského slova caedere - tedy „řezat“, nikoli od „císař“.
Plánované a akutní císařské řezy v souvislosti s polohou a podmínkami porodu
Kolik se u nás dělá císařských řezů? V České republice končí císařským řezem každé čtvrté těhotenství, v roce 2021 to bylo 25,8 %. Mnoha žen se dotkne během života opakovaně. Zhruba třetina sekcí nastává neplánovaně během těhotenství nebo v průběhu porodu z různých méně či více akutních důvodů. Zbylé dvě třetiny jsou plánovány dopředu na základě lékařské indikace.
Ideální polohou, kterou by mělo miminko v děloze před porodem zaujmout, je poloha podélná - hlavičkou dolů. Stává se ale, že k této poloze v konci těhotenství nedojde a miminko je v děloze uložené v některé z tzv. nepravidelných poloh. Nejčastěji se jedná o polohu koncem pánevním, kdy miminko na děložní hrdlo nenaléhá hlavičkou, ale zadečkem či kolínkem nebo nožičkou. Poloha koncem pánevním je velmi častým důvodem provedení císařského, v mnoha porodnicích lze ale rodit vaginálně i v takové situaci, případně podstoupit pokus o zevní obrat na hlavičku.
Přestože většina vícečetných těhotenství je v Česku zakončena císařským řezem, existují případy, kdy je vaginální porod možný. Jedná se o situace, kdy mají obě miminka svoji placentu (tzv. bi-bi), a výjimečně i mono-bi, kdy je placenta společná. Záleží také na poloze prvního miminka, mělo by být uloženo hlavičkou směrem k děložnímu hrdlu. O způsobu porodu rozhodují ale i mnohé další faktory, např. vzájemná poloha miminek, jejich váha, symetrie, typ vícečetné gravidity nebo specifické komplikace takových těhotenství. Rozhodně se vyplatí zeptat se na zkušenost vybraného pracoviště s porody vícečetných těhotenství a řešení jejich komplikací. Čím více takových porodů na pracovišti proběhne, tím větší je jejich zkušenost.
Indikace a rizika k císařskému řezu v průběhu těhotenství
Porod trojčat je vždy veden císařským řezem. Rozhodnutí o císařském řezu v případě komplikace těhotenství je vesměs v rukou lékaře, situace by vám ale měla být srozumitelně vysvětlena. V některých kritických situacích nezbývá čas na vyvolání porodu a těhotenství se musí ukončit co nejdříve, např. v případě eklampsie, prudce se zhoršující preeklampsie či HELLP syndromu. V případě vcestné placenty (placenta praevia), kdy placenta částečně nebo úplně překrývá děložní branku, je nutný klidový režim ze strany ženy a většinou je indikován císařský řez. Výkon by měl být plánovaný a operace by měla být provedena dříve než v termínu porodu.
Polohu placenty určuje ultrazvukové vyšetření, diagnostika placenta praevia by vždy měla přijít až v závěrečných týdnech těhotenství. Pokud se na ultrazvuku v polovině těhotenství ukáže tzv. nízká poloha nasedání placenty, je možné, že se v následujících týdnech placenta vytáhne do obvyklejší polohy a vaginální porod bude možný. Těhotenství v myumatózní děloze může být spojeno s vyšším rizikem krvácení či předčasným porodem, horší funkcí dělohy při porodu a tedy častější nutností císařského řezu. Vždy ale závisí na zdravotním stavu konkrétní ženy, rozhodně neplatí, že děložní myomy znamenají automaticky císařský řez.
Vrozené vady dělohy jsou relativně časté a zdaleka ne všechny znemožňují vaginální porod. Z důvodu zvýšeného rizika u matky i u dítěte je každé těhotenství s podezřením na rozvoj preeklampsie ze strany lékařů intenzivně sledováno. S preeklampsií se pojí vyšší výskyt souvisejících komplikací, jako je abrupce placenty či růstová retardace plodu. Častěji je takové těhotenství ukončeno císařským řezem, případně je indikovaná indukce před termínem porodu. Vše je ale velmi individuální.
Komunikační a organizační aspekty plánovaného císařského řezu
Občas se ženy setkají také s nabídkou císařského řezu z důvodu oční či srdeční vady, diabetu nebo psychiatrické diagnózy. Tyto a jim podobné situace je třeba vždy individuálně vyhodnotit a případně požádat o další názor. Některé důvody k provedení císařského řezu jsou relativní a v každé porodnici se k nim staví jinak. Zatímco pro jednu porodnici je poloha koncem pánevním překážkou vaginálního porodu, jiná spontánní porod umožní. V případě plánovaného císařského řezu se někdy může vyplatit volit klidně i vzdálenější porodnici, která dokáže vyhovět vašim přáním ohledně přítomnosti partnera, bondingu s miminkem či poporodní péče. Mnohé postupy v českých porodnicích bohužel nejsou sjednocené, závisí na zvyklosti daného zařízení.
Pokud vás čeká plánovaný císařský řez, měla byste mít možnost probrat s lékařem průběh porodu, všechna rizika a také vaše otázky ohledně přítomnosti partnera či jiné doprovázející osoby na sále, bondingu s miminkem či pobytu na oddělení šestinedělí. Pokud se chystáte na vaginální porod, pravděpodobně se o císařském řezu dozvíte pouze z tzv. informovaného souhlasu, který obdržíte při registraci. Každá porodnice má informované souhlasy zpracovány jinak, liší se nejen množstvím informací, ale i stylem jazyka. Ptát se je naprosto normální a na respektující odpověď máte právo nejen během těhotenských poraden, ale i v případných akutních situacích.
Příprava na operaci a samotný výkon
Několik hodin před operací je nutné nejíst, je naopak vhodné dostatečně pít, ovšem ne všechny porodnice příjem tekutin před operací podporují. Některé porodnice vyžadují klystýr, holení v oblasti řezu, případně mají požadavky na úpravu nehtů či vyžadují čistou pleť bez make-upu. Porodní asistentka zavede močový katetr a žilní kanylu, nohy jsou staženy kompresními punčochami. Operační oblast je desinfikována a zarouškována sterilním krytím. Jsou podána antibiotika, případně léky proti zvracení. Cévku, jejíž aplikace může být nepříjemná, je možné zavést až po podání anestezie. Anesteziolog proveze buď spinální nebo celkovou anestezii. Po celou dobu by s vámi měl porodní tým komunikovat a dopředu informovat o všech úkonech, které následují. Některé porodnice umožňují přítomnost partnera či jiné doprovázející osoby na sále, což je pro ženu většinou velmi uklidňující a příjemné.
Po aplikaci anestezie lékař postupně přeruší 6 vrstev tkání - kůži, podkoží, fascii, svaly, pobřišnici a děložní stěnu. Po protržení vaku blan je miminko vybaveno z dutiny děložní a břišní. Ideálně se vyčká alespoň minutu na dotepání pupečníku. Následuje bonding, pokud je vše v pořádku a porodnice ho podporuje. Jsou podána uterotonika, která pomohou s odloučením placenty a sníží riziko krevní ztráty. Následně je placenta vybavena z dělohy a lékař zkontroluje stav děložní dutiny a rány. Následuje šití, které trvá asi 30 až 45 minut, pokud nedojde ke komplikacím. Žena je převezena na pooperační pokoj, JIP nebo nadstandardní pokoj oddělení šestinedělí.
Anestezie odeznívá 6 až 8 hodin. Asi 8 až 12 hodin po operaci žena vstává, v některých porodnicích je to i dříve. Časná vertikalizace je žádoucí pro rychlejší zotavení. Průběžně se kontroluje zdravotní stav. V některých porodnicích za ženou dochází fyzioterapeut, který vysvětlí péči o jizvu a nové pohybové návyky. Pokud je vše v pořádku, žena s miminkem je propuštěna domů 3. - 5. den po operaci. Některé ženy si po propuštění z porodnice zajistí péči komunitní porodní asistentky nebo duly, které pokračují v poporodní péči v domácím prostředí. Je velmi vhodné, aby žena po porodu navštívila gynekologického fyzioterapeuta, který má s rekonvalescencí po císařském řezu zkušenosti.
Bonding, přítomnost partnera a péče po zákroku
Ženy by měla mít informace o tom, jak pečovat o svou jizvu, aby předešla různým komplikacím. „To, že rodíte císařským řezem, z vás automaticky nedělá pasivní článek celého procesu. Ve svých rukách máte nejen porod, ale i to, co se bude dít po něm.“
Pokud máte představu o tom, jak chcete porod prožít, vyplatí se konzultace vašich přání i v dalších porodnicích. Některé ženy považují za důležité, aby měla porodnice špičkovou neonatologii, jiné si zase přejí, aby po narození miminka nedošlo k separaci. Rozhodujte se podle toho, co je pro vás důležité. Pokud je pro vás důležité prožít zrození společně s partnerem, hledejte porodnici, která tuto možnost standardně nabízí. Ptejte se, zda je možné, aby s vámi byl partner na sále. Při císařském řezu v částečné anestezii neexistuje objektivní důvod, proč by to nemohlo jít. Pokud si partner nepřeje spolupráci, můžete využít doprovod - porodní asistentku, dulu nebo jinou osobu.
Bonding po císařském řezu může být v různých porodnicích různý. Pokud bonding s matkou není možný (např. při celkové anestezii), je vhodné, aby ho zajistil otec miminka. Některé porodnice umožňují bonding a kontakt pokoji šestinedělí, jiné nikoli. Z pozice rodiče můžete rozhodovat o tom, jak bude miminko pečováno personálem, s výjimkou akutních stavů.
V některých porodnicích jsou ženy po operaci automaticky převedeny na JIP, zatímco miminko je na novorozenecké oddělení. Ostatní mohou zůstat na běžných či nadstandardních pokojích a mít nepřetržitý kontakt s miminkem. Pokud máte vlastní preference, informujte personál předem, případně formou porodního přání.
Dotepání pupečníku: kdy a proč se vyplatí
Pupečník zajišťuje zásobování dítěte kyslíkem a živinami. Po porodu pupečník nadále pulzuje a umožňuje placentární transfúzi, která může být pro novorozence významná. WHO doporučuje podvázat pupečník až po dotepání - tedy tehdy, když pulsace ustane a pupečník se zdá plochý. Tímto způsobem může dítě získat až pětinu krvního oběhu.
Historicky byla podvázání pupečníku častěji dříve, avšak moderní doporučení preferují pozdní podvázání. Různé organizace uvádí 3-5 minut jako optimální čas pro dotepání u všech novorozenců. Případné poznámky k milkingu (vytlačování krve z pupečníku) a dalším technikám mají za cíl maximalizovat placentární transfúzi, zejména u dětí ohrožených riziky spojenými s porodem.
U císařského řezu může být podvázání pupečníku provedeno okamžitě, avšak některé centra aplikují odložené podvázání i po císařském řezu. Pokud je potřeba, lze použít i techniku milkingu, která umožňuje rychlou transfuzi krve do novorozence. Při rozhodování o technice zohledněte zdravotní stav matky i dítěte a dostupné postupy v dané porodnici.

Specifické situace a doprovodné aspekty
V některých případech je dotepání pupečníku spojeno s lepšími výsledky u novorozenců - zejména u předčasně narozených dětí, kde snižuje riziko anémie a krvácení do mozku. U dětí narozených v termínu mohou delší doby dotepání souviset s vyšším rizikem některých komplikací, avšak výsledky nejsou jednoznačné. Důležité je vždy posouzení zdravotního stavu dítěte a matky a rozhodnutí individuálně spolu s ošetřujícím týmem.
Pokud je nutné ukončit těhotenství co nejdříve kvůli akutním stavům (eklampsie, HELLP, atd.), jedná se o nutnost rychlého rozhodnutí a provedení císařského řezu. Po porodu se může prakticky vyžadovat bonding či kontakt s miminkem podle možností dané porodnice a stavu ženy. Pokud se chystáte na plánovaný císařský řez a máte přání ohledně bonding, partnera na sále či přítomnosti jiné doprovodné osoby, na většině pracovišť je vhodné je projednat předem a případně zahrnout do porodního plánu.
Podpora a psychologický aspekt po císařském řezu
Po porodu není dopad na psychiku ženy vždy pozitivní a pocity zklamání či nejistoty jsou normální. Mít možnost svěřit se v bezpečném kruhu a vyhledat podporu porodní asistentky, duly či psychologa může být klíčové. Některé porodnice nabízejí laskavý či šetrný císařský řez s co největším respektem k přirozenému procesu, včetně bondingu a dotepání pupečníku v rámci operačního průběhu.
U plánovaného císařského řezu je vhodné probrat s lékařem vaše přání a možnosti v různých porodnicích. Bonding po porodu by měl být co nejvíce umožněn; pokud je to možné, můžete mít na sále partnera a později i kontakt s miminkem po příchodu na šestinedělí. V některých centrech je k dispozici bonding i na standardních pokojích, v jiných až po transferu do poporodní péče.
Odběr pupečníkové krve a dotepání: aktuální pohled
Pupeční šňůra zajišťuje zásobování dítěte kyslíkem a živinami. Někdy se diskutuje o možnostech odběru pupečníkové krve a o tom, zda je možné dotepat pupečník a současně provést odběr. Studie a doporučení se liší; v čase se uvádí, že pozdní podvázání nemusí vždy umožnit odběr a skladování krve, ale přínosy placentární transfúze bývají výhodné pro zdraví novorozence, zejména u předčasně narozených dětí. Důležité je vždy včasné informování o možnostech a respektování přání rodičů.

V ortodoxní praxi císařských řezů bývá pupečník podvázán po dotepání, pokud to stav pacienta dovolí. V situacích, kdy je nutná okamžitá péče o matku či dítě, může být zvolena rychlá varianta bez prodlevy, avšak i v těchto případech lze využít techniky podporující placentární transfúzi, jako je milking.