U šilhání (strabismu) se jedná o vadné postavení jednoho oka nebo obou očí. V některých případech je odchylka zřetelně viditelná na první pohled, jindy je pro laika rozeznatelná jen stěží nebo vůbec (tzv. mikrostrabismus). V každém případě je však nezbytné, aby léčba šilhání byla zahájena již v útlém věku. První roky života jsou pro správný vývoj zraku velmi důležité: rozvíjí a upevňuje se samotný proces vidění, zraková ostrost, prostorové vidění apod.
Šilhání - co to je? Vadné postavení očí u šilhání klasifikují lékaři například podle toho, kam směřuje úchylka oka: směrem dovnitř (ezotropie), směrem ven (exotropie), směrem nahoru (hypertropie) nebo směrem dolů (hypotropie). O torzním neboli rotačním šilhání hovoříme, pokud je oko stočeno kolem své zorné osy. Je-li odchylka oka velká, šilhání je nápadné a okamžitě viditelné. Odchylka však může být pro laika jen těžko nebo vůbec rozeznatelná, protože na první pohled je vidět jen málo nebo vůbec. Přesto je nutné i takovou odchylku korigovat, aby si oko osvojilo „správné“ vidění a aby se informace ve zrakovém centru mozku mohly správně ukládat. Zvláště u malých dětí nedokážou rodiče často jednoznačně posoudit, zda by nějaké příznaky mohly poukazovat na šilhání. Prvním náznakem nějaké zrakové vady (ať už šilhání, nebo jiného problému) může být například mhouření postiženého oka nebo šikmé držení hlavy.
Následuje vyšetření zraku u dětí, které provádí praktický lékař pro děti a dorost v rámci všeobecných preventivních prohlídek. Při náznaku jakýchkoli potíží se zrakem může lékař odeslat dětského pacienta ke specialistovi. Některé příčiny šilhání se ještě nepodařilo zcela objasnit. Možnými příčinami mohou být refrakční vady (nekorigované nebo pozdě korigované, případně může být jedno oko dalekozraké a druhé krátkozraké), zranění nebo onemocnění oka.
Pro vývoj zraku je nejdůležitější prvních sedm let života. Pokud se zrak v této době správně nevyvine, nelze později tento vývoj dohnat, případně se vzniklé vady zraku dají napravit jen částečně (např. správné osvojení si trojrozměrného vidění). Existuje riziko celoživotních následků a různých znevýhodnění. Při normálním zraku mozek vytváří „správný“ obraz ze zrakových vjemů z obou očí, avšak při šilhání se obraz z jednoho oka může v mozku potlačit, aby nevznikal dvojitý obraz.
Jak se stanoví diagnóza? Oční lékař může oči vyšetřit pomocí různých testů a šilhání buď potvrdit, nebo naopak vyloučit. Některé testy se provádějí u všech dětí, jiné jsou přizpůsobené věku vyšetřovaného dítěte. Při vyšetření zraku dítěte může oční lékař použít i specializovaný přístroj, tzv. autorefraktometr, který změří postavení očí a jejich pohyblivost, pomůže lékaři stanovit, jak dobře dítě vidí jedním a druhým okem, prověří vidění do blízka apod. Pomocí metody retinoskopie vyšetří lékař lomivost oka (tzv. refrakci) a určí sílu potřebných brýlí. Vše se provádí za použití kapek rozšiřujících zornici, které na krátkou dobu vyřadí z provozu sval, který oko zaostřuje na různé vzdálenosti (akomodace).
Jak probíhá léčba? Léčba šilhání spočívá v korekci refrakční vady - pomocí brýlí, používání okluzoru - speciální pomůcka, která zakrývá zdravé oko a „přinutí“ tak slabší oko pracovat, a v některých případech v operačním zákroku - pouze v odůvodněných případech; operace probíhá v celkové anestezii a chirurg při ní posune úpony nebo zkrátí okohybné svaly. Důležité je dodržovat pokyny lékaře ohledně nošení okluzoru a pravidelných kontrol. K dosažení optimálního výsledku je nezbytná osvěta, pravidelné kontroly a spolupráce dítěte, potažmo jeho rodičů. Léčba může být zdlouhavá, někdy trvá i mnoho let.
Na koho se mohu obrátit? Šilhání diagnostikuje a léčí oční lékař (oftalmolog). Léčba může probíhat i na odborných klinikách nebo ve specializovaných ambulancích a odděleních v nemocnicích. Oči miminka se po narození stále vyvíjejí a některé projevy, které mohou rodiče znepokojit, bývají zcela běžné. Jak poznat, kdy jde pouze o přechodný stav, a kdy je naopak vhodné navštívit pediatra nebo očního lékaře? Novorozenec po narození nevidí stejně jako dospělý; v prvních týdnech života miminko rozlišuje hlavně světlo, stíny a výrazné kontrasty. Zánět spojivek patří mezi nejčastější dětská oční onemocnění a první pomoc bývá šetrné vyčištění očí sterilním fyziologickým roztokem. Pravidelné kontroly zraku mohou pomoci odhalit některé závažné oční vady již v raném věku.
Co je přesně šilhání? O šilhání (strabismus) mluvíme, když oči nedokáží pracovat synchronizovaně. Při šilhavosti se jedno oko dívá přímo dopředu a druhé do strany; může jít o esotropii (dovnitř) nebo exotropii (ven). Existují i hypertropie (nahoru) a hypotropie (dolu). Šilhání může být dočasné i trvalé. Děti ho často projevují při únavě, stresu nebo při pohledu na určitou vzdálenost. Pokud si rodiče všimnou občasného šilhání u dítěte do 6 měsíců, nemusí se znepokojovat, ale je vhodné problematiku konzultovat s lékařem. Strabismus je spojena s rizikem amblyopie a ztráty binokulárního vidění, proto se léčba zahajuje co nejdříve.
Typy šilhavosti a postup léčby:
- Esotropie - oko směřuje ven (vnitřní odchylka); často u novorozenců a kojenců; vyžaduje koordinaci očí a případně ortoptické cvičení.
- Exotropie - oko směřuje ven (vně); může se vyskytovat při pohledu na vzdálený předmět a bývá doprovázena mžouráním.
- Akomodativní esotropie - oči směřují dovnitř při zaostřování na předmět.
- Hyperforie a hypoforie - šilhání nahoru nebo dolů.
Převážná část šilhání u dětí není jen kosmetickou vádou; může vést k amblyopii (tupozrakosti), zhoršenému trojrozměrnému vidění a dalším problémům s binokulárním viděním. Léčba bývá nejúčinnější v předškolním věku a často vyžaduje kombinaci brýlí, okluzoru, ortoptických cvičení, a v některých případech i chirurgického zásahu. Chirurgie nemění refrakční vadu ani nestimuluje tupozrakost, ale může zlepšit spolupráci očí a jejich postavení. U kongenitálních forem bývá operace často indikována dříve, nejlépe do jednoho roku života; u získaných forem obvykle mezi třetím a šestým rokem věku.
