Příběhy ze zákulisí natáčení kultovního filmu Slavnosti sněženek odhalují nejen poutavé vzpomínky tvůrců a herců, ale i hluboké propojení s literární předlohou Bohumila Hrabala a malebnou krajinou středočeského Kerska.
Vzpomínky Petra Bruknera: Od traktoristy k „titulní roli“
Známý vzduchotechnik, fotograf a herec Petr Brukner zavzpomínal na své účinkování ve filmu Slavnosti sněženek. Přestože jeho role traktoristy Janečka nebyla titulní, sám Brukner s nadsázkou považuje za svou „titulní roli“ postavu Jáchyma z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Zajímavostí je, že Brukner se do povědomí diváků zapsal i díky anekdotě o kancově kůži z filmu, kterou mu kdysi vyprávěl jeden z obyvatel Kerska.
Brukner vyzdvihl možnost točit s režisérem Jiřím Menzelem a s herci jako Rudolf Hrušínský a Josef Řehák, ale také s neherci, kteří byli ve skutečnosti renomovanými režiséry - Františkem Vláčilem a Jiřím Krejčíkem. Zmiňuje, že pan režisér Vláčil byl ukázněnější, zatímco Jiří Krejčík se občas choval, jako by natáčení režíroval sám.
Natáčení filmu Slavnosti sněženek v Kersku pro něj bylo příjemným zážitkem, i když velká hostina s kancem se nakonec natáčela v ateliérech v Hostivařích kvůli malé kapacitě kerské hájenky. Od té doby Brukner do Kerska pravidelně jezdí, i přes jisté změny v zástavbě.
Kersko: Inspirace a proměny
Malebná obec Kersko, s níž je Bohumil Hrabal úzce spojen, byla pro film Slavnosti sněženek klíčovým místem. Hrabal ji popisoval jako „jediné pravoúhlé město v lese s velkejma parcelama“. Dnes se však oproti minulosti proměnila, což někteří obyvatelé vnímají negativně.
Vzpomínky na natáčení jsou stále živé. Obyvatelé si dodnes pamatují, kde stál Rudolf Hrušínský, kde byla klíčová jabloň nebo kde se nacházela škola, do níž byl střelený kanec vnesen. Nadšení vzbuzují i typické trsy sněženek, které jsou pro jaro v Kersku charakteristické.
Další významné role a osobnosti
Petr Brukner se ve vzpomínkách dotkl i dalších významných rolí, například starého pana Jirsáka v seriálu Bylo nás pět podle Karla Poláčka. Zmínil také své spojení s Divadlem Járy Cimrmana, které bylo založeno v roce 1966, kdy se přistěhoval do Brandýsa nad Labem. V této souvislosti vyzdvihl postavu Františka Petišky, bratra Eduarda Petišky, který byl jeho a Smoljakovým obvodním lékařem a zároveň renesančním člověkem, jenž založil literární časopis Tvář.
Brukner se také vrátil k tématu Brandýsa nad Labem jako jedné z kolébek Divadla Járy Cimrmana, poukazuje na podobnost s legendárním hrdinou v nejasnostech ohledně jeho rodiště a data narození.
Slavnosti sněženek: Film, postavy a tvůrci
Film Slavnosti sněženek, natočený Jiřím Menzelem v roce 1983 podle stejnojmenné knihy Bohumila Hrabala, je tragikomickou mozaikou lidských osudů. Odehrává se v prostředí rekreační osady Kersko, s níž byl Hrabal osobně spojen.
Hlavní dějovou linkou je hon na divoké prase, které je následně skoleno v místní škole. O trofej se strhne hádka mezi myslivci ze dvou sousedních vesnic. Filmová hostina, navržená učitelkou, končí hádkou a opileckou rvačkou.
Film charakterizuje prolínání poezie s absurditou a dramatem, přičemž humorná hravost a laskavost prostupují Hrabalovu předlohu i Menzelův film. Kromě známých herců jako Petr Čepek, Rudolf Hrušínský a Josef Somr, se ve filmu objevili i režisérské osobnosti Jiří Krejčík (jako Karel) a František Vláčil (jako starý myslivec).
V hlavních rolích se představili:
- Rudolf Hrušínský jako Jarin Franc
- Jaromír Hanzlík jako Leli
- Josef Somr jako kapitán VB Vyhnálek
- Petr Čepek jako řezník
- Bořík Procházka jako Liman
- Jiří Schmitzer jako hostinský Láďa Novák
- Libuše Šafránková jako učitelka
Ve vedlejších rolích se objevili například Petr Brukner jako traktorista Janeček, Rudolf Hrušínský ml. jako pomocník traktoristy, Marie Spurná jako hostinská Nováková a Blažena Holišová jako Francová.
Režii měl na starosti Jiří Menzel, scénář napsali Bohumil Hrabal a Jiří Menzel. Za kamerou stál Jiří Macák, o střih se postaral Jiří Brožek a hudbu složil Jiří Šust.
Slavnosti sněženek - Sežral 4 salámy
Osobní vzpomínky a reflexe
Herečka Věra Kutifelová, která ve filmu ztvárnila malou roli, sdílela dojemné vzpomínky na natáčení a na svou rodinu. Její otec, Jaroslav Franc, byl inspirací pro postavu pana France ve filmu. Věra Kutifelová popsala, jak Rudolf Hrušínský při natáčení dokonale napodobil jejího otce, včetně jeho chůze, gest a mluvy. Tento zážitek byl pro ni velmi silný a dodnes se jí při pohledu na Hrušínského vybavuje její otec.
Kutifelová také popsala atmosféru natáčení v Kersku, kde se obětovalo mnoho hodin i nocí pro dokonalé záběry. Zmiňuje, jak se filmový štáb často scházel v jejich domě a jak film přispěl k popularitě a turistickému zájmu o Kersko.
Zmínila také, že její syn Petr je ve filmu ztvárněn jiným dítětem, a to ve scéně, kdy Blanka Lormanová (která hrála její matku) myje jeho zadek u vstupu do domu.
Film Slavnosti sněženek je pro mnoho lidí spojen s krásnými vzpomínkami na dětství, přírodu a nezapomenutelné postavy, které ožily na filmovém plátně.