Bolesti břicha u dětí patří k jednomu z nejčastějších příznaků, pro které jsou tito pacienti vyšetřováni v dětských ambulancích nebo ve specializovaných poradnách. V článku jsou rozebrány příčiny akutních a chronických bolestí břicha u dětí a dospívajících. Kromě klinických projevů je nutno se zmínit o jejich charakteristice. Z patofyziologického hlediska dělíme bolesti břicha u dětí na viscerální a parietální. Viscerální bolest je charakterizována jako tupá, neurčitá, kolikovitá, měnící se bolest.
Co je bolest břicha u dětí a jak se projevuje
Bolest břicha je však velmi nespecifický příznak, který může být vyvolán dlouhou řadou onemocnění. Míra bolesti břicha u dětí rovněž nemusí přímo odpovídat závažnosti nemoci, která ji způsobuje. Parietální bolest vzniká drážděním parietálního peritonea a je dobře lokalizována, na rozdíl od viscerální bolesti, která bývá tupá a neurčitá. Z patofyziologického hlediska dělíme bolesti břicha na viscerální a parietální a jejich charakter se odvíjí od stavu nitrobřišních orgánů a zánětů.
- Náhlá akutní bolest břicha bývá často spojena s akutními příhodami břišní (appendicitida, zánět žlučníku, zánět slinivky, peritoneální zánět, uskřinutá kýla). Tyto stavy vyžadují včasnou spolupráci s dětským chirurgem.
- Infekční příčiny, jako záněty ledvin a dolních močových cest, bývají u starších dětí často spojeny s dysurickými obtížemi a vyžadují vyšetření moči a ledvinný ultrazvuk.
- Střevní infekce, zejména virové gastroenteritidy (rotaviry, noroviry), často provázené průjmem a zvracením, mohou způsobit dehydrataci a vyžadují rehydrataci a sledování.
- Potravinové alergie a intolerance (např. na mléko, vejce, lepek) mohou způsobovat bolesti břicha spojené s dalšími projevy jako vyrážka, dýchací obtíže či ztráta chuti k jídlu.
- Chronické bolesti břicha, které trvají déle než 3 měsíce, bývají u školáků a dospívajících a mohou být způsobeny nespecifickými střevními záněty, malabsorpčními syndromy či psychogenními faktory.
A jak rozlišovat akutní a chronické bolesti
Za akutní bolest považujeme bolest, která vzniká náhle, často rychle progreduje a vyžaduje urgentní diagnostiku. Chronické bolesti trvají dlouhodobě nebo se periodicky opakují. V diferenciální diagnostice hraje klíčovou roli přesná anamnéza, klinické a laboratorní vyšetření a zohlednění věku dítěte.
Kdy hledat lékaře a jak probíhá vyšetření
Při vyhledání pomoci dětského lékaře je vždy nutná důkladná anamnéza za přítomnosti rodičů a naslouchání dítěti. Důsledné klinické a laboratorní vyšetření je nezbytné. U kojenců a batolat bývá diagnostika obtížná, proto může být vhodná krátkodobá hospitalizace s rodiči pro pozorování dynamiky obtíží a pravidelné kontroly laboratorních parametrů.
Při akutních bolestech je nutné vyloučit náhlou příhodu břišní. Akutní bolest může být rovněž vyvolána dietní chybou, infekčními onemocněními, záněty ledvin či vyvolána stresem a úzkostí. U dětí lze narazit na psychogenní původ bolesti, který je častější u školních a dospívajících jedinců.
Specifické příčiny bolestí břicha podle věku
- Kojenci a batolata: bolest břicha může souviset s refluxem, přejedením, stimulací po krmení a v některých případech s potravinovými alergiemi či intolerancemi.
- Předškolní děti: infekční faktory (např. virová gastroenteritida), alergie a intolerance, potravinové alergie, i psychogenní záchvaty způsobené stresem.
- Školní věk a dospívající: častější bývá psychosociální stres, střevní záněty (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida), potravinové alergie a malabsorpce; v některých případech mohou být i mimostřevní projevy.
Chronické záněty střev u dětí
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou považovány za nejčastější autoimunitní onemocnění postihující zažívací trakt. Diagnostika vyžaduje laboratorní, mikrobiologické, endoskopické a histologické vyšetření. Terapie zahrnuje protizánětlivé a imunosupresivní látky, včetně moderních biologických terapií jako infliximab. U dětí se snaha o co nejnižší toxicitu léčby a minimalizaci dopadu na růst stěžuje.
Zvláštní kapitoly: malabsorpce a potravinové alergie
Malabsorpční syndrom zahrnuje poruchy trávení a vstřebávání živin, projevující se zápachem stolice, chronickým průjmem, neprospíváním a zpomalením růstu. Důležité je odlišit nedostatečný příjem potravy a skutečnou malabsorpci. Celiakie je jedním z nejčastějších příčin malabsorpce a vyžaduje specifickou dietu bez lepku.
Střevní infekce a dehydratace
Střevní chřipka (gastroenteritida) bývá způsobena rotaviry či noroviry. Přednášená fekálně-orální cestou, kontaminovanými potravinami a povrchy. Důsledkem bývá dehydratace, proto je klíčové pravidelné doplňování tekutin a rehydratace. Při podezření na těžkou dehydrataci je nutná okamžitá lékařská pomoc. V léčbě se doporučují rehydratační roztoky a vhodné postupy stravování.
Průběh léčby a domácí péče
V řadě případů mohou rodiče zvládnout lehčí formy onemocnění doma, zejména u zácpy či lehčích zažívacích obtíží. Důležité je zaměřit se na vyváženou stravu bohatou na vlákninu, dostatek tekutin a pravidelný režim. Při zvracení a bolestech břicha může pomoci klidové prostředí, tekutiny po lžičkách a postupné zavádění tužších potravin. U dětí s častým zvracením je vhodné kontaktovat lékaře a nesnažit se řešit vše samostatně.

Bezpečnostní doporučení a prevence
Pokud je podezření na otravu potravinami, je vhodné podpořit záchranou očistu trávicího systému v návaznosti na lékařské doporučení. Důležitá je hygiena rukou, čistota potravin, správné skladování a vyhýbání se kontaminovaným potravinám, zejména u kojenců a malých dětí. Před cestou na dovolenou či do kolektivu je vhodné zvážit očkování a preventivní opatření proti běžným infekcím.
První pomoc při poranění břicha: Jak správně reagovat?
Závěr k diagnostice a terapii
Na základě uvedených poznatků je velmi důležitá diferenciální diagnostika bolestí břicha u dětí a dospívajících z pohledu dětského lékaře i gastroenterologa. Čím mladší věk dítěte, tím obtížnější je identifikovat bolest jako samostatnou kategorii a oddělit ji od emočního prožívání a stresu. Rodiče by měli pečlivě sledovat lokalizaci bolesti, její charakter a doprovodné příznaky jako zvracení, průjem, krev ve stolici či horečka, a v případě pochybností vyhledat lékaře. Infekční a psychogenní příčiny, alergie, zácpa a malabsorpce jsou častými příčinami, které lze často řešit konzervativně a preventivně, avšak některé stavy vyžadují chirurgické nebo specializované biologické terapie.