Celozrnné výrobky jsou zdravější než ty z bílé mouky. O tom asi není pochyb. Když Věra narazila na informaci od českých pediatrů, že celozrnné výrobky jsou pro děti nevhodné až nebezpečné a neměly by je jíst - podle některých až do 12 let, neslučovalo se to s jejím selským rozumem a vyvstávalo jí na toto téma spoustu otázek. „To mám své dítě krmit až do 12 let bílými rohlíky?“ A tak se rozhodla tomu přijít na kloub. Co zjistila? Věra, novopečená maminka malé Aničky, nemusela do jejího půl roku, co se týče pevné stravy, nic řešit. Jakmile ale Anička dosáhla věku půl roku, začala Věra hledat první informace, jakou stravu postupně do jídelníčku malé Aničky zařazovat.
My všechny, podobně jako Věra, nejspíše tušíme, že bílé pečivo není příliš zdravé (jak se říká, jsou to tzv. „prázdné kalorie“). Bílé pečivo je vysoce průmyslově zpracovaný výrobek ochuzený o 80 % vlákniny, 25 % bílkovin, 70 % železa, 84 % hořčíku, 74 % vitaminu B1, 90 % B2 a 95 % vitamínu E (a dalších živin) oproti celozrnnému pečivu (zdroj: I. Když se tématu celozrnná strava a děti Věra začala věnovat více do hloubky (na internetu a u pediatra), dostala odpověď, že celozrnná strava je pro děti nevhodná. Co ale Věru zarazilo, byla různá doporučení odborníků, dokdy je celozrnná strava pro děti nevhodná. Některé zdroje uvádějí, že bychom celozrnou stravu neměli podávat dětem do 3 let, jiné do 6, některé do 10 a pár z nich dokonce až do 12 let (viz např. ...).

Někdy se kolem tématu objevují nejistoty. A tak Věra začala pátrat po původu tohoto doporučení. Důvody o nevhodnosti celozrnné stravy pro děti na Věru působily velmi věrohodně a seriózně. Pak ale přišla kamarádka Hana, která Věře úplně zamotala hlavu. Hana má 2 děti a žije ve Finsku a předtím žila v USA. Doporučení o nevhodnosti celozrnných výrobků pro děti nikdy neslyšela. Naopak její obě děti vyrostly od raného věku z větší části na celozrnných produktech a bílé pečivo neochutnaly. Hana Věře vysvětlila, že nejde o to, že by děti nesměly žádné celozrnné výrobky. Hůře stravitelnými jsou pro malé děti také uvařené obiloviny, které mají pevnější obal zrna (tj. oves, žito, pšenice, ječmen) - ty je třeba dětem přepasírovat (tím se slupky odstraní).
To potvrdila MUDr. Strnadelová: „Všechny ty cereální, vícezrnné, tmavé, korn a grahamové rohlíky, housky, kaiserky a bulky, které se u nás prodávají, jsou ve většině případů dělané tak, že se k bílé mouce přidají otruby a to je špatné nejen pro děti, ale pro každého.“ Ing. dodává, že „tato hrubá vláknina v podobě otrub… může jemnému dětskému trávicímu traktu způsobit poškození střevní sliznice, krvácení až Crohnovu chorobu.“
- Věra se dozvěděla, že ne všechno, co je celozrnné, je nutně pro děti špatné. Naopak obiloviny jako celozrnná rýže, jáhly a kukuřičná krupice jsou i pro malé děti velmi přínosné.
- Co tedy dětem dát a co se vyhnout? Domácí celozrnný kváskový chléb a jemná celozrnná mouka s obsahem slupky zrna jsou lepší volbou než kupované tmavé pečivo s otrubami a aditivy.
- Vhodné jsou obiloviny jako celozrnná rýže, jáhly, pohanka, čirok, kroupy, polenta, quinoa, vločky i pohanka. Naopak se doporučuje vyhýbat kupovanému pečivu s nadbytkem otrub a nevhodnými aditivy.
Pravdou je, že by dítě do 3 let nemělo jíst VÝHRADNĚ celozrnnou stravu. To se ale ani u zdravě se stravujících rodin neděje. Celozrnné potraviny proto střídáme s málo opracovanými obilovinami, které mají méně vlákniny, ale pořád velké množství živin, jako jsou jáhly, pohanka, čirok, kroupy, kukuřičná krupice, polenta atp. Je pravda, že celozrnné obiloviny obsahují kyselinu fytovou, která může bránit vstřebání minerálů do našeho těla. Proto je vhodné obiloviny předem (minimálně na 5 hodin, lépe přes noc) před vařením namočit do čisté vody s troškou živé probiotické kultury, která kyselinu fytovou rozloží, anebo používat pečivo kynuté kváskem, který též pomůže tuto kyselinu rozložit a umožnit tak našemu tělu vstřebat minerály.
Výživa rostlin: Absorpce minerálů (první část)
Všechny tyto poznatky vedou k jasnému závěru: domácí celozrnný kváskový chléb je z pohledu stravování pro děti vhodný, pokud je vyroben z jemné celozrnné mouky a pokud se vyhýbáme kupovaným tmavým rohlíkům s přidanými otrubami a aditivy. A naopak kupované tmavé pečivo může obsahovat látky, které mohou dětem vadit.
Pokud tedy pro děti není vhodné kupované tmavé pečivo z důvodu přidaných otrub, které mohou způsobovat dětem problémy, co domácí pečivo, do kterého se otruby nepřidávají? Pokud dětem upečeme domácí celozrnný kváskový chléb a použijeme do něj jemnou celozrnnou mouku, tak nemusíme mít obavy. V takové mouce jsou slupky přirozenou součástí zrna a je dobře stravitelné.
Věra už má konečně více jasno. Ví, že může Aničce dát bez obav obiloviny jako jsou celozrnná rýže, jáhly, kukuřičná krupice (polenta), quinoa, vločky i pohanka, a naopak se má vyhnout kupovanému pečivu, které kromě otrub obsahuje také spoustu nevhodných aditiv.
Ale co ty další tři důvody pediatrů o nevhodnosti celozrnné stravy - hlavně ty týkající se vlákniny (tj. příliš mnoho vlákniny způsobuje zažívací problémy a nenechává místo pro další živiny)? Kolik celozrnných potravin by tedy děti měly dostávat, aby nepřijímaly vlákniny příliš mnoho? Existuje vůbec nějaká hranice? A co se stane, když děti tuto hranici vlákniny překročí?
Informace, že děti nesmí jíst jakékoliv celozrnné výrobky, že jsou pro ně nebezpečné a mohou způsobit zdravotní komplikace, je špatně pochopena a interpretována. Děti nesmí jíst pouze rádoby celozrnné tmavé pečivo ze supermarketů, které kromě barviv stabilizátorů a aditiv obsahuje přidané otruby. Naopak doma upečený kváskový celozrnný chléb je pro děti vhodný.
Pravdou je, že by dítě do 3 let nemělo jíst VÝHRADNĚ celozrnnou stravu. To se ale ani u zdravě se stravujících rodin neděje. Celozrnné potraviny proto střídáme s málo opracovanými obilovinami, které mají méně vlákniny, ale pořád velké množství živin, jako jsou jáhly, pohanka, čirok, kroupy, kukuřičná krupice, polenta atp. Je důležité namáčet obiloviny a volit kváskové zpracování pro lepší vstřebatelnost minerálů.
Dále se zmiňuje, že Phytates and phytic acid mohou ovlivnit vstřebávání minerálů. Proto je důležité mít vyvážený jídelníček a vhodné techniky zpracování.
Co tedy při kojení a kojení s cílem podpořit vývoj dítěte? Domácí kváskový celozrnný chléb, jemná celozrnná mouka, jáhly, pohanka, čirok, rýže, polenta, quinoa, vločky a další lehce stravitelné obiloviny mohou být skvělým základem. Důležité je vyvarovat se nadměrné vlákniny u malých dětí a sledovat reakce miminka. Při případných problémech s trávením je vhodné konzultovat s pediatrem a případně zařadit probiotika nebo jiné podpůrné prostředky.
- Domácí kváskový celozrnný chléb s jemnou moukou je preferovaný nad kupovaným tmavým pečivem s otrubami.
- Namáčení obilovin pomáhá rozložit kyselinu fytovou a zlepšuje vstřebávání minerálů.
- Postupné zavádění vlákniny a sledování reakce miminka jsou klíčové pro správný vývoj.

Pokračující téma se věnuje také vlivu stravy kojící ženy na mléko a kojencovo zdraví. Skladba mateřského mléka se přizpůsobuje potřebám miminka a výživa matky má vliv na imunitu a na prevenci některých onemocnění. Důležité je pít dostatek tekutin, zařazovat pestrou stravu a vyvarovat se nadměrnému příjmu prázdných kalorií a alkoholu.
Video ukazuje, jak složení potravy matky může ovlivnit chuť mléka a jak postupně zavádět potraviny při kojení.
Výživa rostlin: Absorpce minerálů (první část)
V závěru tedy platí, že celozrnné potraviny mohou být pro děti bezpečné a prospěšné, pokud se volí správně (domácí kváskové pečivo, jemná mouka, méně otrub a bez nadměrných aditiv). Neexistuje jediné univerzální pravidlo pro všechna miminka - je nutné sledovat konkrétní reakce dítěte, vést dialog s pediatrem a zachovávat pestrost, rovnováhu a správné techniky zpracování potravin.
Na závěr poznámka, která se opírá o realitu uváděnou v textu: Každá maminka si musí najít tu nejlepší cestu pro sebe a svoje miminko a podle toho postupovat. Strava během kojení je velmi důležitá, ale není nutné dodržovat extrémní diety či vyhýbat se všemu nadýmavému. Plná miska brokolice s chilli není ta pravá volba, ale pár uvařených růžiček a rozumně použité koření je v pohodě. Rozumná míra, postupné zavádění a kvalitní potraviny jsou klíčem k úspěšnému kojení.
Tabulka potravin vhodných při kojení a jejich vliv na dítě
| Vliv na kojence | Doporučená frekvence | |
|---|---|---|
| Losos | Omega-3 mastné kyseliny pro vývoj mozku | 2x týdně |
| Jáhly, pohanka | Lehká vláknina, nízké riziko nadýmání | příležitostně |
| Domácí kváskový celozrnný chléb | Slupky zrna a dobrá stravitelnost | 1-2 porce denně |
| Sýry pasterizované | Vápník a bílkoviny | v rozumné míře |
| Syrové maso/vejce | Riziko salmonely a bakterií | není vhodné |
tags: #celozrnny #slunecnicovy #chleb #pri #kojeni