Dostatečný počet těhotných žen pro statistický výzkum: demografické, klinické a metodologické aspekty

Generace mladých lidí v socialistickém Československu většinou naplňovaly podobný scénář rodinného života, první děti měly ženy v průměru kolem 22 až 23 let a většinou v manželském svazku. Krátce po dokončení střední školy následovala svatba, stěhování od rodičů a o nějaký ten rok později narození prvního potomka. Rodičovské dráhy byly tehdy podobnější a jasněji strukturované, dnes je situace mnohem pestřejší a popsat nějaký průměr v podstatě nejde.

Proměna věku a vzdělání jako klíčové proměnné

Jako hlavní proměnnou pro pochopení společenských změn v rodinném chování jsme vzali vzdělání, které můžeme považovat za jakýsi indikátor společenského postavení. Například před dvaceti lety se soudilo, že s vyšším vzděláním klesá porodnost a vzdělanější matky mají méně dětí. Zdůraznil, že před dvaceti lety existovala silná provázanost mezi vzděláním a věkem prvního porodu a méně dětí měly ženy, které vstupovaly do rodičovství později. Postupně se však chování rozdílných skupin přiblížilo. Věk, kdy ženy mají první dítě, se výrazně posunul na pozdější dobu a také srovnal mezi vzdělanostními skupinami. Když se tedy podíváme na vývoj společnosti, tak nejvíc proměnili svůj přístup k zakládání rodiny středoškoláci.

Manželství, partnerská situace a jejich vliv na početnost porodů

Uvedl také, že v současnosti má na vstup do rodičovství větší vliv přístup k manželství jako instituci, která je s rodičovstvím historicky spojena. Stále více dětí se totiž rodí mimo manželství. Nejen že roste počet nesezdaných matek, ale tato skupina je i pestřejší. Už nejde jen o ženy z nižších vzdělanostních skupin bez partnera, ale stále častěji jde o ženy s partnerem nebo z vyšších sociálních vrstev. Vzdělání však hraje roli i tady. Manželství přitom ovlivňuje celkový počet dětí i odstupy mezi nimi. Podle Fučíka se například ukazuje, že když svobodná matka či rozvedená žena s dítětem vstoupí do druhého partnerství, tak má v průměru více dětí.

Trend stárnutí rodiček a jeho dopady na výzkum

V současné době máme v České republice jeden ohromný problém z hlediska perinatologie a porodnictví vůbec. Spočívá v tom, že u nás rodí čím dále více starší ženy. Spočívá v tom, že u nás rodí čím dále více starší ženy, upozornil v diskuzi MEDialogy vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Antonín Pařízek. A zdůraznil, že to přináší velká rizika. Je to problém už proto, že s věkem ženy se objevují nejrůznější civilizační choroby jako je vysoký krevní tlak, diabetes apod., a tyto ženy se tak častěji stávají rizikovými. Jinak řečeno nám stoupá skupina žen v naší zemi, které jsou v rizikovém těhotenství a naopak nám klesá počet žen v množině fyziologických těhotenství.

Jen v Praze je věkový průměr prvorodiček okolo 34 let. Starším rodičkám navíc musí porodníci až třikrát častěji ukončovat porod císařským řezem. Aby se rána zahojila, k tomu je ale třeba dva roky, a když žena chce mít další miminko, tak se pak dostává do věku téměř ke čtyřicítce. Klesá nám sice morbidita těhotných, ale zároveň s tím klesá počet možností, že ty ženy budou mít další děti.

Populační statistiky a kvalitativní aspekty dat

Každoročně v České republice proběhne okolo 110 tisíc porodů, které jsou vedené v 93 porodnicích. Perinatální úmrtnost poklesla pod pět promile, což Českou republiku dlouhodobě řadí mezi země světa s nejnižším počtem úmrtí dětí v období před porodem a krátce po něm. Pokles hlásí perinatologové i u předčasných porodů, a to na 7,8 procent. Rodí se i méně dvojčat - 1,4 % ze všech dětí. V České republice také ubývá porodů císařským řezem, v roce 2017 jich bylo 24,5 procent z celkového počtu porodů, což je méně než průměrný počet císařských řezů provedených v zemích Evropské unie. Za rok 2017 bylo nahlášeno deset úmrtí žen, které zemřely v průběhu těhotenství, porodu či šestinedělí.

Sběr údajů o novorozenci a jeho matce provádí Český statistický úřad přes matriky a dále i Ústav zdravotnických informací a statistiky přes hlásící zdravotnická zařízení. Databázi perinatologických dat každoročně organizuje také Sekce perinatální a fetomaternální medicíny České gynekologicko-porodnické společnosti.

Domácí porody a jejich vliv na dostupnost spolehlivých dat

Dalším závažným problémem, které české porodníky trápí, jsou tzv. domácí porody a alternativní porody, která média někdy dle Pařízka „přiživují nesmyslnou rétorikou“, ovšem málokdy se zdůrazňuje, že jde v tomto případě o velké ohrožení pro matku. Pařízek má dokonce za to, že kdybychom dali volnost vzniku tzv. porodních domů, a také čím dál větší počet maminek by rodilo doma, pak by již neumíraly promile, ale procenta. Kolik porodů v ČR neproběhne ve zdravotnickém zařízení? Podle porodníků se přitom vůbec neví, kolik přesně se vyskytuje komplikací při domácích porodech. V České republice totiž neexistují přesné a spolehlivé statistické údaje ani o počtu a průběhu, a už vůbec ne o výskytu komplikací u domácích porodů.

Přesná data nikdo neví, protože když porod neproběhne v porodnickém zařízení, tak se nám rozpadne na dvě skupiny žen. Za prvé to jsou ženy, u nichž nastane překotná děložní činnost, tedy překotný porod a tady se nedá nic dělat, je to mimořádná situace, a pak jsou ženy, které si úmyslně naplánují porod v domácím prostředí respektive mimo porodnické zařízení. Pořád se o tom mluví a denně se v médiích objevují články o plánovaném domácím porodu a my přesně nevíme, jestli jich je 400 nebo 800. Je to ale určitě pod jedno procento. Závažný problém je ale v tom, že vůbec k tomu nemáme registraci, neboť porodní asistentky, které vedou porody doma jako placenou službu, k tomu nevedou žádnou dokumentaci.

Podle něj ale musíme pamatovat na to, že až 35 procent porodů, které začnou dobře, se později zkomplikují. Výzva k výjezdu k porodu v chodu bývá pro zasahující tým náročná ze dvou důvodů - jednak je to malá praxe, a tudíž žádná rutina, a za druhé jsou to dva pacienti, za něž přebíráme zodpovědnost. Panuje zde ale jednoznačný konsenzus všech dotčených odborných společností organizovaných v České lékařské společnosti J. E. Purkyně, které domácí porody nepodporují a nedoporučují.

Infografika: Srovnání porodů v nemocnicích vs. domácích porodů a rizik

Kvalita perinatální péče a její význam pro výzkumné vzorky

Po přerušení kyslíku do těla plodu, nejčastěji jako důsledek nepředvídatelné pupečníkové komplikace či odloučení placenty, může dojít již po sedmé minutě k nevratnému poškození mozku plodu. Při masivním krvácení rodičky je samozřejmě taktéž rozhodujícím kritériem čas. Proto je iluzorní spoléhat se na zásah rychlé záchranné služby a následně na vyřešení kritické situace po převozu do zdravotnického zařízení.

Nejčastěji je definována hypoxie a asfyxie dítěte. (Hypoxie je nedostatečné zásobení organismu nebo jednotlivých tkání kyslíkem, způsobené snížením tenze kyslíku v arteriální krvi. Perinátální asfyxie je přerušení dodávky kyslíku do organismu, kterým vzniká hypoxémie (pokles pO2) a hyperkapnie (vzestup pCO2) a metabolická acidóza. Může přejít v ischémii neboli přerušení dodávky všech substrátů do tkání a orgánů a způsobit kompletní zástavu cirkulace.) Mezi komplikace, které se nedají poznat, patří opravdu tíseň plodu. Nemáme na to žádné monitory a řešíme jen to, co se manifestuje klinicky a to už bývá velmi pozdě.

Porodní asistentka Nika Daňková resuscitaci novorozence viděla osobně prý nespočetněkrát a několikrát ji i prováděla. Neumí si však představit, že by v domácím prostředí ona sama byla schopná takovou pomoc novorozenci poskytnout. Protože pokud se tato situace děje na porodním sále, tak mám v zádech své další kolegyně, které volají akutně pediatry, neonatology, dětské sestry a další odborníky a v pár vteřinách jsou schopni dítěti pomoci.

Mámy s plány | Mentální příprava na porod

Dostatečný počet těhotných žen pro statistický výzkum: metodické výzvy

Pro statistický výzkum je zásadní mít reprezentativní a kompletní data o tom, kdy ženy poprvé rodily, s jakým odstupem měly další dítě nebo v jaké byly partnerské situaci. Experti z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií MU a jejich studenti pracovali se speciálně upraveným souborem od Českého statistického úřadu, díky kterému měli k dispozici ojedinělé údaje o tom, kdy ženy poprvé rodily, s jakým odstupem měly další dítě nebo v jaké byly partnerské situaci. Sběr údajů o novorozenci a jeho matce provádí Český statistický úřad přes matriky a dále i Ústav zdravotnických informací a statistiky přes hlásící zdravotnická zařízení.

Při diskusi aktuálních hodnot úhrnné plodnosti je nezbytné hodnotit její vývoj v širším kontextu - časovém i teritoriálním. V textu se zaměřujeme na zhodnocení vývoje úrovně plodnosti za poslední tři dekády v širším mezinárodním kontextu, k čemuž využíváme data OSN (World Population Prospects), a to ze dvou důvodů: 1) vychází z interpolovaných dat mezi censy a tím pádem udává přesnější odraz reality, než data publikovaná průběžně v jednotlivých letech tak, jak to činí Český statistický úřad; 2) nabízí možnost mezinárodního srovnání, a to až do roku 2023.

Praktické implikace pro design studie

  • Reprezentativita vzorku musí zahrnovat věkové, vzdělanostní a regionální rozložení žen v reprodukčním věku.
  • Zahrnout mechanismy pro zachycení porodů mimo zdravotnická zařízení, jinak dochází k podregistrování a zkreslení výsledků.
  • Stratifikovat analýzy podle parity (prvorodičky vs. vícerodičky), protože trendy v plodnosti vyššího pořadí mohou zásadně ovlivnit úhrnnou plodnost.
  • Sledovat partnerskou situaci a vstupy do nových partnerství jako proměnné ovlivňující počet dětí a intervaly mezi nimi.
  • Zohlednit vlivy exogenních událostí (pandemie, ekonomické krize, migrační vlny), které mění počet žen v reprodukčním věku a chování populace.

Vliv pandemie covid-19 a vakcinační kampaně na velikost výzkumné populace

Období pandemie covid-19 odstartovalo výrazné změny v úrovni plodnosti (nejen) české populace, které vzbudily značný odborný, politický i mediální zájem. Po výrazném nárůstu hodnoty úhrnné plodnosti v Česku až na jednu z nejvyšších úrovní v rámci evropských zemí v roce 2021 nastal od roku 2022 prudký propad úrovně plodnosti pokračující do současnosti. Ve veřejném diskursu jsou spolu s dlouhodobě sledovanými faktory působícími na úroveň plodnosti opakovaně diskutovány přímé i zprostředkované dopady mimořádné situace, kterou ve společnosti vyvolala pandemie covid-19. Z různých stran jsou zmiňovány možné efekty očkování a jeho spojitost s prudkým poklesem plodnosti a porodnosti, tato tvrzení jsou však ne vždy podložena výsledky věrohodných analýz.

Text se zaměřuje na vývoj úrovně plodnosti v České republice v posledních třech desetiletích s důrazem na dynamický zvrat trendu úhrnné plodnosti v období pandemie covid-19. Cílem je, na základě přehledu publikovaných odborných zjištění, diskutovat možné mechanismy vlivu pandemie covid-19 a s ní spojených specifik včetně rozsáhlé očkovací kampaně na reprodukční chování české populace. Hodnocení biologické podstaty možné kauzality mezi změnou fekundity a vakcinací nám z pozice demografů nenáleží. Můžeme tak tedy zodpovědně čerpat pouze z již zrealizovaných studií, které se nemají k potrvzení kauzálního mechanismu, že vakcinace proti onemocnění covid-19 ovlivnila lidskou schopnost reprodukce.

Mezi lety 2021 a 2022 došlo naopak k výraznému nárůstu počtu žen v reprodukčním věku v populaci Česka. Tento nárůst tvořily především ukrajinské ženy s dlouhodobým ochranným statusem. Na výkyvu úhrnné plodnosti mezi lety 2020 až 2022 se podílí změna početnosti žen v reprodukčním věku, které vstupují do výpočtu ukazatele úhrnné plodnosti. Podle Českého statistického úřadu byla v letech 2018 až 2020 úhrnná plodnost 1,71 dítěte na jednu ženu. V roce 2021 byla vyšší, a to 1,83.

V českém kontextu se ukazuje, že masivní vakcinační kampaň proti onemocnění covid-19 může znamenat enormní krátkodobou změnu v exponované populaci, vycházíme-li z předpokladu, že ženy nechtěly podstupovat očkování proti covid-19 jako těhotné. V Česku byla vakcinace zpřístupněna zkraje roku 2021 a to pouze vybraným skupinám obyvatelstva. Osoby v reprodukčním věku se mohly k očkování registrovat až v průběhu května 2021. Studie Slabé et al. (2024a) na základě podrobných dat o průběhu očkování proti covid-19 a mírách plodnosti české populace modeluje situaci, že žena, která se právě nechala očkovat, se chce vědomě v daném měsíci početí vyhnout (a reprodukci tedy odložit) a jen pro daný měsíc vakcinace je z exponované populace vyloučena. Výsledkem je pak hypotetická úhrnná plodnost v roce 2022 za předpokladu, že by jinak ženy měly stejnou úroveň plodnosti jako v roce 2021 avšak vědomě se vyhýbaly otěhotnění v době, kdy byly vakcinovány.

Regionální rozdíly a socioekonomické faktory

Ženy se dvěma dětmi tvořily největší část žen ve věku 15 a více let se zjištěným počtem dětí ve všech krajích, přičemž jejich podíl dosáhl nejnižších 35,4 % v Hlavním městě Praze s velkým odstupem od druhého Karlovarského kraje s 41,5 % a nejvyšších 46,4 % v Královéhradeckém kraji.

Skupinu s druhým nejvyšším zastoupením mezi ženami 15letými a staršími představovaly ženy bezdětné ve všech krajích vyjma Karlovarského a Ústeckého, kde to byly ženy s jedním dítětem, a v Kraji Vysočina, kde to byly ženy se třemi a více dětmi. Podíl bezdětných žen mělo ze všech krajů nejvyšší Hlavní město Praha (33,1 %) a nejnižší Karlovarský kraj (19,8 %).

Tabulka: Vybrané ukazatele pro plánování vzorku

Ukazatel Hodnota / poznámka
Roční počet porodů ≈ 110 000
Počet porodnic 93
Perinatální úmrtnost pod 5 ‰
Podíl dvojčat 1,4 %
Podíl císařských řezů (2017) 24,5 %

Praktická doporučení pro získání dostatečného vzorku těhotných žen

  1. Zajistit multimodální sběr dat: kombinace matrik, hlášení ze zdravotnických zařízení a cíleného záznamu porodů mimo zařízení.
  2. Stratifikovat výběr vzorku podle věku, parity, vzdělání a regionu tak, aby byly zastoupeny důležité podskupiny (starší rodičky, prvorodičky, ženy s vyšším vzděláním).
  3. Monitorovat externí šoky (pandemie, ekonomika, migrační toky), které mohou měnit počet žen v reprodukčním věku a reprodukční chování během datového sběru.
  4. Zapojit klinická perinatologická centra (např. perinatologická centra a intermediární pracoviště) pro získání kvalitních klinických dat o rizikových těhotenstvích.
  5. Zajistit registraci a dokumentaci domácích a plánovaných porodů, aby se minimalizovalo podregistrování komplikací a zlepšila se kvalita dat.

Výzkum předčasných porodů a screening

Jedním z nejzávažnějších porodnických problémů je předčasný porod. Jejich problematiku nyní řeší odborníci z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s Ústavem zdravotních informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky za finanční podpory Evropské Unie. Jedná se o predikci předčasného porodu. Lékaři budou s jistou mírou pravděpodobnosti moci předpovědět, zda těhotná žena předčasně porodí, či nikoliv, a jaký bude benefit pro její miminko i jí samotnou. Jde o screeningový program pro ženy, které čekají jedno dítě a mají vysoké riziko spontánního předčasného porodu. Jde o celostátní projekt a pokud má žena za sebou předčasný porod a je na začátku dalšího těhotenství, může se objednat na speciální vyšetření do Perinatologického centra porodnice „U Apolináře“ v Praze.

Čím dříve se dítě narodí před plánovaným termínem porodu, tím je u něho vyšší riziko onemocnění plic a trávicího traktu, častěji se u něj vyskytuje mozková obrna, epilepsie, zhoršená kvalita zraku a sluchu a také má riziko vzniku poruch psychického vývoje. Přes velké pokroky v porodnictví je během posledních padesáti let frekvence předčasných porodů téměř neměnná.

tags: #dostatecnemu #poctu #tehotnych #zen