Příčin neplodnosti je celá řada a týkají se jak mužů, tak žen.
Ve 40 % případů bývá problém s plodností na straně ženy, ve více než 40 % je příčina neplodnosti na straně muže.
Problémy s otěhotněním mohou být také výsledkem spojení faktorů u obou partnerů.
Imunologické příčiny - hlen děložního čípku obsahuje protilátky, které napadají spermie.
Zjistit konkrétní příčinu neplodnosti bývá u mužů většinou nemožné.
Problémy s plodností mohou být následkem nezdravého životního stylu nebo nošení příliš těsného spodního prádla, ale vliv může mít i znečištěné životní prostředí.
Díky základnímu vyšetření na klinice GYNEM můžeme zjistit, proč se otěhotnět nedaří právě vám.
Máme k dispozici celou řadu postupů, které nám pomáhají zjistit příčinu neplodnosti.
Neváhejte a přijďte na konzultaci k nám na kliniku GYNEM.
Pokoušíte se s partnerem otěhotnět, ale zatím bezúspěšně?
Pravděpodobně není důvod k obavám.
Mnoho literatury se shoduje na tom, že o neplodnosti můžeme mluvit až po jednom roce pravidelného nechráněného styku.
Leckdy však není na místě otálet.
Například věk ženy nad 35 let, klinické gynekologické obtíže zmíněné níže, genetická zátěž páru aj.
Problémy spojené s nesprávnou funkcí ovarií/vaječníků patří vůbec k nejběžnějším faktorům podílejících se na ženské neplodnosti.
Nejčastějším důvodem bývají hormonální příčiny, kdy postrádáme hormonální rovnováhu správně fungujícího ovariálního (ovulačního) a menstruačního cyklu.
Menstruační cyklus se v těchto případech vymyká zpravidla svou délkou, pravidelností či intenzitou běžným normám.
Problémy s ovulací mnohdy doprovází tzv.
Jiným důvodem může být také vyčerpaná ovariální rezerva (zásoba vaječníků).
Tento jev je fyziologický u žen v přechodu (perimenopausa, menopausa).
Pokud žena dlouhodobě pociťuje příznaky premenstruačního syndromu (návaly horka, noční pocení, podrážděnost, úzkosti či ztráta energie), kolísání délky cyklu nebo opakované vynechání menstruace (sekundární amenorea), je na místě včasné vyšetření odborníkem, jelikož předčasné ovariální selhání se může nezřídka kdy týkat i žen v reprodukčním věku.
Mimo výše uvedené se zaměřujeme také na vyšetření hormonů štítné žlázy a prolaktinu, které mohou také ovlivňovat schopnost otěhotnět a donosit těhotenství do kýženého konce.
Endometrióza je nezhoubné, ale velmi svízelné a poměrně časté gynekologické onemocnění charakterizované přítomností ložisek podobných děložní sliznici (endometriu) mimo děložní dutinu.
O endometrióze již začínáme mluvit jako o civilizační chorobě.
Postihuje poměrně velkou část žen v reprodukčním věku (typicky mezi 20 - 40 rokem života) - některé statistiky uvádějí, že endometriózou je postižena každá desátá žena v tomto věkovém rozmezí.
U spousty bezpříznakových žen jsou ložiska endometriózy popsána během operačních výkonů v břišní dutině jako náhodný nález.
Předpokládá se, že u žen s neplodností, se bude endometrióza na sterilitě minimálně spolupodílet až ve 40 % případů a u žen s chronickou pánví bolestí i u 70 % případů.
Endometrióza typicky postihuje pánevní pobřišnici neboli peritoneum (bolesti podbřišku, srůsty v břišní dutině), ale také vejcovody (tubární faktor neplodnosti), vaječníky (ovariální faktor neplodnosti - často ve spojitosti se sníženou ovariální rezervou), či jiné orgány jako střevo (bolestivá defekace), močový měchýř (bolestivá mikce, hematurie) a další vč. orgánů i mimo břišní dutinu.
Nejzávažnější formou bývá tzv. DIE (“hluboká infiltrující endometrióza), jejíž následky umí být často dalekosáhlé.
Speciálním typem endometriózy, či endometrióze podobnému onemocnění, je tzv. Základní léčba je dvojí - hormonální nebo chirurgická, ale existují i doplňkové metody, jak s endometriózou bojovat - např. rehabilitace, akupunktura, dietní režim a další.
Úplné vyléčení endometiozy není garantovatelné, ale díky moderní laparoskopii a následné hormonální léčbě je možné pokusit se odstranit veškerá ložiska z dutiny břišní, zmírnit bolesti, zabránit návratu příznaků ideálně s cílem zachovat plodnost ženy.
V horších případech, kdy endometrióza i nadále brání otěhotnění, přistupuje se často k metodám asistované reprodukce - zejm. IVF/ICSI.
Příčiny endometriózy nejsou zcela jasné, teorií je více, ale nejběžněji skloňovanou je teorie vzniku z důvodu tzv. retrográdní menstruace, kdy se drobné částečky děložní sliznice dostávají skrze vejcovody do dutiny břišní a tam se zakořeňují a opouzdřují.
Další z častých příčin sterility/neplodnosti bývá nedostatečná funkce (až prokázaná neprůchodnost) vejcovodů, či jejich chybění/absence.
Díky tomuto problému nedostane spermie možnost potkat se s vajíčkem na správném místě (pozn. Nejběžnější diagnostickou (a terapeutickou) metodou je laparoskopie, která zároveň patří k těm nejefektivnějším.
Během laparoskopie je totiž možné zhodnotit jak vejcovody, tak další orgány malé pánve a případně rovnou provést drobný chirurgický zákrok v případě abnormálního nálezu (např. srůstů nebo endometriózy).
Pokud není možné vejcovody zprůchodnit (to se většinou nedaří) či je zachránit, bývá následně jedinou léčebnou možností mimotělní oplodnění (IVF/ICSI).
Mezi děložní faktor řadíme hlavně abnormality v dutině děložní, např. polypy či myomy, ale také srůsty (Ashermanův syndrom) po proběhlých zánětech či opak.
Myomy a polypy zasahující do děložní dutiny negativně ovlivňují šanci na otěhotnění a v případě gravidity zvyšují riziko samovolných potratů - děložní výstelka nebývá pro příjem embrya v ideální stavu.
V případě ultrazvukového potvrzení myomu či polypu bývá nejúčinnější léčbou operativní zákrok (hysteroskopie, probatorní kyretáž, někdy event.).
Těhotenství však mohou bránit také vrozené vývojové vady dělohy, které ženám narozdíl od výše jmenovaných velmi často nezpůsobují žádné subjektivní potíže.
Ke známějším vývojovým vadám dělohy patří děložní septum (svislá přepážka rozdělující děložní dutinu).
U septa musíme také jako u myomů a polypů počítat s nižší šancí na uhnízdění embrya a vyšším rizikem spontánních potratů.
Řešení je operační a spočívá v odstranění přepážky (a event. Neplodnost je multifaktoriální záležitost, a jako taková většinou dědičná není.
Existuje však riziko přenosu některých geneticky podmíněných stavů, které mohou mít s neplodností jistou souvislost.
Z genetického pohledu řešíme, co se neplodnosti týče, hlavně správnou chromozomální výbavu páru (karyotyp), ale také další stavy a diagnózy, jako jsou např. cystická fibróza, prokázané nosičství trombofilních mutací (možný vztah zejména k opakovaným potratům), dále též Klinefelterův a Turnerův syndrom, polycystickou nemoc ledvin a mnoho dalších.
U genetického faktoru sterility je ale na prvním místě třeba zmínit fakt, že nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím genetickou výbavu embrya je po chromozomální výbavě rodičů hlavně věk matky v době plánované koncepce.
Hydrosalpinx je zdravotní stav, který postihuje ženský reprodukční systém, konkrétně vejcovody.
Vzniká, když se jeden nebo oba vejcovody ucpou a naplní tekutinou, což vede k různým komplikacím, včetně neplodnosti.
Pochopení hydrosalpinxu je zásadní pro ženy, které mohou mít reprodukční problémy, protože včasná diagnóza a léčba mohou výrazně zlepšit výsledky.
Hydrosalpinx je definován jako hromadění serózní tekutiny ve vejcovodech v důsledku jejich obstrukce.
Termín „hydrosalpinx“ je odvozen z řeckých slov „hydro“, což znamená voda, a „salpinx“, což znamená trubka, což odkazuje na tvar vejcovodů.
Hydrosalpinx je často způsoben infekcemi, které vedou k zánětu a zjizvení vejcovodů.
I když je hydrosalpinx primárně spojován s infekcemi, některé genetické nebo autoimunitní onemocnění mohou predisponovat jedince k tomuto onemocnění.
Přesněji: Například ženy s rodinnou anamnézou reprodukčních problémů mohou být vystaveny vyššímu riziku.
Určitý životní styl a stravovací návyky mohou ovlivnit riziko vzniku hydrosalpinxu.
Hydrosalpinx nemusí vždy vykazovat znatelné příznaky, zejména v raných stádiích.
Diagnóza hydrosalpinxu obvykle začíná důkladným klinickým vyšetřením.
Léčba hydrosalpinxu závisí na závažnosti onemocnění a reprodukčních cílech pacienta.
Chirurgická operace: V případech, kdy hydrosalpinx způsobuje významné příznaky nebo neplodnost, lze zvážit chirurgické zákroky.
Prognóza pro ženy s hydrosalpinxem se liší v závislosti na několika faktorech, včetně závažnosti onemocnění a načasování léčby.
Včasná diagnóza a intervence mohou vést k lepším výsledkům, včetně zlepšení vyhlídek na plodnost.
Jaké jsou hlavní příznaky hydrosalpinxu?
Mezi běžné příznaky patří bolest v pánevní oblasti, abnormální vaginální výtok, menstruační nepravidelnosti a neplodnost.
Jak se diagnostikuje hydrosalpinx?
Co způsobuje hydrosalpinx?
Lze hydrosalpinx léčit?
Souvisí hydrosalpinx s neplodností?
Jaké změny životního stylu mohou pomoci předcházet hydrosalpinxu?
Existují nějaké dlouhodobé komplikace hydrosalpinxu?
Kdy bych měl/a s hydrosalpinxem navštívit lékaře?
Lze hydrosalpinxu zabránit?
Jaká je prognóza pro ženy s hydrosalpinxem?
Prognóza se liší v závislosti na faktorech, jako je věk, celkový zdravotní stav a dodržování léčby.
Hydrosalpinx je závažný stav, který může ovlivnit reprodukční zdraví a plodnost žen.
Pochopení jeho příčin, symptomů, diagnózy, možností léčby a preventivních strategií je zásadní pro účinné zvládání tohoto stavu.
Disclaimer: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc.
Moderní medicínské přístupy pomáhají odstraňovat překážky na cestě k přirozenému otěhotnění
Chirurgické postupy mohou pomoci odstranit fyzické překážky nebo abnormality, které brání přirozenému otěhotnění.
Operační léčba poruch plodnosti zahrnuje různé chirurgické techniky zaměřené na odstranění nebo opravu fyzických překážek, které brání přirozenému otěhotnění.
Tyto zákroky mohou být vysoce účinné, pokud jsou problémy spojené s anatomickými abnormalitami, jako jsou neprůchodné vejcovody, myomy, polypy, endometrióza.
Zákroky mohou zlepšit šance na otěhotnění a pomoci ženám, které čelí neplodnosti.
Nejčastější příčiny poruch ženské plodnosti lze řešit šetrným gynekologickým zákrokem
Endometrióza a její souvislosti s plodností
EndometriózaLéčba endometriózy - endometrióza je stav, kdy tkáň podobná děložní sliznici roste mimo dělohu, což může způsobovat bolest, zánět, jizvy nebo neprůchodnost vejcovodů.
Tento stav je jednou z hlavních příčin neplodnosti u žen.
Laparoskopické odstranění endometriózních ložisek je běžnou metodou.
Endometrióza - ložiska tkáně mimo dělohu a jejich typická lokalizace v oblasti ženských pohlavních orgánů.
Jedná se o chronické gynekologické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici nachází mimo dutinu dělohy.
Jako součást péče o pacientky s endometriózou je proto i možnost ochrany plodnosti.
Sono HSG - Umožňuje zobrazit děložní dutinu a ověřit průchodnost vejcovodů.
Diagnostická laparoskopie - Operace v celkové anestezii umožňující zhodnotit stav orgánů v malé pánvi.
Sledování a vyvolání ovulace - Ultrazvukem se sleduje růst vajíčka, v momentě, kdy je zralé, se píchne hormon vyvolávající ovulaci.
Intrauterinní inseminace - Spermie se tenkým katetrem zavedou přímo do dělohy v době ovulace.
Někdy se před výkonem podávají estrogeny pro lepší přípravu sliznice.
Mimotělní oplodnění - Žena si aplikuje hormonální injekce, aby dozrálo více vajíček.
Vajíčka se poté odeberou v krátké celkové anestezii přes poševní stěnu.
Kryokonzervace (ochrana plodnosti) - Vhodné pro mladší ženy s nízkým AMH nebo před plánovanou operací vaječníků.
😵 HyFoSy mladší sestra HSG vyšetření
Roční hranice je stanovena na základě statistik: u zdravé ženy do 30 let je šance na otěhotnění 20-25 % v jednom cyklu, ve 35 letech kolem 15 % a ve 42 letech téměř nulová.
Pouze výjimečně je spontánní otěhotnění absolutně vyloučené.
Chronický zánět - Endometrióza vyvolává dlouhodobý zánětlivý proces v břišní dutině.
Srůsty a narušení anatomie pánve - V pokročilých stádiích se pánevní orgány „slepují“, deformují a ztrácejí pohyblivost.
Poruchy funkce vaječníků - I u lehkých forem bez srůstů může zánětlivé prostředí narušovat hormonální procesy ve vaječníku.
Postižení děložní sliznice - Pokud je endometriózou zasažena i děloha, je potřeba vždy zohledňovat budoucí reprodukční plány i u pacientek, které se aktuálně o otěhotnění nesnaží, a přizpůsobit tomu postup léčby.
Riziko představuje zejména chirurgický výkon na vaječnících, protože při odstraňování cysty obvykle dojde i k odstranění malé části vlastní tkáně vaječníku, což je tkáň obsahující ženské pohlavní buňky - vajíčka.
Jejich počet je nejvyšší při narození a v průběhu života postupné klesá.
Když se zásoba vajíček vyčerpá, nové se již nevytvoří a funkce vaječníku je trvale snížena.
Součástí péče o pacientky s endometriózou je proto i možnost ochrany plodnosti.
Skoro v polovině případů za problémy s početím stojí abnormality vejcovodů.
VRepromedě se na základě důkladné diagnostiky stanovuje individuální léčebný plán, aby byly šance na úspěšné těhotenství co nejvyšší.