Pohled vaší malé ratolesti je čisťounký a průzračný a vypadá to, že vás vidí krásně a do detailů. Ale tak to není. Miminko se sice narodí s fungujícím zrakem, ale opravdu nevidí to co dospělý. Zdravý novorozenec vnímá světlo a tmu, zaostřit umí na 20 - 30 cm, což mu stačí na blízkost maminky a při kojení. Již 6 týdnech dokáže rozeznat barvy, ale hračka musí být dostatečně blízko, do 30 cm, pootočí hlavičkou za známou tváří nebo předmětem.
Vzhledem k netrénovaným očním svalům se fixuje na předmět jedním okem. Dokud mu svaly nezesílí, bude tedy zaostřovat zřídka. Ve čtvrt roce udrží oči na předmětu a rozlišuje známé tváře. Později se vnímání barev neustále zlepšuje, dítě si všímá více detailů, rozeznává tváře. Okolo desátého měsíce můžeme dítě přirovnat ke krátkozrakému člověku. A v roce? Vidí skoro jako my, dospělí, všechny barvy a detaily. Ještě pár krůčků a může začít objevovat svět.
Oční vývoj a jeho důležitost
Oční vady a onemocnění v dětském věku představují specifickou, ale přitom velmi rozmanitou problematiku dětské oftalmologie. Cílem přehledného sdělení je srozumitelnou formou seznámit rodiče a laickou i odbornou veřejnost s očními nemocemi od novorozeneckého věku až po pubertu. Nejde ale jen o vyjmenování, popis a klasifikaci jednotlivých nemocí. Snahou je zdůraznit, čeho bychom si u očí svých dětí měli všímat. Dobré je také vědět, co je typické pro zrakový vývoj v různých věkových obdobích dítěte.
Po porodu nejsou oči a pomocné orgány zcela vyvinuty ani po stránce anatomické, ani po stránce funkční. Novorozenec nemá dokonalou centrální zrakovou ostrost, prostorové vidění, periferní vidění ani barevné vidění. Pokud bychom to srovnali, tak novorozené dítě vidí zhruba asi desetinu toho co dospělý člověk. Novorozenec velmi dobře vnímá blízké předměty, a to zhruba do padesáti centimetrů před očima. Sviděním do dálky je to horší, ale novorozeně nepotřebuje být nějak bystrozraké.
Bude totiž nějakou dobu plně zrakově fixováno pouze na obličej, ruce a prsy své maminky. Sleduje světelný zdroj a zafixuje jej. Určit přesnou úroveň zrakové ostrosti u novorozence není jednoduché. Tento tvoreček neumí při vyšetření spolupracovat, hodně spí a je někdy neklidný. Přesto zkušený oftalmolog může již základním očním vyšetřením do značné míry stupeň vidění zhodnotit. Dnes máme k dispozici metody, které dokážou poměrně přesně hodnotit zrakovou ostrost u novorozenců, kojenců nebo batolat.
Jedna z metod je založena na principu preference strukturovaných podnětů. Novorozenec s normálním viděním dává přednost pohledu na strukturovaný podnět (například černobílá šachovnice) před pohledem na šedou plochu. Další možností je vyvolání optokinetického nystagmu u novorozenců prostřednictvím rotujícího bubnu se šrafovanými páskami různých velikostí.
První měsíce a vztah dítěte k očím
Stimulace zraku u novorozence má svůj význam, protože podporuje vývoj zrakových funkcí v období jejich rozvoje. V prvních měsících života dochází k propojení zrakových vjemů i s jinými smysly, například se sluchem, hmatem, čidly pro rovnováhu a podobně. Zrakové vazby mezi dítětem a matkou se podporují nejen řečí, dotykem a pohlazením, ale i úsměvem a koukáním dítěti do očí. Novorozenec již za několik dnů po porodu začne vidět obličej matky a za několik týdnů rozezná detailně její oči, rty a ruce. Ve dvou měsících věku vidí ostře celý obličej maminky.
Je prokázáno, že hluboká citová vazba matka-dítě má pozitivní vliv na rozvoj zrakových vjemů. Rodiče by měli novorozenci nabízet k prohlížení různé hračky a předměty. Je dobré dávat je dítěti blízko k očím a pohybovat s nimi do stran, nahoru a dolů. Novorozenec má dobře vyvinutý uchopovací reflex, a jakmile hračku uvidí, sáhne po ní a pak si ji prohlíží. Z pohledu maximální stimulace mozkových center jsou vhodné černobílé hračky, vzor šachovnice.
U naprosté většiny novorozených dětí probíhá vývoj zrakových funkcí normálně a maminky se mohou těšit z krásných očiček svých ratolestí. V průběhu prvních měsíců je stimulace zraku rozumný krok k podpoře vývoje dítěte. Rodiče by si měli také všímat eventuálních varovných změn.
Barva očí a genetika
Barva očí je jedním z nejvíce dědičných rysů u člověka a hraje významnou roli v jeho vzhledu. Existují tři základní barvy očí: modrá, hnědá a zelená. Barva očí je ovlivněna množstvím melaninu v oční duhovce. Po narození je zrak novorozence rozmazaný a neostrý, protože jejich oči jsou nevyvinuté. V prvních týdnech dokážou miminka rozlišit pouze velké kontrasty a světlo a stín.
Některé barvy očí se mohou měnit během prvních měsíců i let života. Nejčastějšími geny pro barvu očí jsou zelená, hnědá, modrá, šedá, světle hnědá a jejich kombinace. Zjednodušeně řečeno, hnědá barva vítězí nad zelenou a zelená nad modrou, nicméně existují výjimky. V současné době zná lékařská věda na 30 genů, které mohou výslednou barvu očí ovlivnit. Po narození se oči miminka vyvíjejí a některé projevy mohou rodiče znepokojit, ale bývají zcela přirozené.
První změny jsou patrné mezi šestým a devátým měsícem, jasněji bude až kolem prvních narozenin. Světlomodré oči novorozenců často tmavnou, a to až do desátého roku nebo výjimečně do dospělosti. Barva očí se může měnit i v důsledku hormonálních změn či nesprávného pigmentového vývoje duhovky. Barva duhovky se může nepatrně měnit i během dne na základě emocí. Změna barvy oči u dospělého může být varovným signálem některých onemocnění očí i organismu a vyžaduje oční vyšetření.
Kdy je třeba vyhledat lékaře a jaké jsou běžné potíže
Novorozenec po narození nevidí stejně jako dospělý. V prvních týdnech rozlišuje hlavně světlo, stíny a výrazné kontrasty. Jednou z nejčastějších očních potíží u novorozenců je neprůchodný slzný kanálek, který bývá způsoben nedostatečně otevřeným kanálkem pro odvod slz do nosu. Zánět spojivek patří mezi nejčastější dětská oční onemocnění. Koordinace očních svalů se teprve vyvíjí a oči nemusí vždy spolupracovat dokonale. Pravidelné kontroly zraku mohou odhalit některé závažné oční vady již v raném věku.
Máte-li podezření, že dítě špatně vidí, vyhledejte očního lékaře. Existují moderní vyšetření, jako je Plusoptix, které mohou pomoci včas odhalit případné odchylky. U menších dětí se poruchy zraku mohou projevovat Přivíráním jednoho oka, nakláněním hlavy, světloplachostí, světlým zrcadlím, trháním očí, šilháním a dalšími příznaky. Pokud brýle jsou potřeba, je důležité přistoupit k jejich zavedení pozitivně a hravě, aby si je dítě oblíbilo.
Brýle u dětí
Dítě má mít brýle rádo. Při výběru berte v úvahu vkus dítěte a nabídku dětských brýlí. Obruby by měly dobře sedět, být lehké a odolné, ideálně plastové (acetát, ultem, TR90) nebo kovové (titan). Pro aktivní děti jsou vhodné silikonové brzdičky nebo gumičky, aby brýle nesklouzly. Čočky by měly být plastové nebo trivexové, s antireflexní úpravou. V dnešní době jsou dětské brýle stylové, hravé a pohodlné.
Pokud máte předpis na brýle, neváhejte navštívit specializovanou prodejnu a vyzkoušet nejvhodnější variantu. Brýle mohou být spojeny s radostí a díky tomu se nošení stane přirozenou součástí každodenního života dítěte.
Kdy miminka začínají vidět - Milníky vývoje zraku u miminek
Rodiče by měli sledovat signály varovné zraku a včasné vyšetření zajistit. Čím dřív odhalíte vadu, tím vyšší je šance na zpomalení jejího vývoje. Pravidelné kontroly zraku a včasná léčba mohou výrazně zlepšit výsledek.