Brigitte Boisselierová, ředitelka společnosti Clonaid: „Máme lidský klon“. Pět let ale není schopna důkaz předložit. Zpráva, že Američané mají klonované embryo přichází v době, kdy Evropa zveřejnila, že Velká Británie udělila dvěma pracovištím povolení k přípravě hybridních, lidsko-zvířecích embryí k výzkumu nových terapií chorob jakými jsou Parkinsonova nemoc nebo infarkt. Podle všeho má Amerika určitý náskok, neboť za stejným účelem již připravila skutečné klony lidských embryí.
Ohlédnutí zpět: První lidský klon na světě se měl narodit 26. prosince 2002. Mělo jít o děvčátko. Tvrdila to Brigitte Boisselierová, ředitelka firmy Clonaid. Postupně vyšlo najevo, že za společností kladoucí si za cíl klonování lidí stojí náboženská sekta raëliánů. Když se navíc ukázalo, že ředitelka Boisselierová předtím pracovala ve firmě vyrábějící technické plyny, a že její firmu klonováním pověřily vesmírné bytosti, bublina zcela splaskla.
O pět let později: Právě nyní přichází se zprávou o vytvoření lidského klonu Andrew French z firmy Stemagen. Firma má sídlo a také působí v La Jolla, Kalifornii a její členové zprávu o klonování člověka publikovali ve vědeckém časopisu Stem Cells. V článku se praví, že k tomu použili techniku přenosu jádra ze somatické buňky do vajíčka. Jde tedy o klasickou techniku, při níž vajíčko slouží jen jako jakýsi obal (inkubátor), neboť je z něj jeho vlastní jaderná DNA odstraněna.
Autoři článku o výsledcích svého bádání prohlašují, že to je poprvé, co se někomu podařilo lidská embrya do stádia blastocyst tímto způsobem kultivovat. Vědci si jsou vědomi toho, že jejich postup vzedme u části společnosti odmítavý postoj a tak na ospravedlnění svého počinu vysvětlují, že se jednalo o pokus provedený s nadbytečnými lidskými vajíčky, která pocházela od tří mladých žen jež byly zahrnuty v programu asistované reprodukce.
Připravené IVF, hormonální stimulace ovulace a odběr vajíček výplachem vejcovodu, jež se v článku popisuje, ukazuje, že bývá získáno více vajíček, než kolik jich lze při in vitro fertilizaci použít. Cílem Stemagen je kolonii lidských embryonálních kmenových buněk pro léčbu pacientů; tedy tvorba klonovaného embrya nebyla jejich cílem, i když by podle všeho technicky teoreticky možné bylo. Embryo (ve stadiu blastocysty) byl zničен, aby bylo možné dokázat, že se jim podařilo připravit klony. Důkaz porovnáním DNA buněk z odebraných blastocysty a DNA izolované z buně dárce byl použit jako důkaz.
Nadbytečná vajíčka: Doktor Samuel Wood, zakladatel Stemagen, tvrdí, že za jejich úspěchem stojí velká klinika a dostupnost nadbytečných lidských vajíček. I když přebytečná vajíčka byla zpočátku uchovávána pro další bezdětné páry, jejich nadbytek byl tak velký, že se staly odpadem. To byl pro Wooda impuls pro pokusy s lidským klonováním a snahu tyto buňky zužitkovat. Dohoda s investorem vznikla roku 2005 v hospodě při sklence Martini a smutná událost tehdejší doby sehrála roli.
Rozbor DNA podle Wooda poskytl důkaz, že se skutečně jedná o klon. Zatímco někteří experti podporují Stemagen, jiní, jako je Dr. Douglas Melton, z Harvard University, jsou skeptičtí. Jde o to, zda se jednalo o skutečné klonování nebo o pokus s jinou technikou. Cílem se zdá být příprava embryonálních kmenových buněk, které by mohly být použity pro léčbu Parkinsonovy nemoci, infarktu a dalších onemocnění.
Stávající realita: Příprava embryonálních kmenových buněk není jednoduchá. Než bude klinicky použitelná, je třeba vyřešit různé technické i etické problémy. Příkladem jsou pokusy na primátech a etické otázky kolem klonování lidí. Federální podpora v USA byla zrušena, ale několik laboratoří využívá privátní sektor k obcházení restrikcí.
Partenogenetické embryonální kmenové buňky: Zmiňují se i partenogenetické embryonální kmenové buňky, které vznikají bez jaderného přenosu z kožních buněk. Výhodou je širší veřejná akceptace a možnost použití u geneticky podobných pacientů. Obě metody - klasické embryonální kmenové buňky a partenogenetické buňky - mají své přednosti a jejich uplatnění v praxi zůstává otevřené.
Je důležité si uvědomit, že embryonální vývoj začíná již po oplodnění a že od prvních dnů po oplodnění probíhá složitý proces, který vyžaduje přesné načasování a regulaci genové exprese. V následujících dnech dochází k postupnému vzniku blastocysty, implantaci a formování placenty, která zajišťuje výživu a podporu vývoje plodu. Česká demografická studie uvádí, že přibližně 5 % všech novorozenců v Česku v roce 2025 vzniklo díky asistované reprodukci.
Diagnostika a klinické souvislosti
Co se odehrává v těle ženy při prvních dnech po oplodnění? Embryo postupně roste, začíná tvořit nervovou trubici, placentu a další klíčové struktury. Hormony hCG a progesteron hrají důležitou roli při udržení těhotenství a podpoře růstu embrya. Embryo se zavrtává do děložní sliznice a vytváří trofoblast, který prorůstá do výstelky dělohy.
Připomínáme: počátky klonování a embryonálních buněk zůstávají z hlediska etických a právních otázek velmi sporné. UNESCO a mezinárodní právo se mnohdy staví proti reprodukčnímu klonování.
Na pozadí technických možností zůstává důležitý fakt, že i když je možné kultivovat embryonální kmenové buňky a budovat jejich léčebné aplikace, v současnosti není léčba buňkami z embryonálních kmenových buněk na klinické úrovni široce realizovaná. Tato oblast je nadále předmětem rozsáhlých debat a výzkumu.
Příběh naklonované ovečky Dolly - Klonování zvířat
Tabulka srovnání klonování a embryonálních kmenových buněk
| Metoda | Využití | Etické a právní dopady |
|---|---|---|
| Přenos jADER z kožních buněk do cytoplastu (klonování) | Embrya pro výzkum a teoreticky léčebné kmenové buňky | Většina zemí zákaz reprodukčního klonování; etické spory |
| Partenogenetické embryonální kmenové buňky | Potenciálně širší dostupnost a použití u geneticky podobných pacientů | Méně odporné veřejnosti; etické a právní rámce se vyvíjejí |
| Embryonální kmenové buňky (konvenční) | Potenciál k diferenciaci v různobuněčné typy buněk pro léčbu | Etické spory; regulace a klinické testy |
Historické poznámky a současné pohledy
Historie klonování sahá až do experimentů s ovcemi, skotem a dalšími savci. Dolly byla významným milníkem a zároveň ukázala, že existují významné technické a etické překážky. V současnosti jsou pokusy spíše omezovány legislativně a sociálně, a vývoj směřuje k využití embryonálních buněk a pluripotentních buněk v léčebných kontextech, s důrazem na bezpečnost a selektivní aplikace.