Chorové klky (Chorové klky) jsou prstovité výběžky placenty, které umožňují maximální výměnu látek mezi matkou a plodem. Odběr choriových klků se používá v prenatální diagnostice. Primární klky jsou tvořené cytotrofoblastem a na povrchu pokryté vrstvou syncytiotrofoblastu. Sekundární klky vznikají 16.-21. den vývoje, terciální (placentové) klky vznikají 17.-22. den ze sekundárních, když do nich diferencují krevní buňky z extraembryonálního mesodermu a tvoří kapilární sítě klků. Choriové klky spolu s choriovou ploténkou jsou součástí mateřského oddílu placenty.
Anatomie a vývoj chorových klků
Primární klky vznikají 13.-15. den vývoje zárodku a jsou tvořené cytotrofoblastem, na jejich povrchu je vrstvička syncytiotrofoblastu. Sekundární klky vznikají 16.-21. den tím, že primární klky rostou směrem k decidua basalis a jejich centrum je tvořeno mezenchymem s jednou vrstvou cytotrofoblastu a syncytiotrofoblastem na povrchu. Terciální klky vznikají 17.-22. den ze sekundárních klků: dochází k diferenciaci krevních buněk a tvorbě kapilárních sítí z buněk extraembryonálního mesodermu, které rozšiřují chorionovou dutinu (rosolovité vazivo vyplňující klky).
Na začátku vývoje placenty bývají klky pokryty Langhansovými buňkami, tvořícími vrstvu cytotrofoblastu. Postupně se vyvíjí krevní cévy a rosolovitá tkáň v klkách, v nichž se nacházejí Hofbauerovy buňky (makrofágům podobné buňky) a fibroblasty. Langhansovy buňky a cytotrofoblast tvoří významnou část incidencie výměny látek mezi matkou a plodem.
Histologie a buněčné složení
Chorové klky jsou složeny z cytotrofoblastu a syncytiotrofoblastu, dále se v nich nachází mezenchym a krevní cévy vznikající z extraembryonálního mesodermu. V rosolovitém vazivu klků se nacházejí Hofbauerovy buňky. Postupně se vyvíjejícím hospodářstvím placenty dochází k vznikům krevních sítí a k redukci cytotrofoblastu v některých obdobích vývoje.
Funkce chorových klků
Klky tvoří hlavní ukazatel výměny mezi matkou a plodem: zajišťují výživu, výměnu plynů a vylučovací procesy. Vznik a zrání kapilárních sítí v klkách umožňuje efektivní přenos živin a plynů mezi krevmi matky a plodu. Odběr chorových klků se proto používá v prenatální diagnostice, zahrnující různé cílené testy a vyšetření.
Diagnostika a klinické využití
Ortogonální a volná měřická přímka se používají pro vyjádření geometrických a prostorových vztahů v různých metrických zápiscích souvisejících s postupy během vyšetření a vizualizací chorových klků a placenty. Tabulky a zápisníky uvádějí typy úloh, staničení, kolmice a další parametry, které slouží pro systematizaci měření. Tyto zápisy pojemně popisují procesy z období rané embryologie až po rané etapy vývoje placenty.
Praktické poznámky
Staničení měřické přímky od počátečního bodu ke koncovému má kladné znaménko; staničení před počátečním bodem má záporné znaménko. Pokud je určovaný bod vlevo od měřické přímky v kladném směru, staničení se posouvá do zodpovědného rozsahu. Počet daných bodů je 2-10, počet určovaných bodů není omezen.

Odběr choriových klků se používá v prenatální diagnostice a je spojen s vyšetřeními, která zkoumají stav placenty a výměnu látek mezi matkou a plodem. Obrázky 8.6 a 8.7 ukazují ortogonální metodu s pevnou a volnou měřickou přímkou a jejich zápisníky, které poskytují praktické návody pro klinickou diagnostiku.
03_03 Placenta
| Typ úlohy | Číslo k.ú. | Číslo náčrtu | Číslo bodu | Staničení | Kolmice |
|---|---|---|---|---|---|
| Ortogonální - pevná přímka | 123 | 0001 | 9 | 0 | 0 |
| Ortogonální - volná přímka | 456 | 0002 | 10 | 0 | 0 |
Ch. k. (chorové klky) jsou spolu s choriovou ploténkou součástí mateřského oddílu placenty. Placentární vývoj zahrnuje Langhansovy buňky na počátku vývoje, které vytvářejí vrstvu cytotrofoblastu. V průběhu vývoje dochází k rozvoji krevních cév v klkách a k postupnému vyplnění rosolovitém vazivem.