BOZP ochranná lhůta pro těhotné: jak chránit zdraví matky a dítěte a jaké má práva žena v práci

Každý zaměstnavatel se pravděpodobně dříve nebo později setká s problematikou zajištění BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) při zaměstnávání těhotných žen. Naštěstí právní předpisy na tuto problematiku pamatují a BOZP pro těhotné je v nich docela podrobně upravena. Dnešní článek je tedy zaměřen na problematiku zaměstnávání těhotných žen.

Klíčové právní rámce a prevence rizik

BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) pro tyto ženy je upravena dvěma základními předpisy, a to zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce a vyhláškou o pracích a pracovištích (vyhláška č. 180/2015 Sb.). V rámci prevence rizik je zaměstnavateli stanoveno, že je povinen informovat o rizicích zaměstnankyni, pokud při práci hrozí expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod. Dále je nutné seznámit ji s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství a zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření ke snížení rizik psychické a fyzické únavy a další zátěže, po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně bezpečnosti či zdraví dítěte.

  • Zaměstnavatel má mít zpracován vlastní vnitřní předpis k problematice BOZP pro těhotné a své zaměstnance s tím seznámit.
  • Vyhláška o zakázaných pracích identifikuje činnosti těhotným ženám zakázané (např. práce s chemickými látkami označovanými H-větami a jiné rizikové činnosti).

Ochranná lhůta a nároky na nemocenské pojištění

Systematická část textu se týká ochranné lhůty a nemocenského pojištění. Pojištění je určeno pro výdělečně činné osoby; zaměstnanci a OSVČ podléhají nemocenskému pojištění. Minimální výše sjednaného příjmu a podmínky účasti na nemocenském pojištění upravují pravidla a koordinační předpisy EU. Dávky nemocenského pojištění zahrnují náhradu mzdy během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti a dále peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a ošetřovné v některých případech.

Nástup na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. PPM lze pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte. Zákon umožňuje střídání péče o dítě mezi rodiči a stanoví podmínky pro výplatu dávky při střídání. Ochranná lhůta pro nárok na PPM tedy platí i po skončení pojištění, pokud nastoupí na PPM v ochranné lhůtě.

Ochranná lhůta u PPM činí obvykle 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, pokud pojištění zaniklo v době těhotenství. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, ochranná lhůta odpovídá délce tohoto pojištění. Ochranná lhůta může být doplněna o další pojištění z dalšího zaměstnání, pokud dojde k nabytí pojištění v během ochranné lhůty a celková doba chráněná 180 dnů není překročena. Někdy je tedy možné skládání ochranných lhůt i z různých zaměstnání.

Je důležité rozlišovat ochrannou dobu a ochrannou lhůtu. Ochranná doba chrání zaměstnance před výpovědí v určitých obdobích (těhotenství, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, dočasná pracovní neschopnost). Ochranná lhůta se týká nároku na dávky po skončení zaměstnání a je dána pravidly nemocenského pojištění.

Ukončení pracovního poměru a ochranná doba vs. výpověď

Někdy nastává situace, kdy těhotná žena čelí ukončení pracovního poměru. Základní pravidlo říká, že těhotenství samo o sobě nesmí být důvodem k výpovědi; výpověď z důvodu těhotenství je zakázána. Existují výjimky, například při rušení zaměstnavatele nebo jeho části. Důležité je rozlišovat zrušení pracovního poměru ve zkušební době od výpovědi - v zkušební době lze práci ukončit, ale důvod nesmí být diskriminační, tj. nesmí vycházet z těhotenství ženy.

Pokud těhotná žena podepíše dohodu o ukončení pracovního poměru, dohoda platí i bez ohledu na to, zda o svém těhotenství věděla. Případné určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru lze domoci u soudu, pokud bude prokázáno, že důvodem byl výlučně vznik těhotenství. V některých případech může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době i z důvodu rušení firmy, avšak těhotenství nesmí být motivem.

Co dělat, když výkon práce ohrožuje těhotenství

Pokud výkon práce ohrožuje těhotenství, zaměstnavatel je povinen převést těhotnou na vhodnější práci s odpovídajícím výdělkem. Žádost o přeřazení na denní práci by měla být vyhověna, pokud žena žádá o takovou změnu během těhotenství. Při nízké době narození a podmínky ochranné lhůty je možné řešit nároky na peněžitou pomoc v mateřství i při změně pracovních podmínek.

Praktické příklady a dopady na rodinu

Příběh Kateřiny ilustruje komplikace spojené s nárokem na PPM při ukončení pracovního poměru během těhotenství a změnami zaměstnání. Rozdíl mezi nároky na PPM a ochrannou lhůtou ukazuje, že náležitosti musí být posouzeny podle konkrétního data zániku pojištění, data těhotenství a doby, kdy žena nastupuje na mateřskou dovolenou. Ve vybraných případech může dojít ke skládání ochranných lhůt napříč různými zaměstnáními a k získání nároku na PPM i po skončení pracovního poměru.

Praktická doporučení pro zaměstnavatele a zaměstnance

  • Vytvořte a dodržujte interní předpisy BOZP pro těhotné a seznamte s nimi zaměstnance.
  • Obsahujte v nich jasná pravidla pro informování o rizicích a snižování zátěží během těhotenství.
  • Proveďte adekvátní přeřazení na vhodnou práci bez ztráty výdělku, pokud je to nutné pro ochranu zdraví matky a dítěte.
  • Pečlivě sledujte podmínky nároků na nemocenské pojištění a nárok na PPM, včetně ochranné lhůty a možností jejich sčítání při změnách zaměstnání.
Infografika: SHRNUTÍ BOZP pro těhotné a ochranná lhůta

První trimestr | Vyhněte se těmto chybám hned na začátku

Informativně lze do článku doplnit tabulku, která shrnuje hlavní parametry: nárok na PPM, krok nastupu, ochranná lhůta, dny trvání dávek a výše redukčních hranic, které jsou uvedeny v různých letech. Těhotenství je chráněno zákonem, a to mimo jiné v ochranné době, kdy může dojít k ukončení pracovního poměru pouze za výjimečných okolností.

tags: #bozp #ochranna #lhuta #pro #tehotne