Karcinom prsu v těhotenství: diagnostika, léčba a dopady vyšetření na plod i matku

Karcinom prsu diagnostikovaný v době těhotenství, do jednoho roku po porodu nebo v době, kdy žena kojí tvoří samostatnou kapitolu v diagnostice i léčbě tohoto onemocnění, protože je třeba vždy uvažovat nejen o zdraví a životě nemocné, ale také o zdraví a životě jejího dítěte.

Jinými slovy, těhotenství a kojení mění prsa a mohou ovlivnit možnosti vyšetření i projevy nádoru, ale léčba nemusí být automaticky odkládána.

Ale frekvence této situace je velmi nízká, kolem 1 na 3000 těhotenství, a jen malá část nádorů (0,2-3,8 %) diagnostikovaných u žen před 40-50 lety souvisí přímo s těhotenstvím nebo obdobím kojení.

Na druhé straně asi 10-20 % karcinomů prsu u žen do 30 let bývá odhaleno v průběhu těhotenství nebo do roka po porodu.

Ženy s genetickou dispozicí k nádoru prsu by měly mezi těhotnými nemocnými převažovat, ale zatím chybí dostatečné informace.

Jiné údaje naznačují, že ženy s vrozenou mutací BRCA2 (ale ne BRCA1) ztrácejí ochranný vliv manyčetnosti těhotenství na riziko karcinomu prsu.

Při sledování dvou srovnatelných skupin 1260 žen s mutací BRCA2 genu s karcinomem prsu a bez něj byl vyšší počet porodů spojený i s vyšším rizikem výskytu karcinomu prsu do 50. let.

Fyziologické změny v prsní tkáni spojené s těhotenstvím mohou zhoršovat diagnostické možnosti objektivními vyšetřeními i limitovat výpovědní hodnotu mamografie.

Diagnostické zpoždění přes dva měsíce není potom v období kojení žádnou výjimkou.

Takové zpoždění ovlivňuje výsledky, jenom opoždění diagnózy o jeden měsíc může zvýšit riziko postižení spádových uzlin o 0,9-1,8 %.

V diferenciální diagnostice karcinomu prsu v těhotenství je třeba pomyslet i na laktační adenom, fibroadenom, mléčnou cystu, lobulární hyperplázii, absces, mastopatii, lipom, hamartom a velmi vzácně leukemický infiltrát, prsní lymfom, phyllodes tumor, sarkom, nekrm nebo tuberkulom.

Sonografie je nejčastějším a nejbezpečnějším zobrazovacím vyšetřením užívaným u prsních nálezů v těhotenství; zobrazí masu trojrozměrně, včetně jejího obsahu, ale nedokáže diagnózu zcela potvrdit či vyloučit.

Infografika: Základní zobrazovací metody při karcinomu prsu v těhotenství

V přehledu sonografie u těhotných žen bylo z 21 pacientek s nádorem sonograficky diagnostikováno 20.

Pozitivní uzliny diagnostikoval ultrazvuk u 15 z 18 postižených žen.

Mamografie není v těhotenství kontraindikovaná, protože průměrná radiační dávka na žlázu ze dvou projekcí je akceptovatelná, i když citlivost může být snížena vyšším obsahem vody a hustotou prsu.

Šest z devíti těhotných žen s karcinomem prsu mělo falešně negativní mamogram.

V posledních studiích se senzitivita mamografie pohybuje kolem 63-90 % a závisí na hustotě prsní tkáně.

Biopsie tenkou jehlou je nezbytnou podmínkou k potvrzení diagnózy při podezření na ultrazvuk nebo mammogram.

Je třeba svěřit popis biopsie zkušenému patologovi, který bezpečně rozezná změny způsobené těhotenstvím a kojením od zhoubného tumoru.

Biopsie prsu musí být provedena šetrně v lokálním umrtvení a opatrně tak, aby nevznikla mléčná pištěl.

Většina zhoubných nádorů prsu u těhotných jsou invazivní duktální karcinomy, podobně jako u netěhotných žen.

Většina prací porovnávající nádor těhotných a netěhotných žen zjišťuje rozdíl ve velikosti a postižení regionálních axilárních uzlin v neprospěch karcinomu těhotných a kojících žen.

Přibližně 55-60 % karcinomů prsu netěhotných premenopauzálních žen má nádor s pozitivními ER a PR receptory, naopak většina studií u těhotných upozorňuje na nízkou (asi jen 25 %) pozitivitu receptorů u těhotných.

Amplifikace HER2 nebo overexprese jeho proteinu je popisována u zhruba 20 % nádorů, u nás byla zjištěna spíše nižší amplifikace kolem 14 %.

Rozsah onemocnění je vzhledem k opoždění diagnózy a hormonálními vlivy spojenými s těhotenstvím větší, než u pacientek netěhotných.

Stejně jako u ostatních pacientek s karcinomem prsu je třeba prozkoumat stav uzlin v podpaží, plic, jater a kostí pro úplné posouzení rozsahu nemoci.

Rentgen plic není v těhotenství kontraindikován; předpokládaná radiační zátěž plodu je 0,06 rad.

CT vyšetření se v těhotenství nedoporučuje; v případě nutnosti preferujeme MRI.

Břišní ultrazvuk je bezpečný, ale méně citlivý než MRI či CT jater.

Radionuklidový kostní scan je považován za relativně bezpečný s nízkou radiační expozicí; hlavní riziko plyne z vylučování radioizotopu do moči matky.

Graf: Srovnání zobrazovacích metod u karcinomu prsu v těhotenství

Největší nebezpečí plodu představuje radioterapie v těhotenství; expozice plodu závisí na pokročilosti těhotenství; v prvním trimestru riziko je vyšší než v pozdějších trimestrech.

Operace axilly je důležitá součást léčby, protože postižení axilárních uzlin tumor je časté a informace o něm zásadně ovlivňují volbu léčby.

Pro klinicky negativní uzlinový nález je vhodná sentinelová biopsie, ačkoli bezpečnost během těhotenství ještě nebyla zcela objasněna.

Většina žen s zhoubným nádorem prsu v těhotenství jsou kandidátky systémové léčby a dostávají podobnou léčbu jako netěhotné ženy ve stejné dávce na metr čtverečný tělesného povrchu.

Snížená žaludeční motilita může negativně ovlivňovat vstřebávání perorálních cytostatik.

Snížení plasmatického albuminu zvyšuje množství nevázaných aktivních léků, což je částečně vyrovnáváno vyšší hladinou estrogenů.

Existují informace, že hladiny taxánů mohou být nižší u pacientek léčených ke konci těhotenství, zatímco hladiny cisplatiny mohou být vyšší.

Ačkoli většina chemoterapeutik pro karcinom prsu představuje vysoké riziko potratu či smrti plodu, existuje mnoho informací o detekci P-glykoproteinu multidrug rezistence ve fetálních tkáních.

Expozice cytostatikům v prvním trimestru je kritická kvůli organogenezi; v druhém a třetím trimestru může být chemoterapie podávána, ale vždy s pečlivým zvážením rizik.

Uvedeno je, že v souboru 217 nemocných podstoupivších cytostatickou léčbu v prvním trimestru v letech 1983-1995 mělo 18 novorozenců vrozenou vadu, dva chromozomální aberaci, 4 se narodili mrtví a 15 bylo potraceno předčasně; naopak druhá polovina trimestru má příznivější údaje po chemoterapii.

Nejsou žádné jasné důkazy o vyšším riziku vrozených vad při druhém a třetím trimestru; přesto expozice cytostatikům v druhém a třetím trimestru bývá spojena s nízkou porodní váhou a rizikem poruch růstu či předčasného porodu.

Je vhodné nepodceňovat potřebu léčby, odklad chemoterapie je spojen s významně horším přežitím oproti nemocným, kteří jsou léčeni okamžitě.

Nejčastěji používaným režimem bývá AC (doxorubicin, cyklofosfamid), případně s 5-FU.

Podání chemoterapie FAC v druhém a třetím trimestru se ukazuje jako nepředstavující krátkodobé nebezpečí pro děti, i když je třeba sledovat riziko kardiotoxicity a vývoj plodu.

Idarubicin a epirubicin mají evidovanou vyšší kardiotoxicitu; preto se doxorubicin preferuje u těhotných nemocných.

Chemoterapii je třeba ukončit asi 3-4 týdny před porodem kvůli riziku myelosuprese plodu a potenciální sepse.

Cyklofosfamid i doxorubicin pronikají do mléka, proto je kojení během chemoterapie kontraindikováno.

Metotrexát je v těhotenství velmi nebezpečný a je třeba se mu vyhnout.

V těhotenství se snažíme vyhnout i léčbě taxány, i když existují omezené dostupné informace o jejich toxicitě.

Přidání trastuzumabu k chemoterapii může způsobit oligohydramnion a fatální renální selhání plodu; používání je tedy omezeno na výjimečné situace.

Použití antiestrogenů jako tamoxifen je v těhotenství zcela nevhodné kvůli riziku vaginálního krvácení, spontánního porodu a dalších komplikací.

Veřejně se uvádí, že některé antiemetika lze bezpečně užívat, a to promethazin, ondansetron, droperidol, diphenhydramin a dexamethazon, aby zmírnily nevolnost a zvracení způsobené chemoterapií.

Ve spolupráci s pediatry a dalšími specialisty je možné i podání G-CSF či GM-CSF v rámci podpůrné léčby, jelikož růstové faktory bývají využívány k léčbě novorozenecké neutropenie nebo sepse.

Časování porodu závisí na zralosti plodu; uvažovat lze o porodu po 34. týdnu, když je plod dostatečně vyvinut pro dýchání.

Hematologický stav matky po chemoterapii je dalším klíčovým faktorem při rozhodování o pokračování léčby a načasování porodu.

Většina léků se vylučuje do mléka; rozhodnutí o kojení po chemoterapii vychází z bilance rizik a zdravotního stavu matky a dítěte.

Dokonce existuje případná možnost ukončení těhotenství, ale důvěrně ukazuje, že samotné ukončení nezlepší výsledky; v některých studiích se uvádí i zhoršení období bez nemoci u žen, které těhotenství předčasně ukončily.

Diseminace nádoru do plodu je vzácná; fetální metastáza byla zaznamenána jen u melanomu, lymfomů a hepatocelulárního karcinomu; uvedeny jsou pouze čtyři případy placentárních metastáz karcinomu prsu.

Odpověď na otázku, zda těhotenství a kojení nezávisí na prognóze u karcinomu prsu, zůstává otevřená; existují informace o horší prognóze gestačního karcinomu prsu, ale není jasné, zda byly nemocné léčené chemoterapií.

Mapa rizik a terapeutických postupů při karcinomu prsu v těhotenství

Vysoké riziko je spojené se zhoubným nádorem diagnostikovaným v době laktace; kojící ženy s nádorem prsu bývají častěji diagnostikovány s pokročilým nádorem nebo metastázami.

Ženy s karcinomem prsu jsou během těhotenství schopné kojit, pokud jim to zdravotní stav a léčebný plán dovolí; pokud kombinace operace a radioterapie vzniká, může být kojení z prsu omezené.

Má-li žena po léčbě možnost kojení v budoucnu, je dobré vědět, že lze kojit po ukončení léčby, ačkoliv některé části prsů mohou být ovlivněny radioterapií.

Ne vždy je možné kojení nadále praktikovat naplno, ale laktace není automatickým selháním ženy - důležité je zdraví matky i dítěte.

V případě podezření na zhoubný nádor prsu během těhotenství je vhodné obrátit se na akreditovaná centra mamografického screeningu a vyšetření zahájit rychle podle doporučení odborníků.

Podle výsledku zobrazovacích vyšetření se rozhoduje o dalším postupu - zda bude potřeba histologické vyšetření odebraného vzorku tkáně a jaká terapie je vhodná.

Podle nejnovějších poznatků je možné některé typy chemoterapie podat i v druhém a třetím trimestru; důraz je kladen na výběr léků a časování léčby s ohledem na plod.

Obecně se doporučuje zahájit léčbu co nejdříve, pokud je to možné, a vyhnout se zbytečnému odkládání, protože to zhoršuje prognózu.

Chirurgická léčba prsu a uzliny se v těhotenství provádět může, často s minimálním rizikem pro plod; radioterapie se však nedoporučuje během těhotenství.

Rekonstrukce prsu po porodu je možná a sometimes se zvažuje až po porodu.

Podrobný tým odborníků - onkolog, gynekolog, porodník, genetik, chirurg, psycholog a laktační poradkyně - je důležitý pro sdílení informací a rozhodování.

Infografika: Týmy lékařů a jejich role při karcinomu prsu v těhotenství

Podstatné je, že cíle léčby těhotné ženy jsou stejné jako u ženy netěhotné: vyléčit nemoc, pokud je to možné, nebo ji kontrolovat a zabránit šíření, pokud ji nelze vyléčit.

V těhotenství se dají volit různé chirurgické a chemoterapeutické postupy, radioterapie je největší riziko pro plod a měla by být odložena na dobu po porodu.

Odběr vzorku tkáně je klíčový pro histologické vyšetření a pro volbu další léčby, včetně molekulárně-biologických vyšetření nádorových markerů.

Pro správné rozhodování je nutné zajistit pravidelné sledování a komunikaci s onkologem, gynekologem, porodníkem a dalšími specialisty.

Nejčastější dotazy kolem karcinomu prsu v těhotenství zodpovídá mamoložka MUDr. Rakovina prsu v těhotenství je vzácná a vyžaduje rychlou reakci při nálezu bulky či změn v prsu.

Pokud je potvrzen zhoubný nádor v 1. trimestru, může být diskutována interrupce a následná standardní léčba; pokud je nález v druhém či třetím trimestru, interrupce není možná a pokračuje se léčbou s ohledem na plod.

Nebezpečí radioterapie je významné, a proto se upřednostňuje chirurgické řešení a chemoterapie až po porodu, pokud to situace dovolí.

Schéma rozhodovacího algoritmu při karcinomu prsu v těhotenství

Ve Francii se narodilo několik dětí zdravých v souvislosti s léčbou mateřských karcinomů a MD Anderson uvádí podobné pozitivní výsledky u léčených žen.

Riziko porodů předčasně narozených roste zejména při chemoterapii v posledních týdnech těhotenství, a proto je plán porodu důležitý a individuální.

Po porodu je možné řešit rekonstrukci prsu, a pokud se muž či partner obává o intimitu, je důležité řešit i psychologické dopady a podporu.

Najít si akreditované centrum mamografického screeningu a konzultovat své příznaky je důležité i pro mladé ženy, které si mohou myslet, že je to zbytečné během těhotenství.

Praktické rady pro pacientky a budoucí matky

  • První volbou při podezření na změny v prsu je ultrazvuk; následně se rozhoduje o dalších zobrazovacích vyšetřeních podle výsledků.
  • Mamografie není automaticky zakázaná během těhotenství, ale její užití vyžaduje pečlivé zvážení a informovaný souhlas.
  • Biopsie je nezbytnou podmínkou pro histologické potvrzení diagnózy a pomáhá rozlišit benigní od zhoubného nálezu.
  • Rozhodnutí o léčbě musí být týmové a zahrnovat onkologa, gynekologa a porodníka; kojení může být omezeno během chemoterapie.
  • Kojení po ukončení léčby je možné, pokud to zdravotní stav matky a lékařský plán dovolí; některé prsní laloky mohou být méně laktující kvůli léčbě.
  • Je důležité udržovat kontakt s akreditovanými centry a včas vyhledat odbornou pomoc při jakýchkoli změnách prsu v těhotenství.

Tabulka s hlavními léčebnými strategiemi při karcinomu prsu v těhotenství

Leková kategorieObecný principRizika pro plodPoznámky
ChirurgieMasťekomie či lumpektomie, uzlíkové vyšetření_minimální_ riziko pro plodRadioterapie obvykle odložena po porodu
Chemoterapie (2. a 3. trimestr)AC nebo FAC režimyMožné riziko nízké porodní váhy, předčasného poroduDoxorubicin preferován; trastuzumab kontraindikován
RadioterapieOzařování postiženého prostoruVysoké riziko pro plodObvykle zpožděno až po porodu
Hormonální terapieNapř. tamoxifenVyšší riziko vývojových vadV těhotenství nevhodná
Biologická léčbaMonoklonální protilátky (např. trastuzumab)Oligohydramnion, renální selhání ploduPoužití jen pokud je život matky ohrožen a neodpovídá na jiné terapie

Pro subjektivní podporu a poradenství během těhotenství je vhodné zapojit i laktační poradkyni a psychologa; kojení bývá často významnou součástí mateského prožitku a emocionální podpory.

Copyright pro informaci: Karcinom prsu v těhotenství je vzácná, ale zvládnutelná situace; s moderními postupy lze často dosáhnout pozitivních výsledků pro matku i dítě.

tags: #bulka #v #trislech #rakovina #v #tehotenstvi