Vliv ADHD u dětí v souvislosti s těhotenstvím

Některé souvislosti jsou překvapivé, jako třeba zjištění, že pokud dostane žena těhotenskou cukrovku, hrozí jejímu dítěti vyšší pravděpodobnost, že bude trpět poruchou pozornosti a chování, která se označuje zkratkou ADHD. A to celé platí zvláště v případě, že pochází ze socioekonomicky slabší rodiny. Přišli na to vědci z City University v New Yorku. Studie vyšla v časopise Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine. Těhotenská cukrovka obvykle propukne ve druhém nebo třetím trimestru gravidity a většinou stačí jen úprava stravy. Někdy však žena musí brát léky či si dokonce píchat inzulín. Po porodu nemoc sama zmizí.

Kdyby se žena neléčila, hrozily by jejímu dítěti srdeční a dechové obtíea také to, že bude přerostlé, v budoucnu pak vyšší riziko rozvoje klasického diabetu. Těhotenská cukrovka se vyskytuje posledních dvacet let stále častěji a to zejména mezi ženami z chudších rodin, riziko zvyšuje hlavně přehnaná konzumace nasycených tuků, cukru, průmyslově vyráběných potravin a sedavé zaměstnání. Až čtnáctkrát častěji.

O tom, že těhotenská cukrovka může souviset s poruchami pozornosti, se už nějaký čas mluví, a americký výzkum to nyní potvrdil - šestileté děti, jejichž matky měly těhotenskou cukrovku, byly výrazně divočejší a nepozornější než potomci těch, které ji neměly. Riziko rozvoje hyperaktivity je u nich je zhruba dvojnásobné. Rovněž to, že dítě vyrůstá v hůře situované rodině, zvyšuje riziko rozvoje ADHD dvojnásobně. Pokud však matka měla těhotenskou cukrovku a zároveň žije v nepříliš dobrých poměrech, stoupá riziko rozvoje ADHD až čtrnáctinásobně. Děti ze socioekonomicky chudších rodin měly krom toho i častěji problémy s učením, horší jazykové schopnosti a potíže s vyjadřováním emocí. Tady se však může projevovat i vliv výchovy.

Infografika: Faktory ovlivňující ADHD u dětí během těhotenství

Podle vědkyně Yoko Nomury stojí za to snažit se ovlivnit alespoň vnější rizika, zvyšující nebezpečí vzniku ADHD, jako je třeba cukrovka, protože porucha pozornosti a chování se často dědí, s čímž se nic dělat nedá. Existuje však samozřejmě mnoho případů ADHD u dětí, které nebyly způsobeny ani cukrovkou matek, ani tím, v jakém prostředí se dítě narodilo.

Úzkostnost matky během prvních 12-22 týdnů těhotenství bývá spojena s vyšším rizikem vzniku ADHD (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou), úzkostnosti či poruch chování u dítěte. Vyplývá to z výzkumu, který publikovali BeaR. H. Van den Bergh a Alfons Marcoen v časopise Child Development. Podle hypotézy „naprogramování plodu“ může určité rušivé faktory působící v senzitivním období nitroděložního vývoje narušit vývoj mozku. Mohou dokonce způsobit jeho maladaptibilitu a predispozici k některým onemocněním a poruchám. Výzkumu se účastnilo 71 matek a jejich 72 dětí. Informace byly zjišťovány v průběhu těhotenství a v době, kdy bylo dětem 8-9 let. Autoři se dotazovali zejména na míru úzkosti matek během těhotenství, u dětí byly zjišťovány informace o poruchách pozornosti a hyperaktivitě (od rodičů, učitelů i nezávislých pozorovatelů). Celkem se podařilo shromáždit údaje o 52 dětech z původního souboru. Výsledky ukázaly, že úzkost během těhotenství vysvětluje 22 % rozdílů, které děti vykazují v rámci příznaků hyperaktivity, 15 % rozdílů v problémech s agresivitou a 9 % rozdílů v úzkostnosti.

  1. Dvacet let se spekuluje o tom, že by cukrovka matek mohla vést u jejich dětí ke vzniku ADHD, vývojové poruchy, která může způsobovat nepozornost, hyperaktivitu a impulzivitu.
  2. Celou tu dobu tým hongkongských vědců shromažďoval data z celého světa. A na jejich základě teď tuto zvažovanou možnost vyvrátil.
  3. Vědci shromáždili data ze šesti zemí světa o 3,6 milionu matek a jejich potomcích. Výsledky ukázaly, že diabetes matky během těhotenství pravděpodobně není přímou příčinou ADHD u dítěte.

V celosvětovém měřítku má přibližně šestnáct procent žen během těhotenství zvýšenou hladinu cukru v krvi. Pravděpodobnost vzniku této choroby se přitom zvyšuje díky faktorům, jako je obezita nebo vyšší věk matek. Mechanismus vzniku ADHD zatím není úplně objasněn. Odborníci předpokládají, že se na něm podílí chyba regulace metabolismu dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Diskutuje se i o možném vlivu nedostatku kyslíku při porodu a také o rizikových faktorech, kterým bylo vystaveno dítě ještě v prenatálním období - například různým infekcím. Na vzniku ADHD se možná podílí i předčasný porod nebo užívání drog či tabáku matkou. ADHD může být negativně ovlivněna i nedůslednou výchovou.

Moje těhotenská cesta s ADHD: Aktualizace

Další poznatky a pohled na genetiku a prostředí

ADHD je jednou z nejčastějších neurovývojových poruch u dětí, která může mít závažné negativní důsledky. Děti s ADHD mívají horší výsledky ve škole a mohou čelit problémům v práci a ve vztahových sítích. Zde se ukazuje, že existuje mnoho případů ADHD, které nebyly způsobeny cukrovkou matek ani prostředím. Nová data ukazují, že terapie i prevence mohou cílit na genetické a environmentální faktory zároveň.

Hongkongští vědci zjistili, že děti narozené matkám s jakýmkoli typem cukrovky mají mírně vyšší riziko ADHD a PAS, zvláště při gestačním a pregestačním diabetu. Při zkoumání sourozenců zjistili, že riziko ADHD u dětí narozených v různých těhotenstvích matky je podobné, což naznačuje vliv společných genetických a rodinných faktorů spíše než cukrovky samotné. To je důležité pro budoucí výzkum a pro klid budoucích matek.

Paracetamol během těhotenství byl identifikován jako faktor spojený se zvýšeným rizikem neurovývojových poruch u dětí, včetně ADHD a PAS. Bylo sledováno 996 dětí a jejich hladiny paracetamolu a jeho metabolitů v pupečníkové krvi. Vyšší koncentrace byly spojeny s vyšší frekvencí ADHD a PAS, ačkoliv studie nenaznačuje frekvenci dávkování během celého těhotenství. Matky dětí s ADHD či PAS měly vyšší BMI a větší míru stresu během těhotenství, často kouřily a užívaly alkohol.

Mapa rizikových faktorů pro ADHD souvisejících s těhotenstvím

Diagnóza a význam genetiky

Diagnóza ADHD vyžaduje specifické sociální kontextové posouzení a potvrzení, že chování dítěte je výrazně narušeno a projevuje se v několika oblastech. Genetika hraje značnou roli; odhaduje se, že kolem 75 % variability symptomů je geneticky podmíněno, zatímco vlivy prostředí zaujímají jen menší část. Geny však interagují s prostředím a mohou měnit, jak se ADHD projevuje. V některých studiích se ukazuje, že kulturní a společenské kontexty ovlivňují interpretaci dědičnosti a prevalence.

Obecně platí, že ADHD přetrvává do dospělosti u značné části dětí. Při nízké citlivosti výchovy a nedostatečné podpoře je riziko spojené s ADHD zvyšující se u dospělých. Z dospělého pohledu se projevují potíže s udržením pozornosti a organizací, stejně jako problémy ve vztazích a práci. Genetika a prostředí tedy tvoří komplexní síť vlivů, jejichž přesný podíl se liší podle jednotlivců a společností.

V závěru lze říci, že budoucí výzkum by měl vnímat komplexnost vlivů - genetiku, prenatalní podmínky i rodinné prostředí - a zaměřit se na tvorbu strategií, které podporují děti s rizikem, aniž by zbytečně stigmatizovaly matky a jejich děti.

tags: #deti #adhd #tehotenstvi