Malé děti velmi rychle rostou. Obzvláště v prvním roce života se dítko neuvěřitelně promění. Růst ale neprobíhá pořád stejnou rychlostí. Někdy je klid a pak najednou dítě během pár dnů a týdnů lidově řečeno „vytáhne.“ Právě tato období rychlého růstu se označují jako růstové spurty a do puberty jich dítě absolvuje mnoho. Růstový spurt může novopečenou maminku překvapit docela záhy po porodu. První spurt se totiž může dostavit už 7.-10. den po narození. Další spurty se pak mohou objevovat velmi individuálně: ve 3. a ve 4. měsíci, v 6., v 9. měsíci. Komplikace a změny nálad během růstu jsou pro maminky náročné, ale období jsou zcela normální a kojení při nich často funguje jako přirozené stimuly tvorby mateřského mléka.
Růstové spurty tedy často provázejí také změny chování miminka: bývá nevrlejší, často se kojí, budí se v noci a rodiče se ptají, zda má dítě dost mléka. Důležité je si uvědomit, že období růstových spurtů je normální, a zachovat klid. Dítě se častějšími krmeními stimuluje tvorba mléka a rodiče mohou volbu kojení přizpůsobit potřebám dítěte. Růstový spurt nikdy není důvodem přestat kojit!

Růstové spurty a hlavička: plagiocephalie a další rizika
Během růstu miminka musí rodiče dávat pozor na hlavičku kojence. Kosti lebky novorozence po porodu teprve začínají srůstat a velká fontanela se může uzavírat až po delším čase. Nerovnoměrné polohování na zádech může vést k plagiocefalii, brachycefalii nebo skefocefalii/dolichocefalii. Aby se deformitám hlavičky předcházelo, je vhodné střídat polohy, měnit strany naklápění hlavičky při odpočinku a spaní a také polohovat celou postýlku, aby miminko mělo prostor obracet se za světlem.
Rodiče by měli během toho období hodně odpočívat a požádat rodinu o pomoc s večerními povinnostmi. Produkce mateřského mléka je energeticky náročná a vyžaduje dostatek kvalitní stravy pro kojící matku. Diéty v období kojení nedávají smysl; spíše je třeba naslouchat potřebám vlastního těla a dopřát si výživu, která podporuje tvorbu mléka a celkové zdraví rodiny.

Růstové bolesti u starších dětí a jejich příčiny
Růstové bolesti se objevují hlavně u dětí mezi 3. a 12. rokem. Dvě nejběžnější špičky výskytu bývají mezi 3-5 lety a pak mezi 8-11 lety. Bolest bývá večer či v noci a nejčastěji se objevuje na přední straně nohou. U mladších dětí bývá lokalizace bolesti obtížná a děti často nedokážou přesně popsat charakter bolesti. Většina dětí bolesti v krátkém čase zmizí, obvykle během několika minut, ať už dítě usne či se uklidní.
Neexistuje jasná příčina růstových bolestí; jedním z hlavních rizik je vysoká fyzická zátěž a následná únavná bolest nohou. Dalšími faktory mohou být špatné držení těla, psychologické faktory a případně nedostatek vitamínu D. Na druhou stranu, růstové bolesti nejsou spojeny s samotným růstem svalů a kostí a často mohou mít i psychologický podklad. Pokud bolesti trvají delší dobu, je vhodné vyšetření u lékaře a vyloučení jiných příčin, jako jsou koliky, zuby či potíže s kousáním.

Jak pomoci dětem s růstovými bolestmi
Nahřívejte bolavé svaly pomocí teplých obkladů či termoforu. Dbejte na jemné prohřátí, ale nenechávejte dítě přes noc s teplým obkladem. Většinou platí, že bolesti odezní samy během krátké doby. Pokud se objeví psychická nejistota či výraznější bolest, zkuste zacílit na pohybové aktivity, pravidelný pohyb a protahování. Důraz na vyvážený jídelníček s dostatkem vápníku a vitamínu D je klíčový pro správný růst kostí a svalů.
V případě, že se bolesti vyskytují často a zhoršují se, je vhodné zkontaktovat lékaře. Mohlo by jít o jiné potíže, například bolesti paty či klenby, které mohou vyžadovat další vyšetření, obuv nebo terapie. Důležitá je včasná prevence a péče o pohybový aparát prostřednictvím vyvážené fyzické aktivity a správné výživy.

Růst palce u novorozenců a kojenců: kojení a sání palce
Některá miminka si v období kolem třetího měsíce začnou sát pěstičku, což je součástí vývoje a nemusí být ničím neobvyklým. Pokud jde o kojence, které dobře papají a pěstička je jen vývojovým stádiem, nemusí jít o problém. Sání pěstičky však nemusí znamenat nutnost používání dudlíku. Správný rozvoj čelisti a dutiny ústní je zajištěn kojením; dudlík není „ortodontický“ a jeho používání nemusí být vždy prospěšné.
Namísto dudlíku můžete řešit sání prsem pomocí několika kroků: nejprve ověřit dostatečný tok mléka (miminko může sice saje na prsu, ale tok mléka se v některých situacích sníží), poté nabídnout prs a pokud je potřeba, nosit dítě více na těle a poskytovat fyzický kontakt a společné spaní. Postupně lze nahradit sání palečkem sání prs až do doby, kdy si dítě zvykne na prs a usne. Dlouhodobé sání palečkem však může ovlivnit vývoj čelisti a dutiny ústní, zatímco sání na prsu podporuje správný vývoj.
Pokud dítě saje prst rodiče, může to vést ke snížení tvorby mléka a k oslabení toku mléka na prsu. Proto je vhodné postupně nahrazovat prst prsní stimulací. Setkat se s poradkyní při kojení může být velmi užitečné pro plán, jak bezpečně a citlivě prst odstranit a nahradit sání prs. Někdy bývá nutné vyřešit problémy s uzdičkou jazyka, které mohou způsobovat mlaskání během kojení a ovlivňovat správné přisátí.
Obvazové techniky - obvaz prstu
Vbočený palec (hallux valgus) a další deformity nohy u dětí
Vbočený palec je častou deformitou, která vzniká v přední části nohy a může být spojena s kladívkovými prsty, změnou postavení klenby a bolestivostí. Příčiny bývají kombinací genetické predispozice, nevhodné obuvi (úzká špička, vysoký podpatek), plochonoží a nadměrné zátěže. Začátek patří mezi první známky změn a může vést k bolestem a obtížím při chůzi.
Konzervativní léčba se zaměřuje na zmírnění bolesti a zpomalení progrese: nošení široké obuvi s nízkým podpatkem, ortopedické vložky, silikonové korektory, fyzioterapie a reedukace chůze. Pokud konzervativní postupy selhají, přistupuje se k operativnímu zásahu k úpravě první nártní kosti a měkkých tkání. Po operaci následuje rehabilitace a postupné zatěžování nohy.

Prevence a kdy vyhledat odborníka
Prevence hraje klíčovou roli zejména u lidí s genetickou predispozicí. Včasné zahájení léčby může zpomalit nebo zastavit progrese. Mezi zásadní signály patří: přetrvávající bolest, rychlá progrese deformity, opakované záněty a otoky, obtíže při nošení běžné obuvi, změna stereotypu chůze a omezení denních aktivit. Pokud se objeví tyto příznaky, doporučuje se vyhledat odborníka a zahájit léčbu.
V naší klinice spolupracujeme na komplexním přístupu k vbočenému palci: diagnostika kloubu palce a zápěstí, terapie zaměřená na aktivní i pasivní cvičení, protetika a případná operace na míru. Po operaci následuje období rekonvalescence a důležité je opětovné zapojení aktivního pohybu a cvičení, aby nedošlo k recidivě deformit.

Závěrečné shrnutí bez sekcí
Růstové spurty a bolestivé stavy palce či nohy jsou u dětí běžné a většinou se dají řešit kombinací správného kojení, léčby růstových bolestí, prevence plagiocefalie a správné obuvi. Důležité je včasné rozpoznání symptomů a vyhledání odborné pomoci, pokud bolesti přetrvávají nebo se zhoršují. Včasný a komplexní přístup ke zdravotnímu stavu dítěte, včetně výživy, pohybu a fyzioterapie, může výrazně zlepšit kvalitu života dítěte a usnadnit rodině každodenní péči.