Císařský řez (latinsky sectio caesarea): historické kořeny, současné indikace a průběh

Císařský řez (sectio caesarea/sectio cesara/SC) je jedním z historicky nejstarších porodnických výkonů, jehož kořeny sahají až do starověku. Název je pravděpodobně odvozen od lat. caedere - řezati, nikoli od "císař". Tento názor byl spojen nejspíš s mimořádností tohoto výkonu. V současnosti naopak patří k nejčastějším operacím v porodnictví a jeho indikace stále stoupají.

Císařský řez patří k nejstarším operacím, které lidstvo ve svých historických pramenech pamatuje. Již v 7. století před naším letopočtem, vydal panovník antického Říma Numa Pompillius nařízení, že mrtvá těhotná se nesmí pohřbít, aniž by se z jejího těla vyjmul plod. Operace byla vykonávala i u živých žen, již ve starověku. Jako první dokumentovaný případ provedeného císařského řezu na živé ženě pochází z roku 1610. Operatérem byl německý chirurg J. Trautmann a operovanou byla údajně jeho žena, která umřela zřejmě v důsledku embolie 25. den po operaci. Úmrtnost se blížila 100 %, nejčastěji z důvodu zánětu pobřišnice.

Úmrtnost u žen později výrazně klesla díky třem zásadním objevům medicíny: antiseptické práce, objevu krevních skupin, a objevu penicilinu ve 20. letech 20. století. Dnes se jedná o standardní operační postup s racionálním klinickým užitím. Prostřednictvím moderních technik se vyvíjí i způsob vedení samotného zákroku - od výběru anestezie po techniku šití a následnou péči o matku i dítě.

Podélný řez v dolní části břicha je výjimečný, často se používá řez příčný. Diagnostika a rozhodování o provedení císařského řezu vychází z komplexního vyšetření těhotné i plodu a z ohrožení zdraví matky, plodu nebo obou. O rozhodnutí o císařském řezu vždy rozhoduje vedoucí lékař po zvážení okolností průběhu porodu. Pokud je rodička při vědomí, sdělí jí důvody rozhodnutí a vyžádá si písemný souhlas; pokud je rodička v bezvědomí, postupuje se podle zásad porodnické praxe - záchrana života a zdraví matky i plodu.

Po operaci je žena uložena na pooperačním pokoji s intenzivní lékařskou a ošetřovatelskou péčí. Dítě je do péče neonatologů a následně rodinka spolupráce na oddělení šestinedělí. Při císařském řezu se provádí celková nebo epidurální anestezie. Při celkové anestézii jste uspána a průběh operace nevnímáte, při epidurální anestézii je dolní polovina těla znecitlivěna a vy jste při vědomí.

Operace trvá typicky 30-40 minut, ale doba může být delší podle postupu a rychlosti vybavení novorozence. Po vyšetření vašeho dítěte se rozhoduje, na kterém oddělení bude dále sledováno. Po operaci je nutné obvykle zavedení drénů a katetrace, proto bývá krátkodobé zhoršení vyprazdňování moči.

Rizika a komplikace během a po císařském řezu zahrnují silné krvácení, infekce, poranění okolních orgánů (močový měchýř, močovody, střevo), trombózu a embolii, a v některých případech nutnost odstranění dělohy pro záchranu života. I přes pečlivou techniku mohou nastat nepředpokládané situace - např. placenta vrostlá do dělohy, porucha srážlivosti krve a jiné.

Nekomplikovaný císařský řez nemá vliv na možnost dalšího otěhotnění a donošení těhotenství. Opakovaný císařský řez je však již indikací k dalšímu císařskému řezu. Císařský řez je tedy chirurgický zákrok prováděný v situacích ohrožení zdraví a života nenarozeného dítěte, ohrožení zdraví matky nebo nemožnosti porodit přirozenou cestou. Po operaci může dojít k dočasnému problémům s vyprazdňováním moči a k infekcím, ale většina komplikací je zvládnutelná moderní medicínou.

Průběh operace a pooperační péče

Průběh císařského řezu se v dávkách liší podle konkrétního plánu a typu anestezie. V anestezii se probírá s anesteziologem o vhodném typu anestezie. Po aplikaci anestezie se provede cca 10 cm dlouhý řez, následně se prořízne šest vrstev tkání - kůže, podkoží, fascii, svaly, pobřišnice a děložní stěna. Poté se vyjme plod a po překonání placenty se šijí jednotlivé vrstvy. Po ukončení operace bývá žena obvykle uložena na jednotku intenzivní péče, kde je monitorována, a miminko bývá na novorozeneckém oddělení.

Po porodu se doporučuje kontaktovat dítě okamžitě a podporovat kojení a kontakt kůže na kůži. Většina nemocnic praktikujících rooming-in umožňuje bonding a společné pobyty na rodinných pokojích, pokud to stav ženy a dítěte umožní. Průběh rekonvalescence bývá po císařském řezu často bolestivější než po spontánním porodu. Propuštění domů se obvykle děje 4.-6. den po operaci, pokud je vše bez komplikací.

Indikace a možnosti plánování vs. akutní císařský řez

Planovaný císařský řez má výhodu v tom, že rodička i personál mají dostatek času na přípravu a jsou k dispozici všechna vyšetření. Akutní císařský řez se provádí během první doby porodní, když hrozí vážné nebezpečí pro matku, dítě nebo oba. Hlavními indikacemi bývá nepoměr velikosti plodu, vcestná placenta, stavy po operacích dělohy, předčasné odlučování placenty a poloha koncem pánevním. V některých případech lze vaginální porod zvažovat i po předchozím císařském řezu za asistence porodnického týmu, nicméně vaginální porod po předchozím SC bývá považován za rizikový a vyžaduje pečlivé posouzení.

Podle údajů Národního registru reprodukčního zdraví byl v roce 2021 podíl císařských řezů v republice 25,8 %. Celosvětově se WHO doporučuje 10-15 % císařských řezů ze všech porodů. Michel Odent kritizuje nadměrné používání císařských řezů a zdůrazňuje, že císařský řez by měl být poslední možností, pokud není nezbytný pro zdraví matky a dítěte. Zdravé ženy by měly být informovány o fyziologických aspektech porodu a měly by být podpořeny v rozhodování tak, aby bylo založeno na dostatku informací.

Praktické tipy pro pacientky

  • Požádejte o co nejčistší a nejklidnější průběh operace, přijatelné je i požadování hudby či zprostředkování bondingu, pokud to stav dovolí.
  • Diskutujte s porodními odborníky o možnostech a rizicích, zvažte i možnosti podpory při fyziologickém průběhu porodu.
  • Připravte se na možné komplikace a řešte s týmem způsob komunikace a rozhodování během zákroku.
Infografika: historie a indikace císařského řezu

tags: #cisarsky #rez #latinskxy