Amniocentéza neboli odběr plodové vody je vyšetření, při kterém vám lékař dlouhou tenkou jehlou odebere z dělohy 15-20 ml plodové vody za účelem potvrzení či vyvrácení podezření na chromozomální vadu plodu. Provádí se do 24. týdnu těhotenství - tedy do doby, kdy je ještě podle zákona možnost těhotenství přerušit, nejčastěji ale bývá doporučena mezi 16. a 20. týdnem, jelikož na výsledky se musí 2 až 3 týdny čekat. Amniocentéza se nejčastěji provádí v 16. - 21. týdnu těhotenství, kdy je fyziologicky větší množství vody plodové. Do 24. Zákrok se většinou provádí ambulantně, pouze v případě rizikového vývoje těhotenství. Samotný odběr trvá několik minut pod kontrolou ultrazvuku. Po desinfekci kůže na břiše se provede vpich ultratenkou odběrovou jehlou bez lokálního umrtvení - je nebolestivý, spíš je doprovázen pocitem tupého tlaku. Po provedení amniocentézy je maminka sledována cca 60 min sestřičkami a pokud je stabilizovaná a cítí se dobře, může s doprovodem opustit příslušné zdravotnické zařízení.
V plodové vodě se nacházejí buňky plodu, které následně cytogenetická laboratoř kultivuje a posléze analyzuje. Z odebraného vzorku jsou lékaři s přesností na 99 % schopni zjistit případné vrozené vývojové vady dítěte, například rozštěp páteře, Downův syndrom a jiné. Statistiky a zkušenosti ukazují, že rizika jsou malá, i když existují. Uvádí se, že po provedené amniocentéze potratí či onemocní nitroděložní infekcí (která většinou vede k potratům) u 0,5-1 % žen. Obecně (při každém těhotenství i bez provedení amniocentézy) je riziko spontánního potratu po 16. týdnu těhotenství přibližně 3 %.
Biochemická a molekulárně-cytogenetická vyšetření
Biochemická analýza zkoumá markery (např. alfafetoprotein, acetylcholinesteráza, γ-glutamyltranspeptáza) a stanovuje jejich hladiny. Stanovením hladiny AFP a AChE je možné odhalit poruchy integrity těla plodu - otevřené defekty neurální trubice, poruchy celistvosti břišní stěny. Snížené hodnoty GGT jsou asociovány s cystickou fibrózou. V dnešní době se nejčastěji vyšetřují vzorky plodové vody molekulárně-cytogeneticky pomocí microarray (Array CGH) a dále rychlá diagnostika pomocí amnioPCR (QFPCR) pro rychlé ověření chromozomálních poruch do 24 hodin na některých pracovištích. Vyšetření plodové vody tak bývá doplněno o molekulárně-cytogenetické metody na základě indikací.
Historicky se z plodové vody zkoumaly i biochemické markery ( AFP, AChE, GGT ), ale dnes se často kombinuje karyotypizace s molekulárním vyšetřením. Z buněk plodu je možné izolovat DNA, kterou se dále cíleně vyšetřovat na přítomnost mutací, pokud je známa u rodičů (např. CFTR mutace). Dnes již rutinně se vyšetřuje i microarray, který umožňuje detekovat i některé mikrodeleční či mikroduplicační změny, které nejsou zachytitelné klasickou karyotypizací.
Průběh zákroku a pooperační režim
Žena leží na zádech, ultrazvuk zajišťuje polohu plodu a placenty. Dále se dezinfikuje místo vpichu na kůži. Za stálé kontroly ultrazvuku provede lékař vpich tenkou jehlou transabdominálně skrz stěnu dělohy do amniového vaku. Do injekční stříkačky se nasaje asi 20 ml plodové vody. Procedura bývá subjektivně popisována jako nepříjemná, avšak nebolestivá - srovnatelná s odběrem krve. Po odběru stojí žena na klidovém režimu, obvykle několik dní, nejlépe vleže; některé zdroje doporučují i zvýšený odpočinek. Zamítnutí bolesti během samotného zákroku je různorodé - někteří popisují tlak, jiní zřídka bolesti.
Po odběru se buňky kultivují přibližně dva týdny, následně se provádí karyotypické vyšetření a další testy. Rychlé testy (amnioPCR) mohou poskytnout preeliminační výsledky do 24 hodin, kompletní výsledky obvykle trvají 14-21 dní. V některých centrech se používají i microarray metody, které mohou nahradit tradiční karyotypizaci v indikovaných případech. Po provedení amniocentézy je maminka sledována cca 60 minut a poté může odejít domů, pokud se cítí dobře. Prvních 24 hodin po zákroku je vhodný klidový režim doma.
Indikace a rizika
Indikace pro amniocentézu zahrnují vyšší věk ženy (nad 35 let), pozitivní biochemický screening (časná genetika v 11. týdnu nebo triple test v 16. týdnu), abnormální ultrazvukové nálezy a familiární výskyt dědičných onemocnění (např. cystická fibróza, hemofilie). V některých případech se amniocentéza provádí pro potvrzení pohlaví plodu, zejména pokud existuje rodinné riziko X-vázaných chorob. Zákrok se doporučuje mezi 16. a 20. týdnem, v 16.-21. týdnu bývá fyziologicky vyšší množství plodové vody, které usnadňuje odběr.
Největší problém představují falešně pozitivní výsledky triple testů; triple testy bývají orientační a často vedou k dalším vyšetřením. Z hlediska rizik je amniocentéza spojena s malým rizikem potratu (cca 0,5-1 %) a s dočasným nepohodlím či bolestí v místě vpichu. Zkušenosti rodiček ukazují, že samotný vpich je spíše nepříjemný než bolestivý a většina amniocentéz končí zdravým plodem.
Zkušenosti rodiček a videa
Vendy: Amnio byla doporučena kvůli vysokému věku (37 let). I když jsem se bála, nakonec bylo vše v pořádku. Výsledky mě tehdy velmi potěšily. Hanča: AFP testy ukazovaly na riziko, amnio potvrdila, že výsledky nebyly tak zlé. Dáš a Simona: Simona amniocentézu odmítla a narodilo se zdravé dítě; jiné ženy popisují mírné nepříjemnosti a pozitivní výsledky. Lexa: Čtyřikrát jsem podstoupila amniocentézu - results zdravé děti a nyní čekám čtvrté dítě. Zkušenosti ukazují, že fyzické nepohodlí je možné překonat a výsledek může být pozitivní, ale psychická zátěž čekání na výsledky bývá značná. Nově existuje i neinvazivní metoda Prenascan, která umožňuje získat stejné výsledky bez invazivního zákroku.

Amniocentesis | Medical
Tabulka rychlosti výsledků a rizik
| Typ vyšetření | Rychlé výsledky | Plnohodnotné výsledky | Riziko potratu |
|---|---|---|---|
| amniocentéza | do 24 hodin (rychlé testy) | 14-21 dní | 0,5-1 % |
| AFP/AChE (biochemie) | - | - | - |
| microarray / Array CGH | - | podle indikace | - |
V případě potvrzení závažné diagnózy plodu v České republice je možné těhotenství až do 24. týdne ukončit na žádost rodičů. Veškerá rozhodnutí o dalších vyšetřeních a postupech jsou plně v kompetenci těhotné. Důležité je genetické poradenství, které má objasnit význam nálezů a prognózu. I normální karyotyp neznamená 100% jistotu zdravého narození.