Data z českých i evropských výzkumů a statistik se shodují v zásadní věci - evropská civilizace se ocitla v reprodukčním útlumu a nezadržitelně stárne. Význam umělého oplodnění je čím dál patrnější. Demografické analýzy Českého statistického úřadu upozorňují na výrazné změny v reprodukčním chování, které zaznamenala Evropa během 2. poloviny 20. století. Jejich výsledkem je nízká a pozdní plodnost. S odkladem rodičovství do vyššího věku se totiž pojí i zvýšení rizika neplodnosti či komplikací v těhotenství.
Podle studie IHME z Washingtonské univerzity se očekává pokles narozených obyvatel Česka do roku 2100 až o jednu třetinu a snížení populace ČR na 6,73 milionu. Na konci 21. století by přitom měla populace klesnout až na polovinu i ve 23 zemích světa. Neplodnost, definovaná WHO jako neschopnost počít během 6-12 měsíců pravidelného nechráněného sexuálního styku, ovlivňuje v roce 2023 celosvětově 10,7 až 15,5 % párů a jejich počet nadále roste. Důvodů je celá řada - stres, nedostatek pohybu, strava bohatá na konzervanty, záněty, genetické poruchy a další faktory.
Od roku 1990 byla zásadně snížena norma pro hodnocení spermií z 40 milionů na 1 ml ejakulátu na 15 milionů v roce 2010. Rozdíly v sexuální a reprodukční zdravotní péči se odrážejí i v ČR: v současnosti se až 5 % českých dětí narodí pomocí IVF a tento trend roste. Zahraniční páry rovněž stále častěji hledají pomoc v Česku díky vysoké úrovni reprodukční medicíny, tolerantní legislativě, krátkým čekacím dobám a cenové dostupnosti.

Podle analýzy ČSÚ z let 2020-2022 mají ČR a VB nejochotnější legislativu a nejširší spektrum metod umělého oplodnění. V Německu je dárcovství oocytů omezené a vypadává kryokonzervace embryí, ve Švédsku a Itálii je zakázáno darování embryí. Náhradní mateřství je legální jen ve VB. V Česku zákon naopak nikoho neomezuje explicitně co do náhradního mateřství, avšak zákon ho ani nezakazuje. Zároveň je v ČR i nadále zachována anonymita dárců genetického materiálu, což je výhoda oproti některým zemím.
IVF v ČR je liberálnější ve srovnání s některými zeměmi, ale podmínky jsou pevné: IVF může podstoupit pouze heterosexuální pár, ve kterém je věk ženy mezi 18 a 49 lety. Česká legislativa i nadále zůstává významným faktorem v atraktivitě ČR pro cestu za umělým oplodněním, což potvrzuje i vysoká spokojenost klientely center asistované reprodukce.
Praha patří mezi významné kliniky: Prague Fertility Centre (PFC) má většinu pacientů ze zahraničí a dosahuje vysoké úspěšnosti díky moderním technologiím, špičkové embryologické laboratoři a individuálnímu přístupu. PFC se pyšní také vitrifikací, která zachovává kvalitu vajíček a embryí s přeživností kolem 90 % po rozmrazení, čímž se zvyšuje šance na úspěšné IVF.

Česká republika je světovým lídrem v asistované reprodukci - každý rok zde proběhnou tisíce cyklů nejen pro Čechy, ale i pro zahraniční klientelu. Desítky klinik nabízejí nejmodernější metody a vysoce kvalifikovaný tým odborníků. Úspěšnost IVF v ČR patří mezi nejvyšší v Evropě díky moderním laboratorním postupům, kvalitním embryologickým laboratořím a individuálnímu přístupu k pacientům. České zákony umožňují širokou dostupnost léčby neplodnosti a nízké náklady v porovnání se Západem.
Významná je i spolupráce klinik s vědeckými institucemi a vývoj nových metod, například v oblasti preimplantační genetické diagnostiky (PGD/PGT) nebo optimalizace hormonální stimulace. V českých klinikách zůstává důraz na individuální plán léčby, detailní informovanost pacientů a psychologickou podporu. Každý rok přijíždějí tisíce zahraničních párů za IVF léčbou ačkoli Česká republika má přísnější pravidla pro některé postupy než VB; zároveň v ČR existuje široká dostupnost darovaných reprodukčních buněk a nízké náklady na cykly.
Přes vysokou popularitu a úspěšnost IVF v ČR zůstává počet porodů nízký a celková porodnost v roce 2024 klesla na 84 311, což je historické minimum. Rozdíly regionální v populaci a porodnosti ukazují na nutnost prorodinních opatření ze strany státu a samospráv, včetně dostupného bydlení a flexibility pracovních podmínek. Odborníci předpovídají v dlouhodobém horizontu stabilizaci porodnosti na 1,3-1,4 dítěte na ženu, což je výrazně pod prostou reprodukční úroveň 2,1.

Jak se vyvíjela praxe a čísla cyklů
Od roku 2007 do roku 2023 vzrostl počet cyklů asistované reprodukce z 16 367 na 54 347. V roce 2020 došlo k dočasnému poklesu na 40 280, ale následný rok ukázal další nárůst. Důležitá poznámka: „počet cyklů“ neznamená jen počet pacientek, ale zahrnuje i různé cíle cyklů a jejich rozlišení. Cyklus se eviduje již při rozhodnutí zahájit léčbu, což se nazývá princip „intention to treat“.
V datech se cykly třídí podle cíle: IVF, KET (kryoembryotransfer), ED (darování oocytů), EmR (přijetí darovaného embrya), FREEZ/FREMB/FROO (zamrazení). Do roku 2022 byla kategorie FREEZ, v 2023 se rozlišují FREMB a FROO. V posledních letech roste podíl KET cyklů a cyklů zamrazení, což ukazuje na trend „zamrazení před transferem“ a nestandardní postupy oproti klasickému IVF.
Nárůst cyklů zaměřených na zamrazení a nárůst KET cyklů nesouvisí automaticky s nárůstem neplodnosti; odráží spíše posun v přístupech k léčbě a dostupnosti různých možností. Další důležitou skutečností je rozložení cyklů podle velikosti center: nejmenší centrum může mít 18 cyklů ročně, zatímco největší až 3 504 cyklů. Volba centra tedy často nesouvisí s kvalitou, ale s praktickým kontextem a dostupností služeb v daném regionu.
Podíl IVF cyklů na celkovém počtu cyklů a podíl KET cyklů ukazují na trend: KET roste a classické IVF cykly mírně klesají. Větší objem cyklů není zárukou kvality a naopak průměrný věk pacientek u KET bývá vyšší než u IVF. V roce 2024 a 2025 dochází k dalšímu poklesu porodnosti, ale odlišně roste počet porodů po asistované reprodukci. Přesná data za rok 2025 ukazují, že podíl porodů po asistované reprodukci dosáhl 6,6 % ze všech porodů, přičemž podíl v roce 2014 byl jen 3,3 %.
Tabulka: Rozdělení cyklů podle cíle (z výzkumu ČSÚ a NRRZ)
| Cíl cyklu | Podíl/Počet cyklů | Commentář |
|---|---|---|
| IVF | častější klasické oplození | větší část cyklů, nižší věk pacientek |
| KET | více než IVF | transfer zamrazených embryí, vyšší věk |
| ED/EmR | darování oocytů/embryí | méně frekventované cykly |
| FREEZ/FREMB/FROO | zamrazení | rostoucí podíl cyklů zamrazení |
V kontextu České republiky zůstává zřejmé: IVF a asistovaná reprodukce hrají klíčovou roli při snižování bezdětnosti a zvyšování šancí na rodičovství, přičemž hlavní motivací klientů je kvalita péče, dostupnost darovaných buněk, a relativně nízké náklady při zachování vysoké úrovně služeb. Veřejnost i pojišťovny reagují na stárnutí populace a klesající porodnost tím, že se zvyšuje počet center a zlepšuje se přístup k moderním technikám.
Jak funguje IVF | Příběh plodnosti | BBC Earth Science
Praktické dopady pro společnost a jednotlivce
Nárůst zájmu o asistovanou reprodukci má zřejmé dopady na ekonomiku i společnost. Roční tržby za obor IVF a související zákroky se odhaduji na miliardy korun; kliniky lákají zahraniční klientelu díky kombinaci západních standardů služeb a východních cen. Kromě ekonomické stránky roste i společenský tlak na informovanost a snižování stigma spojeného s problémy v otěhotnění. Zdravotní pojišťovny zvažují rozšíření pokrytí péče pro starší ženy a více pokusů o IVF, i když šance na úspěch klesá s věkem.
V budoucnu by měla být adopce prorodinných politik posílena, včetně podpory dostupného bydlení, flexibilních pracovních podmínek a rozšířené péče o děti. V oblasti porodnosti a demografie je potřeba koordinovaná politika státu, regionů a zdravotních pojišťoven, aby se udržel optimální poměr mezi počtem narozených a stárnoucí populací. Demografové očekávají určitou stabilizaci, avšak s velmi nízkou úrovní reprodukčního skóre oproti historickým normám.
Celkově lze říci, že Česká republika patří mezi hlavní hráče v oblasti asistované reprodukce, s vyspělými klinikami, zkušenými lékaři a pestrou nabídkou služeb pro domácí i zahraniční klientelu. Díky efektivnímu využívání moderních technologií, vynikající laboratoři a flexibilní legislativě si ČR udržuje pozici světové velmoci v oboru umělého oplodnění.