Placenta je dočasný orgán uvnitř dělohy, který během těhotenství zásobuje vyvíjející se plod kyslíkem a živinami a zároveň odvádí odpadní látky. Slouží jako komunikační spojení mezi matkou a plodem, prostřednictvím něhož probíhá výměna dýchacích plynů, živin a hormonálních signálů. K výměně dochází přes semipermeabilní membrány trofoblastu a endotelových buněk, aniž by se krev matky a plodu míchala.
Jak placenta vzniká a kde se nachází
Placenta vzniká diferenciací z trofoblastu a z tkání vyvíjejícího se plodu, konkrétně z choria a decidua basalis. Plodové obaly a děložní sliznice se podílejí na tvorbě placenty, která je po čase discoidálního tvaru s fetálním povrchem bohatým na choriové cévy a s pupečníkem spojujícím plod s placentou. Pupečník má průměr 1-2 cm a délku obvykle kolem 50 cm, avšak může dosahovat i 130 cm. Nejčastější umístění placenty je na zadní straně dělohy, ne však pod nejnižší částí plodu; v případě nízkého uložení hrozí placenta praevia (vcestná placenta).
Funkce placenty
- přenos živin mezi organismem matky a dítěte;
- přenos mateřských protilátek - novorozenec má po narození protilátky od matky a teprve v průběhu života získává své vlastní;
- okysličování krve dítěte a odvádění oxidu uhličitého;
- produkce hormonů, které ovlivňují metabolismus matky a průběh těhotenství (hCG, placentární laktogen, estrogen, progesteron, CRH atd.).
Hormonální systém placenty hraje klíčovou roli v udržení těhotenství a přípravě těla na porod. HPL (placentární laktogen) stimuluje růst prsu a metabolismus, estrogen podporuje růst dělohy a mléčných žláz, zatímco progesteron snižuje kontrakce dělohy a podporuje vývoj mléčných žláz. Děje se tak prostřednictvím luteo-placentárního komplexu a DHEA z nadledvin plodu, které jsou transformovány na estrogeny.
Umístění placenty a jeho význam
Nejčastější umístění placenty je vzadu v děloze, její vrostlé problémy mohou zahrnovat nízké uložení (placenta praevia), adherens (přichycení placenty k děložní stěně) a hlubší vrost placenty do myometria (placenta accreta/increta/percreta). Placenta praevia vyžaduje zvláštní sledování a může komplikovat porod. Adherentní placenta vyžaduje manuální lýzu, pokud placenta zůstane přirostená po porodu. Hluboce vrostlé cévy mohou vést k obtížnému porodu a zvýšenému krvácení, vyžadují často chirurgický zásah.
Patologické stavy placenty a jejich důsledky
- Abrupce placenty (předčasné odloučení placenty od děložní stěny) - ohrožuje plod a může nastat v závěru těhotenství či v první či druhé době porodní.
- Placenta praevia (vcestná placenta) - nízké uložení placenty, které může blokovat porodní cesty a způsobit krvácení.
- Placenta adherens (adhesivní placenta) - nedostatečné odloučení placenty po porodu, vyžaduje manuální vyjmutí.
- Placenta accreta, increta, percreta - hluboké vrost placenty do děložní svaloviny, riziko silného krvácení a chirurgického zásahu.
- Nedostatečnost placenty (insuficience placenty) - placentu není schopen zajistit plodu dostatek živin a kyslíku, často vede k předčasnému porodu.
- Infarkt placenty - může být benigní, avšak rozsáhlé či opakované infarkty jsou rizikové.
Porod a placenta
Porod placenty je čtvrtá doba porodní a nastává obvykle do půlhodiny po narození dítěte. Dochází při něm k sekundárním kontrakcím a placentu je nutné vyloučit. Pokud k odulování nedojde samovolně, lékař může přistoupit k manuální lýze, která zahrnuje zasunutí ruky skrze pochvu a externí tlak na dělohu pro uvolnění placenty. Po úspěšném odloučení následuje období čtvrté doby porodní trvající cca dvě hodiny, během kterého dochází k ošetření poranění a případnému kontaktu s novorozeným dítětem.

Vztah placenty k plodu a matce
Placenta zprostředkovává výměnu plynů, živin a hormonů a zásobuje plod prostřednictvím pupečníku. Krev matky a plodu se za normálních okolností nemíchá; placentární bariéra umožňuje selektivní průchod látek. V průběhu těhotenství dochází k proměnám permeability placentárních tkání a k regulaci průtoku krve v intervilózních prostorech, aby se optimalizovala výměna pro plod.
Faktory ovlivňující placentu
- věk matky, zvláště riziko u žen nad 40 let;
- předčasný odtok plodové vody;
- hypertenze;
- vícečetné těhotenství;
- poruchy srážlivosti krve a historie problémů s placentou;
- poranění břicha a užívání návykových látek (alkohol, tabák, drogy).
tags: #cervikalni #hvezda #placenta #schema