Tašku do porodnice byste měla mít sbalenou předem, a to pro jistotu už kolem 30. týdne těhotenství. V momentě, kdy porod přijde, nebude na balení čas. Během prvních několika dnů v porodnici pro miminko moc potřebovat nebudete, o všechno vybavení, zavinovačku a oblečení se postará porodnice. Přesto je několik věcí, které je dobré sebou mít: balík jednorázových plenek, vlhčené kojenecké ubrousky a oblečení na cestu domů.
Pokud ucítíte, že z vás teče větší množství vody, bude to pravděpodobně voda plodová. Pokud máte častější a silnější kontrakce, měřte si rozestupy. V některých porodnicích dostanete k vyplnění porodní dotazník, kam zapíšete informace o tom, jak si přejete, aby byl váš porod veden (např. po vyprázdnění tlustého střeva nedochází k nechtěnému úniku stolice ve druhé době porodní, kdy rodička s použitím břišního lisu tlačí. odtéká plodová voda (pokud se tak již nestalo dříve).
Během první doby porodní žena nesmí jíst (v případě komplikací a nutnosti anestezie by plný žaludek mohl rodičce způsobit vážné zdravotní následky). Po domluvě s porodními asistentkami či porodníkem je ale dovoleno po malých doušcích pít. V okamžiku zániku hrdla vznikne tzv. děložní branka, která se s postupujícím porodem bude zvětšovat. Zprvu bude propustná pro prst, poté pro dva prsty a další zvětšení už se počítá na centimetry. Ve chvíli, kdy je branka dělohy tzv. rodící žena by během první doby porodní neměla ležet na zádech. Tato poloha způsobuje, že těžkáděloha v břiše tlačí na velké cévy a může dojít ke snížení průtoků krve do dělohy. Leh na zádech také snižuje četnost děložních kontrakcí, a tím může dojít k prodloužení porodu. Ideální je sedět, chodit nebo ležet na boku.
Vaše dítě je během první fáze stočené do klubíčka, hlavička je nad pánví a volně se pohybuje. Jakmile dojde k samotnému porodu, hlavička se díky kontrakcím natlačí do porodních cest. Bradičku má dítě na hrudníku tak, aby hlava procházela nejmenším průměrem. Druhá doba porodní trvá u žen, které rodí poprvé, nejčastěji od několika desítek minut do jedné hodiny. I nadále pokračují dlouhé a bolestivé kontrakce, které vytlačují dítě z dělohy. Matka musí být v této době velmi aktivní - vědomě vytlačovat dítě z dělohy, a to vždy, když cítíte kontrakci a tlak na konečník. S každým zatlačením se dítě posouvá v porodních cestách o kousek dál.
Lebezní kosti dítěte nejsou spojené a mohou se tedy při průchodu porodními cestami posunout a částečně překrýt. Krátce po porodu dítěte se znovu objevují děložní kontrakce, tentokrát ale krátké a nebolestivé. Při nich se z děložní stěny odděluje placenta a spolu s plodovými obaly je po mírném zatlačení vypuzena ven z těla. Děloha je po porodu tuhá, její horní okraj dosahuje zhruba k pupku. Nebolestivé děložní kontrakce pokračují i po vypuzení placenty. Tyto kontrakce napomáhají uzavřít cévy, které spojovaly placentu s děložní stěnou.
Nástřih se provádí výlučně v druhé době porodní na vrcholu kontrakce, když se objeví hlavička a hrdlo dělohy je maximálně roztažené. Střih je veden od pochvy v úhlu směrem mimo konečník. Vhodný okamžik, velikost a směr závisí na zkušenostech porodníka. Nástřih může být vedený přímo dole (mediální neboli středová epiziotomie) nebo dole šikmo do strany (mediolaterální epiziotomie).
Lokální anestezie, která se podává rodičkám ke zmírnění bolesti. Je nutné se předem rozhodnout, zda budete chtít tuto anestezii využít nebo ne. Nemusíte se v žádném případě obávat, že by zákrok zkomplikoval příchod dítěte na svět či ohrozil jeho zdraví. To, zda epidurální anestézii využijete, záleží na pouze na vás. Je ale nutné dohodnout se s lékařem včas. Nevýhodou této anestezie je oslabení děložních kontrakcí.
V lehu na boku, žena je stočená do klubíčka a co nejvíce vystrčí bederní páteř (kočičí hřbet). Lékař místně znecitliví kůži a podkoží, potom zavede dutou jehlu do páteřního kanálu. To je cítit pouze jako tlak. Následně vsouká katétr - tenkou hadičku, do níž se aplikuje samotná znecitlivující látka. Analgetický účinek nastupuje velice rychle, avšak netrvá dlouho a tuto anestezii není možné provádět opakovaně.
Koncem pánevním zůstávají do porodu otočeny asi 3-4 děti ze sta. Lékař provede před porodem ultrazvuk a zjistí hmotnost miminka. Pokud je odhad hmotnosti plodu mezi 2500-3500 g a pokud plod vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a skrčenýma nožkama zároveň, je možno vést porod přirozeně. V ostatních případech se těhotenství ukončuje císařským řezem.
= porodnická operace, během které je plod vybaven z děložní dutiny chirurgickou cestou z otevřené břišní stěny. Mnoho žen má strach z porodu a bolestí a domnívá se, že císařský řez by pro ně mohl být pohodlnější či bezpečnější cestou. Mají tedy zájem rodit „císařem“, aniž by je k tomu vedly zdravotní důvody. Je třeba si uvědomit, že se jedná o závažnou břišní operaci, která je pro organismus velkou zátěží a má i svá rizika. Přirozený vaginální porod bez komplikací je ale nejbezpečnějším způsobem, jak přivést dítě na svět.
Pokud není žena hospitalizovaná předem, ráno přijde do porodnice, provede se monitorace děložní aktivity. Pak následuje holení a klyzma (aplikace asi půl litru teplejší vody konečníkem do střev). Před porodem má dva důvody - vyprázdnění střev a prohřátí, které je přirozenou metodou posílení nastupujícího porodu. Řez je veden většinou příčně asi 2 cm nad stydkou sponu. Pokud to okolnosti vyžadují (akutní situace, obezita aj.), provádí se řez podélně od pupku dolů. Po proniknutí do dutiny břišní a následně do dělohy. Řez na děloze je prováděn v její dolní, nestahující se části. Následně se operační ranou porodí i placenta, děloha se zreviduje od drobných zbytků lůžka a pak již přichází na řadu sešití jednotlivých vrstev s kontrolou krvácení a přívěsků děložních.
Kůže je většinou šita tzv. intradermálním stehem (steh je veden přímo v kůži) - spolu s převážně používaným řezem příčně nad sponou stydkou - má lepší kosmetický efekt. Ženy, které jednou prodělaly císařský řez, poměrně často i při dalším těhotenství rodí císařským řezem. Problematika „automatických císařských řezů“ se mezi porodníky stala celosvětovým tématem a je hojně diskutována. Pokud je to ale zdravotně možné, je vaginální porod možný. Vše samozřejmě záleží na konkrétní pacientce a lékaři.
Lékaři disponují moderními diagnostickými přístroji, a mohou tak situaci velice přesně vyhodnotit. Spontánně probíhající porod, který trvá méně než dvě hodiny. Najděte kus čisté látky, do rodidel ženy by neměla být zanesena infekce. Umyjte si ruce, nebo využijte alespoň vlhčené ubrousky. Jakmile se miminko narodí, rychle ho zabalte do deky nebo oblečení, cokoliv máte po ruce. Je nutné, aby bylo v co největším teple. Rodička by měla v průběhu porodu zaujmout co nejpohodlnější polohu, například se položit na zem. Snažte se netlačit hned, jakmile ucítíte nutkání. Nikdy dítě netahejte ven z porodních cest silou! Zvládne to samo, pouze ho přidržujte, aby si nezpůsobilo úraz pádem.
Pokud se stane, že má děťátko omotanou pupeční šňůru okolo krku, zasuňte prst pod šňůru a jemným tahem ji přetáhneme okolo krku, resp. přes hlavičku. Pupečník nikdy nestříháme, dokud ještě pulsuje. Pokud bychom chtěli pupečník podvázat, musíme nejprve vyčkat, až zcela dopulsuje, pak ve vzdálenosti asi 20 cm od bříška dítěte jej podvázat na dvou místech vzdálených od sebe asi deset centimetrů. Na závěr počkáme na porození placenty. To proběhne většinou zcela spontánně do přibližně půl hodiny po porodu dítěte, tudíž opět za šňůru nijak netaháme apod.

Dojde-li k předčasnému porodu od 24. týdne dál, je už možné v současných podmínkách miminko zachránit. Má stále své nesporné místo i v současném porodnictví, ačkoliv je veřejností často považován za zastaralý způsob. Jsou ale situace, kdy právě kleště jsou nezbytné a mohou novorozenci zachránit život. Jejich základní společnou indikací je nutnost urychleně ukončit porod v jeho druhé době, tedy tehdy, kdy hlavička dítěte je již v pánvi rodičky a kdy by císařský řez byl technicky velice obtížný, nebo dokonce nemožný. Jedná se o kovový nástroj se dvěma rameny, která se přiloží podél hlavičky plodu tak, aby při sevření zachytily hlavičku plodu v oblasti čelistního kloubu. Dnes se používají dva typy kleští, podle toho, v jaké části porodních cest se miminko nachází. Místo kleští se na hlavičku dítěte umístí umělohmotný zvon, který se přisaje vyvolaným podtlakem. Tahem za zvon se hlavička porodí.
Těhotenství, po kterém se narodí dvojčata či vícerčata, se vyskytují přibližně v 1 % případů. O tom, jak bude porod veden, rozhoduje mj. také poloha dětí v děloze. U porodu přirozenou cestou je vše v podstatě stejné jako u porodu jednoho dítěte. V druhé době porodní by se mělo druhé dvojče narodit do několika minut. Někdy se však stane, že změnami způsobenými porodem prvního z dvojčat druhé náhle trpí nedostatek kyslíku (hypoxie). Novorozenci z vícečetného porodu mají také více potíží s poporodním přizpůsobením, a to zejména proto, že mají nižší porodní hmotnost.
Spontánní porod přirozenými cestami se u donošených dvojčat doporučuje v případě uložení obou plodů v poloze podélné hlavičkou. Alternativním porodem nazýváme jakýkoliv jiný způsob, než klasický průběh u ženy v poloze na zádech s aktivním vedením porodu lékařem v porodnici. Porod do vody je jednou z variant tzv. přirozených porodů. Porod do vody však nenabízejí všechny porodnice. Doba cesty dítěte porodními cestami až do jeho narození se odehrává v prostorné vaně s vodou o teplotě o něco vyšší, než je teplota lidského těla. Porod do vody není však vždy vhodný. Porod doma vyvolává opravdu silnou diskusi. Jedná se ale opravdu o velmi nebezpečný způsob porodu, a to jak pro matku, tak pro dítě.
V průběhu porodu dochází k mnoha (i nepředvídatelným) situacím, které porodník snadno vyřeší, ale bez jeho přítomnosti mohou tyto komplikace akutně ohrozit život. Z etického pohledu je to také nepřijatelné jednání ze strany matky, která svévolně ohrožuje život dítěte. Partner byl pro vás v těhotenství oporou a na příchod miminka jste se připravovali společně. Někteří muži se přítomnosti u porodu brání a některé ženy se zase stydí a stále ještě považují porod za výlučně ženskou záležitost. Věřte ale tomu, že právě porod potomka je i pro muže nejsilnějším okamžikem života a neměl by o něj přijít. Partner vám ale může výrazně pomoci v posledních hodinách před porodem, kdy již jste v porodnici a kontrakce jsou silné a bolestivé.
Animace pro pacienty: Porod a vaginální porod
Porodnictví je jedním z nejstarších a základních lékařských odvětví, které se komplexně zabývá těhotenstvím a porodem z hlediska matky a plodu. Náplní je to obor optimistický, stojící na úplném počátku života. Snahou moderního porodnictví je na základě komplexních znalostí fyziologie a patologie gestace poznávat, řešit a předcházet všem závažným stavům ohrožujícím matku i plod. Období po porodu, šestinedělí, je časem, kdy se děloha vrací do původního stavu. Velká část změn je dočasná a po šestinedělí se většinou vše vrací do normálu, ačkoliv některé změny mohou zůstat déle. U kojení se vyvíjí mléčná žláza a probíhá laktace řízená prolaktinem; kojení podporuje tvorbu mléka a jeho uvolnění oxytocinem. První dny po porodu je důležité dopřát matce klid a péči o novorozence.

V souvislosti s riziky je třeba zmínit i možné komplikace související se zdravím matky a plodu během těhotenství a porodu. Mezi nejčastější patří krvácení, hypoxie plodu, špatná děložní činnost během porodu, a komplikace v druhé a třetí době porodní, které mohou vyžadovat operační ukončení porodu (císařský řez, kleště). Dále se vyskytují rizika jako preeklampsie, placenta praevia, Rh inkompatibilita a další stavy vyžadující pečlivé monitorování. Moderní porodnictví usiluje o co nejbezpečnější vedení porodu, aby se rizika minimalizovala a zdraví matky i dítěte bylo chráněno.
| Komplikace | Riziko a dopady | Možné řešení |
|---|---|---|
| Krvácení po porodu | Poporodní krvácení může být život ohrožující, zvláště při hypotonii dělohy | Monitorování, rychlá hospitalizace, medikace, v případě potřeby operace |
| Hypoxie plodu | Nedostatek kyslíku může vést k poškození mozku | CTG monitorování, včasná intervence (císařský řez, kleště, vakuumextrakce) |
| Poranění roditelského kanálu | Trhliny, natržení, poranění hráze | Epiziotomie, šití, anestézie |