Březost a porod jsou velmi častá témata pro veterinárního lékaře. Ne všichni chovatelé jsou v této oblasti zkušení, mají za sebou několik vrhů svých fen nebo koček a vedle normálního fyziologického porodu se setkali i s různými komplikacemi a nepříjemnostmi. Březost začíná oplodněním, jehož přesný termín lze stěží stanovit. Svolnost feny k páření trvá totiž několik dní, životaschopnost spermií trvá až 6 dní a vajíčka jsou po ovulaci schopna oplození 2-3 dny. Průměrná doba březosti u fen je 57-72 dní od prvního nakrytí (v průměru 65 dní). Přitom porody v termínu 58. až 60. den březosti označujeme za předčasné a porody v termínu 66. až 70. den za přenášení. Zralost plodů je určována jejich schopností přežít ve vnějším prostředí. Tato schopnost je podmíněna zralostí plicního epitelu, kterou plod dosáhne v 58. dni březosti. Ke stanovení březosti se u psů a koček využívá ultrazvukové vyšetření. Gestační váček lze detekovat kolem 21. dne a embryo se srdeční frekvencí od 23.-25. dne. Jelikož určení životaschopné březosti se odvíjí od pozitivního nálezu embrya, běžně doporučujeme ultrazvukové vyšetření kolem 4. týdne po posledním krytí. V případě, že 4 týdny po posledním krytí nelze najít zárodky, doporučujeme sono opakovat o týden později, abychom březost mohli definitivně vyloučit.
Plody u psů po 30. dni březosti vyvíjejí velice rychle, po tomto termínu lze rozpoznat i jednotlivé orgány. Pohyb plodů lze zaznamenat od 34.-36. týdne. U koček datum oplodnění počítáme od termínu nakrytí, což činí určení termínu předpokládaného porodu jednodušším. Anatomicky je děloha feny a kočky složena ze dvou děložních rohů spojujících se do děložního těla, které pokračuje krčkem dělohy a pochvou. Z důvodu relativně krátké doby trvání březosti u fen je důležité určit fyziologický konec gravidity, zejména pokud víme, že bude nutná intervence. Štěňata narozená před 57. dnem po oplodnění mají relativně malou šanci na přežití. Čas březosti je u feny kolem +/- 61 dní +/- 48 hodin. Teplota těla může být užitečná ukazatel během posledního týdne březosti; oproti velkým plemenům bývá kolísání teploty u menších plemen častější a před porodem klesá.

24 hodin před porodem klesne hladina plazmatického progesteronu pod 1 ng/ml. Jelikož je důležité mít tyto výsledky co nejdříve, je užitečné měřit hladinu progesteronu přímo ve veterinární klinice. Pokud je progesteron stále vysoký, fena ještě není připravena k porodu. Pokud je progesteron nízký, štěňata jsou připravena a lze přistoupit k císařskému řezu, je-li zapotřebí. Celá poporodní fáze se popisuje v několika krocích: Celková délka přípravné fáze je 6 až 12 hodin, u prvniček či nervózních zvířat až 24 hodin. V této fázi je potřeba vytvořit podmínky pro porod.
Většina porodů však probíhá v nočních hodinách. Typickým příznakem v této fázi je pokles tělesné teploty o 1 až 1,5 °C. Vulva bývá oteklá a objevuje se špinění. Druhá fáze porodu je charakterizovaná aktivním vypuzováním plodů. Dochází k zvýšenému vylučování oxytocinu, což má za následek silnější kontrakce. Přítomné jsou reflexní kontrakce břicha. První plod se blíží do pánevního kanálu. Každý plod je vypuzován v samostatných porodních cyklech. Další plody lze vidět v intervalech 15 minut až tří hodin. Vlastní porod plodů obvykle proběhne v průběhu 2-12 hodin, do 24 hodin u početných vrhů štěňat a do 42 hodin u některých koček. Při vypuzování dochází k peristaltickým stahům na děloze. Plodové obaly jsou tlačeny na vnitřní branku děložního krčku. Zvýšený tlak v prvním plodovém vaku obvykle vyvolá jeho prasknutí a výtok plodové vody. Po odchodu plodové vody by měl být plod vypuzen nejpozději do jedné hodiny. Je důležité, aby nedošlo k hypoxii. Plod musí projít nejkritičtějším místem děložního krčku co nejrychleji. Zvláště důležité je rychlé vybavení štěněte při zadní poloze. Plody vycházejí v poloze čelní (hlavička) nebo zadoček (nožky) v poměru 60:40. Po vypuzení mláděte fena překousne pupeční šňůru a olizuje plod. Těsně po porodu plodu dochází k vypuzení lůžka. Po porodu je potřeba odstraňovat pupeční šňůru a sledovat matku a mláďata.
Poporodní výtok obvykle trvá 2-3 týdny (někdy až 6 týdnů). Normální lochie jsou zelené až červenohnědé a nemají zápach. Poporodní výtok spojený se zánětem dělohy bývá hnisavý. Kompletní involuce dělohy by měla být ukončena do 3 týdnů, případně dříve. Před očekávaným porodem doporučujeme mít dohodu s veterinárním lékařem, aby byl k dispozici na telefonu. Při fyziologickém porodu není nutná asistence, ale sledování průběhu a včasné zásahy jsou vhodné. Fenu během porodu uklidňujte a komunikujte klidným hlasem. Je důležité umožnit resuscitaci novorozenců a jejich první kontakt s matkou. Olizování a masáž novorozenců podporují normální dýchání a oběh. Pokud fena novorozence odmítá, nenechávejte ji s nimi bez dozoru. Po narození štěněte je vhodné zkontrolovat jeho váhu, pohlaví a čas porodu; označení štěněte barevnou stužkou může pomoci v pořadí, ve kterém se narodilo. Po vypuzení posledního plodu je nutné zkontrolovat počet lůžek a jejich vypuzení. Pokud dojde k zadržení lůžka více než 12 hodin, hrozí bakteriální infekce dělohy. Porodní lůžka se pravidelně odstraňují a matka by měla být po ukončení porodu nechat odpočinout. U slabých kontrakcí trvajících déle než tři hodiny vyhledejte lékařskou pomoc. Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem.

Specifické poznatky o gravidity u mrože a dalších arktických zvířat
V následujícím textu shrnujeme vybrané informace o délce gravidity a souvisejícím rozmístění mláďat u různých živočišných skupin, včetně mrožů. U mrože je gravidity (těhotenství) uváděna jako 11 až 12 měsíců, porod nastává obvykle v červenci až srpnu. Mláďata jsou kojená 2-3 roky a dospělost dosahuje kolem 10-12 let; životnost se může pohybovat kolem 30-40 let. U mrožů je charakteristické, že samci dosahují výrazných klů až 30 cm, které slouží k boji, vyhrabávání děr a obraně teritoria. Délka těla býků 3-5 m, samic 2,5-3 m, bez ocasu. Plavání je hlavní formou pohybu; rychlost až 10 km/h a hluboké potápění až 700 m. Kůže mrožů je tlustá, s výraznou vrstou tuku až 15 cm, která zajišťuje izolaci. Mrožové jsou sociální, žijí ve skupinách a harémech, samci bojují o dominanci a teritorium. Porody se odehrávají na ledových plochách nebo v blízkosti břehu; mláďata se rodí s bílou či šedou srstí a učí se plavat během několika dní. Po porodu následuje období kojení a intenzivního vývoje pro přežití v drsné arktické krajině.

Další sekce uvádí rychlý přehled o délce gravidity u dalších vybraných druhů z různých ekosystémů: žraloci límcoví, mloci alpští, sloni, vorvani, nosorožci, kosatky, mroži, sametoví červi, velbloudi, žirafy, osli, kapustňáci, tapíři a lamy. Tyto údaje ilustrují širokou škálu biologických strategií reprodukce a různých délek gravidity, které se pohybují od několik týdnů až po 15-18 měsíců u některých druhů. Přibližné rozpětí a příklady různých druhů pomáhají pochopit diverzitu v délce gravidity napříč živočišnou říší.
Praktické shrnutí a doporučení pro chovatele a veterináře
- Ultrazvukové vyšetření je klíčové pro stanovení březosti u psů a koček; opakování testu dle potřeby pomáhá vyloučit či potvrdit březost.
- V posledním týdnu březosti sledujte teplotu a progesteron (v klinice) pro odhad připravenosti porodu a načasování případného císařského zákroku.
- U porodu dbejte na hygienu, správnou podporu dýchání novorozenců a včasné odříznutí pupeční šňůry.
- Po porodu monitorujte odchod lůžek a celkové zotavení matky; při zadržení lůžka hrozí infekce, proto je důležité sledovat a intervenovat včas.
- Pro chovatele je vhodné mít kontakt na veterinárního lékaře a domluvu pro případ porodu, zvláště u prvniček a nervózních zvířat.