Dětská úmrtnost v ČR při porodu: současný stav, trendy a faktory ovlivňující perinatální péči

Zastoupení dětí mezi zemřelými u nás nepřekračuje půl procenta. Ačkoliv je v některých částech světa úmrtnost dětí stále závažným problémem, v případě České republiky tomu tak není. Úmrtnost dětí je u nás velmi nízká a nadále se mírně snižuje. Přesto ročně zasáhne několik set rodičů.

Historický vývoj a současný obraz dětské úmrtnosti

Obrovský skok za 100 let: v posledních patnácti letech tvořily děti do 15 let 14 až 16 % populace Česka, mezi zemřelými jich však bylo pouze 0,3-0,5 %, přičemž od roku 2020 se drží na 0,3 %. V absolutním počtu jich ročně v tomto období zemřelo 360 (rok 2023) až 539 (rok 2009).

Před sto lety, ke konci 1. poloviny 20. let, byl podíl dětí mezi všemi úmrtími téměř třicetiprocentní, v dalších desetiletích však poměrně rychle klesal (s výjimkou dočasného nárůstu během druhé světové války). Pod deset procent se poprvé dostal v roce 1953, pod pět procent hned v roce 1959 a do roku 1996 se zastoupení dětí mezi zemřelými obyvateli Česka snížilo pod jedno procento.

Podle úmrtnostních tabulek lze vyčíst, že pokud by v dalších letech úmrtnost dětí zůstala na úrovni roku 2023, tak se věku 15 let nedožije pouze 0,37 % živě narozených chlapců a 0,33 % děvčat. Před patnácti lety byl rozdíl 0,53 % pro chlapce a 0,44 % pro děvčata. V polovině 20. století se však 15. narozenin nedožilo 9 % chlapců a více než 7 % dívek. V roce 1924 umírala před dosažením věku 15 let téměř pětina novorozených chlapců a více než šestina novorozených dívek.

Porozumění věkové distribuci a pohlavní charakteristice

Stejně jako pro úmrtnost v dospělém věku platí i pro dětskou úmrtnost, že je celkově o něco vyšší v případě chlapců. Úhrnná míra úmrtnosti dětí 0-14 let byla v průměru posledních pěti let u chlapců vyšší než u děvčat o necelou čtvrtinu (0,26 vs. 0,21). V předchozích obdobích byly rozdíly mírnější, případně vyšší.

Kojenecká úmrtnost a vývoj v prvním roce života

Vývoj úmrtnosti kojenců (do dosažení věku 1 roku) je výrazně nízký. Loňský rok ukázal kojeneckou úmrtnost 2,2 ‰, což je jeden z nejnižších údajů v historii Česka. Podobně nízké hodnoty jsou zaznamenány i v některých evropských zemích.

Najmenší riziko úmrtí mívají děti ve věkovém intervalu 4-12 let; s nástupem puberty se úmrtnost mírně zvedá. Celkové trendy ukazují, že úmrtnost není během období dětství konstantní: nejvyšší je v prvním roce života, následně klesá; mezi 1. a 2. rokem po narození je stále vyšší než ve věku 1 roku, ale oproti němu vysoce nižší než v dalších věkových kategoriích 1-14 let.

Příčiny úmrtí kojenců a dětských úmrtí

Nejčastější příčiny dětských úmrtí se liší od příčin dospělých. Pro děti do 1 roku věku hraje významnou roli kapitola „Některé stavy vzniklé v perinatálním období“, která v posledních letech stojí za více než polovinou úmrtí kojenců (52,5 % v letech 2019-2023). Nejčastějšími příčinami jsou respirační a kardiovaskulární poruchy, dále poruchy související se zkráceným těhotenstvím a nízkou porodní hmotností a krvácivé stavy a hematologické poruchy plodu a novorozence. Dále následují vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality (18,1 %). Třetí místo patří stavům sdruženým v kapitole „Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy“ (9,6 %), mezi nimiž zejména syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS). Vnějším příčinám připadá kolem 5 % úmrtí kojenců. V průběhu let se mění podíly jednotlivých kategorií, například pokles vrozených vad a změny v nemocích oběhové či nervové soustavy.

Ve věku 1-14 let jsou nejčastějšími příčinami vnější příčiny (dopravní nehody, utopení, ostatní nehody, vnitřní násilí), následně zhoubné nádory a nemoci nervové soustavy; u starších dětí pak i sebepoškození a úmyslné činy. Z pohledu lokalizace nádorů nejčastější jsou zhoubné nádory mozku. Změny trendů ukazují, že snižování úmrtnosti vrozených vad a perinatálních stavů bylo částečně nahrazováno vzrůstající úmrtností na nemoci oběhové soustavy a na stavy ze skupiny „Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy“.

Perinatální péče v ČR a systém zdravotnických zařízení

Česko má vysoce vyvinutou perinatologickou péči s rozsáhlou sítí zdravotnických pracovišť: 60 porodnic základní úrovně, 15 perinatologických center intermediární péče a 12 perinatologických center poskytujících intenzivní péči. Každoročně se narodí okolo 105-107 tisíc dětí a podíl předčasně narozených dětí činí zhruba 7,1 % (průměr posledních pěti let), z nichž některé vyžadují specializovanou péči.

Perinatologie v ČR je centralizovaná: 93 % nejvážnějších případů je řešeno specializovanými centry. Důležitá je dostupnost péče pro všechny občany a plné krytí z veřejného zdravotního pojištění. Podíl císařských řezů je nízký v mezinárodním kontextu, a za poslední roky dochází k postupnému snižování tohoto podílu. Kvalita péče je potvrzována mezinárodně a ČR patří mezi země s velmi nízkou mateřskou a novorozeneckou mortalitou.

Podle údajů mezinárodních srovnání Eurostat a zkušeností perinatologů se ČR vyznačuje: nízká mateřská mortalita (3,4 úmrtí na 100 tis. živě narozených), nízká novorozenecká mortalita (1,6 zemřelých na 1000 živě narozených do 27 dní) a nízká časná novorozenecká mortalita (1,3 zemřelých na 1000 živě narozených do 6 dní). Zkušenosti ukazují, že roční počet předčasně narozených dětí vyžadujících intermediární nebo intenzivní péči činí kolem 7,1 % ze všech porodů.

Další trendy a výzvy

Většina nadúmrtnosti chlapců vzniká v kojeneckém věku a v poslední třetině dětství. Domácí porody a alternativní porodnické koncepty bývají v médiích diskursně zmiňovány; odborné orgány však domácí porody nedoporučují a nepovažují je za vhodnou alternativu k porodičnímu zařízení. Nedostatek přímé registrace a nedostatek standardizovaných údajů komplikuje úplnou registraci a monitorování této komunity. V rámci České republiky existují centra porodní asistence v rámci nemocnic jako bezpečný prostředek pro vedení porodu za současného dohledu lékařů.

Významný je i program zaměřený na prevenci předčasných porodů a zlepšení perinatální péče. Programy predikce předčasného porodu a centra perinatální péče pomáhají snížit rizika spojená s porody a zajišťují lepší péči pro matku a dítě. V roce 2019-2022 došlo k potvrzení vysoké úrovně dostupnosti a kvality péče, co se týče perinatologické péče i navzdory pandemii COVID-19. Souhrnně lze říci: ČR má robustní systém péče o těhotné a novorozence s vysokou úrovní centralizace, avšak nadále je důležité zlepšovat standardy a průběžně hodnotit výsledky na celostátní úrovni.

Infografika: Vývoj dětské úmrtnosti v ČR 1924-2023
  • 50+ porodnic základní úrovně, 15 intermediárních center a 12 центров s intenzivní péčí.
  • Podíl předčasně narozených dětí kolem 7,1 %; většina úmrtí kojenců souvisí s perinatálními stavy.
  • Největší podíl úmrtí u kojenců tvoří respirační a kardiovaskulární poruchy a vrozené vady.
  • Mateřská úmrtnost v ČR je jedna z nejnižších na světě; systém prenatální péče a rychlá reakce během porodu jsou klíčové.

Současná data a definice

Podíl dětí mezi zemřelými v ČR byl dlouhodobě nízký (0,3-0,5 %), a od roku 2020 se drží na přibližně 0,3 %. Neonatální úmrtnost činí 2,2 ‰, což je nejnižší hodnota v historii Česka. Počet narozených dětí a mortalita v kategorii 0-14 let ukazují stabilní, ale klesající trend v rámci vyspělých standardů evropské péče.

Podíl mateřské mortality v ČR je nízký; ročně zemře několik žen v souvislosti s těhotenstvím a šestinedělím, přičemž hlavní příčiny zahrnují krvácení, infekce a další komplikace. Současná praxe zdůrazňuje důležitost kvalitní prenatální péče, rychlého rozpoznání a řešení komplikací během porodu a důsledného sledování po porodu.

tags: #detska #umrtnost #v #cr #porod