Zanedlouho potom, co dítě dokáže udržovat čistotu ve dne, přijde na řadu odložení plenek i v době spánku po obědě a později i v noci.
Někdy probíhají obě změny současně, někdy je mezi nimi několikaměsíční odstup.
Co tedy můžete udělat, aby se vaše dítě naučilo spát bez plenek?
Odpověď zní - nic.
Dávejte mu najevo, že mu důvěřujete, a chovejte se nenuceně.
Je-li dítě na tuto změnu připravené, poznáte podle toho, že ráno budou plenky suché.
Se souhlasem dítěte je tedy zkuste odložit.
Jestliže se má dítě v noci probudit a vstát proto, že se mu chce čůrat, vyžaduje to už značnou vyspělost.
Aby mohlo dítě spát celou noc bez potřeby jít na nočník, je nutné, aby mělo už dostatečně velký močový měchýř.
Je zbytečné, abyste dítěti večer zakazovali pít!
Takový způsob je značně krutý a navíc neúčinkuje.
Pro některé rodiče je praktické, když dítě napůl vzbudí asi kolem jedenácté hodiny večer a posadí ho na nočník.
Pokud to dítěti nevadí, může vám takové řešení situaci usnadnit.
Ale „suchá noc“ bude skutečností až tehdy, kdy se dítě dokáže probudit samo.
Pár tipů, jak dítěti pomoci: - dáte mu pyžamo, které se snadno svléká- necháte v jeho pokoji rozsvícenou noční lampičku- připravíte k posteli nočník
Nemálo dětí totiž stále musí používat plenky i tehdy, kdy by už nemusely, jednoduše protože se bojí samy přejít potmě chodbu na toaletu.
I když se dítě přes den už nepočůrává, může k tomu někdy dojít ve spánku.
Neodkládejte plenky příliš brzy.
Probouzet se každé ráno v mokré a studené postýlce dokáže pořádně zacloumat s morálkou a spíše to dítě odradí.
Není potřeba, aby dítě zažívalo takové situace příliš dlouho.
Noční pomočování neboli enuréza není žádná legrace.
Pokud jste se však rozhodli, že je načase tento problém řešit, jednáte správně.
Nejčastější příčinou bývá nezralost centrální nervové soustavy a močového měchýře.
Zejména se to projevuje v nočních hodinách, kdy jako by nefungovaly spoje, které mozek upozorní na to, že je třeba se vzbudit a jít se vyčurat.
Při pomočování mají význam i vlivy psychické.
To, že se vaše dítě pomočuje, může signalizovat, že jeho vnitřní svět není v pohodě a že není spokojené.
Může to být cokoliv, a třeba to neuslyšíte ráda - mohou za tím být rozpory mezi rodiči, stres ze školky, v pozdějším věku špatné známky, šikana nebo narození dalšího sourozence.
Řešení pomočování: strachujte se až od 5.
Noční pomočňování se považuje za obtíž až po 5. roce věku dítěte.
V pěti letech již může průměrné dítě jít na toaletu samo a zvládnout všechny úkony spojené se svlékáním, oblékáním a utíráním.
Nemocné dítě za počurání netrestejte!
Je právě vaše dítě nemocné? Pak ho za jeho „nehodu“ netrestejte, při chřipce nebo nachlazení se to stává a nemusíte si tím lámat hlavu.
1. Pokud si kladete otázku, kdy by se vlastně mělo vaše dítko přestat pomočovat, pak odpověď není jednoznačná.
Mezi dětmi jsou odchylky a ty je nutno akceptovat.
2. Pokud se však dítě pomočuje ještě v pěti letech, je dobré zajít k odborníkovi, aby vyloučil například infekce či jiné organické příčiny.
Příčinou může být i zvýšená dráždivost močového měchýře, nádory v malé pánvi či cukrovka.
3. Především zapomeňte na tresty!
Dítě naopak chvalte za každou „suchou“ noc, můžete ho i odměnit.
Můžete použít i speciální elektrický alarm, což je nejúčinnější metoda léčby.
Ten funguje tak, že čidlo alarmu vložíte do spodního prádla, a pokud se dítě v noci pomočí, dojde k detekci moči, okamžitě dojde k předání této informace centrálnímu alarmu a ten vzbudí dítě i vás.
Během prvních týdnů je dítě buzeno po úplném pomočení, v dalších týdnech se dítě budí již po prvních kontrakcí močového měchýře, aniž je pomočeno.
Než půjde dítě spát, musí se nejdříve vyprázdnit.
my jsme teda bez plen na noc od cca dvou a půl roku, ale malá sama řekla že už jí nechce, tak jsem jí to nedala,od té doby byly tak nějaký nehody, v noci jsem teda budila, já jsem ale zvyklá jít si lehnout kolem půlnoci nejdřív takže jsem jí vždycky zvedla posadila na záchod nebo nočník aby se vyčůrala,ted už jí nebudím vůbec vydrží do rána.
tak obecně platí, že se maj sebrat, až bude mít víc nosí po sobě suchou plínku.
to u nás nehrozilo, nasazená plínka byla signálem pro neřízené močení.
párkrát se stalo, že spal bez plínky (třeba že tatínek zapomněl) a bylo to bez nehody.
já se pak ještě dlouho odhodlávala a ještě mi trvalo, než jsem koupila nepromokavý prostěradlo.
znam pár lidí, který děti v noci brali z postele a posazovali je na nočník/záchod.
to mi přijde teda přijde jako kruťárna - hlavně asi pro rodiče.
tři a čtvrt a stále má.
vzhledem k tomu, že když se v noci probudí, tak hodinu nebo dvě neusne, odmítám to řešit.
a pokud se vzbudí až nad ránem, tak pak už do nutného budíčku do školky ani nestihne usnout.
nejdřív se musí naučit spát jako normální člověk, pak se budu zabývat plenou v noci.
sebrala sem ze dne na den.. jak ji mel- dycky se pocural.. pak ji nemel, a nepustil to.
sem tam nehoda..ale uz mel dva roky tak sem chtela aby byl bez plinek a slo to.zkus to.. taky teba omezit piti vecer...
jinak kdyby to neslo- nechej ji plinu, spousta deti k tomu dospeje samo treba kolem 3ho roku.
Datum publikace: 02. 11.
Výkyvy v tom, jak dlouho a kvalitně dítě spí, nejsou nijak neobvyklé.
Tím, jak zraje, se totiž jeho režim teprve postupně začíná upravovat.
Zejména u předškolních dětí se ale čas od času objeví problémy, které ačkoliv nejsou příliš závažné, mohou rodiče vyděsit.
Pomiňme první rok dva, kdy se některé děti v noci budí častěji než jiné, to je součást vývoje a k tomu, aby spaly celou noc, musejí vyzrát.
Ale co když potomci špatně spí i ve třech letech?
Není to zase tak vzácné, menšími či většími obtížemi spojenými se spánkem trpí zhruba třetina tříletých.
Ačkoli se kvůli tomu rodiče moc nevyspí, nejde většinou o nic patologického, jen dětský mozek potřebuje ještě nějaký čas na zrání.
Typickou potíží je parasomnie neboli noční děsy, které se objevují zejména mezi čtvrtým a šestým rokem věku, ale mohou se samozřejmě vyskytnout i u dětí mladších.
Vysvětlení? Pokud dítě v této fázi spánku něco vyruší, například potřeba jít na WC, sen nebo horečka, částečně se probudí, ale úplně se neprobere, takže může začít zmateně křičet a často přitom na rodiče, kteří přiběhnou a ptají se ho, co se děje, nijak nereaguje.
Může to celé vypadat poměrně děsivě, zvláště pokud nevíte, co takové chování způsobilo.
Potíže jsou častější u dívek, dětí s velkou fantazií a tvůrčími sklony.
Rodič má v takový moment dvě možnosti - buď potomka úplně probudit, nebo se ho naopak pokusit utišit a uspat.
"Kromě nočních děsů se objevuje další porucha spánku - somnambulismus, kdy dítě opustí lůžko a chodí, tedy jakási náměsíčnost," říká ostravský neurolog a specialista na poruchy spánku Vilém Novák.
Když je probudíte, budou zmatené a nebudou vědět, kde jsou.
Pokud se to stává spíše výjimečně, není to potřeba více řešit, pokud je to však záležitost, která se opakuje až několikrát týdně a rodiče i děti jsou z toho unavení, je namístě probrat vše s pediatrem, případně s dětským neurologem.
Naprostá většina dětí z toho každopádně vyroste: z těch, které v dětství mají tento problém, pouze u jednoho ze sta přetrvávají potíže se spánkem až do dospělosti.
Kromě parasomnie se i u dětí mohou vyskytovat potíže spadající pod označení dyssomnie, kam patří zejména obtížné usínání.
Poměrně častou příčinou je chybějící režim, kdy dítě nechodí spát v pravidelnou dobu, případně se něco v těchto návycích změnilo.
"U dětí se setkáváme i s nespavostí z narušených asociací při usínání.
Vzniká, když dítěti chybí předmět nebo okolnosti, na které je dítě zvyklé.
A podobně jako u dospělých také u dětí spánek zhoršuje stres, například obavy ze školy, šikana, hádky mezi rodiči a podobně.
Takže pokud dítě spalo dobře a náhle se to zhoršilo, má smysl pátrat po nějaké podobné příčině.
Pokud jde o celkovou dobu spánku, má smysl dbát na to, aby ho potomci měli dostatek.
Je ale třeba počítat s tím, že tak jako některé děti spí déle, než by podle tabulek měly, jiné toho naspí méně.
Vodítkem pro zjištění toho, zda jim to skutečně stačí, je únava: pokud je dítě čilé, ačkoli vstává v šest ráno a večer neusne před desátou, nejspíš mu to stačí.
Nemá smysl ani srovnávat děti mezi sebou, sousedův čtyřletý potomek skutečně může spát od osmi do osmi a dvě hodiny po obědě navrch, zatímco váš už po obědě nezabere od dvou let.
To, že dítě spí méně nebo je těžké ho uklidnit a uspat, nicméně může ukazovat na jiné potíže, typicky například na hyperaktivitu.
Krásný den.
