Domácí porody a role porodních asistentek: ústavní a právní dimenze v Česku

Ústavní soud ČR se v senátu složeném z předsedy Jana Wintra zabýval otázkou, zda porodní asistentky mohou vést tzv. domácí porody, a své rozhodnutí zamítl stížnosti dvou stěžovatelek. Tímto nálezem poprvé meritorně zvažuje, zda domácí porody mohou být vedeny mimo nemocniční prostředí a jaký má na to dopad současná právní úprava.

Co se řešilo a jaké jsou klíčové problémy

Podle převažující rozhodovací praxe nemohou porodní asistentky vést domácí porody, neboť nesplňují technické a věcné vybavení pracoviště potřebné k vedení porodu. Stěžovatelky ale tvrdí opak a usilují o rozšíření oprávnění k poskytování zdravotních služeb, aby mohly vést porody i v domácím prostředí.

První stěžovatelka je porodní asistentka, která žádá o rozšíření oprávnění k poskytování zdravotních služeb, aby mohla vést porody v domácím prostředí žen. 6. Správní orgány nejprve řízení o její žádosti zastavily s odkazem na překážku věci rozhodnuté; krajský soud rozhodnutí zrušil a NSS následně odmítl kasační stížnost. NSS uvedl, že porodní asistentka mimo nemocnici může vést porod jen v zařízení odpovídajícím vyhlášce o vybavení.

První stěžovatelka a druhá stěžovatelka se domáhají respektu jejich základních práv (svobodné podnikání, ochrana zdraví, soukromí a rodinný život). Tvrdí, že současná právní úprava vede „ke dvěma možnostem, které žena má, rozhodne-li se rodit doma, a nikoliv ve zdravotnickém zařízení“ a nezohledňuje jejich práva na volbu místa a okolností porodu. Odkazují na ESLP a na mezinárodní rámce reprodukčních práv.

Hlavní ustanovení a paralely se zákonem

Podle vyhlášky a zákona o zdravotních službách výkon povolání porodní asistentky zahrnuje poskytování zdravotní péče během těhotenství, porodu a šestinedělí, pokud jde o fyziologické procesy, a zahrnuje dohled a ošetřovatelskou péči. Porodní asistentka má podle vyhlášky vykonávat činnosti a zajišťovat péči podle § 3 odst. 1 a dále poskytovat péči bez odborného dohledu v rámci ošetřovatelské péče u těhotné ženy, rodící ženy a ženy do šestinedělí. Technické a věcné vybavení musí odpovídat požadavkům vyhlášky a příloh.

NSS se přiklonil k mezisporu: současná úprava neumožňuje vedení fyziologického porodu doma bez odpovídajícího vybavení; podle nich § 10 odst. 3 zákona o zdravotních službách podmiňuje vedení porodu na základě technického a věcného vybavení nutného k jeho provedení ve zdravotnickém zařízení. Výklad NSS odkazoval na dřívější judikaturu a nález Ústavního soudu o účastenství klientek porodní asistentky.

Právo na volbu místa porodu vs. ochrana zdraví

Stěžovatelky zdůrazňují právo žen na volbu místa porodu a na ochranu soukromého a rodinného života. Argumentují, že právo na volbu místa porodu je součástí práva na soukromí podle Listiny a že současná interpretace výrazně omezuje tuto volbu, když dovoluje domácí porody jen bez či s omezenou technickou podporou. Zmiňují také závěry ESLP v rozsudku Dubská a Krejzová a vyzývají k přezkumu české úpravy s ohledem na aktuální medicínský vývoj.

Stěžovatelky navíc upozorňují na možné porušení směrnice o uznávání odborných kvalifikací 2005/36/ES a na konflikt mezi domácími porody a technickým a věcným vybavením vyžadovaným vyhláškou. Tvrdí, že právo ženy na volbu místa porodu je součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy.

Rozhodnutí Ústavního soudu a jeho dopady

První senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Wintr) stížnost zamítl. V věcné části se zabýval otázkou, zda porodní asistentky mohou vést domácí porody. Ústavní soud konstatoval, že současná právní úprava nepovažuje vedení domácích porodů za zdravotní službu, a tedy službu poskytovanou porodní asistentkou mimo zdravotnické zařízení nelze považovat za poskytování zdravotních služeb. Soud vyzval zákonodárce a orgány veřejné moci, aby vyložení práva bylo srozumitelné a předvídatelné a aby zohlednily vývoj v porodnictví a reprodukčních právech.

ÚS uvedl, že rozhodnutí o tom, zda bude určitá činnost považována za zdravotní službu, by mělo být v rukou zákonodárce. Vysvětlil, že žádná současná česká právní úprava nepředpokládá vedení domácích porodů jako zdravotní péči, a tedy jako zdravotní službu. Avšak doporučil, aby byla právní úprava vykládána jinak než dosud; stávající výklad vedl k absurdním důsledkům - žena může rodit doma, ale jen bez porodní asistentky, pokud by šlo o poskytování zdravotních služeb. Závěr vyznívá: je nutné posoudit rizika a podporovat vypovídající vykladové principy, které odpovídají aktuálnímu stavu porodnictví a reprodukčních práv.

Právní a společenské souvislosti

V další části popisu soudních rozhodnutí se zmiňuje, že dula může být u domácího porodu přítomna, avšak její role nesmí nahradit zdravotnické služby a porodu vedeného porodní asistentkou v prostoru poskytovatele zdravotních služeb. Rozsudky ukazují, že i když domácí porody nejsou zákázány, absence jasné a důvěryhodné právní úpravy vede k rizikům pro rodičku, baby a osoby přítomné u porodu.

V rámci mediálního zpracování a veřejné debaty se objevují otázky, jaké úrovně zdravotnické vybavení a jaké procesy by byly vyžadovány pro bezpečné vedení domácího porodu. Důležité je vyvažovat práva matky na autonomii a ochranu zdraví dítěte, ale i rámec odpovědnosti za možné újmy způsobené porodem doma či jinde. „Český právní řád rodit v domácím prostředí nezakazuje. Domácí porody představují legální alternativu k porodu ve zdravotnickém zařízení. Dovolenost domácích porodů však sama o sobě nevylučuje, aby jejich realizací byl za specifických okolností spáchán trestný čin,“ stojí v nálezu.

Praktické dopady pro praxi

Části textu z odůvodnění naznačují, že rozhodnutí zákonodárce má zajistit, aby jakýkoli zásah do života a zdraví dítěte a matky byl proveden v bezpečném a transparentním rámci. ÚS vyzval Ministerstvo zdravotnictví, aby zhodnotilo postoje k domácím porodům a aby zohlednilo moderní vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.

V praxi to znamená, že:

  • Domácí porody nejsou zakázány, ale vedení domácího porodu porodní asistentkou mimo zdravotnické zařízení není považováno za zdravotní službu v rámci současné právní úpravy.
  • Právní rámec a sankce za porody bez odpovídajícího technického a věcného vybavení se mohou měnit v budoucnu v závislosti na legislativních změnách a interpretu soudů.
  • Dula a další podpůrné role mohou být součástí podpůrného procesu, avšak jejich činnost nesmí nahrazovat kvalifikovanou zdravotnickou péči a musí respektovat zákonná omezení.

Infografika: Cesty porodu a jejich právní rámec

Infografika: srovnání domácího porodu, ambulantního porodu a porodu v nemocnici z hlediska právního rámce a vybavení

Video: Jak probíhá domácí porod a co musí zajistit zdravotnické zařízení

Často kladené otázky a doplňující poznámky

  1. Je domácí porod v Česku legální? - Ano, domácí porody nejsou zákázány, ale vedení domácího porodu porodní asistentkou mimo zdravotnické zařízení není považováno za zdravotní službu ve smyslu současné právní úpravy.
  2. Může porodní asistentka vést domácí porod? - Podle NSS a vyhlášek může vést fyziologický porod jen v zařízení splňujícím minimální technické a věcné vybavení, nikoli obecně v domácím prostředí bez tohoto vybavení.
  3. Jaký je význam práva na svobodu rozhodování o místě porodu? - Je součástí práva na soukromí a na ochranu rodinného života, avšak musí být vyvážen ochranou zdraví dítěte a rodičky.
  4. Jaká je role duly u domácího porodu? - Dula může být přítomna a poskytovat podporu, ale není zdravotnickým pracovníkem a její aktivní zásah do porodu musí být v souladu se zákonem a neohrožovat zdravotní stav rodičky a dítěte.

Technické a organizační aspekty budoucího rozvoje

Česká legislativa by měla jasně definovat, co všechno zahrnuje „zdravotní služba“ a co znamená „technické a věcné vybavení“ pro vedení porodu mimo zdravotnické zařízení. Výklad by měl být srozumitelný a předvídatelný, aby rodičky nemusely čelit riziku postihů a porodních incidentů z nejasného právního rámce. Ústavní soud vyzval zákonodárce, aby reagoval na vývoj v porodnictví a reprodukčních právech a našel vyvážený přístup k domácím porodům a roli kvalifikovaných porodních asistentek.

Možnosti pro veřejné zdraví a bezpečí

Současně je nutné zajistit, aby při domácích porodech existovala adekvátní koncepce péče, včetně rychlého a bezpečného transferu do zdravotnického zařízení v případě komplikací, a aby byla jasně stanovena odpovědnost jednotlivých aktérů v porodu. Zdravotnické zařízení by měla být vybavena dle příloh vyhlášky a mít provozní standardy, které umožní bezpečné poskytování péče i v alternativních porodních scénářích.

tags: #domaci #porody #trca