Možná jste se setkala se situací, kdy Vám bylo doporučeno dokrmování Vašeho miminka. Ať už mlékem mateřským nebo umělým (UM). Jistě jsou situace, kdy je tato rada správná a je dobře, že máme v dnešní moderní době tuto možnost. Bohužel jsou také situace, kdy je dokrm podán naprosto nevhodně, a kojící mamince může kojení zkomplikovat. Pokusila jsem se zamyslet nad nejčastějšími důvody podání dokrmu a možnostmi jejich řešení.
Co říká WHO a jak správně posuzovat indikaci dokrmu
Dle WHO je dokrm neindikovaný, pokud neklesne hmotnost o více než 10% porodní hmotnosti. Dítě tedy nemá nutně nabírat 150 g týdně; důležitý je celkový růst, vylučování, psychomotorický vývoj a celková spokojenost. Dítě tedy NEMUSÍ mít stálý týdenní přírůstek a měl by být sledován i podle délky a obvodu hlavičky a chování dítěte.
Indikace a situační faktory, které je třeba zvážit
Mezi časté situace, které mohou vést k doporučení dokrmu, patří:
- Porodnice - argument, že žena „ještě“ nemá mléko, bývá často zbytečný; v těhotenství se tvoří mlezivo (supermléko), které pro začátek stačí.
- Dítě plačtivé, náročné nebo nespavé - pláč je komunikace a ne vždy znamená hlad; dokrm na základě samotného pláče tedy nemusí být správný.
- Dítě nedonošené (od 34 týdnů) - sací reflex je vrozená vlastnost a i nedonošené děti mohou sát mléko v prvních dnech jen v malých množstvích.
- U některých matek užívající léky - často bývá kojení nesprávně zakazované; rozhodnutí bývá na mamince a lékařích, a je potřeba zvážit rizika a přínosy.
- Infekční či jiné dočasné kontraindikace (např. herpes, cytomegalovirus, plané neštovice, chřipka, TBC) - existují specifické postupy; někdy lze kojit z jiného prsu či odstříkat mléko.
- Radioaktivní izotopy a chemoterapie u matky - odstříkávání mléka a dočasné odstavení kojení s následným krmením mlékem z prsu či dárcovským mlékem.
Praktické zásady pro rozhodování o dokrmu
Dočasná indikace: herpes zoster, herpes simplex na prsu - lze kojit z druhého prsu; z postiženého prsu nekojit, dokud léze nezmizí. Cytomegalovirus u nedonošených dětí z magnetu se zváží pasteurizace a/nebo zmražení mléka. Při chřipce či jiných infekcích sledujte zdravotní stav dítěte a zvažte odstříkání a podání mléka.
Neindikovaný dokrm: sledujte chování miminka - hlásí se o prso, olizuje kapky mléka, je aktivní, má dostatek mokrých plen. Pokud dítě dobře roste, nepraktikujte dokrm jen kvůli špatnému spánku či neklidnému pláči.
Jaký je nejšetrnější způsob dokrmu?
Nejlepším způsobem je dokrmování přímo na prsu - laktační pomůckou. Důvody:
- Dítě se učí sát z prsu; žena se učí kojit; prs je stimulován i při dokrmu; není nutné používat lahvičku.
- Podání mléka cévkou přímo na prsu zachovává kontinuální stimulaci k tvorbě mléka a podporuje zachování kojení.
Pokud je nutné použít alternativní způsoby krmení, popisujeme postupy s lahevkou, stříkačkou či kádinkou, aby kojení nebylo narušeno. Při krmení lžičkou držte dítě ve svislé poloze a nejdříve podávejte přední mléko; u stříkačky je důležité, aby dítě aktivně táhlo píst a snažilo se sát.
Další možnosti zahrnují dárcovské mateřské mléko, které může nahradit UM a pomoci zachovat výlučné kojení. Dárcovské mléko poskytují banky mateřského mléka a pomáhá se vyhnout umělému mléku.
Praktické kroky při dokrmování na prsu a vypátrání příčin nízké produkce
Pokud dítě potřebuje dočasné dokrmování, sledujte:
- Chování miminka - hlásí se o prso, přisává se, olizuje kapky mléka, pláče, je aktivní, spí.
- Vylučování - mokré a suché pleny; počet plen za 24 hodin by měl být dostatečný; množství mléka se podle potřeby upravuje.
Náprava nízké produkce bývá často jednoduchá: znovu se zaměřit na kojení na prsu, častější přisátí, odsávání po kojení a, pokud je to vhodné, doplnění odstříkaným mateřským mlékem. V řadě případů stačí krátká laktační krize a situace se upraví.
Co je doplňkový ošetřovatelský systém (SNS) ke kojení
Co vše zahrnuje péče o matku a dítě během dokrmování
Existují různé způsoby, jak podávat mléko, avšak nejšetrnějším způsobem je vždy podávání přímo na prsu cévkou nebo kalíškem. U novorozenců a kojenců s různými potížemi může být krmení kádinkou osvědčenou metodou, která zároveň stimuluje sání a podporuje tvorbu mléka. Při použití kádinky se mléko podává spolu s prsem a stimuluje to, aby dítě sáním získávalo mléko i z prsu.
Pokud jde o výživu v prvních měsících, výlučné kojení v prvních 6 měsících podle WHO a dalších zdravotnických institucí je ideálem. Dokrmování by mělo být vždy zavedeno pouze na základě jasných indikací a ve spolupráci s laktační poradkyní, která vám ukáže, jak podávat dokrm cévkou přímo na prsu či kalíškem.
Praktické tipy a zkušenosti
U spurtů a náhlých změn přírůstku hmotnosti může být potřeba navštívit dětského lékaře pro zvážení a sledování. Někdy stačí kojit častěji a doplnit mléko odstříkané po kojení. Důležité je řešit příčiny snížení tvorby mléka a zvolit postup, který zachová kojení co nejdéle bez nutnosti dlouhodobého dokrmování.
Další praktická doporučení vycházejí z rodinných zkušeností a konzultací s odborníky: důležité je vyvarovat se nadměrnému krmení lahví, stavět na přirozeném sání a preferovat dokrmování cévkou na prsu, případně pod dohledem laktační poradkyně. V případě potřeby lze použít dárcovské mléko, lžičkové krmení či stříkačku jako alternativu k lahvi.
Interakce s odborníky a rozhodnutí na základě sledování dítěte
Pokud kojící maminka řeší zdravotní problémy nebo medikaci, vždy konzultujte s ošetřujícím lékařem a laktační poradkyní, aby bylo zajištěno bezpečné a účinné kojení. Při dlouhodobém dokrmování je důležité mít plán na postupné obnovení plného kojení a minimalizaci závislosti na umělém mléku.