Plánovaný císařský řez: průběh, indikace a současné poznámky k péči

Co je císařský řez? Jde o porod plodu a placenty řezem v přední břišní a děložní stěně. Většinou je nutné k němu přistoupit v průběhu porodu. Může se jednat o rozvoj hypoxie dítěte během porodu, nepostupující porod, vznik náhlé překážky k dokončení porodu vaginálně či zhoršení zdravotního stavu matky. O provedení císařského řezu vždy rozhoduje lékař, který Vám vysvětlí důvody operace. K akutnímu císařskému řezu může lékař přistoupit i bez právě probíhajícího porodu.

Patří sem rychlá příprava na operaci: během ní podepíšete Souhlas s císařským řezem a Souhlas s anestezií, na které se s Vámi domluví anesteziolog. Výběr anestezie se řídí akutností operace, rozhoduje lékař-porodník a anesteziolog. Císařský řez se provádí buď v celkové anestezii (tzv. uspání) nebo regionálně - epidurální či spinální. Operace se plánuje s předstihem v ambulanci předporodní péče za přítomnosti vedoucího lékaře/primáře.

Jak probíhá plánovaný císařský řez

Na plánovaný císařský řez přijdete ráno v den operace (nejčastěji kolem 6 hodiny, operace probíhají v ranních hodinách). Pokud zvládnete sama doma, oholte se v místě operačního pole, tj. podbřišek od pupíku dolů. Šperky raději nechte doma. Vezměte s sebou veškeré podepsané dokumenty, které jste od nás dostala. Výkon se provádí nalačno, tzn., že od půlnoci byste neměla nic jíst ani pít, nekouřit. Dostanete jen léky, které Vám lékař naordinoval.

Na samotné operaci je zvykem, že partner může být přítomný na operačním sále. Váš doprovod ale většinou na miminko čeká v předsálí - a to jak u akutního, tak u plánovaného výkonu. Maminku po operaci uložíme na jednotku intenzivní péče šestinedělí, kde ji sledujeme, monitorujeme a podáváme léky proti bolesti. Miminko jí pravidelně nosíme na kojení. Když se pak přesune na pokoj “Rooming-in”, má už děťátko u sebe po celou dobu. Domů spolu odcházejí obvykle 4. - 5. den.

Průběh operace a rekonvalescence

Pfannenstielův řez (půloblouk cca 2 cm nad symfýzou) je nejčastější volbou; řez je veden přes kůži, podkoží až do peritoneálního prostoru, pak sesune močový měchýř a krátkým řezem se prořízne myometrium. Následně se protrhne vak blan, šetrně vybaví dítě a provede se vlastní šití vrstev. Po ukončení operace je žena převezena na pooperační pokoj, JIP nebo nadstandardní pokoj šestinedělí a anestezie odeznívá za 6-8 hodin. Průběžně se monitoruje krevní tlak, teplota a případné krvácení.

První dny po operaci bývají bolestivější než při spontánním porodu. Časná vertikalizace je žádoucí pro rychlejší zotavení, ale bývá náročná. Propuštění domů bývá 3.-5. den po operaci. Po porodu se doporučuje návštěva fyzioterapeuta pro péči o jizvu a obnovení pohybových návyků. Žena by měla po císařském řezu postupně obnovovat fyzickou zátěž a vyhýbat se těžkým zvedacím aktivitám po dobu několika týdnů.

Indikace a typy císařského řezu

„Císařský řez“ může být plánovaný, akutní (neplánovaný) nebo na přání. Plánovaný řez se používá, když vaginální porod není možný nebo by hrozily závažné komplikace; o plánovaném zákroku je žena informována během těhotenství. V některých kritických situacích, jako eklampsie, rychle se zhoršující preeklampsie či HELLP syndrom, může být nutný okamžitý akutní císařský řez.

Indikace zahrnují nepoměr velikosti plodu a porodních cest, stav po předchozích císařských řezech, placenta praevia, předčasné odlučování placenty, nepravidelné uložení plodu, poloha koncem pánevním, vícečetná gravita a další specifické komplikace. Vztah mezi polohou plodu a možností vaginálního porodu se liší podle zařízení; některé porodnice umožní vaginální porod i při poloze koncem pánevním, jiné preferují císařský řez.

Pokud jde o anestézii, nejčastější volbou je spinální (svodná) anestézie; u akutních případů se často použije celková anestézie. Epidurální anestézie umožňuje delší bolestovou kontrolu i bonding po narození a bývá výhodnější pro plánované zákroky. U plánovaných výkonů lze za určitých podmínek umožnit i bonding hned po narození.

Porod po císařském řezu a rizika

U žen, které podstoupily císařský řez bez komplikací, je možné další těhotenství a vést vaginální porod, pokud nejsou kontraindikace (např. defekt jizvy, velký plod, vcestná placenta). Při opakovaném císařském řezu bývá riziko opakování vyšší. Císařský řez je velká břišní operace s riziky spojenými s anestézií, krvácením a poraněním. Rozhodnutí o císařském řezu by mělo být vždy provázeno důkladnou diskusí a zvážení všech rizik a benefitů.

V ČR končí každé čtvrté těhotenství císařským řezem (přibližně 25-26 %), trend ukazuje na rostoucí počet. WHO uvádí, že smysluplné mohou být císařské řezy v 10-15 % případů. Císařský řez je tedy významná, ale ne vždy nutná možnost ukončení těhotenství, a jeho indikace by měla být co nejpřísněji zvážena.

Praktické rady pro plánovaný císařský řez

Pokud máte preference ohledně bonding, přítomnosti partnera na sále nebo poporodní péče, hledejte nemocnice, které tyto možnosti standardně nabízejí. Zeptejte se na zkušenosti pracoviště s porody vícečetných těhotenství, s rodinným pokojem a s preferencemi kolem bondingu a kontaktu s miminkem po porodu. Každá porodnice má svá organizační pravidla a informované souhlasy mohou mít různou formu i jazyk.

Větší důraz na připravenost a komunikaci s ošetřujícím personálem může pomoci snižovat stres a usnadnit prožitek císařského řezu. Pokud máte obavy ze bolesti, lze diskutovat o vhodném typu anestezie a o možnosti efektivní pooperační analgezie (např. katétr pro tlumení bolesti či analgetika). Přestože bonding po císařském řezu není vždy automaticky umožněn, lze usilovat o co nejkratší dobu odloučení a co nejpřímější kontakt s novorozencem.

Podpora a psychická stránka rekonvalescence

Po porodu je důležité mluvit o svých pocitech a získat podporu. Pocity zklamání nebo nejistoty jsou normální a mohou být řešeny s porodní asistentkou, dulou, kamarádkou či psychologem. Pokud negativní pocity nepřejdou, vyhledejte odbornou pomoc. V některých městech vznikají podpůrné mateřské skupiny, které umožňují bezpečné sdílení zkušeností.

Ukázkově pozitivní zážitek může přinést tzv. laskavý císařský řez, kde se miminko po narození dotýkána a bonding lze uskutečnit co nejdříve, v atmosféře respektu a intimity. Pokud bonding probíhá, bývá doprovod partnera či jiné doprovázející osoby zapojen do prvních okamžiků a kontaktu s miminkem.

Infografika: Jak probíhá císařský řez a bondingu

Historie a statistiky

Císařský řez je jedním z nejstarších porodnických výkonů; její kořeny sahají až do starověku a pojmenování často bývá mylně spojováno s císařem. Název pravděpodobně vychází z latin caedere - řezat, nikoli od císaře. První dokumentovaný případ provedeného císařského řezu na živé ženě pochází z roku 1610. Úmrtnost v té době byla velmi vysoká, hlavními kroky ke zlepšení byly antiseptika, krevní transfúze a penicilin. Moderní medicína umožnila, aby císařský řez zůstal bezpečnou volbou pouze v indikovaných případech.

V českých porodnicích není možné provádět císařský řez bez řádné indikace; někdy však existují různé názory na to, co je dostatečná indikace a zda je možné vyhovět přáním rodičky. Cena operace je samozřejmě vyšší než u spontánního porodu a rizika zahrnují anestézii i operační rizika. Očekávaný postup má být důkladně probraný s lékařem a s pacientkou před samotnou operací.

Indikace a rozhodování v praxi

Při plánovaném císařském řezu se nejčastějšími indikacemi stávají nepoměr velikosti plodu a porodních cest, poloha koncem pánevním (v některých nemocnicích vaginální porod možný), předchozí císařské řezy, placenta praevia a další problémové faktory. V některých případech je vhodné zvážit i pozici placenty a její případné umístění v závěrečných týdnech těhotenství. Rozhodnutí o císařském řezu by mělo být vždy transparentně komunikováno a patientka by měla mít prostor pro dotazy a volbu preferencí.

tags: #cisarsky #rez #elektivni