Uzliny v podpaží u miminka: příčiny, diagnostika a léčba

Uzlinový syndrom je lokální nebo generalizované (rozšířené po celém organismu) zvětšení lymfatických uzlin. Tento termín se používá v případech, kdy je zvětšení lymfatických uzlin dominantním příznakem. Lymfatický systém tvoří lymfatické cévy, lymfatické uzliny a orgány (mandle, slepé střevo, slezina). Lymfatické cévy jsou rozptýlené po celém těle a jsou propojené s krevními cévami. V lymfatických cévách se nachází lymfa. Lymfatické uzliny jsou z části skryté uvnitř těla, jiné jsou těsně pod kůží. Uzlina představuje ochrannou bariéru, která všechno kontroluje. Do lymfatické uzliny vstupují různé látky - tělu vlastní, ale i cizorodé. Lymfatická uzlina se snaží zničit cizorodé látky a tím chránit organismus např. před infekcí. Tyto látky vyvolávají imunitní obrannou reakci, jejichž znakem je zvětšení uzliny.

Při hodnocení lymfatických uzlin u dětí je důležitý: věk dítěte, velikost poškození, lokalizace lymfatických uzlin. Nejčastější příčinou zvětšení lymfatických uzlin jsou infekce. Příčiny zahrnují virové, bakteriální i parazitní infekce, jako jsou virové infekce (virus EBV, CMV, adenoviry, infekční hepatitidy, HIV), bakteriální infekce (Staphylococcus, Streptococcus pyogenes, tuberkulóza, syfilis), mykotické infekce, a další stavy jako nádorové změny, reakce na léky či imunologické onemocnění pojiva.

V záhlaví a dalších oblastech hlavy a krku se uzliny zvětšují při generalizovaném uzlinovém syndromu nebo při seboroické dermatitidě. Lymfatické uzliny před boltcem mohou být nahmatány při adenovirové infekci nebo při nemoci kočičího škrábnutí. Lymfatické uzliny pod bradou a čelistí se zvětšují při onemocnění zubů, rtů a jazyka. Krční lymfatické uzliny bývají nejčastější v dětském věku a jejich zvětšení může mít virové, bakteriální i parazitní původy.

Když je zvětšená lymfatická uzlina nad klíční kostí, je vysoké podezření na zhoubné nádorové onemocnění. Plicní lymfatické uzliny se zvětšují při chronických plicních onemocněních. Podpažní lymfatické uzliny se zvětšují nejvíce při infekcích v této oblasti, ale i při nádorových onemocněních prsou a krve. Slabinové lymfatické uzliny se zvětší při infekci nebo generalizovaném uzlinovém syndromu. Břišní a pánevní lymfatické uzliny jsou hmatatelné při infekcích a malignitách.

Diagnostika uzlinového syndromu u miminka

V diagnostice uzlinového syndromu je důležité určit příčinu. Infekce a nádory představují dvě největší příčiny vzniku uzlinového syndromu. Infekce se vyskytuje častěji, ale nádorové změny jsou závažnější. Uzliny větší než 1,5 cm by se měly vyšetřit. U dětí ve věku 4-8 let je běžným nálezem nahmatání zvětšených lymfatických uzlin; jde o fyziologický jev. Uzlinový syndrom při nádorutrvá několik týdnů až měsíců, je spojený s hubnutím a s výskytem nádoru v rodině; zvětšení uzlin nad klíční kostí je podezřením na nádor v této oblasti, uzliny bývají bezbolestné a tvrdé. Uzlinový syndrom při infekci trvá několik dní až pár týdnů, je doprovázen horečkou nebo výsevem vyrážek a zčervenáním kůže; v osobní anamnéze bývá kontakt se zvířaty, poštípání hmyzem či pobyt v tropické oblasti; nejčastěji jsou postiženy uzliny v oblasti hlavy, horní poloviny krku a končetin; uzliny jsou bolestivé, měkké, nikdy nejsou tvrdé.

V diagnostice se provádí krevní testy, ultrazvuk (SONO), CT, MRI, biopsie. Biopsie odhalí malignitu. Rentgen, ultrazvuk, CT či magnetická rezonance se využívají u hlouběji usazených lymfatických uzlin a mohou odhalit zdroje infekce či nádory. PET scan se používá méně často, identifikuje potíže podle chemické aktivity a slouží k určení některých druhů rakoviny, srdečního onemocnění či poruch mozku. Pokud se potvrbí infekční příčina, provádí se potřebná léčba.

Obvykle zduření odezní samo od sebe, pokud stojí za tím nezávažná příčina. V domácích podmínkách lze problém řešit odpočinkem, hydratací a teplým obkladem. Při bakteriální infekci se předepisují antibiotika, při infekci způsobené viry antivirotika. Kortikosteroidy se nasazují při otoku, pokud je třeba. Pokud stojí za problémem autoimunitní onemocnění, léčí se cílenými léky. Doba rekonvalescence bývá obvykle 1-2 týdny, záleží na příčině. Případná komplikace může být absces, který se řeší drenáží a antibiotiky. Zvětšená uzlina může ucpat či podráždit okolní struktury a kůži.

Jak rozpoznat uzlinový syndrom u miminek a kdy vyhledat lékaře

  • Nejčastější příčinou zvětšení uzlin jsou infekce; u dětí bývá zduření nejčastěji reakce na infekci.
  • Lokální uzliny v regionu mohou být zvětšené při lokálních infekcích; generalizované zvětšení může postihnout vzdálené skupiny uzlin.
  • Bolestivost uzlin, rychlý nástup a doprovodné příznaky (horečka, vyrážka) napovídají infekci; bezbolestné, tvrdé uzliny mohou svědčit o nádorových změnách.
  • Návštěva lékaře je vhodná při zduření trvajícím déle než několik týdnů, při rychlém zvětšování nebo při provázejících symptomech.

V rámci léčby je důležité zjistit původce zvětšení. Pokud je uzlina způsobena infekcí, konzumace a léčba se řídí danou příčinou (antibiotika, antivirotika, imunosupresiva či antivirotika). V případě abscesu je nutné drenáž a antibiotika. Pokračující zvětšené uzliny po infekci mohou vyžadovat další vyšetření, zejména pokud trvají déle než několik týdnů a jsou doprovázeny dalšími symptomy. U nádorů se léčba odvíjí od typu a stavu onemocnění a může zahrnovat radioterapii, chemoterapii či chirurgické zákroky.

U miminek je zvlášť důležité sledovat lokalizaci uzlin v podpaží a v tříslech, protože tyto uzliny bývají nejcitlivější na infekce v dané oblasti a jejich zvětšení může být signálem lokálního problému. Zdravotní stav dítěte, věk a rychlost progrese zvětšení hrají klíčovou roli při rozhodování o dalším postupu.

Infografika: Lymfatický systém a umístění uzlin

Rady pro rodiče: co dělat doma a kdy vyhledat odbornou pomoc

  1. Odpočinek a dostatečná hydratace podporují imunitu a mohou pomoci s mírným zvětšením uzlin.
  2. Teplý obklad na postižené místo může zmírnit bolest a nepříjemné pocity.
  3. V případě bakteriální infekce se často nasazují antibiotika; v případě viróz se používají antivirotika.
  4. Pokud uzlina zůstává zvětšená déle než 2-3 týdny, je vhodné vyhledat lékaře pro vyšetření a případnou biopsii.
  5. V případě podezření na nádorové onemocnění je nutné okamžité odborné vyšetření a další diagnostika.

Vyšetření dítěte magnetickou rezonancí

Celkově platí, že většina zvětšených uzlin u dětí je reakce na infekci a postupně odezní. Důležité je sledovat, zda uzlina mizí, zůstává bezbolestná, a jestli doprovázejí další symptomy jako horečka, noční pocení nebo nevysvětlitelné hubnutí. Při jakýchkoli pochybnostech je nejlepší konzultovat stav s lékařem a neodkládat vyšetření.

tags: #boulicky #v #podpazi #miminko