Dotaz ze dne 19. 10. chtěla bych požádat o radu, jak nejlépe postupovat v mé situaci.
Z evidence uchazečů o zaměstnání jsem byla zhruba po dvou letech vyřazena.
Správní řízení o vyřazení bylo sice zahájeno na konci dubna 2012 a táhlo se až do poloviny července 2012, nicméně mi bylo oznámeno, že jsem z evidence vyřazena a to zpětně až ke dni 6.3.2012, kdy jsem pochybyla a tento den jsem byla na jednodenní brigádě a oznámila tuto skutečnost až následný den.
Nyní jsem bez práce a bez jakéhokoliv příjmu a zjistila jsem, že jsem od září v jiném stavu.
V této situaci mne nejspíše nikdo nezaměstná, vzhledem k tomu, že jsem budoucí matkou ve čtyřiceti letech a po jednom samovolném potratu, tudíž bude můj lékař pravděpodobně trvat na rizikovém těhotenství.
Nevím, zda se mohu znova přihlásit na ÚP po uplynutí nějaké doby nebo zda budu moci po dobu těhotenství zažádat o mimořádnou pomoc v hmotné nouzi a to i bez evidence na úřadě?
Dále bych ráda poprosila o radu, jak dosáhnout nějaké dávky po porodu.
Aby mateřskou dovolenou nastoupil partner je asi bezpředmětné, je OSVČ a nemocenskou si tuším neplatí.
Četla jsem zde v příspěvcích, že je možné sehnat si zaměstnání i nějakou dobu před porodem a z tohoto pracovního poměru posléze čerpat mateřskou.
Můžete mi prosím poradit, jak se nejlépe zařídit, abych nezůstala dlouhodobě bez prostředků a přitom mi ještě nenarůstal dluh na zdravotním ( popř. sociálním ) pojištění.
Naposledy jsem nastupovala mateřskou před 22 lety a od té doby je vše stokrát jinak, ani na porodné už nemám nárok.
Pokud z uvedených údajů mohu dovozovat, že ve Vašem případě šlo o vyřazení z evidence podle ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) bod 1, tak je možné opětovné zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence.
Odpadnutí výše uvedené překážky však neznamená, že by Vás úřad práce byl ochoten znovu zaregistrovat.
Jednou ze zkoumaných okolností je i to, zda-li je uchazeč o zaměstnání zdravotně způsobilý plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání (spolupracovat s úřadem práce na hledání nového pracovního místa).
Pokud podle Vašeho ošetřujícího lékaře nebudete k tomuto zdravotně způsobilá, neměl by Vás úřad práce zaregistrovat.
V praxi některé uchazečky nicméně postupují tak, že se nejprve zaregistrují na úřadu práce s tím, že "taktně pomlčí" o rizikovosti těhotenství a teprve následně přinesou od lékaře "omluvenku", že nejsou ze zdravotních důvodů dále schopny plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání.
Takovýto postup je po právní stránce diskutabilní, nicméně nikoliv vzácný.
S rizikovostí těhotenství souvisí i to, nakolik budete mít ještě možnost před porodem pracovat.
Zaměstnavatel nesmí přidělovat práci zaměstnancům, kteří k ní nejsou zdravotně způsobilí, takže můžete narazit nejen na to, že Vás zaměstnavatel nebude chtít kvůli těhotenství přijmout, ale i na to, že Vás vzhledem ke zdravotnímu stavu ani přijmout nebude moci.
Registrace na úřadu práce se "hodí" vzhledem k tomu, že za uchazeče o zaměstnání platí zdravotní pojištění stát (je třeba nahlásit na zdravotní pojišťovně).
Není však nezbytná pro pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi.
Máte pravdu, že při žádosti o tyto dávky se zkoumá, zda-li pracujete a pokud ne, zda-li jste registrovaná na úřadu práce, ale zákon vyjmenovává, v jakých případech se registrace nevyžaduje.
Mimo jiné zde najdeme, že se nevyžaduje u osoby, u které by v případě účasti na nemocenském pojištění byly založeny podmínky pro uznání dočasné pracovní neschopennosti.
Budete-li tedy v situaci, že Vás úřad vzhledem k rizikovosti těhotenství odmítne zaregistrovat, zároveň tím v zásadě dostáváte "omluvenku" pro účely žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi - nejste registrovaná, protože být registrovaná nemůžete.
Pokud byste následně získala dávky pomoci v hmotné nouzi (záleží na celkové situaci rodiny), jednalo by se rovněž o důvod k tomu, aby za Vás zdravotní pojištění platil stát (opět je třeba nahlásit zdravotní pojišťovně, že jste osobou v hmotné nouzi).
Z hlediska dávek souvisejících s porodem uvádíte, že nebudete splňovat podmínky pro porodné a že nemá smysl uvažovat o nemocenském pojištění otce dítěte.
Dále se ptáte na možnost, získání mateřské díky krátkodobému zaměstnání před porodem.
V této fázi by možná bylo vhodné rozdělit si dávky, které zde přicházejí v úvahu:
- a) peněžitá pomoc v mateřství - tato dávka je vázána na nemocenské pojištění a typicky se vyplácí 6 týdnů před porodem a 22 týdnů po porodu.
- b) nemocenská v souvislosti s porodem - jde opět o dávku z nemocenského pojištění, která se typicky vyplácí 6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu.
- c) rodičovský příspěvek - zde již nejde o dávku z nemocenského pojištění, ale o dávku státní sociální podpory.
Rodiče zde mají k dispozici limit finanční 220 000 Kč, věkový (do čtyř let věku dítěte) a měsíční (počítá se z vyměřovacího základu pro výše uvedené dávky) a v rámci těchto limitů si mohou výši měsíční dávky vybrat a průběžně měnit (po třech měsících).
1) bude-li se ještě možné zaregistrovat se na úřadu práce, zaregistrujete se na úřadu práce, což Vám umožní nahlásit se na zdravotní pojišťovně jako státní pojištěnec, podle okolností si dále požádáte o dávky pomoci v hmotné nouzi, Jelikož samotná registrace na úřadu práce Vám žádnou dávku nepřinese.
2) je-li reálné získání dávek pomoci v hmotné nouzi, můžete doložit zdravotní nezpůsobilost k registraci na úřadu práce a na základě získání dávek pomoci v hmotné nouzi se na zdravotní pojišťovně nahlásit jako státní pojištěnec.
3) pokud si budete moci ještě najít práci, můžeme podle situace rozlišit případ, kdy Vám vznikne nemocenské pojištění a Vy obratem nastoupíte na rizikové těhotenství (které se Vám k počátku šestého týdne přepíše na výše uvedené nemocenské v souvislosti s porodem) a kdy Vám vznikne "na poslední chvíli", takže z něj budete rovnou nastupovat na nemocenskou v souvislosti s porodem.
4) získání peněžité pomoci v mateřství nebude reálné, ale budete si moci požádat o rodičovský příspěvek, který budete čerpat podle toho, zda Vám vznikne či nevznikne nárok na již zmiňovanou nemocenskou v souvislosti s porodem.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem, Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s.
Pracovní právo poskytuje rodičům ochranu, kterou mohou využít a kterou jim zaměstnavatelé musí poskytnout.
Smyslem a účelem mateřské dovolené je poskytnout matce ochranu těsně před porodem a po něm.
Zaměstnankyně je povinna zaměstnavateli oznámit, kdy hodlá na mateřskou dovolenou nastoupit, a to s dostatečným předstihem.
Zároveň by měla prokázat datum očekávaného porodu.
Mateřská dovolená trvá 28 týdnů.
Zaměstnankyně má očekávané datum porodu 20. června. Six týdnů před porodem je 9. května.
Pokud zaměstnankyně na mateřskou nastoupí 9. května (šest týdnů před porodem), ale porod nastane o týden dřív, tj. Pro celkové trvání mateřské dovolené je však důležité datum nástupu.
Po návratu z mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni vrátit zpět na její původní práci a pracoviště, takzvaně na „stejnou židli“.
Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti o čerpání další dovolené po skončení mateřské dovolené - klasickou placenou dovolenou.
Rodičovská dovolená je dalším druhem pracovního volna, poskytovaným v souvislosti s narozením dítěte a trvá až do tří let věku dítěte.
Rodičovská dovolená mohou oba rodiče čerpat současně, rodičovský příspěvek však náleží vždy pouze jednomu z nich.
Po skončení rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnance zařadit podle pracovní smlouvy - podle sjednaného místa výkonu práce.

Rodičovský příspěvek lze čerpat v různých variantách a s limity - až do 4 let věku dítěte (u narození po 1. 1. 2024 do 3 let) a v rozmezí 350 000 Kč (u vícerčat až 700 000 Kč).
Rodičovský příspěvek je měsíční dávkou, kterou si rodiče volí podle svých potřeb v rámci stanovených limitů.
Mateřská a rodičovská dovolená v praxi
Z hlediska dávek souvisejících s porodem se rozlišují PPM (peněžitá pomoc v mateřství), VPTM (vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), otcovská a rodičovský příspěvek.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) - náleží matce i otci (překlenutí v prvních 6 týdnech po porodu); podmínkou je účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních 2 letech.
Otcovská - 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě; náleží i při zvláštních okolnostech, jako je převzetí dítěte do péče.
Rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory, která může být vyplácena až do věku 3 let dítěte (po novelách se mění limity).
Seznam zaměstnavatelských a pojišťovacích pravidel: Zákoník práce, Česká správa sociálního zabezpečení, Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Pokud máte další dotazy, můžete využít bezplatné poradenství oblastních inspektorátů práce.