Byci spermie a Red Bull: marketingová ikona, která definovala energetické nápoje

Red Bull. Název giganta v oboru energetických drinků pravděpodobně zaslechnete nebo spatříte minimálně jednou denně. Je těžké se tomu vyhnout. Zato jméno Dietricha Mateschitze je - vlastně bylo - známé o dost méně. Marketingový mistr, který rozjel byznys jménem Red Bull, sám sebe zapíral, jako kdyby ani neexistoval. V sobotu zemřel ve věku 78 let. Stvořil obrovský stroj na peníze, v němž je jeho podstata, tedy energetický nápoj, až na druhém místě. Nejdůležitější je přilepit značku na správná místa a osoby. O ostatní se postará trh.

„Rozhovory nedávám. Ta značka je tak silná, že to nepotřebuje. A nechci ji zastínit,“ říkal Mateschitz, jenž dával minimum rozhovorů a udržoval kolem sebe tajemno. Na veřejnosti i v soukromí. Dodnes se třeba stoprocentně neví, zda byl někdy ženatý. Zato jste se vždy dozvěděli, že pije pět plechovek Red Bullu denně. „Udržuje mě to ve skvělé kondici,“ říkal. Dostat marketing i do svého životopisu? Žádný problém. Mateschitzovi rodiče byli učitelé, v rámci studií jim ale syn mnoho pýchy nedopřál. Byl to spíše volnomyšlenkářský flink, který většinu času trávil sportem, pitím a dívkami.

Vysokou školu - obchodní akademii ve Vídni - studoval dlouhých deset let. Přesto životem procházel docela hladce. Začal pracovat jako produktový manažer pro potravinářsko-kosmetické konsorcium Unilever, později přešel do Procter & Gamble, kde měl na starost zubní pastu Blendax. Stal se marketingovým ředitelem, létal po světě. Píše se rok 1982, po příletu do Bangkoku jej trápí jetlag, únava z časového posunu. „Byl jsem vyřízený a čekala mě velmi důležitá schůzka,“ vzpomínal později. Mateschitzovi vzápětí na stole přistálo něco, co mu změnilo život. Něco, z čeho o pár let později stvořil fenomén jménem Red Bull.

Krating Daeng (v překladu něco jako Zuřící buvol) byl asijský energetický nápoj, určený hlavně pro profesionální řidiče a také pro dělníky, kteří tehdy v Thajsku většinou absolvovali nelidsky dlouhé směny. Mateschitz se napil. „Najednou jsem se cítil svěží. Evropa tenkrát energetické drinky vůbec neznala, naopak v Asii už existovaly dávno a slušně prosperovaly. Mimochodem, úplně první energy drink vznikl již v roce 1962 v Japonsku, tehdy ho namíchala farmaceutická firma Taisho Pharmaceuticals.“ Rakouskému manažerovi se každopádně v hlavě rozsvítil nápis: „Na tomhle vydělám majlant!“ Brzy proto kontaktoval muže jménem Čaleo Júvitja, majitele této limonádové společnosti. A nabídl mu průnik do Evropy s tím, že od něj odkoupí licenci. Thajce to nadchlo a domluvil se následně: Přenechá mu licenci, dovolí pozměnit jméno i znak limonády, mírně upravit původní recept, v podstatě cokoli.

Podle oficiálních informací toto rozložení akcií trvá dodnes, i po Júvitjaově (a aktuálně Mateschitzově) smrti. Od devadesátých let, kdy nastal obrovský boom Red Bullu a firma začala masivně vydělávat, nemusel Čaleo prakticky nic dělat. On a jeho syn drželi v ruce majoritu cenných papírů globální firmy, která jim generuje miliony. Slogan? Poté, co se Rakušan domluvil s Thajcem na spolupráci, odlétá do Evropy, odchází z dobře placené práce a vymýšlí podrobnou marketingovou strategii. „Nejdůležitější bylo uchopit produkt tak, aby měl nějaké jasné zaměření, aby všichni okamžitě věděli, o čem je řeč.“

Johannesem Kastnerem, bývalým spolužákem, trvalo dva roky, než vznikla legenda. „Johannes mi každý den po dva roky ukazoval přibližně deset návrhů. Dva roky jsem ho odmítal. A pak se to stalo. V roce 1987 se v obchodech začaly objevovat první plechovky.“ Mateschitz mírně pozměnil složení (ubral kofein), asijského býva změnil na evropsky přijatelnějšího býka, vymyslel modro-stříbrné barvy. Avšak když ukazoval plechovky v předprodejním průzkumu, dopadlo to fiaskem. „Lidem se nelíbilo logo, název ani jim to moc nechutnalo. Absolutně nás posadili na zem.“

Plán byl jasný: Bude to cool nápoj pro mladou, nespoutanou, nezávislou, dynamickou generaci. Pro studenty trávící dlouhé večery utopení ve skriptech či hospodách a potřebující dobít energii. A samozřejmě také hodně sportují. V této souvislosti začal Mateschitz oslovovat sportovce, kteří by mohli nalákat nové konzumenty. Následovala řada sportovců úspěšných v extrémních disciplínách - snowborderisté, surfaři, jezdci na horských kolech, letci, akrobaté. Logo červeného býka začalo vytvářet něco „víc“, cosi exkluzivního.

Red Bull rostl a začal pořádat závody, přehlídky i soutěže. Největší popularitu si vybudoval v devadesátých letech na diskotékách, kde kombinace energetického drinku a vodky šla na dračku. Na obalu bylo však uvedeno, že míchat s alkoholem se nedoporučuje. Přesto si lidé často vyzkoušeli tuto kombinaci. Kvůli zdravotním rizikům byl nápoj zakázán v některých zemích, například v Uruguayi, Norsku či Dánsku. Existují případy, kdy po party s Red Bulem a alkoholem došlo ke zdravotním potížím.

Avšak i bez vodky má limonáda několik obětí. Lékaři z Adelaide podali třiceti mladým lidem čtvrt litru Red Bullu bez cukru a po necelých šedesáti minutách u nich zaznamenali zhoustnutí krve srovnatelné s pacienty se srdeční chorobou. Mateschitz však na kritiku reagoval zvláštním způsobem: kritiky a fámy kolem taurinu a složení nápoje nebere jako problém, naopak. Německo v roce 1994 jeho zboží povolilo a první várka plechovek se vyprodala během několika hodin.”

V roce 1997 vstoupil Red Bull na americký trh a způsobil tam totální poprask. A hned po prvním roce měl obrat 1,7 miliardy dolarů. Nyní se ročně prodá po celém světě přes 3 miliardy plechovek. Mateschitz investoval 30 procent z celkového zisku zpět do marketingu, ročně kolem 600 milionů dolarů. Vlastnil také stáj Formule 1, která ročně stojí desítky milionů dolarů. Sponzoroval přes 500 sportovců, z českých jmen například Eva Samková a Vavřinec Hradilek. Red Bull má i fotbalové kluby v Salcburku, New Yorku a Lipsku.

Red Bull je momentálně bezkonkurenčně nejznámější rakouská značka. Taurin, klíčová látka energetických nápojů, byl poprvé izolován v roce 1827 z býčí žluči. Etiketa Red Bullu zobrazuje dva rozzuřené rudé býky, bojící se o dominanci. Taurin je derivátem cysteinu, jedné z proteinogeních aminokyselin. V tělech živočichů je nezbytný pro přežití buněk, podporuje osmotickou rovnováhu a metabolismus sacharidů skrze inzulín. Taurin je nezbytný pro pohyb a morfologii spermií, a jeho vysoké hladiny mohou ovlivnit absorpci živin.

Infografika: Evoluce Red Bull od thajského nápoje k mezinárodní značce

Jak Red Bull vydělává peníze

Historie býčího spermatu je v textu uvedena spolu s tvrzeními o možných nevýhodách konzumace. Z vědeckého hlediska ale suplementace býčími spermiemi není podložena důkazy a existují rizika kontaminace mikroby i infekcí. Text zmiňuje také rizika hypersenzitivity a psychické dopady spojené s touto tématikou.

Red Bull tedy není jen nápoj, ale komplexní marketingový systém, jehož úspěch stojí na spolupráci s významnými sportovci, výrazném balení a jasné cílové skupině. Taurin a další chemické složky nápojů přidávají energii, avšak největší síla Red Bullu spočívá v jeho logu, komunikaci a celkové image, kterou šíří po celém světě.

AspektPopis
ZakladatelDietrich Mateschitz
LicenceČaleo Júvitja (Thajsko)
První plechovky v Evropě1987
Roční prodejpřes 3 miliardy plechovek
Marketingové investicecca 600 milionů USD ročně

tags: #byci #spermie #red #bull