Pláč dítěte patří k základním emocionálním projevům jeho života. V kojeneckém věku, kdy ještě schází možnost jiného hlasového projevu, je pláč významným komunikačním prostředkem s okolním prostředím. Nejčastější reakcí matky na pláč dítěte je snaha je utišit blízkostí. není-li tomu tak, reaguje maminka většinou tak, že má dítě zřejmě hlad a pláčem se hlásí o krmení. Pokud dítě stále pláče, začíná se maminka většinou zabývat myšlenkou, zda není nemocné a jak je má utišit. Pokud dítě nemá projevy nějaké nemoci, je nutné zvážit, zda příčinou pláče nemůže být jeho lehce nadmuté bříško. Zvláště při podání mléka z lahvičky, může dítě polykat s potravou větší množství vzduchu, což se následně projeví zvýšenou plynatostí. V těchto případech je nejlepší prevencí úprava techniky krmení (např. Dítěti dále pomáhají masáže, cvičení s nožkami, teplý obklad na bříško nebo tzv. rektální rourka zavedená do zadečku. Tuto rourku je možné zakoupit ve zdravotnických potřebách a opatrně, za použití mastičky, ji dítěti zavést do zadečku. Pokud je dítě dále neklidné nebo pláče, měli bychom zjistit, zda nemá teplotu. Zvýšená teplota může být projevem nějaké počínající infekce. Především pokud je dítě neklidné, pláče a opakovaně u něho zjišťujeme vysokou teplotu bez dalších klinických příznaků, měli bychom se obrátit na pediatra. U starších kojenců může být příčinou neklidu a pláče i rostoucí zoubek, který může vyvolat rovněž teplotu. Toto období ulehčíte svému dítěti užitím vhodných kousátek, která necháte zchladit v ledničce a dítě bude jeho pomocí zoubek prořezávat. Kosti kojence jsou velmi křehké a hrozí tak snadné nebezpečí jejich poranění. U dítěte si proto vždy všímáme jeho pohybové aktivity, rukou i nožiček. Pláč novorozence a kojence je především známkou vitality dítěte. Je to komunikační prostředek - dítě jím upozorňuje na to, že zde je - jiné dorozumívací prostředky zatím nemá. Pláč se začíná s větší intenzitou objevovat od 10. dne po narození, do 6 týdnů může mít přibývající frekvenci, od 6. týdne do 6. měsíce jeho frekvence postupně klesá, po 3. měsíci pláč již většinou ustává. Úplně malé miminko (novorozence) není dobré nechávat plakat -potřebuje jistotu fyzické blízkosti. U dětí do 1 měsíce věku je nejčastější příčinou pláče hlad - někdy stačí jej uklidnit třeba jen několika doušky, i když bylo třeba před malou chvílí kojeno.Každé miminko má své individuální potřeby. Později není ale vhodné řešit každý pláč nabídnutím prsu - zvykalo by si na řešení problémů jídlem. Další příčinou může být nepohoda - pokakaná či počůraná plenka, chlad nebo nadměrné teplo - často rodiče dítě nadměrně oblékají. Pláč může být žádostí o pozornost - miminko se může nudit, chce pochovat, pomazlit… zde jsou účinnou pomůckou babyvaky a šátky na nošení kojenců - dítě se většinou krásně zklidní houpavým pohybem při Vaší chůzi a vnímáním tlukotu Vašeho srdce jako v děloze. Další příčinou může být strach (z neznámých lidí, zvuků, prostředí). Časté jsou večerní záchvaty delšího pláče,kdy už je dítě za celý den unavené. Bolest u malého kojence se někdy rozeznává obtížně. Může se o ní jednat, pokud miminko vytrvale naříká a kňourá, je neklidné, při pláči se kroutí a vyhledává neobvyklé polohy. Jako definice nadměrného pláče je pláč, který se objevuje častěji než 3 hodiny denně, víckrát než 3 dny v týdnu a déle než 3 týdny po sobě.Nadměrný pláč je vpodstatě bezdůvodný pláč, který se objevuje asi u 20-30 % dětí. Označuje se jako „tříměsíční kojenecká kolika“. Jedná se o ataky křiku spojené se zarudnutím, propnutím těla, ztvrdnutím břicha a propnutím končetin. Někteří autoři zjistili, že ataky pláče nemají co do činění s nadměrnou plynatostí v břiše či špatným trávením a se 4. měsícem mizí. Nejčastějšími příčinami křiku je nezralá organizace spánku a bdělosti (u 96 % dětí), lehká neuromotorická nezralost (u 51 % dětí), dále hyperaktivita, nadměrná dráždivost a snížená adaptabilita. Trávicí obtíže jsou příčinou jen u 8 % dětí. Pokud pláč miminka splňuje definici „nadměrného křiku“či pokud jsou rodiče pláčem svého dítěte nadměrně stresováni, je vhodné jej konzultovat s pediatrem. Lety prověřené metody tišení pláče jsou různé způsoby houpání - osvědčené kolíbky, kočárek - dobré mít jeden „domácí „a když je nejhůř, uspávat přechodně v něm… Již zmíněné kojenecké šátky,babyvaky… když už nezabírá vůbec nic, stačí chvíli jízda autem :-). Americký pediatr Harvey Karp doporučuje jako utišující prostředek kromě „houpání“ pevné zavinutí dítěte - nejen novorozence, ale i většího kojence do 3-6 měsíců (dítě cítí větší jistotu) a dále tzv. “bílý šum“ - spuštění nějakého přístroje, vydávající monotonní zvuk -např.zapnutí vysavače, fénu apod. Nadměrný pláč netrvá věčně - končí přibližně v období 3 měsíců. Proč miminka pláčou a jak je uklidnit? Když začne vaše děťátko plakat, ne vždy budete vědět proč.A i když jste již vyzkoušeli všechny možné triky z knih (zpívání, houpání, vysávání ve tři ráno), může se zdát, že nikdy nepřestane!Zde jsou 4 hlavní důvody, proč miminka pláčou - od hladu až po únavu. 1. 2. 3. Být malým člověkem je vyčerpávající. 4. Houpání a poskakování rychle uklidňuje. Velké množství nových podnětů mohou děti rozplakat. Pomozte svému dítěti se uklidnit sáním. Někdy vaše dítě prostě potřebuje čas pro sebe.A vy také!Uklidňující pomůcky, jako jsou hrací dečky, poskytují dětem pohodlí a zvuky, které milují, na bezpečném místě.Být novým člověkem je vzrušující a ohromující, stejně jako být novým rodičem. Pláč je pro miminko jediný způsob, jak vám říct, že něco potřebuje. Možná si kladete otázku, jestli je pláč normální a kdy zpozornět. Nejste v tom sama - řeší to téměř každá maminka. Miminko může mít hlad, být unavené, přetížené nebo jen toužit po vaší blízkosti. Není ale vždy snadné poznat, co přesně se za pláčem skrývá. Miminko nemá jiný způsob komunikace než pláč. Každým pláčem vám dává najevo nějakou potřebu - ať už fyzickou, nebo emoční. Dobrá zpráva je, že s přibývajícím věkem pláče ubývá. Přibližně kolem 3. Jedna z nejčastějších příčin pláče. Miminko vám pláčem připomene, že je čas na krmení. Unavené miminko bývá přetažené, podrážděné a hůře usíná. Často si tře oči nebo kňourá. Pláč je intenzivní, náhlý a obtížně utišitelný. Některá miminka prostě potřebují být v náruči. Příliš mnoho podnětů i jejich nedostatek může vést k pláči. Večerní pláč je velmi častý a většinou zcela normální. Miminko během dne nasbírá mnoho vjemů, které musí nějak „zpracovat“. Velmi důležité je vytvořit miminku klidné prostředí. Noste miminko v náručí - kontakt a pohyb mají silně uklidňující efekt. U malých miminek se to nedoporučuje. Večer dochází k přetížení z celého dne. Miminko si pláčem uvolňuje napětí. Máte vlastní zkušenost? Na Vašem soukromí nám záležíCookies používáme k zajištění funkčnosti webu a mj. i zlepšování jeho fungování. Stačí odkliknout souhlas a můžete nerušeně procházet KKboty.cz jako dříve. Samozřejmě si také můžete nastavení upravit tlačítkem "Nastavení" přesně podle vašich představ. Více informací o cookies naleznete zde.Děkujeme za Vaši důvěru. Pláče vám dítě? Pláče vám dítě? Snad nebudeme přehánět, když řekneme, že tuto otázku si klade každá maminka. Vůbec nemusí být jednoduché zjistit, co se za pláčem schovává. Je to totiž jediný způsob, jak může dát novorozeně najevo, že mu něco chybí nebo že se něco děje. A stejně jako trvá naučit se nový jazyk, i rozpoznat, co se skrývá za dětským pláčem, může nějakou dobu trvat. Neboť je pláč jediným komunikačním prostředkem miminka, nepřekvapí vás, že jej používá v nejrůznějších situacích. Vaše miminko může plakat, protože má hlad, protože ho trápí kolika, protože má opruzený a bolavý zadeček, který bolí, protože se něčeho vylekalo, protože na něj působí příliš mnoho podnětů, protože je unavené, protože ho trápí prdíky a tak dále, a tak dále. Tímto jsme vás rozhodně nechtěli vystrašit, pouze ukázat, že příčin může být realmente hodně. Ostatně věříme, že vás napadne daleko více důvodů, kdy dává miminko pláčem najevo, co se děje. Udává, že nejčastější příčinou dětského pláče v průběhu prvního roku života dítěte je hlad. Pokud je toto příčinou pláče, máte jednoduché řešení. Pokud můžete, kojte. Je dobré vědět, že za 2 až 3 hodiny dítě mléko stráví a může se opět ozvat, že má hlad. Pokud si těchto intervalů všimnete, už budete vědět, jak poznat „hladový“ pláč. Pokud kojit nemůžete, nevadí. Svému miminku jistě vhodnou stravu vyberete. A jakmile se nají, je po pláči. Je dobré vědět, že čerstvě narozená miminka potřebují nakrmit tak 8x až 12x v jednom dni. Tedy potřebují něco sníst co pár hodin. Pokud je příčinou dětského pláče hlad, je dobré mu dát najíst co nejdříve. Může se totiž stát, že se pláčem hodně unaví nebo rozzlobí, a pak nebude schopno pít, resp. Prdíky neboli nadýmání. Záležitost, kterou zná nejedna maminka. Když se v trávicím traktu sejde velké množství plynů z trávení potravy a k tomu miminko při krmení spolyká kromě mléka nebo jiné tekuté potravy dost vzduchu, vzniká nadýmání. Prdíky a říhání jsou tady od toho, aby pomohlo děťátku se s tímto vypořádat a dost plyn a vzduch pryč z těla. Nechte proto miminko po každém jídle odříhnout. K odříhnutí pomůže, pokud miminko lehce poplácáte po zádech. Kromě samotného odříhnutí můžete miminku pomoci ulevit od bolesti masáží bříška nebo přitahováním kolínek k bříšku. Maminka může vyzkoušet pít odvar z fenyklu a kmínu, případně jiný čaj pro kojící maminky. Tento bod, předpokládáme, je skoro zbytečný, přesto ho pro úplnost chceme uvést. Žádnou maminku jistě nepřekvapí, že příčinou dětského pláče může být také to, že děťátko je nějakou dobu v mokré nebo špinavé plence. Pokud v ní sedí dlouho, může mít začít opruzeniny, a to není nic příjemného. Ostatně sedět, válet se či padat ve špinavé plínce není žádný extra zážitek, o který byste nechtěli přijít. První tři měsíce života spí děťátko až 17 hodin denně. Spánkové intervaly jsou dlouhé přibližně dvě až čtyři hodiny. A ano, přetažení je jeden z důvodů, proč vaše děti mohou plakat. Únavu můžete odhalit tím, že si všimnete, že miminko zívá, možná i mrká, může se chytat za tvář či ucho, může mít i tendence se škrábat. Pokud uvidíte, že se kroutí, nebo se v zádech prohýbá a rozhazuje nožičkami a ručičkami, rovněž to jsou příznaky únavy či přetažení. Typický je i přetažený pláč, který začíná zakňouráním, následuje intenzivní pláč, který je jen na krátko přerušen jedním či dvěma nádechy a pokračuje pláč. Další častou příčinou dětského pláče, která se objevuje až u 50 - 70 % novorozenců a kojenců, je dětské kolika. No jo, jenže co to taková kolika je. Na to není jednoduché odpovědět, protože pod pojem dětská kolika se zahrnují všechny situace, kdy děťátko každý den déle než 2 až 3 hodiny pláče, a to pokud se to děje minimálně tři dny v týdnu po dobu minimálně 3 týdnů. Přesto děťátku nic nechybí, krásně prospívá, je tedy zcela zdravé. A teď, jak poznat, že jde o koliku. Za normálních okolností by děťátko mělo být po večerním krmení spokojené, ideálně by mělo usnout. Pokud vidíte, že váš drobeček je neklidný, pláče, nebo možná spíše naříká, případně i když usne, tak se za chvíli probudí, jsou to signály, že se může jednat o koliku. Také můžete pozorovat, že má vaše miminko tendenci přitahovat nožičky k bříšku, zatíná pěsti nebo červená v tváři. Signálem může být i to, že i když saje mateřské mléko, nebo cumlá dudlík, zklidnění to na dlouho nepřinese a po chvíli začne opět naříkat. Zmírnit příznaky může pomoci masáž bříška vždy po směru hodinových ručiček. Vyzkoušet můžete i teplou koupel, po níž zabalíte miminko do deky, aby si teplo u sebe zachovalo. V náruči, zavinovačce či šátku jej můžete různě houpat či kolébat. A k tomu všemu nezapomeňte na doteky, mluvte na miminko či si spolu hrajte. Tak jak se u nás střídají roční období, tak je při oblékání miminka třeba myslet na to, že v létě miminko nenavleču do fusaku. To je samozřejmě takový žert, protože to by, doufáme, nikoho nenapadlo. K zajištění optimální teploty nám pomůže tzv. cibulové pravidlo, které říká navrstvit na dítě počet vrstev oblečení přiměřený okolní teplotě. V létě se samozřejmě může jednat jen o jednu vrstvu - body nebo tenké tričko, přece jen je léto, teplo a s tou cibulí to nemusíme přehánět. Naopak když je chladno, dáme dítěti více tenkých vrstev (kromě kombinézy či fusaku, pokud se bavíme o zimě), které dokáží lépe udržet teplo u těla. Kromě toho, že toto pravidlo funguje i u dospělých, u děťátek to platí obzvláště, protože je třeba nahradit dosud nevyvinutou tukovou zásobu bránící úniku tepla. Obecné doporučení lékařů k oblékání pro chladné počasí je dát děťátku o jedno vrstvu oblečení víc, než byste si sami oblékli. Je dobré vědět, že hodně tepla uniká skrz hlavu, je proto dobré nezapomínat na přikrývku hlavy. Pro chladné období nezapomínejte kontrolovat zátylek, protože podle něj poznáte, zda je mu teplo nebo zima. Jinými slovy není důležité, zda má dítě teplé ručičky nebo nožičky, ale jak teplý nebo studený jeho zátylek. Přehřátí, které není příjemné ani dospělému, se nejčastěji projevuje tím, že dítě nemůže usnout, i když už na něm vidíte, že je unavené. Pokud náhodou usnulo, pak se často budí. Výjimkou není ani pláč či vzlykání, nevrlost a objevit se mohou i potničky. Ano, moc nebo málo podnětů může vést k tomu, že dítě začne plakat. Pokud je na miminko těch podnětů hodně, jednoduše se schovejte společně někam do klidu, daleko od ruchu a od lidí. Ale pokud je těch podnětů málo, může to být taky „špatně“. Dítě chce objevovat svět. Chce zkoumat, co se to kolem něj děje, co to jsou za rozličné věci a bytosti kolem něj. Sahat na ně, ochutnávat je. Nebaví ho jen tak sedět a dívat se pořád na totéž dokola. Projděte se s miminkem po místnosti nebo si udělejte procházku ven. Mluvte s miminkem, ukazujte mu, co se kolem něj nachází. Můžete mu ukázat zrcadlo, nebo pouštět vodu. Ale i tady platí zdravý selský rozum. Zase to s těmi stimuly nepřehánějte - dejte děťátku čas vstřebat, co se kolem něj děje, aby toho na něj nebylo hodně. Na závěr uvádíme několik tipů, které vám mohou pomoci s utišením plačícího miminka. Samozřejmě i zde platí, že kolik je miminek, tolik je způsobů, jak je utišit, aneb že na každé miminko nemusí platit to, co na miminko jiné. Noste miminko na vaší paži obličejem dolů. Řadě dětí dělá dobře, když je nosíte hlavou dolů tak, že na své paži máte položené jejich bříško a vaše dlaň je mezi jejich nožičkami. Zkuste děťátko zavinout. Můžete k tomu využít plenu, přikrývku, zavinovačku nebo jakýkoli jiný vhodný kus látky. Pevné zafixování v látce navozuje dítěti pocit, který zažívalo u maminky v bříšku, což by ho mělo uklidnit. Houpejte a houpejte. Nebo jak se u nás říká huškejte a huškejte. Ať už v kočárku, lehátku nebo houpačce. Ostatně i jemné rytmické kolíbání je výborný prostředek na zklidnění miminka, protože napodobuje pohyb v děloze. Mluvte na své miminko nebo mu zpívejte. Ideálně šeptejte nebo vydávejte zvuky podobné šepotu. Nebo miminku zpívejte ukolébavky nebo jiné klidné, pomalé písně. Ostatně mu zpívejte jakékoli písničky, s nimiž máte zkušenost, že vaše miminko uklidňují. Jen ať něco saje. Ano, mnoho rodičů ví, jak je těžké dítě odnaučit v pozdějších letech cumlat dudlík, ale ono to opravdu funguje. Teplá koupel dělá divy nejenom s dospělými. Šplouchání a obklopení teplou vodou, může být rovněž zázračným prostředek pro zklidnění. Vylepšit to můžete ještě tím, že budete s miminkem ve vaně a budete se tak moci vzájemně cítit. Nebo můžete vyzkoušet tzv. Změňte prostředí. Některému děťátku může vadit hluk, ať už pochází od lidí, z puštěné hudby nebo televize, nebo z hračky, která by jej měla uklidnit. Jinému může zase vadit ticho a potřebuje nějaký ten šum (na některé miminka může působit třeba zapnutý fén, na jiná tekoucí voda). Můžete také vyzkoušet čerstvý vzduch. Některá miminka skoro zázračně usínají venku v kočárku. Jemně třete čelo mezi očima nebo masírujte nožky. Mezi kurióznější rady, které však stojí za vyzkoušení, když už nevíte, jak dál, patří velmi zlehka a pomalu třít čelo zejména mezi očima. Nebo masírovat nožičku proti směru hodinových ručiček palcem jedné ruky zatímco máte nožičku miminka ve své druhé ruce. Don‘t panic. Aneb zkuste zachovat chladnou hlavu, i když se vám zrovna nedaří přijít na kloub tomu, pro vaše děťátko pláče a jak mu můžete pomoci. Pokud začnete panikařit, váš drobeček to jistojistě pozná a bude se tím již vzniklé napětí jenom stupovat. Pokud se cítíte z neustálého pláče frustrovaná, nemusíte mít pocit, že jste divná. Je to naprosto normální. V takové situaci udělejte něco pro sebe, abyste míru stresu snížila. Předejte na chvíli péči o vašeho drobečka tatínkovi, babičce, kamarádce, chůvě, komukoli, kdo je po ruce. Nebo si „jen“ zavolejte kamarádka jako emocionální podporu. Udělejte cokoli, aby vám bylo lépe, protože dítě to vycítí a uklidněnější maminku bude vnímat s daleko větším klidem.
