Prenatální diferenciace buněk imunitního systému a její role v reprodukci a onkologii

Imunitní systém, podobně jako systém nervový, disponuje pamětí. Při prvním setkání s určitým patogenem je reakce našeho imunitního systému poměrně pomalá. Při dalším setkání se stejným patogenem už je ale náš imunitní systém schopen zareagovat mnohem rychleji i razantněji. A přesně na tomto principu, tedy na paměti imunitního systému, je založeno očkování.

Obecně lze říci, že přehnaná čistota a sterilita či přemíra antibiotik, zejména na začátku života, vývoji našeho imunitního systému nesvědčí.

Imunitní systém má v lidské reprodukci zásadní roli. Někdy se však imunitní rovnováha naruší. Výsledkem může být neplodnost, opakované potrácení nebo selhání IVF léčby.

U zdravé ženy musí být nastaven tak, aby embryo (které je z poloviny otcovské, tedy „cizí“) neodmítl, ale naopak podpořil jeho uhnízdění a další vývoj. Někdy se ale imunitní rovnováha naruší. Výsledkem může být neplodnost, opakované potrácení nebo selhání IVF léčby.

Započítávají se pouze klinicky potvrzená těhotenství, tedy taková, která byla ověřena ultrazvukem nebo histologicky. Nezapočítávají se tzv. Opakované selhání implantace embrya (anglicky Recurrent Implantation Failure, RIF) nemá dosud zcela jednotnou definici. Jde o stav, kdy nedojde k otěhotnění po více přenosech embryí, přičemž se do úvahy se bere počet transferů (čerstvých i mražených), kvalita embryí a věk ženy.

Při geneticky ověřené dobré kvalitě embrya jde u žen bez ohledu na věk o 2 neúspěchy. Ztráta plodu po 20. týdnu těhotenství (např. těžká preeklampsie) a další komplikace patří do složitého kontextu imunologické tolerance během gravidity. Imunologické vyšetření není prvním krokem u každého neplodného páru, naopak. Má smysl až tehdy, když jsou jiné příčiny přítomny, například podezření na imunologickou zátěž.

Komplement je část imunity, která pomáhá tělu bránit se infekcím. U některých žen může být jeho aktivita nedostatečná, což může vést k potratům nebo problémům s placentou. Nejčastější je deficit MBL (lektinu vázajícího manózu). Imunologické vyšetření má smysl zejména u žen s opakovanými potraty, opakovaným selháním IVF cyklů nebo u žen s podezřením na autoimunitní onemocnění.

Některé poruchy imunity mohou bránit přirozenému otěhotnění, komplikovat průběh asistované reprodukce nebo vést k opakovanému potrácení. Imunitní systém, jehož úkolem je chránit tělo před škodlivinami, může v těchto případech nechtěně zasáhnout i do složitého procesu početí, uhnízdění embrya a vývoje těhotenství.

Základem imunomodulační terapie jsou kortikosteroidy, které patří mezi nejúčinnější a nejlépe prozkoumané léky tohoto typu. Působí přímo uvnitř buněk a ovlivňují tvorbu zánětlivých látek, aktivitu bílých krvinek i produkci nevhodných protilátek. Účinek nastupuje pozvolna, během několika dní až týdnů, a jejich podávání vyžaduje pravidelné kontroly.

Dávka i délka podávání se volí vždy individuálně. Často se začíná vyšší dávkou, která se postupně snižuje na udržovací hladinu. I když jsou kortikosteroidy dobře snášeny, mohou mít nežádoucí účinky, a to zejména u žen s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, nadváhou nebo zvýšeným nitroočním tlakem.

Infografika: Rovnováha imunitního systému během reprodukce

Intrallipidy jsou sterilní tukové emulze na bázi sójového oleje, které tlumí přehnanou aktivitu buněk imunitního systému, zejména NK a T-lymfocytů. Účinkují velmi rychle a jejich správné načasování je zásadní.

U některých pacientek lze využít lidské imunoglobuliny, které napomáhají vytvořit rovnováhu v imunitním systému. Podání je zváženo jen ve vybraných situacích a často bývá nákladné s omezenou dostupností mimo definované diagnózy.

Hydroxychlorochin je dalším lékem s imunomodulačním účinkem, který se zvažuje zejména u žen s autoimunitními chorobami a poruchou plodnosti. V posledních letech se používá i filgrastim (G-CSF) - růstový faktor zvyšující počet regulačních imunitních buněk a zlepšující prostředí v děložní sliznici.

Vitamin D je nezbytný pro rovnováhu imunitních buněk v děloze a vývoj cév zásobujících embryo. Většina léčebných postupů je adaptována na jednotlivé pacientky s ohledem na rizika a přínosy.

Schéma jednotlivých modalit imunomodulační terapie

Placenta je během gravidity prostupná pro buňky matky i plodu. Dochází k migraci buněk plodu do organismu matky a naopak a tyto buňky přežívají v těle hostitele po dlouhá desetiletí. Hovoříme o maternálním nebo fetálním mikrochimérismu, který má značný vliv na zdravotní stav matky i dítěte.

U žen může fetální mikrochimérismus ovlivňovat imunitní toleranci a mimo jiné se podílet na vzniku autoimunitních onemocnění. Na druhé straně u dětí bylo prokázáno, že maternální mikrochimérismus může do určité míry kompenzovat nástup diabetu 1. typu.

V evoluční perspektivě se vyvíjí specifická imunita, která se fyziologicky rozvíjí až po narození. Většina poruch specifické imunity má velmi vážné následky. Buňkám specifické imunity dominuje organizace v primárních a sekundárních lymfatických orgánech a jejich schopnost rozpoznat antigeny a aktivovat T- a B-lymfocyty.

Imunologická paměť je sice jednodušší než paměť nervová, ale je mnohem trvalejší a může trvat celý život. Paměťové buňky zajišťují rychlejší a silnější odpověď při opětovném kontaktu s antigenem.

Maternální a fetální mikrovzároveň v imunitě

Impulzy imunoterapie a souvislosti s nádorovou imunitou

Boj imunitního systému proti nádorům není snadný: nádory bývají podobné normálním buňkám a imunitní systém je často oklamán jejich maskováním. Nádorové buňky produkují látky tlumící aktivitu T-lymfocytů a regulují prostředí pro vlastní přežití.

Monoklonální protilátky představují významný milník v protinádorové imunoterapii. Mohou přímo vyvolávat apoptózu, opsonizovat nádorové buňky a tím usnadnit jejich likvidaci. Důležitým krokem bylo i zavedení checkpoint inhibitorů, které blokují tlumivé receptory na T-lymfocytech.

PD-L1 na povrchu nádorových buněk interaguje s receptorem na T-lymfocytech; blokování této interakce prostřednictvím protilátek zvyšuje protinádorovou aktivitu. Úspěšnost těchto terapií se pohybuje různě a závisí na typu nádoru, často v rozmezí 20-60 %.

Výzkum pokračuje v kombinacích různých blokovacích receptorů a v hledání biosvědomých strategií, které omezí únik nádorových buněk mutacemi. Zajímavým zjištěním je, že některé střevní komenzální bakterie mohou zlepšit účinnost imunoterapií.

Dalšími alternativami jsou bispecifické protilátky, CAR-T buňky a onkolytické viry, jejichž cílem je vyvolat cílenou imunitní odpověď proti tumoru. Představují však riziko cytokinové bouře a vyžadují pečlivé řízení pacientů.

Schéma mechanismu checkpoint inhibitors

Mentální a fyzický vliv mikrochimérismu na imunitu během gravidity

Materiální a fetální mikrochimérismus je fenomén, kdy buňky plodu migrují do matčina organismu a naopak. Regulace imunitní odpovědi plodu zahrnuje produkci regulačních T lymfocytů, které tlumí imunitní reakci proti maternálním buňkám.

Regulační T lymfocyty vznikají i během imunitní reakce plodu na maternální buňky a mohou zůstat v organismu dlouhodobě. Fylogeneticky novější část imunitního systému, specifická imunita, vyžaduje genetickou diferenciaci a vyvíjí se až po narození.

Buněčná a humorální imunita se vyvíjí v kostní dřeni a thymu; z nich vznikají T-lymfocyty, B-lymfocyty a plazmatické buňky, které jsou klíčové pro adaptivní odpověď a paměť imunitního systému.

Imunologická paměť a antigenní specifita jsou založeny na fenomenologii náhodného přeskupování genomu a delecí, což vede k variabilitě vazných míst pro epitopy antigenu.

Mikrochimérismus a imunitní toleranci u plodu

Závěr

Každá žena je jedinečná a stejně tak by měla být i její léčba v oblasti reprodukční imunologie. Zkušený lékař musí pečlivě zvážit, kdy má imunomodulační léčba skutečně smysl, jaký přínos lze očekávat a jaká rizika je třeba zvážit. Stojíme na pokročilém výzkumu imunitní editace nádoru a imunologické tolerance během gravidity, které otevírá nové možnosti jak pro zlepšení plodnosti, tak pro pokročilé terapeutické strategie v onkologii.

IMUNITA - Specifická nebo nespecifická ?

tags: #diferenciace #bunek #imunitniho #systemu #prenatalne