Říká se, že holky dřív a lépe mluví, zatímco kluci jsou zručnější manuálně a pohybově. Je tomu tak ale doopravdy? Skutečně jsou chlapci a dívky rozdílní už od miminka? Zjišťovali jsme, jak to vlastně je. Výchova dětí a jejich příprava na život v dospělosti je tím nejzodpovědnějším úkolem každého rodiče a každé rodiny, a proto je už od narození užitečné sledovat, jak se jejich rozdíly projevují a jak s nimi pracovat.
Fyziologie a motorika: velikost, síla a hrubá versus jemná motorika
Kluci jsou větší a také v průměru váží více už od raného věku; v dospívání mohou dívky dohonit, či dokonce předběhnout chlapce v některých ukazatelích výšky. Převaha chlapců v hrubé motorice je zřejmá: často začínají dřív běhat, skákat a jezdit na kole. Na druhé straně dívenky projevují výraznější jemnou motoriku a lepší preciznost v úchopu a manipulaci s drobnými předměty, což se projevuje rychlejší dovedností jako jsou nůžky, kreslení a vybarvování.
Jemná motorika a vnímání obličeje
Holčičky bývají častěji vyhledávány očním kontaktem už od narození a mají větší zájem o obličeje lidí kolem. To souvisí s jejich rychlejším rozvojem řeči a lepším napodobováním mimiky. Také mají v průměru dřívější zájem o poslech a zapamatování zvuků lidského hlasu, což se projevuje dřívějšími projevy řeči a bohatší slovní zásobou.
Rozvoj řeči
Rychlejší rozvoj řeči u dívek bývá pozorován hned od miminkovského věku; ve věku šestnácti měsíců používají dívky zhruba dvakrát tolik slov než chlapci. Výsledky ukazují, že rozdíly v řečových schopnostech jsou částečně biologické, ale výrazně ovlivněné i sociálním prostředím a množstvím interakcí s lidmi. Dívky dříve rozumějí tomu, co jim říkáte, a dříve začínají mluvit.
Chlapecké a dívčí preference v hračkách
Přestože prostředí nabádá k genderově neutrálním hrám, vědci zjistili, že rozdíly jsou do určité míry vrozené. Devítiměsíční holčičky sahají spíše po panenkách a růžových hračkách než po autíčkách a modrých plyšácích, a to i při podobném prostředí. Chlapci naopak preferují hračky spojené s pohybem a obsluhou mechanismů. Tyto preference mohou ovlivnit i volbu aktivit v batolecím věku a formují vzorce chování.
Nočník a zvládání plen
Co se zvládání nočníku týče, dívky obvykle začínají dříve a zvládnou sušší noc v dřívějším věku než chlapci. Obecně se uvádí, že dívky bývají dříve bez plen v rozmezí kolem 22. až 30. měsíce, zatímco chlapci si mohou vyžádat o něco více času, často až o několik měsíců déle. Příprava na nočník by měla být laděna na signály připravenosti dítěte a ne na tlak rodičů.
Psychomotorický vývoj a adopce/pěstounská péče
Psychomotorický vývoj popisuje postup, jak se z novorozence stává samostatné dítě. U dětí v náhradní rodinné péči může být vývoj nerovnoměrný vzhledem k různým faktorům, jako jsou genetika, temperament a průběh porodu. Neznamená to však, že u každého adoptovaného či pěstounského dítěte dojde k opoždění; naopak některé děti mohou dosáhnout milníků stejně rychle jako děti biologické. Důležité je mít vědomí o tom, že vývoj je variabilní a že neexistují univerzální normy, které by platily pro všechna dítě stejné věkové kategorie ve všech oblastech.
Podpůrná síť a vyšetření
Pokud si pečující u přijatého dítěte všimnou zpoždění v určité oblasti, mohou vyhledat pomoc pediatra, logopeda, fyzioterapeuta či dětského psychologa. Hodnocení psychomotorického vývoje je součástí preventivních prohlídek a může být doplněno o podporu, kterou poskytuje doprovázející pracovník. Důležité je, že adoptivní a pěstounští rodiče nejsou sami a existuje multiodorová síť odborníků.
Praktické shrnutí pro rodiče
- Rozdíly mezi pohlaví jsou částečně biologické a částečně sociální; každé dítě je individuální a vyvíjí se vlastním tempem.
- Kluci bývají v hrubé motorice zřetelně zdatnější, dívky naopak často dříve projevují jemnou motoriku a lepší slovní dovednosti.
- Rozvoj řeči u dívek bývá rychlejší; k ovlivnění řečových schopností přispívají kontakt s lidmi, čtení a mluvení se dítětem.
- Volba hraček a činností by měla reflektovat zájmy dítěte, ne stereotypy; dítě často hledí na podněty odpovídající jeho pohlaví.
- Přijetí a podpůrná komunikace s náhradními rodiči a odborníky pomáhají s vyhodnocením a rozvojem psychomotorických dovedností dítěte.
Praktické návody pro rodiče dívek i chlapců
- Podporujte aktivní zapojení do řeči: čtení, recitace, zpívání a mluvení s dítětem během denních činností.
- Podporujte jemnou motoriku (stříhání, kreslení, vybarvování) a doražte k rozvoji dovedností s pastelkami a nůžkami.
- Podporujte hrubou motoriku (běhání, skákání, jízda na kole) prostřednictvím bezpečných venkovních her.
- Při nácviku nočníku sledujte signály připravenosti a buďte trpěliví; odměňujte pokroky a minimalizujte stres.
- V případě náhradní rodinné péče vyhledejte podporu v multiodorové síti a sledujte vývoj dítěte ve spolupráci s odborníky.

Zlepšení jemné motoriky dětí
Často kladené otázky a praktické odpovědi
Q: Jaké dětské názvy genitálií jsou v českých rodinách nejčastější? A: Nejčastější označení pro dívky jsou „pipinka“, „pipka“, „pipíka“ a pro chlapce „pindík“, „pindouš“, „pimpi/pimpula“ či „lulínek/šulínek“.
Q: Jak jednoduše vysvětlit dětem, jak se děti rodí a jak vzniknou? A: Doporučuje se jednoduché vysvětlení „tatínek má semínko a maminka vajíčko, semínko se spojí s vajíčkem a v bříšku roste miminko“ a doplnění knihou „Krtek a maminka“ nebo DVD „Byl jednou jeden život - Početí“.
Q: Mám používat anatomické názvy jako „vulva“ nebo „vagina“ u malého dítěte? A: Někteří doporučují anatomické termíny, jiní preferují postupné přechody z eufemismů; většinou se postupně ladí na realitu až ve školním věku.
Q: Jsou knihy či videa vhodná pomůcka pro vysvětlení početí a porodu? A: Ano, „Krtek a maminka“ a DVD „Byl jednou jeden život - Početí“ jsou uvedeny jako vhodné zdroje.
Q: Jaké další faktory ovlivňují vývoj a řečové dovednosti? A: Sociální interakce, prostředí a množství stimulace hrají klíčovou roli; pohlaví samo o sobě vysvětluje jen malou část rozdílů.