Domácí porody v českém právu: informace, judikatura a postoj NSS

Domácí porody v České republice nejsou právními předpisy výslovně zakázány, současná legislativa je však neupravuje tak, aby umožňovala běžnou účast porodních asistentek při vedení porodu v přirozeném domácím prostředí. Problematiku domácích porodů a práva porodních asistentek i rodiček v této souvislosti znovu otevřel nález Ústavního soudu (I. ÚS 2746/23) a následná judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS).

Současný právní rámec a jeho důsledky

Podle zákona o zdravotních službách jsou zdravotní služby poskytovány pouze ve zdravotnických zařízeních, jež musí být pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybavena. Technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám. Vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení umožňuje, aby porodní asistentky vedly porody v místnostech speciálně k tomu vybavených, nepočítá však s účastí zdravotnických pracovníků na domácích porodech.

Dosavadní rozhodovací praxe úřadů a soudů stála na východisku, že domácí porody sice právními předpisy nejsou zakázány, porodní asistentka je ale oprávněna vést porod pouze na takovém místě, které odpovídá požadavkům stanoveným ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví o požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení. Tato rozhodovací praxe vedla ke stavu, v němž ženy sice doma rodit mohly, ale porod nemohly vést porodní asistentky.

Pokud by porodní asistentka v domácích podmínkách poskytovala přímo zdravotní služby bez těchto technických zařízeních, hrozila by jí pokuta až do výše jednoho milionu korun. I tak je to stále poněkud zamotané: ačkoli domácí porody nejsou zakázané, ženy u nich nemohou legálně využívat pomoci porodní asistentky jako oficiálního zdravotnického pracovníka.

Faktické problémy a právní rizika

Soustava pravidel vedla k absurdním důsledkům - dovolovala ženám rodit doma, ale pouze o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka. Může-li se žena rozhodnout pro domácí porod a využít k tomu asistenci např. duly či jiných osob, aniž by to právní úprava jakkoliv zakazovala, neexistuje rozumný důvod, aby při nesení veškerých zdravotních i právních rizik nemohla využít služeb osoby odborně vzdělané v oblasti porodnictví, byť nepůjde o poskytování zdravotní péče.

Současná zákonná a podzákonná právní úprava v oblasti porodních asistentek je velmi spletitá až nepřehledná, pro adresáty obtížně srozumitelná a zejména co se týče potenciálních sankcí také poměrně nepředvídatelná. Taková situace je v právním státě nežádoucí.

Ústavní soud: zamítnutí stížnosti, ale výhrady k výkladu

Ústavní soud se v nálezu poprvé meritorně zabýval otázkou, zda porodní asistentky mohou vést tzv. domácí porody. První senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Wintr) stížnost zamítl. Ústavní soud stížnost zamítl, protože současná právní úprava nepovažuje vedení domácích porodů za zdravotní službu. V rámci zdravotních služeb proto službu spočívající ve vedení domácích porodů poskytovat nelze. Soudy i úřady tak co do výsledku rozhodly správně.

Podle Ústavního soudu je na rozhodnutí zákonodárce, zda bude nebo nebude určité činnosti považovat za zdravotní službu - tedy zda bude garantovat, že taková služba bude prováděna na náležité odborné, personální, technické i věcné úrovni. Zákonodárce definováním toho, co považuje a co nepovažuje za zdravotní službu, sleduje důležitý veřejný zájem na poskytování kvalitních a bezpečných zdravotních služeb.

Ústavní soud ovšem také zdůraznil, že současnou právní úpravu je třeba vykládat jinak, než ji dosud úřady a soudy vykládaly. Dosavadní výklad totiž vedl k absurdním důsledkům - dovoloval ženám rodit doma, ale pouze o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka. Ústavní soud proto apeloval na orgány moci zákonodárné a výkonné, aby nepřehlížely problémy, které současná právní úprava v oblasti domácích porodů přináší, respektovaly principy srozumitelnosti a předvídatelnosti práva a aby do budoucna reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a v oblasti reprodukčních práv.

NSS: zrušení pokuty a nový přístup v judikatuře

Nejvyšší správní soud s konečnou platností zrušil pokutu 100 000 korun, kterou porodní asistentka z Plzeňska dostala za provázení několika žen při porodu v jejich domácím prostředí. NSS uvedl, že zákon o zdravotních službách se na pokutovanou činnost asistentky vůbec nevztahoval, nijak ji nereguloval. Pokuta jí tedy vůbec neměla být uložena. Před zářijovým nálezem Ústavního soudu měl NSS postoj shodný s úřady. Nový náhled na pomoc asistentek při domácích porodech se tak po zářijovém nálezu Ústavního soudu promítá i do judikatury NSS.

Unie porodních asistentek uvedla, že díky verdiktu mohou porodní asistentky svobodně asistovat u domácích porodů bez obav z pokuty až milion korun. NSS se však nechtěl vyjadřovat k tomu, zda je současná právní úprava vhodná a přiměřená, anebo nikoliv. Mohlo by to prý působit jako projev soudcovského aktivismu. Nastavit správnou podobu porodní péče je spíše úkol pro politiky.

Praxe, rizika a případy z trestního práva

V České republice zřejmě nebylo vedeno trestní stíhání proti porodní asistence pro samotnou asistenci u domácího porodu. Několik bylo ovšem stíháno pro tvrzená pochybení ve spojení s domácím porodem. Dne 27. března 2013 uznal Obvodní soud pro Prahu 6 Š. vinnou trestným činem usmrcení z nedbalosti, když se dítě narodilo mrtvé. Byla odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na pět let, současně jí byl uložen tříletý zákaz výkonu povolání porodní asistentky. Dne 21. září 2011 uznal Obvodní soud pro Prahu 3 K. vinnou trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti, když dítě, u jehož domácího porodu asistovala, přestalo během porodu dýchat; K. byla odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na pět let, současně jí byl uložen pětiletý zákaz výkonu povolání porodní asistentky a peněžitý trest ve výši 2 700 000 Kč.

Ústavní soud později zrušil všechny rozsudky ve věci K. z důvodu porušení jejího práva na spravedlivý proces. Závěry obecných soudů ohledně viny K. označil za příliš subjektivní a neprokázané mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost, čímž došlo k porušení zásady presumpce neviny. Předpokládat všechny možné komplikace během porodu a okamžitě na ně reagovat, jak bylo vyžadováno v případě K., by de facto muselo vést k naprostému vyloučení možnosti domácích porodů.

Role duly a pojetí „zdravotní služby“

Při domácích porodech může být k dispozici rodičce takzvaná dula. Ta ovšem není definována jako zdravotnický pracovník a nemůže v plné výši nahrazovat porodní asistentky v návaznosti na poskytovatele zdravotních služeb. Dula má totiž jen roli psychické a případně fyzické pomoci budoucí matce, a to jak v domácích podmínkách, tak v podmínkách zdravotnického zařízení. I dula pak může nést trestně právní odpovědnost, pokud překročí své kompetence a začne aktivně, „odborně“, zasahovat do právě probíhajícího domácího porodu.

Domácí porody nejsou definovanou klasickou zdravotní službou. Tou je až vedení fyziologického porodu za přítomnosti porodní asistentky v prostorách poskytovatele zdravotních služeb. Vedení porodu jakožto zdravotní službu sice porodní asistentky poskytují, ale pouze a jen u poskytovatele zdravotních služeb, přímo k tomu zřízených a vybavených zdravotnických zařízeních.

Veřejné a odborné reakce, doporučení

V reakci na to, co bylo vnímáno jako pokusy kriminalizovat činnost porodních asistentek v některých zemích střední a východní Evropy, vydaly mezinárodní odborné organizace společné prohlášení, v němž uvedly: „Existují přesvědčivé důkazy, že porod mimo nemocnici za účasti registrované porodní asistentky je bezpečný a preferovaný řadou matek.“ Ministerstvo zdravotnictví zřídilo expertní skupinu k porodnictví za účelem studia otázky domácích porodů. Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů doporučila zamezit další diskriminaci žen při požívání jejich práva na svobodnou volbu metody a okolností porodu a místa porodu a dále doporučila předejít další diskriminaci porodních asistentek tím, že jim bude dovoleno jejich povolání vykonávat v plném rozsahu prostřednictvím jejich začlenění do systému veřejného zdravotního pojištění.

Ústavní soud apeloval na zákonodárce, aby problematiku domácích porodů řešili, respektovali principy srozumitelnosti a předvídatelnosti práva a aby do budoucna reflektovali vývoj v oblasti porodnictví a v oblasti reprodukčních práv.

Schéma právního postavení domácích porodů a rolí porodní asistentky a duly

Statistické a medicínské kontexty

Podle odhadovaných údajů Světové zdravotnické organizace z roku 2000 patřila Česká republika ke státům s nejnižší mírou perinatální úmrtnosti. Úmrtnost v České republice činila 0,4 %. Podle Evropské zprávy perinatálního zdraví (2010/2013) se Česká republika umístila mezi státy s nejnižší mírou úmrtnosti novorozenců v prvních dvaceti sedmi dnech jejich života; úmrtnost činila 0,17 %. Tyto statistiky ukazují vysokou úroveň dostupné porodnické a pediatrické péče, nicméně statistické údaje nelze mechanicky přenášet na problematiku domácích porodů bez zohlednění jejich specifik.

Mapa Evropy: perinatální a neonatální úmrtnost (porovnání)

Vybraná doporučení a otevřené otázky

  • Vyjasnit, zda a za jakých podmínek bude vedení domácích porodů považováno za zdravotní službu a jaké technické a personální standardy budou požadovány.
  • Zajistit, aby právní úprava respektovala právo ženy na volbu místa a okolností porodu, zároveň však garantovala bezpečnost matky a dítěte.
  • Zjednodušit a zpřehlednit právní úpravu a snížit právní nejistotu a nepředvídatelnost sankcí pro porodní asistentky i rodičky.
  • Podpořit odborný dialog mezi ministerstvem, porodními asistentkami, lékaři, zástupci rodiček a lidskoprávními organizacemi.

Tabulka: Klíčové právní body a jejich dopad

Právní ustanovení Současný výklad Dopad pro praxi
Zákon o zdravotních službách (§ 11, § 4) Poskytování zdravotních služeb pouze ve zdravotnických zařízeních vybavených dle vyhlášky Porodní asistentky mohou vést porody formálně jen v ordinacích/sále; domácí porody nejsou regulované jako zdravotní služba
Vyhláška o požadavcích na vybavení Popisuje minimální technické vybavení místnosti pro vedení porodu Domácí prostředí obvykle tyto požadavky nesplňuje; hrozba sankcí pro poskytování služeb mimo zařízení
Ústavní soud (I. ÚS 2746/23) Stížnost zamítnuta; výzva k přehodnocení právní úpravy a k jinému výkladu Apel na zákonodárce; zmírnění absurdních důsledků dosavadního výkladu
NSS (zrušení pokuty) Pokuta vůči asistentce zrušena; činnost nijak neregulována zákonem o zdravotních službách Judikatorní krok k větší právní jistotě pro asistentky asistující doma

Co to znamená pro rodičky a porodní asistentky?

Pro rodičky: domácí porod je v ČR legální možností, avšak právní úprava neumožňovala dříve běžně využít odborné asistence porodní asistentky bez rizika sankcí. Ústavní soud i NSS naznačily potřebu legislativních změn a větší právní jistoty.

Pro porodní asistentky: nálezy soudů přinesly částečné zlepšení právní jistoty (např. zrušení pokuty), ale právní rámec pro činnost při domácích porodech zůstává neprůhledný; podle zákona je vedení porodu jako zdravotní služby spojeno s provozováním v odpovídajícím zdravotnickém zařízení.

Právní a medicínská debata o domácích porodech v ČR proto nadále pokračuje a je třeba, aby ji aktivně vedli zákonodárci, odborníci i zástupci rodiček, aby byly vyváženy svoboda volby rodiček, bezpečnost péče a právní jistota pro poskytovatele péče.

tags: #domaci #porody #informace #nss