Lezení je klíčová motorická dovednost, která propojuje pohybový vývoj dítěte a spolupracuje s rozvojem páteře, svalů a koordinace. Správná stimulace lezení může posílit šíjové, mezilopatkové, zádové, břišní i hýžďové svaly a napomoci správnému vzpřimování v sedu i chůzi. Zároveň křížový pohyb při lezení napomáhá propojení hemisfér a podporuje celkový rozvoj mozku.
V prvních měsících je důležité dítě motivovat k pohybu a zvládat postupy od polozy na zádech po boční i břišní obraty, aby se posílily správné svaly a zkontrolovala koordinace. Dítě by mělo být osvobozené od překážek a mělo by se učit pracovat s vlastním tělem z různých poloh. Důležité je postupné zvyšování náročnosti cviků a dohled zkušeného fyzioterapeuta či kvalifikovaného lektora, protože správné provedení cviků je zásadní pro bezpečný a efektivní rozvoj.
Často používané kroky a cviky pro podporu lezení
V první řadě je důležité dítě svlékat několikrát denně z kalhotek, plen a ponožek a v poloze na zádech ho lákat ke zvedání končetin nad tělíčko, obratu na levý i pravý bok s bočním vzpřemením a poté k obratu na bříško přes schoulení a boční vzpřemení.
Osmiměsíční dítě učíme klečet na kolínkách, které mu zpočátku přidržujeme vlastními stehny. Důležitost věnujte správnému položení nožiček, špičkami dovnitř a patami směrem ven.
V této pozici ukazujeme dětem na zemi různé hračky nebo si prohlížíme knížku. Cílem je, aby se dívalo na zem či podložku a mělo zájem se o ni opřít.
Můžeme si s dítětem hrát i tzv. střemhlavou reakci a trakaře. Dítě držíme zády k sobě kolem pasu a poměrně svižně ho přiblížíme k podložce. Cílem je, aby se naučilo zareagovat předpažením a opřením o podložku. Po opření dlaněmi o podložku mu umožníme udělat pár krůčků pouze rukama.
Celkově je velmi nápomocné, když již dítě od 4. měsíce věku učíme zvedat hračky ze země, ze stolu či z podložky. Dítě sleduje hračku na zemi, a tím srovná hlavičku do osy s tělíčkem. V této poloze posiluje šíjové, mezilopatkové i břišní svaly.
Když už dítěti přeneseme váhu i na ručičky, jistíme ho pod břichem roztaženou rukou, kterou občas odlehčujeme, aby si dítě zkusilo vlastní váhu. Držení dítěte kolem bříška a pasu můžeme postupně uvolnit a občas mu jen upravit poklek na kolínkách rukama.
Když se dítě houpe v prohnutí páteře, je vhodné mu poškádlit bříško ze stran, a tím ho nastimulovat k zapojení břišních svalů. Nejlépe se to dělá v nahotě, kdy i samotný krátkodobý chlad způsobí lepší zapojení všech svalů. Klečícímu dítěti šimráme po stranách bříško.
Poslední fází je napovědět dítěti, jak se má posouvat dopředu a střídat tak končetiny. Jednou rukou ho jistíme pod bříškem a druhou rukou fixujeme lýtko a bérec pokrčené nožky do podložky.
2. fáze reflexního otáčení začíná v poloze na boku. Obsahuje pohybové procesy, které se vyskytují při spontánním otáčení, lezení a chůzi do strany. Horní a dolní končetina na spodní straně tvoří oporu pro tělo. Pohybují jím proti gravitaci směrem vzhůru a dopředu. Přitom postupuje svalová aktivace spodní horní končetiny od ramene k lokti a následně k ruce a následně dojde k vytvoření opory o dlaň.
Motivace a přirozený vývoj bez rizik
Lezení po čtyřech je skutečná dovednost a vyžaduje správnou stimulaci a jištění. Dlouhé používání chodítka, příliš brzké sedání a stavění na nohy mohou zpomalit psychomotorický vývoj a vyřadit dítě z přirozené trajektorie lezení. Důležitá je také výlast a volnost pohybu na bezpečné podlaze, aby dítě mohlo objevovat i asymetrické pohyby a rozvíjet rovnováhu.
Lanová hřiště a prolézačky poskytují skvělou průpravu pro lezení a koordinaci. Lezení po žebřinách aktivně zapojuje ruce, zádové svalstvo a hluboký stabilizační systém, pomáhá řešit svalové dysbalance a rozvíjí koordinaci rukou a nohou. Při těchto cvicích je klíčové správné jištění a dopomoc zkušeného lektora, aby dítě mělo bezpečný a pozitivní zážitek.
Praktické poznámky pro rodiče
- Vyhněte se dlouhému působení dítěte v kluzkých prostředích bez podpory.
- Pokud je plazení asymetrické, zvažte cílené nošení dítěte s pokrčenou nohou, aby se podpořilo rovnoměrné zapojení končetin.
- Vhodné je používat protiskluzové pomůcky a jemné hračičky, které dítě vyzvou k překonání překážek bez rizika pádu.
- Pravidelná konzultace s fyzioterapeutem pomůže zjistit, zda cviky odpovídají aktuálnímu zdravotnímu stavu a vývojové fázi dítěte.
Historie a souvislosti
Klappovo lezení vzniklo v Německu na počátku dvacátého století jako metoda pro léčbu idiopatické skoliózy a dnes slouží jako součást kombinované léčby posturálních odchylek. Hlavním rysem tohoto cvičení je lezení po čtyřech v různých variacích a důraz na správnou techniku a jištění.
Často se také doplňuje poznámkou, že cviky prezentované na webových stránkách jsou připraveny univerzitně vzdělanými fyzioterapeuty a že jejich použití má být v souladu s odborným vyšetřením. Informace zde prezentované nenahrazují lékařské nebo fyzioterapeutické vyšetření a vždy by mělo být zváženo individuálně.
