Nejlepší stravou pro kojence je mateřské mléko, přičemž Světová zdravotnická organizace doporučuje pokračovat v kojení až do věku 2 let. Pokud však kojení není možné, lze mateřské mléko nahradit vhodnou kojeneckou výživou. Je však třeba mít na paměti, že stejně důležité je postupně zavádět dítěti běžné potraviny ve formě příkrmů. U nekojených dětí můžete s příkrmy začít po 4. měsíci věku, u kojených dětí po 6. měsíci. Signálem, že je vaše dítě připraveno na zavedení prvních nemléčných příkrmů, je okamžik, kdy mu již běžná mléčná strava nestačí a žádá si více než 900 až 1000 ml mléka denně.
Dávejte pozor, že v prvních měsících se dítě stále učí polykat jinou potravu než mléko a může se snadno stát, že mu kousek jídla zaskočí. Potraviny přidávejte postupně, vždy jen jednu novou potravinu v jídle. Potravinu opakujte tři až čtyři dny po sobě a během této doby sledujte, zda se u dítěte neprojevují příznaky alergie nebo potravinové intolerance. První příkrmy jsou zpravidla ve formě jemného pyré z jednoho druhu zeleniny a postupně se rozšiřují o maso, ovoce a obiloviny.
Postup zavádění prvních příkrmů
První příkrmy jsou vždy ve formě jemného pyré z jednoho druhu zeleniny. Zeleninu nejprve důkladně omyjte a odstraňte slupky. Je důležité ji uvařit a zvolit co nejšetrnější a nejsnadněji stravitelný způsob úpravy (vaření, vaření v páře, nebo dušení v malém množství vody). Po týdnu nebo dvou přidejte k zeleninové příloze vařené maso. Ideální je kuřecí, krůtí, králičí nebo libové telecí maso nejvyšší kvality. Porce masa by měla mít asi 20 g, což je přibližně jedna polévková lžíce. Po dalších dvou týdnech přidejte příděl ovoce a obilovin. Ovoce zavádějte dítěti později než zeleninu, protože má sladší chuť. Na začátku si vyberte pro naše zeměpisné šířky přirozené ovoce a banán. S ostatním exotickým ovocem počkejte až po jednom roce. Začněte opět s jemným pyré bez přidaného cukru, přičemž oloupané ovoce nejprve povařte nebo poduste. Pokud pediatr nedoporučí jinak, zařazujte do jídelníčku i příkrmy obsahující lepek. Ideální doba je po ukončení šestého měsíce věku, nejpozději však do konce sedmého měsíce. Na konci sedmého měsíce by již dítě mělo mít pravidelný stravovací režim rozdělený do šesti denních porcí jídla. I když většinu bude stále tvořit mléčná strava, dvě až tři krmení již budou nahrazena nemléčnými potravinami.
Postupné zvyšování rozmanitosti a textury stravy
V průběhu osmého a dalších měsíců se zvyšuje množství masa, textury a složení jídel. Od osmého měsíce můžete jeden den v týdnu vyměnit porci masa za vaječný žloutek. K obědu můžete jednou týdně zařadit omáčky k masu (např. rajčatovou nebo koprovou). V tomto věku přidejte během dne ještě jednu ovocnou svačinu, tentokrát jako přesnídávku místo dopoledního přídělu mléka. Zeleninu a ovoce vařte stejným způsobem, protože to je pro děti nejvhodnější způsob zpracování potravin. Od jedenáctého měsíce se dítě dostává do období smíšené mléčně-pevné stravy a jídelníček začíná připomínat stravu dospělého člověka, i když je třeba mít stále na paměti, že dítě není malý dospělý a vyžaduje specifika výživy. Příkrmy už se nemixují, ale krájí na malé kousky nepřesahující velikost třešně. Dítě krmte v pěti až šesti denních dávkách, přičemž důležitou součástí stravy je stále kojení nebo kojenecké mléko.
Důležité zásady a tipy pro bezpečnost a výživu
- Začínejte s jednou novou potravinou a sledujte reakce po 3-4 dnech.
- Postupně zvyšujte pestrost jídel a množství potravin s lepkem po doporučení pediatra.
- Krmte dítě pomalu a trpělivě; nenuťte ho k jídlu a sledujte signály sytosti.
- Udržujte hygienu při přípravě jídel a používejte čerstvé suroviny.
- Postupně zvyšujte texturu potravin, od hladkého pyré k drobněji sekaným kouskům a později k žvýkání.
Vzorový jídelníček a postupně zaváděné potraviny
Vzorový jídelníček pro prvotní příkrmy počíná zeleninovým pyré (např. mrkev, dýně, cuketa) a následně se vyvíjí směs masa a zeleniny, ovoce a obilovin. Po zavedení zeleninových příkrmů a maso-zeleninových příkrmů se denní jídelníček rozšiřuje na šest dávek denně, z nichž kojení nebo mléčná výživa zůstávají ráno a večer. Příkrmy se připravují čerstvé, bez dochucovadel, soli a zbytečného tuku. Postupně se do jídelníčku zařazují i luštěniny, vejce, ryby a mléčné výrobky od různých měsíců věku dle doporučení pediatra.
Od 7.-9. měsíce je vhodné zavádět další zeleninu, ovoce, obiloviny, maso, vejce a ryby; od 9.-12. měsíce se jídelníček stává pestřejším, s postupným přechodem k menším kouskům a hrubší textuře. Pozornost se věnuje i bezpečnému zavádění lepku a dalším potravinám, které mohou ovlivnit zdraví, například vyhýbání se celým ořechům kvůli riziku dušení.
Praktické recepty a tipy pro 4-7 měsíců
Mrkev, dýně, cuketa a brambora patří k nejběžnějším prvním zeleninovým pyré. Postupujte vždy od jedné zeleniny k dalším druhům, nejprve vařená a jemně rozmixovaná, poté se postupně přidávají maso a později ovoce. Pro 4.-6. měsíc je vhodné začít s lehkými pyré z jedné zeleniny, např. mrkev, a teprve po zvyknutí přidávat druhou zeleninu a později maso. Pro děti, které kojené nejsou, se zohledňuje potřeba doplnit mléčnou výživu v pravidelných dávkách během dne.

Kdy a jak začít s pevnou stravou pro vaše dítě | AAP
Obecná tabulka výživy a harmonogram
| Věk | Primární potraviny | Poznámky |
|---|---|---|
| 4-5 měsíců | Jedna zelenina (mrkev, dýně, cuketa) | První lžičky, pyré |
| 5-6 měsíců | Maso (libové) po zelenině | Přidání masa po týdnech |
| 6-7 měsíců | Ovoce, obiloviny | Opatrně s lepkem, zvyšovat pestrost |
| 7-9 měsíců | Maso, zelenina, vejce, ryby | Drobnější kousky, bezpečí chompání |
| 9-12 měsíců | Riziko různých potravin; krůtí, ořechy (od 9-12 měsíců) | Masové omáčky, jogurt bez cukru |
Máte-li pochybnosti o lepku, ESPGHAN doporučuje malé množství lepku ve věku, kdy je dítě kojeno, s postupným zvyšováním, a to do 7. měsíce; úplné ukončení kojení není nutné a výživa by měla zůstat vyvážená. Děti by měly mít 5-6 jídel denně, z nichž některá tvoří mléčná dávka. Kojenecká voda nebo neslazený dětský čaj je vhodný ke každému jídlu po zavedení pevné stravy.