Synovi budou 4, bez plen začal původně spát kolem třetích narozenin, ale po nástupu do školky a narození holčičky se zase začal počůrávat, takže jsme prosadili návrat plenky. Zprvu nechtěl a kolikrát brečel, teď už si ji nechává nasadit bez problémů. Většinou je ráno suchá, ale někdy se počůrá, a když spí hodně tvrdě, tak načůrá hodně a jak spí na břiše, plena se zmáčkne a proteče…
Dávala jsem onehdá ložní prádlo vyprat a moje máma, co bydlí nad námi a chodí k nám na návštěvy každodenně několikrát, mne začala kritizovat, že mu musím plenu sundávat, že neexistuje, aby zdravé dítě ve 4 letech čůralo v noci do pleny, že se to nikdy nenaučí a další řeči v podobném duchu. Její argument, že ona v noci taky kolikrát převlékala postel, že ať si nemyslím, že to měla nějak jinak, nezmiňuji. Tak se chci poradit, jak jste to měly / máte Vy - jestli plenku nechávat, dokud se dítě samo neodplenuje (já měla původně předsevzetí, že mu ji budu dávat, dokud celý týden v kuse nezůstane suchá, což zatím nezůstala ani jednou), nebo zda prostě risknout to, že se několikrát po sobě v týdnu v noci probudíte všichni mokří a budete muset převlékat celou postel, složitě to sušit a k prokojeným nocím připojit ještě tuhle „radost“.
Mámina kritika mne samozřejmě naježila, nemělo cenu na ni jakkoli reagovat (máme spory už delší dobu), ale zas může být pravda i to, že pokud má syn plenu, prostě to pustí, místo aby mne vzbudil a šli jsme na nočník nebo na záchod (i když mi spíš přijde, že opravdu spí tak tvrdě, že si čůrání neuvědomuje).
Co říkají odborné pokyny a doporučení
Na začátku počítejte s nehodami i neochotou dítěte spolupracovat. Pro malého drobečka může být celý proces stresující, proto pro něj mějte maximální porozumění a nespěchejte na něj. Jste rozhodnutá pro odplenkování, hurá do toho!
Prvním krokem pro co nejméně dramatický průběh celého procesu, je správné načasování. Odplenkování je ideální zahájit, pokud dítě dokáže udržet suchou plenku po delší dobu a projevuje zájem o používání toalety či nočníku nebo dokáže sdělit svoji potřebu. Před začátkem můžete také prozkoumat různé metody - například velmi oblíbenou “indiánskou metodu”. Indiánská metoda odplenkování, často označovaná také jako „bezplenková komunikační metoda“ (EC - Elimination Communication), je tradiční přístup, který spoléhá na pozorování, komunikaci a intuitivní pochopení potřeb dítěte.
Seznamte dítko s novým kamarádem, se kterým si za chvilku rozhodně pěkně sednou. Najděte doma pro nočník dostupné místo a vysvětlete dítěti, k čemu slouží. Následně jej na nočník posaďte bez plenky, aby ho cítilo na vlastní kůži, chcete-li: zadek. Lepší cestu k používání nočníku si děti mohou najít, pokud si ho vyberou sami v obchodě nebo jej polepí oblíbenými samolepkami.
Umožněte se s nočním návykem seznámit, prozkoumat a vysvětlete, k čemu slouží. Občas to vyjde, někdy to ale neklapne podle představ. Pomocníkem při odplenkování mohou být také knížky o „hovínku“ a podobných radostech. V knížkách najdete spoustu edukativních obrázků a příběhů o chození na nočník. Zapátrejte na internetu nebo v nejbližším knihkupectví.
Pokud se dítě dostatečně dobře seznámilo s nočníkem a chápe jeho význam, můžete přejít k používání spodních kalhotek či trenýrek a slipů. Odplenkování může zahájit postupně. Dítě nechte během dne bez pleny a pravidelně jej zkoušejte posazovat na nočník. Postupně dojdete k odplenkování i během noci. Malého miláčka dejte vyčůrat před spaním i před tím, než půjdete později spát vy. Pokud v noci sami vstanete na toaletu, nebojte se vzbudit i dítko a posadit ho na nočník.
Úplně se neprobudí a hned po vyčůrání zase spokojeně usne. Dítě ke svým rodičům vzhlíží a velmi intenzivně vnímá i jejich pocity. Buďte proto vždy ohleduplní a dostatečně empatičtí. Povzbuzujte dítko ve snaze používat nočník, chvalte jej za každý (i nepovedený) pokus. K úspěšnému odplenkování dochází mezi 3 až 5 rokem.
Zapomeňte proto na zesměšňování nebo trestání dítka! Soustřeďte se na pozitivní motivaci a nekonečnou podporu malého človíčka. Možná už jste se doma o odplenkování pokoušeli, ale nevyšlo vám to. Mějte s dítkem trpělivost. Možná ještě nebylo připravené, nebylo správné načasování nebo jste dítěti dost možná nepřipravili ideální podmínky pro tak zásadní změnu v jeho životě.
Noční pomočování a jeho řešení
Noční pomočování neboli enureza není žádná legrace. Pokud jste se však rozhodli, že je načase tento problém řešit, jednáte správně. Nejčastější příčinou bývá nezralost centrální nervové soustavy a močového měchýře. Zejména se to projevuje v nočních hodinách, kdy jako by nefungovaly spoje, které mozek upozorní na to, že je třeba se vzbudit a jít se vyčurat. Při pomočování mají význam i vlivy psychické. To, že se vaše dítě pomočuje, může signalizovat, že jeho vnitřní svět není v pohodě a že není spokojeno. Může to být cokoliv, a třeba to neuslyšíte ráda - mohou za tím být rozpory mezi rodiči, stres ze školky, v pozdějším věku špatné známky, šikana nebo narození dalšího sourozence.
Při řešení enurézy je důležité nepřistupovat k dítěti jako k chybnému. Nejpozději kolem pěti let by už dítě mělo zvládnout noc bez plenky. Příčina může být i zvýšená dráždivost močového měchýře, nádory v malé pánvi či cukrovka. Především zapomeňte na tresty! Dítě naopak chvalte za každou „suchou“ noc, můžete ho i odměnit. Můžete použít i speciální elektrický alarm, což je nejúčinnější metoda léčby.
Elektrický alarm funguje tak, že čidlo alarmu vložíte do spodního prádla, a pokud se dítě v noci pomočí, dojde k detekci moči, okamžitě dojde k předání této informace centrálnímu alarmu a ten vzbudí dítě i vás. Během prvních týdnů je dítě buzeno po úplném pomočení, v dalších týdnech se dítě budí již po prvních kontrakcí močového měchýře, aniž je pomočeno.
Než půjde dítě spát, musí se nejdříve vyprázdnit. Do kolika let, do jakého období jste dítěti dávali / dávaly plenku na noc? Většinou se objevuje, že některé děti potřebují plenky déle než jiné, a rodinné tradice či dědičnost mohou hrát roli. Britský pediatr Dr. Rahul Chodhari tvrdí, že chlapci potřebují plenky na noc delší dobu než děvčata a určitý vliv má i dědičnost.
Stejně tak je důležité myslet na zácpu a na to, že vyprázdnění by mělo být před spaním samozřejmostí. Někteří rodiče budí dítě na toaletu pár hodin po usnutí, nebo tehdy, když oni sami jdou spát. Podle Chodhariho toto není dlouhodobě vhodné řešení. Neměli byste trestat dítě za to, že nosí plenku v noci. Není to chyba, je to normální. Chvalte ho při každém zlepšení a neporovnávejte s jinými dětmi či sourozenci. Nejpozději kolem pěti let by už dítě mělo zvládnout noc bez plenky.
