Těhotenství je spojeno se změnami téměř ve všech orgánových soustavách. Změny odráží adaptaci organismu ženy na nároky, které má vyvíjející plod v děloze. Změny zabraňují poškození mateřského organismu v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Adaptační změny v organismu jsou obvykle reverzibilní a po porodu se navrací zpět.
Děloha, děložní cévy a cervix
V průběhu těhotenství děloha hypertrofuje z 50 g na 1 kg, v menší míře dochází i k hyperplázii. Děložní stěny se ztenčují a rozepínají se aníž by došlo ke zvýšení nitroděložního tlaku. Ve výsledku se kapacita dělohy zvětšuje až na 5 litrů. Obvykle nerozeznatelný isthmus se rozšiřuje v 8-10 cm dlouhý dolní segment dělohy, který na rozdíl od horního segmentu má tenčí stěnu a je ohraničen cirkulárním kontrakčním Müllerovým kruhem. Cévy se hypertrofují a prodlužují, až 10x se zvyšuje průtok krve (z 50 ml na 500-500 ml). Vzniká hypertrofie a překrvení cervixu. Hypertrofické žlázy produkují vyšší množství hlenu, který funguje jako zátka a slouží jako ochrana před infekcí. Postupně klesá množství kolagenu cervixu pro lepší dilataci při porodu. U prvorodiček hrdlo obvykle má kónický tvar, obě branky jsou uzavřené po celou dobu těhotenství až do porodu. U žen, které mají v anamnéze porod, je hrdlo cylindrického tvaru, zevní branka může být prostupná pro prst.
Pochva také hypertrofuje a prodlužuje se, čímž umožňuje vzestup zvětšující se dělohy z malé pánve. V graviditě dochází ke zvětšení prsů i bradavek, je zvýšená vaskularizace i pigmentace dvorců. Z důsledku zvýšených metabolických nároků v těhotenství dochází ke zvýšení objemu krve, plazmy a červených krvinek (až o 20%), přičemž objem plazmy stoupá více než objem erytrocytů, což vede k poklesu koncentrace hemoglobinu a ve výsledku k hemodiluční anémii. Stoupá také i počet bílých krvinek (hlavně neutrofilů) až na 15 . 109/l. Počet destiček zůstává stejný, může se ale mírně zvýšit jejích průměrný objem jako výsledek zvýšeného zániku a převahy mladých trombocytů. Sedimentace je zvýšená, oslomarita plazmy prudce klesá z důvodu poklesu celkové koncentrace bílkovin.
Krevní oběh a srdce
Změny v krevním oběhu jsou výrazné již v prvním trimestru těhotenství: dochází ke zvýšení minutového srdečního objemu o 40% a srdeční frekvence o 10-15%. Systolický tlak obvykle zůstává stejný, ale diastolický tlak klesá. Srdce se mírně zvětšuje a mění polohu působením tlaku dělohy na bránici. Stejným mechanismem ke konci těhotenství dochází k žilní stáze a otoku nohou. Tlak zvětšené dělohy je příčinou bráničního a prohloubeného dýchání v důsledku vysokého stavu bránice. Zvyšuje se respirační objem a minutová ventilace vzhledem ke zvýšené spotřebě kyslíku (stoupá cca o 20%). Minutová ventilace ale stoupá o 50%, což vede k hyperventilaci s poklesem parciálního tlaku oxidu uhličitého - předpokládá se že tento mechanismus usnadňuje odvod oxidu uhličitého z plodu.
Trávicí trakt a gastrointestinální změny
Většina gravidních žen se setkává s těhotenskou nevolností a zvracením - nejčastěji v 6. - 14. týdnu, tzv. ranní nevolnost, která obvykle mizí po prvním trimestru. Časté je pálení žáhy, dyspepsie, hyperacidita žaludku a zácpa. Příčinou je snížená motilita trávicího traktu, takže se žaludek hůře vyprazdňuje a peristaltika je zpomalená.
Ledviny a endokrinní změny
Zvýšení krevního průtoku ledvinami vede ke zvýšení glomerulární filtrace až o 60%, což se udržuje až do posledního měsíce těhotenství. Vyšší GF vede ke snížení plasmatických koncentrací urey a kreatininu. Tubulární resorpce naopak zůstává nezměněná, jako následek se zvyšuje clearance mnoha látek (cukry, vitaminy, proteiny). Zvýšená tvorba reninu a angiotenzinu vyvažuje natriuretický efekt progesteronu.
Endokrinní změny a metabolismus
V průběhu gravidity se těžiště těhotné mění, zvětšuje se bederní lordóza, chůze může být kolébavá. V těhotenství stoupají hladiny pohlavních ženských hormonů (progesteron, estrogeny) jejích masivní tvorbou v placentě. V hypofýze klesá tvorba gonadotropinů, ale dochází k vzestupu produkce prolaktinu, ACTH, TSH a MSH (hyperpigmentace), na začátku porodu a během laktace se zvyšuje sekrece oxytocinu. Nadledviny produkují více kortikosteroidů (příčina strií, glykosurie a časté hypertenze), hladiny hormonů dřeně zůstávají neovlivněné. Štítná žláza se v graviditě zvětšuje (až 2x) kvůli vyšší exkrecí jodu a jeho nižších hladin v plazmě, estrogeny pozitivně ovlivňují tvorbu globulinu.
Kožní změny a pigmentace
V graviditě se mohou objevovat žlutohnědé pigmentace na obličeji, dvorcích bradavek a břiše (vlivem vzestupu MSH), na břiše je patrná linea nigra. Rozšířené cévy a horší návrat krve zpět k srdci mohou způsobovat otok chodidel a celých nohou. Mohou se tvořit a často se také tvoří křečové žíly. Stejně tak jako křečové žíly, objevují se často tzv. strie. Rychlý příbytek váhy - nejen v průběhu těhotenství - způsobuje na exponovaných místech narušení podkožních tkání a vznikají červené trhlinky, které po nějaké době zbělají.
Péče o sebe a životní styl během těhotenství
Je důležité naslouchat svému tělu a znát své limity. Vyvážená strava během Vašeho těhotenství je velmi důležitá nejen pro Vás, ale i pro zdravý růst Vašeho dítěte. Spousta žen si neuvědomuje, že potřeba energie se na konci těhotenství zvyšuje jen o 10% (což je asi 200 kcal/den). Ženy mají často tendenci „jíst za dva“. Měla byste tedy věnovat více pozornosti kvalitě stravy, nežli kvantitě. Těhotné ženy nepotřebují držet speciální dietu, ale měly by dodržovat zásady zdravé výživy: jíst dostatek ovoce a zeleniny, celozrnné produkty, mléčné výrobky a maso. Měly by jíst mořské ryby dvakrát týdně - omega-3 mastné kyseliny důležité pro vývoj mozku. V těhotenství není doporučován alkohol a kofeinové nápoje, a pokud, tak ve velmi malé míře. Důležité je vyhnout se syrovým živočišným produktům a dodržovat hygienu potravin.
Ve své stravě zvažujte doplňky stravy: 400 mikrogramů kyseliny listové denně, dostatečný příjem jódu 100-150 mikrogramů, železo a vitamín C pro lepší absorpci, vitamín D s pobytem na slunci a případně omega-3 mastné kyseliny pro nekojící i kojící ženy. Mateřské mléko je nejlepší výživa pro novorozence a poskytuje optimální složení živin; při kojení se podává vitamín K novorozencům. Pokud kojíte, nebo kojíte a přikrmujete, je potřeba zvážit startovací mléko. Dětská výživa by měla být připravována čerstvá a nepřepouštět ohřáté mléko. Kojenci by měli být zaváděni do příkrmů podle doporučeného plánu a vyvarovat se sladkých nápojů a kravského mléka do ukončeného prvního roku života.
Životní prostředí a rizika
Alkohol během těhotenství je škodlivý a fetální alkoholický syndrom (FAS) může mít vážné dopady na vývoj dítěte. Kouření během těhotenství zvyšuje riziko potratu, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti; pasivní kouření škodí rovněž dítěti. Terapie a léky během těhotenství by měly být bezpečné pro matku i plod; některé léky je nutné vysadit ještě před otěhotněním. Před plánováním těhotenství je vhodné ověřit očkování a doplnit chybějící očkování, zejména tetanus, záškrt, dětská obrna a chřipka.

Překvapivé účinky těhotenství
Tabulka: Klíčové adaptační změny během těhotenství
| Složka | Změna | Dopad |
|---|---|---|
| Děloha | Hypertrofie, hypertrofie cév | Prostor pro plod, zvýšený průtok krve |
| Cervix | Hypertrofie, snížení kolagenu | Umožňuje dilataci při porodu |
| Objem krve | Růst o ~40% minutový objem | Zajištění výživy plodu |
| Diastolický tlak | Klesá | Snížené zatížení srdce |
| Plíce | Větší ventilace | Fyziologická hyperventilace |
| Ledviny | GFR až o 60% vyšší | Vyšší clearance látek |