System ochrany ohrožených dětí po zrušení kojeneckých ústavů čelí vážné krizi: chybí dostupná místa pro nejmenší děti a provizorní řešení zatěžují již tak přetížené instituce. Když sociální pracovníci vyjíždějí v noci k dítěti v bezprostředním ohrožení, mají ze zákona povinnost zajistit mu místo s neodkladnou péčí, avšak v současnosti se stává, že žádné takové místo není dostupné.
Co se změnilo a proč se objevují problémy
Je to přesně rok, co stát uzavřel tzv. kojenecké ústavy a začal platit zákaz umisťovat do ústavního charakteru děti do čtyř let. Změna měla zajistit, že nejmenší děti po odebrání z rodiny míří výhradně do náhradní pěstounské péče. Praxe však ukazuje, že to není tak jednoduché: v terénu se objevují situace, kdy děti v naléhavých případech putují do nemocnic, hotelů či tráví noc v kancelářích sociálních pracovníků. „Je to harakiri, které se standardem sociální práce nemá vůbec nic společného,“ tvrdí Blankа Vildová z pražského odboru sociální péče.
Nároky na nouzovou péči rostou; dříve byl systém schopen zajistit bezpečí dětem rychle, dnes však chybí jasná a dostupná kapacita. Zrušení kojeneckých ústavů s sebou přineslo mimo jiné snahu, aby děti do čtyř let byly v přechodné péči co nejrychleji nahrazeny pěstounskou péčí. Realita ukazuje, že potřebná infrastruktura a personální kapacity zatím nejsou zajištěny plošně.
Krajské rozdíly a regionální výzvy
V praxi se objevují různé modely řešení. Dětské centrum Ústeckého kraje v Mostě transformovalo činnost po změně zákona a dnes provozuje domov pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), označované také jako Klokánek. Ředitelka centra popisuje, že po novele zákona nebylo vždy jasné, jak s některými dětmi naložit, zejména s těmi zdravotně postiženými, o které nebyl mezi pěstouny zájem. Od 1. ledna 2027 tedy nebude možné umisťovat takto malé děti ani do pobytových zařízení pro osoby se zdravotním postižením. Potíže se projevují i v Praze a dalších regionech, kde ZDVOP často bývají plné a volná místa prakticky chybí.
Podle dat Fondu ohrožených dětí nebylo k 15. lednu v Klokáncích ani jedno volné místo. „Narážíme na situace, kdy nemáte kam v noci dítě umístit,“ potvrzuje Blankа Vildová. Problémem je i koncept pohotovostních pěstounů: i když by měli být k dispozici v naléhavých situacích, v praxi jich bylo málo a často nebyl nikdo, kdo by dítě skutečně přijal.
Současný stav a přeplněnost záchranné sítě
Celkem je v ČR 49 zařízení pro děti v krizových situacích s kapacitou zhruba 630 ohrožených dětí. Volná místa pro OSPOD jsou v celém státě jen desítky. Dětské domovy nadále připouštějí dlouhé čekací listiny a ZDVOP suplují chybějící místa, ačkoliv jejich původním cílem nebylo být dlouhodobým řešením. ZDVOP nespadají pod ministerstvo školství a tělovýchovy, ale pod MPSV, a jejich provoz není koncipován jako dlouhodobé výchovné zařízení.
Pro děti do čtyř let existuje tlak na rozšíření kapacit ZDVOP i na posun věkové hranice pro děti, které nemohou být umístěny do ústavní výchovy. Ministerstvo práce a sociálních věcí připouští, že některé regiony hlásí dostatek pěstounů, zejména pro malé děti, ale výrazně horší situace nastává u sourozeneckých skupin a dětí s postižením. Celkové čísla hovoří o nedostatečném počtu pěstounů na přechodnou dobu: k říjnu 2025 by mělo být 1 043 rodin, volných jen 65.
Ochrana rodin a prevence: co funguje a co chybí
Podle odborníků je klíčová prevence: většina státních prostředků směřuje do institucionální a náhradní rodinné péče, zatímco na preventivní služby pro rodiny v krizových situacích jde jen malé množství prostředků. Analýzy ukazují, že správná a rychlá intervence v rodině může snížit potřebu odebrání dítěte do ústavní péče. Odborníci volají po posílení terénní práce, bytové podpory a sociálního bydlení, aby děti nemusely opouštět rodiny.
Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, které umožňují pobyt dětí do tří let v ústavní péči. Evropský výbor pro sociální práva i další mezinárodní orgány upozorňují na nedostatečnou transformaci systému a na nutnost zajistit náhradní rodinnou péči jako primární cestu. Legislativa a metodické pokyny k SVP (Středisek výchovné péče) se připravují k aktualizaci, aby lépe reagovaly na krizové situace a byly součástí širší prevence.
Budoucnost a očekávané změny
Diskuze o změně věkové hranice pro umisťování dětí do ústavů zintenzivněla: plány počítají s dalším rozšiřováním zákazů a s posílením kapacit pěstounské péče. Ministr práce a sociálních věcí hovoří o zjednodušení a zrychlení procesu získávání nových pěstounů, zavedení statusu profesionálního pěstouna a zrychlení osvojení. Realita ukazuje, že implementace těchto kroků může trvat dlouho a vyžaduje koordinaci napříč ministerstvy a regiony.
V Pardubickém kraji je situace nejprůhlednější: od roku 2022 se v regionu děti do čtyř let již do ústavní výchovy nedostávají, existuje kapacita pro přechodné pěstouny a region pracuje na dlouhodobé strategii podpory rodin a snižování rizik odebrání dětí. Napříč kraji však panují rozdíly; každý region má svoje specifické potřeby a přístup k oslovování pěstounů.
Praktické příklady a výzvy v terénu
Příběhy z terénu ukazují, že praxe často vyžaduje improvizaci: v noci bývá dost často kontaktován OSPOD, který řeší, kam dítě odvézt. Někdy se řešení hledají v nemocnicích či hotilech, jindy si pracovníci musejí vzít dítě k sobě do kanceláře. Taková řešení nejsou udržitelná a kladou extrémní nároky na sociální pracovníky. „Dítě se odebere z rodiny, a pak je často dáno do ZDVOP, protože není k dispozici pěstoun,“ popisuje situaci Cidrychová z Centra pro děti a rodinu v Ústeckém kraji.
Klíčovým problémem zůstává nedostatek dlouhodobých pěstounů a sourozeneckých skupin. Bez spolupráce rodin a efektivního zprostředkování není možné zajistit zodpovědnou péči pro všechny děti. Změny v legislativě a posílení preventivních služeb jsou tedy nezbytné pro stabilizaci systému a zajištění, že děti o sobě nebudou muset marnit v krizových zařízeních.

Tazatel, který pomáhá dělat společnost spravedlivější - 101 povolání, která mění svět (9. epizoda)
V případě potřeby lze do článku doplnit tabulku s vybranými čísly o kapacitách, počtech volných míst a délce pobytu v ZDVOP a dalších typech zařízení, které ukazují strukturální nedostatky a regionální rozdíly.
tags: #deti #z #kojeneckych #ustavu