Strava matky v těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a v důsledku toho slovní inteligenci potomka v jeho dospělosti. Nasvědčuje tomu výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Studie naznačuje, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací.
Navazující poznatky o vlivu výživy a zánětů na mozek
Ve studii, která se zabývala 179 mladými dospělými narozenými na počátku 90. let na jižní Moravě, vědci použili magnetickou rezonanci a neuropsychologická vyšetření a sledujili souvislosti mezi stravovacími návyky matek v těhotenství a IQ a gyrifikaci mozkové kůry u potomků. Výsledky ukázaly, že čím více zánětlivých potravin matka během těhotenství konzumovala, tím nižší byl verbální IQ potomka ve věku 28-30 let.
"Naše zjištění ukazují, že výživa matky v těhotenství může mít překvapivě dlouhodobý dopad na vývoj mozku dítěte - až do jeho třicátých let. Ovlivnit lze zejména verbální schopnosti, které jsou důležité pro komunikaci, vzdělávání i pracovní uplatnění," uvedla Marečková.
Mezi potraviny s vysokým indexem zánětlivosti patří uzeniny, smažená jídla, cukrovinky, sladké nápoje, bílé pečivo či vysoce zpracované potraviny jako chipsy a instantní jídla. Naopak nízký zánětlivý index mají ovoce a zelenina, celozrnné produkty, luštěniny, ryby, ořechy a semena, nebo olivový olej.
Vliv zánětlivé stravy se projevil i na záhybech mozkové kůry (gyrifikaci), která odráží vývoj mozku v prenatálním období a prvních měsících života. Změny byly výraznější u mužů a dotkly se oblastí spojených s porozuměním řeči, textu a pamětí. Tyto změny částečně vysvětlují, proč děti matek s vyšším podílem zánětlivé stravy dosahovaly nižších výsledků v testech verbálního IQ.
„Podpora protizánětlivé stravy v těhotenství může být účinným nástrojem veřejného zdraví pro zlepšení kognitivního vývoje budoucích generací,“ dodala spoluautorka studie Samantha Dawsonová z Deakinovy univerzity v Austrálii.
Teratogeny, genetika a vývoj plodu
Teratogeny jsou faktory, které mohou způsobit vznik vývojové vady, nebo zvýšit její pravděpodobnost. Mohou to být chemické látky (léky, alkohol, drogy), fyzikální vlivy (záření), či biologické faktory (infekce). Ne všichni teratogeny jsou mutageny, i když řada látek s mutagenním účinkem působí teratogenně. V tabulkách a textu bývá uvedeno, že např. aspirin u lidí není teratogenní, ale u psů a koček může být problémem, stejně jako cortisone či dexamethasone.
Vliv teratogenů na vývoj plodu je velmi citlivý na dobu těhotenství. Kritické období organogeneze označuje dobu, kdy je plod nejcitlivější na působení škodlivin. U psů to bývá zhruba 14. až 30. den březosti. Překročení prahové dávky či expozice v tomto období může vést k vrozeným vadám, retardaci růstu či nerovnováze v dalším vývoji. Termín teratogeny zahrnuje také environmentální faktory, jako methylovanou rtuť či PCB.
Výzkumná práce českých vědců z CEITEC a mezinárodních týmů ukazuje, že nejen genetika, ale i prostředí a výživa hrají klíčovou roli při vývoji mozku a jazykových schopností. Genetické dispozice mohou být dány vlohami, které pozitivně či negativně ovlivňují vývoj mozku, a jejich vyjádření může být modifikováno stravou a zdravým životním stylem.
Vliv sociálních faktorů a životního stylu na plodnost a těhotenství
Životní styl a kvalita výživy výrazně souvisejí s plodností a vývojem embrya. Strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo, luštěniny, ryby, mléčné výrobky, ořechy a čaj je spojena s lepšími výsledky IQ a vývojem mozku. Naopak vysoký příjem červeného masa, solených potravin a obecně západní diety může mít nepříznivý dopad na délku a kvalitu vývoje mozku u dětí.
Roli hraje také fyzická aktivita, odpočinek a zvládání stresu. Obezita, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a užívání drog zhoršují plodnost i vývoj plodu. Znečištěné prostředí a expozice chemikáliím mohou mít negativní dopad na plodnost. Kromě toho existuje mnoho genetických faktorů a nutrigenetických interakcí, které ovlivňují rizikové skóre pro vývoj mozku a jeho funkcí.
Praktické závěry pro praxi a zdraví budoucích generací
Je důležité ozřejmit, že teratogenita musí být vždy uvedena v příbalových letácích léků, a že těhotné ženy by měly být opatrné při užívání chemických látek a léků. Při plánování těhotenství je vhodné konzultovat s odborníky změny životního stylu a stravy, které mohou pozitivně ovlivnit vývoj mozku a jazykových schopností dítěte. Zdravá, protizánětlivá strava a snížení expozice teratogenům mohou mít dlouhodobý dopad na kognitivní vývoj budoucích generací.
- Vedle genetických faktorů významně ovlivňuje vývoj plodu výživa matky během těhotenství.
- Index zánětlivosti stravy (DII) slouží k hodnocení protizánětlivosti jídelníčku.
- Zánětlivá strava asociovaná s nižším verbálním IQ u dospělých dětí.
- Teratogeny zahrnují chemické látky, fyzikální faktory a infekce; důležitá je kritická perioda vývoje.
- Životní styl matky a zdravá hmotnost mohou zlepšit plodnost a kognitivní vývoj potomků.

Tipy pro chytřejší dítě v těhotenství podložené vědou
Tabulka přehledně shrnuje některé známé teratogeny a jejich vliv na embryální vývoj (poznámka: tabulka z textu uvedená pro ilustraci vztahů mezi látkami a jejich teratogenním potenciálem).
| Látka | Teratogenní účinek | Přehodnocení podle druhu |
|---|---|---|
| Aspirin | Negativní u lidí, Pozitivní u psů/koček | Různé podle druhu |
| Cortisone / Dexamethasone | Negativní u lidí, Pozitivní u psů | Riziko u zvířat |
| RTG záření | Mohou poškodit vývoj neurální trubice | Zdravotní riziko při těhotenství |
| Mutagenní látky | Různý vliv na genetiku a vývoj | Potenciální teratogenita |