Prof. Ing. Kanadští epidemiologové z Ottawa Hospital Research Institute, Children’s Hospital of Eastern Ontario Research Institute a University of Ottawa vyhodnotili očkování proti pandemickému viru chřipky H1N1 z roku 2009. V lékařském časopise American Journal of Public Health shrnuli překvapivé výsledky očkování těhotných žen. Už záhy po nástupu pandemického viru H1N1 v roce 2009 se začalo ukazovat, že gravidní ženy patří ke skupině, která při infekci tímto virem trpí se zvýšenou četností závažnými komplikacemi.
Data pocházejí z registru provincie Ontario, kde bylo od listopadu 2009 do dubna 2010 zaregistrováno 55 570 porodů. Z těchto rodiček podstoupilo 42 % očkování proti pandemickému viru chřipky. Riziko předčasného porodu bylo u očkovaných matek asi o třetinu nižší a riziko narození dítěte s velmi nízkou porodní hmotností asi o pětinu nižší. Tyto poznatky potvrzují pozitivní vliv očkování proti H1N1 na klíčové parametry perinatálního výsledku.
Jiná studie u amerických imunologů v Proceedings of the National Academy of Sciences ukázala, že vakcína proti pandemickému viru H1N1 zajistila očkovaným osobám částečnou imunitu proti dalším chřipkovým virům (H5N1 a H3N2). Analýza odezvy B-lymfocytů u 24 dospělých po vakcinaci ukázala rychlý vzestup protilátek schopných inaktivovat různé chřipkové viry; tři klony protilátek se vážou na konzervativní povrchové struktury virů.
V očkovacím kalendáři se zmiňuje i rozsáhlejší kontext obecného imunizačního rámce: v současnosti jsou v očkovacím kalendáři dětí zahrnuta povinná očkování proti devíti nemocem a doporučená očkování proti pneumokokovým onemocněním a HPV. Všechny vakcíny jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Mezi změny patří přechod z třídávkového očkování proti HPV na dvoudávkové schéma u dívčích‑třináctiletých dívek a posun druhé dávky MMR do předškolního věku. Dále se počítá s hrazeným očkováním vybraných ohrožených pacientů proti meningokokovým a pneumokokovým infekcím a proti Hib a chřipce bez ohledu na věk.
- V dospělém očkovacím kalendáři došlo k zavedení očkování proti pneumokokovým onemocněním pro osoby nad 65 let a rozšíření indikací u rodinných příslušníků a sexuálních partnerů HBV‑pozitivních jedinců.
- V kalendáři pro děti je nyní celkem 11 nemocí s 9 povinnými a 2 dobrovolnými očkování, využívá se hexavalentní vakcína a MMR kombinovaná vakcína.
- V roce 2015 byla zařazena plná úhrada očkování proti pneumokokovým infekcím pro seniory nad 65 let; současně se diskutovalo o dalších změnách schémat a o poklesu počtu dávek u HPV u 13letých dívek.
V praktickém pojetí očkování hraje důležitou roli posuzování kontraindikací. Dočasné kontraindikace mohou odložit očkování, zatímco trvalé kontraindikace jsou často vázány na konkrétní vakcínu a zdravotní stav. Přijetím nových poznatků se očkovací kalendář aktualizuje a některá očkování mohou být rušena v režimu povinných vs. dobrovolných podle aktuálních důkazů a leteckých či legislativních změn.
Očkování těhotných a její význam pro matku a plod
Očkování během těhotenství se stává klíčovým prvkem prenatální péče. Přenos mateřských protilátek IgG na plod prostřednictvím placenty poskytuje ochranu kojenci až do 6 měsíců věku. Zabezpečení správného načasování očkování posiluje pasivní i aktivní imunitu dítěte po narození.
Obavy z bezpečnosti vakcín jsou nejvýznamnější překážkou očkování matek. Přestože klinické studie pro vakcíny proti covid‑19 zpočátku nezahrnovaly těhotné ženy, následná data z reálného použití ukazují, že očkování je bezpečné a účinné pro těhotné i plod. CDC a evropské zdravotnické autority jednoznačně doporučují očkování těhotných proti covid‑19, protože benefity převažují nad riziky, zejména při vysokém riziku nákazy či komplikací.
U pertuse (černý kašel) je klíčovým cílem očkování těhotných průnik protilátek do plodu v posledních týdnech gravidity, aby novorozenec měl ochranu do doby, než může být vakcinován. Očkování Tdap je doporučeno v 27.-36. gestačním týdnu, případně po porodu, pokud nebyla vakcinace během těhotenství provedena. Ochrana dítěte vychází z pasivního přenosu protilátek a z dosahovaného období 2 týdnů po očkování.
Chřipka a RSV: klíčové výzvy a doporučení pro těhotné
U těhotných je výskyt komplikací chřipky vyšší, proto je očkování proti chřipce doporučováno v každém trimestru a optimální načasování je od října do prosince příslušného roku, kdy kampaň proti chřipce vrcholí. U třetího trimestru je možné zahájit očkování co nejdříve po dostupnosti vakcíny, aby se zajistila ochrana plodu i novorozence.
RSV je významnou příčinou morbidity a mortality v časném kojeneckém věku. Vakcíny proti RSV jsou doporučovány v těhotenství v období 24-36 gestačního týdne a preventivní účinek je maximalizován pasivní imunizací novorozence. Abrysvo lze podávat zároveň s vakcínou proti chřipce, avšak z hlediska imunologické non‑inferiority u pertusové složky může kombinace s Tdap vykazovat nižší imunitní odpověď a vyžaduje zvážení. Vždy je vhodné dodržet interval alespoň dvou týdnů mezi Abrysvo a Tdap.
V případě živých vakcín je během těhotenství kontraindikováno očkování. Živá vakcína proti planým neštovicím je kontraindikována a očkovaní by měli být poučeni o nutnosti vyvarovat se nástupu těhotenství po očkování po dobu 1-3 měsíců podle příslušné příbalové informace.
Praktické aspekty a rozhodnutí o očkování během těhotenství
Rozhodnutí o očkování je individuální a vychází z posouzení rizik infekce a přínosů vakcíny pro matku i plod. Společné doporučení Českého gynekologicko‑porodnické společnosti ČLS JEP a České vakcinologické společnosti říká, že rozhodnutí o očkování proti covid‑19 v těhotenství je osobní volbou, s cílem chránit matku i dítě a zvažovat riziko a prospěšnost v kontextu profesního rizika či zdravotního stavu.
Podobně v Evropě a USA existují jasná doporučení, že očkování by mělo být nabízeno a doporučeno těhotným ženám, pokud jsou v rizikových kategoriích (věk, obezita, diabetes, hypertenze, práce ve zdravotnictví). Očkování by mělo proběhnout po 12. týdnu gravidity, s nárokem na pokračování i po porodu pro kojící ženy. Důležité je, že očkovaní mohou přenášet protilátky na plod, což zvyšuje ochranu novorozence.
Současný pohled na očkovací kalendář ČR a mezinárodní trendy
V ČR se v posledních letech diskutuje o rozšíření hrazených očkování a o možném přesunu schémat u očkování DTaP a MMR do jednodušších režimů. Od roku 2015 se pro seniory nad 65 let v očkovacím kalendáři objevila úhrada pneumokokových vakcín, a to z důvodu vysokého rizika invazivních pneumokokových onemocnění a vysoké úmrtnosti na pneumonii. Tato změna je příkladem, jak navázání na epidemiologickou situaci mění doporučení a praktické použití vakcín.
V souvislosti s pertusí je důležité zdůraznit, že cílem očkování těhotných je snížit přenos protilátek na novorozence a zajistit ochranu i díky samotné matce. Očkování proti covid‑19 v těhotenství je v mezinárodním i českém kontextu považováno za bezpečné a efektivní nástroj ochrany proti závažným komplikacím, s jasnými doporučeními pro těhotné i kojící ženy.
Očkování na Covid 19, imunita a RS. S prof. MUDr. Evou Kubala Havrdovou
Klíčové poznámky k bezpečnosti a efektivitě
- IgG protilátky z mateřského krevního oběhu poskytují ochranu plodu a kojenci, zejména v prvních měsících života.
- Vakcíny proti chřipce se u těhotných používají intramuskulárně a jsou považovány za bezpečné více než 60 let související praxi.
- Přenos protilátek z matky na plod se zahajuje přibližně 2 týdny po očkování a plně ovlivňuje ochranu až do věku 6 měsíců dítěte.
- Očkování proti pertusi u těhotných snižuje hospitalizace a komplikace u kojenců, a zajišťuje pasivní i aktivní obranný mechanismus.
- Živé vakcíny v těhotenství jsou kontraindikovány; očkování je bezpečné pro kojící ženy a očkované ženy nešíří vakcinační virus na okolí.
Obecně lze shrnout: očkování těhotných je důležitým prvkem prevence infekčních onemocnění jak pro matku, tak pro plod a novorozené dítě. Správné načasování, posouzení rizik a informované rozhodnutí ve spolupráci s odborníky jsou klíčové pro maximalizaci přínosů a minimalizaci rizik.