V roce 2014 přišlo na svět 429 novorozenců vážících méně než kilogram. Dětí, které mají při porodu méně než dva tisíce pětset gramů, je už celkově osm procent. Nedonošená miminka jsou ohrožena celou řadou vážných komplikací - časté jsou infekce, dechové nebo srdečněcévní potíže. Za delší dobu od porodu se mohou projevit neurologická onemocnění v podobě autismu či dětské mozkové obrny. Za nedonošené označujeme děti narozené před ukončeným sedmatřicátým týdnem těhotenství (tj. Faktorů vedoucích k předčasnému porodu se popisuje celá řada. Patří mezi ně socioekonomická situace těhotné (nízký či naopak vyšší věk, špatné sociální zázemí, podvýživa), zdravotní komplikace (interní onemocnění jako například cukrovka, vysoký krevní tlak, chudokrevnost), užívání návykových látek (alkohol, tabák, drogy) a fyzická či psychická zátěž těhotné. Jako častá příčina se udává zánět či infekce (ať už celková infekce, či zánět v porodních cestách) a předčasný porod v předchozím těhotenství, stejně tak je zvýšené riziko po umělém oplodnění a u vícečetných těhotenství. V některých případech se k předčasnému vyvolání porodu či císařskému řezu přistupuje plánovaně, pokud by bylo ohroženo zdraví, či dokonce život těhotné nebo plodu. Prevence předčasného porodu je nesnadná a vyplývá z předcházení výše uvedených stavů. Spíše lze předpokládat, že procento předčasně narozených dětí bude narůstat.
V případě počínající děložní činnosti je někdy možné podáním léků porod zastavit či alespoň oddálit, což dává šanci na podání antibiotik matce a přípravu nezralých plic plodu podáním kortikoidů. Předčasný porod samotný a následný vývoj dítěte v nemocničních podmínkách zcela odlišných od ideálního průběhu těhotenství v děloze matky s sebou nutně nesou riziko možných odchylek vývoje prakticky všech orgánových systémů dítěte. To může vést ke vzniku nejrůznějších komplikací.
Syndrom dechové tísně (RDS) postihuje v různě závažné formě většinu novorozenců cca do třicátého čtvrtého týdne těhotenství, může se ale rozvinout i u donošeného dítěte. Je způsoben nedostatkem surfaktantu (látka vystýlající plicní sklípky zvyšující poddajnost plic) a malou výměnnou plochou sklípků. Vede k vyšší dechové práci a snížené výměně plynů v plicích. Snaha je o co nejšetrnější přístup, což umožňuje takzvaná CPAP - aplikace proudu vzduchu nosní maskou. Někdy ale je nutná intubace neboli zavedení rourky do průdušnice a připojení k ventilátoru.
V závažnějších případech je nutné léčebné podání surfaktantu, který se „nalije“ rourkou do plic, a to nejlépe co nejrychleji po rozvoji příznaků. Dalším poměrně častým problémem jsou apnoické pauzy - stav bezdeší trvající déle než dvacet vteřin. Příčinou může být nedostatečná aktivita nezralého dechového centra nebo kolaps dýchacích cest, často se oba faktory kombinují.
Původně závažná nezralost plicní tkáně v kombinaci s dechovou podporou (zejména dlouhodobá umělá ventilace) a eventuálním zánětem vede nezřídka k rozvoji bronchopulmonální dysplazie (BPD). Projevuje se dechovou nestabilitou, zvýšením dechové práce, kolísáním okysličení krve, někdy obstrukčními poslechovými fenomény. Léčba je nesnadná, obvykle vyžaduje kombinaci více přístupů: omezení přísunu tekutin, zároveň ale dostatečnou dodávku energie, močopudné léky, inhalační léčbu včetně kortikoidů. V závažných případech se přistupuje též k podání celkových kortikoidů nitrožilně. Přestože někdy je inhalační léčba nutná i po propuštění z nemocnice, u většiny dětí naštěstí příznaky s věkem ustupují.
U některých nedonošených dětí může být snížená funkce srdeční pumpy vedoucí k hypotenzi a nedostatečnému prokrvení orgánů. Někdy je k bližšímu hodnocení zapotřebí ultrazvukové vyšetření stavby a funkce srdce. Poměrně často u nedonošenců zjišťujeme otevřenou tepennou dučej. Působí jako cévní zkrat a vysokým plicním průtokem krve zatěžuje plíce i srdce.
Relativně často se setkáváme s potížemi s krmením novorozence. Výživa by měla být zahájena co nejdříve, pokud možno v prvních hodin života. Základem je výživa nitrožilní. Zároveň se začíná s krmením mateřským mlékem či mlezivem ideálně od vlastní matky. Při dobré toleranci se snažíme dávky mléka zvyšovat tak, aby v řádu několika dnů nitrožilní výživa nebyla zapotřebí.
V nejtěžších případech může dojít ke střevní perforaci, která vždy vyžaduje operační zásah chirurga. Ten odstraní postiženou část střeva a zdravé části na sebe napojí rovnou, někdy ale musí vyšít stomii. Velmi důležitou součástí péče o předčasně narozené děti je adekvátní výživa. Snaha je již od prvních hodin života zajistit dítěti dostatečný přísun všech základních živin a energie k pokrytí enormních potřeb rostoucího organismu.
Nedonošenci ale často mívají potíže s udržením normální glykémie. Druhou nejčastější příčinou úmrtí v novorozeneckém věku po vrozených vadách jsou infekce, ať už získané před porodem či v jeho průběhu, anebo až za pobytu v nemocnici. Infekce může být ohraničena na jeden orgán či systém, často ale probíhá jako celková infekce organismu neboli sepse.
Stejně jako naprostá většina orgánů i kostní dřeň je u předčasně narozeného dítěte funkčně nezralá. Po porodu dochází fyziologicky i u donošených zdravých novorozenců ke zvýšenému rozpadu červených krvinek. Následkem pak je anémie a někdy trombocytopenie. Při riziku krvácení je opět řešením transfuze destiček.
Rozpadem červených krvinek z hemoglobinu vzniká bilirubin. Jeho nedostatečné odbourávání a střádání vede k rozvoji ikteru. Příliš vysoká hladina bilirubinu může vést k postižení mozku, proto je v indikovaných případech zahájena léčba. Obvykle vystačíme s fototerapií. Nejlehčí formy jsou bez následků, ale může dojít ke krvácení do mozkové tkáně a hydrokéfalusu.
Někdy je nutné dlouhodobé řešení - exterorická drenáž či rezervoár. Další rizika zahrnují hypoxicko-ischemické postižení a periventrikulární leukomalacii. Výsledkem mohou být dětská mozková obrna či epilepsie. Snížení rizik vyžaduje časnou rehabilitaci a cílenou péči.
Nedonošení novorozenci jsou také vystaveni riziku smyslového postižení, zejména zraku při retinopatii nedonošených (ROP). Sledování vývoje sítnice je úkolem očního lékaře a existuje možnost intervence laserem či kryokoagulací. Komplikace mohou být i poškození sluchu.
Propuštěním z nemocnice péče nekončí. Mezi nejzávažnější patří narušení neurologického vývoje, opožděný růst a chronická bronchopulmonální dysplazie. Pacienti vyžadují sledování specialisty a coordinační péči v centrech následné péče.
V roce 2014 se v ČR narodilo 429 dětí s porodní hmotností pod 1000 g. Úmrtnost v této váhové kategorii se pohybuje kolem 16 %. Z pohledu systému zdravotní péče je významný nárůst dětí s porodní hmotností 1500-2499 g a celkově se nyní rodí přes 8 % dětí pod 2500 g. Úmrtnost roste od 15 promile u 1000-1499 g po 1,3 promile u 2000-2500 g.
Paní R. byla gynekologem odeslána do nemocnice ve dvacátém devátém týdnu těhotenství poté, co se na ultrazvuku objevil velký útvar v ústech plodu. Nádor vyplňoval celou ústní dutinu a utlačoval dýchací i polykací cesty. Anička vážila necelých 1300 gramů a již od začátku jevila snahu žít. Po operaci i rehabilitací si rodiče mohli Aničku odnést domů po čtrnácti týdnech.

Neonatologie: Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases And Drugs. 5th Edition.
Sixindedělí, šestinedělí, je období, během kterého se roditeli a miminku mění životní rytmus a vyžaduje čas na adaptaci.
Rizika a prevence při péči o miminko
Je důležité sledovat bezpečnost doma a omezit rizika: krytky zásuvek, zábrany, ochranné rohy nábytku, čistota podlahy a ukládání drobných předmětů mimo dosah.
Obecná doporučení pro šestinedělí
V šestinedělí je třeba vyvarovat se nadměrné fyzické zátěže a zároveň nezařazovat žádný extrémní pohyb.
Sex v šestinedělí je pro mnoho čerstvých rodičů citlivé téma a často bývá zařazován na seznam věcí, co se nesmí v šestinedělí.
Návštěvy v šestinedělí mohou být vyčerpávající a narušit potřebný klid.
Vhodná výživa podporuje regeneraci, hojení a tvorbu mateřského mléka a měla by být pestrá a vyvážená.
Polévky a vývary jsou v šestinedělí neocenitelné.
Vzdor těmto pravidlům je důležité naslouchat vlastním potřebám a plánovat podporu v rámci rodiny.
tags: #co #je #nebezpecne #pro #miminko