Blokátory kalciového kanálu v porodnictví: role, benefity a limitace

Paleta antihypertenzních léků je dnes už poměrně široká, přesto stále přibývají nové léky s výhodnými farmakologickými vlastnostmi, které stávající terapeutické možnosti dále rozšiřují. Takovým příkladem je i lerkanidipin, nový přípravek ze skupiny blokátorů kalciového kanálu (BKK), kterému bylo mimo jiné věnováno satelitní symposium společnosti Zentiva pořádané 27. září během letošního kongresu České internistické společnosti ČLS JEP. Seznámení s tímto novým antihypertenzivem se ujal prof. MUDr. …

Ve svém vystoupení se pokusím vysvětlit, proč stojí za to věnovat pozornost novému zástupci této třídy antihypertenziv, lerkanidipinu. Jaké jsou tedy klinické výhody lerkanidipinu? Při různých odborných příležitostech opakovaně zaznívá, že blokátory kalciových kanálů jsou značně heterogenní skupinou antihypertenziv, což vede k tomu, že mezi jednotlivými zástupci existují značné rozdíly. Lerkanidipin patří chemicky do skupiny dihydropyridinů tzv. 3. generace (IIIb) s velmi dlouhým trváním účinku (doporučená dávka 10 až 20 mg jednou denně). Charakteristická je jeho vysoká lipofilita a vasoselektivita, která je vyšší než u některých dalších BKK 3. generace. Dlouhodobý účinek je zajištěn difúzí z fosfolipidové vrstvy do kalciových kanálů.

Podle dostupných dat lerkanidipin významně snižuje systolický i diastolický tlak v monoterapii i v kombinaci s jinými antihypertenzivy, aniž by významně ovlivňoval srdeční frekvenci. U pacientů s hypertenzí v širokém věkovém rozmezí (jak starších, tak mladších) byl pozorován podobný efekt. Rovněž centrální krevní tlak reaguje na lerkanidipin pozitivně, a to srovnatelně s perindoprilem či atenololem. Dvacetičtyřhodinové monitorování potvrdilo nízkou variabilitu krevního tlaku při této léčbě, což je významné pro redukci cerebrovaskulárních a koronárních příhod.

Vliv na lipidový a glycidový metabolismus byl rovněž sledován - u diabetiků s hypertenzí dochází k poklesu krevního tlaku a trendu k poklesu glykémie nalačno i glykovaného hemoglobinu po osmi týdnech podání. Tato neutrální až lehce pozitivní metabolická signalizace umožňuje kombinaci lerkanidipinu se všemi třídami antihypertenziv, s výjimkou nevhodnosti spojení s inhibitory ACE a sartany v určitých situacích, a u ICHS či anginy pectoris i s beta-blokátory.

Mezi další výhody patří nižší výskyt periferních otoků v porovnání s některými staršími BKK, což potvrzují jak data ze studií LEAD, tak recentní metaanalýza v Journal of Hypertension. To je zvláště relevantní pro ženy v porodnictví a pacientky v období těhotenství, kde otoky mohou zhoršit komfort a průběh těhotenství. Mechanismus nižšího výskytu edémů u lerkanidipinu zůstává předmětem dalšího zkoumání, ale souvisí s jego lipofilitou a delší dobou difúze.

Samostatně stojí téma nežádoucích účinků. Bolest hlavy je u kalciových antagonistů častým vedlejším efektem, avšak s lerkanidipinem byla zaznamenána nižší frekvence cefaleí a nižší potřeba vysazování léčby. Periferní otoky se objevují u některých pacientů, nicméně jejich výskyt je nižší než u některých starších blokátorů kalciového kanálu. U non-dihydropyridinových BKK je nutné počítat s vyšším rizikem AV blokád, zvláště při kombinaci s beta-blokátory nebo antiarytmiky; u lerkanidipinu se toto riziko ukazuje nižší.

V klinické praxi existují i specifické poznámky pro porodnictví. Blokátory kalciového kanálu, obecně, snižují cévní rezistenci a rozšiřují arterioly, což vede k poklesu krevního tlaku bez ortostatické hypotenze a bez významných změn v metabolických rizikových faktorech. Generační rozdíly v BKK ukazují, že II. a III. generace mají delší působení a snížení aktivace renin-angiotenzinového systému, což je výhodné při dlouhodobé kontrole krevního tlaku a prevenci akutních komplikací.

Pro porodnictví je důležité, že lerkanidipin má relativně bezpečný profil v těhotenství a u pacientek s vazbou na lipidový a glycidový metabolismus, a that kombinační terapie s ostatními třídami antihypertenziv může být vhodná, pokud není doporučeno jiné omezení. Před zahájením léčby je nutno posoudit individuální rizika a vzpomenout na možné interakce s dalšími léky užívanými během těhotenství.

Infografika: Porovnání generací blokátorů kalciového kanálu

Podíváme-li se na praktické řízení tomuto tématu:

  1. Vymezte pacienta s hypertenzí a zvažte dlouhodobou kontrolu krevního tlaku s ohledem na noční hodnoty a variabilitu taroku.
  2. Zvažte použití lerkanidipinu u pacientek, u kterých je žádoucí silná vaskulární selektivita a nízký výskyt edémů.
  3. V případě kombinace s ACEi/Sartan a u pacientek s ICHS zvažte vhodné kombinační schéma pod lékařským dohledem.
  4. Monitorujte metabolické faktory, zejména u diabetiků, a sledujte změny glykémie a glykovaného Hb.
  5. V případě vedlejších účinků (bolest hlavy, otoky) upravte dávkování nebo zvolte alternativní BKK třetí generace.

V kontextu porodnictví je důležité připravit pacientky na skutečnost, že blokátory kalciového kanálu mohou mít vliv na těhotenství jen pod pečlivým dohledem a s individuálním plánem léčby, s ohledem na bezpečnost plodu i matky. Lerkanidipin se jeví jako perspektivní doplněk v terapii hypertenze u vybraných pacientek díky svému profilu nízkého rizika edémů a pozitivnímu vlivu na centrální krevní tlak, nicméně další dlouhodobé studie v těhotenství jsou nezbytné pro definitivní závěry.

Ve světle stávajících poznatků z literatury je zřejmé, že blokátory kalciového kanálu zůstávají důležitou součástí terciární péče o hypertenzi, a lerkanidipin představuje významný přírůstek do této skupiny. Jejich individuální profil pomáhá lékařům přizpůsobovat léčbu specifickým potřebám těhotných pacientek a pacientek s rizikem kardiovaskulárních komplikací.

Mechanism of action for Calcium Channel Antagonists

Technické sumáře a porovnání

Blokátory kalciového kanálu (BKK) jsou léky inhibující průnik Ca2+ do buněk svaloviny cév, čímž vyvolávají vazodilataci a pokles krevního tlaku. Dělí se na:

  • Non-dihydropyridinové (I. generace): verapamil, diltiazem - mají výrazný účinek na srdce, mohou zpomalovat AV vedení, nejsou ideální u srdečního selhání.
  • Dihydropyridinové (II. generace): vyšší vaskulární selektivita, delší působení, menší negativní inotropní účinek.
  • Dihydropyridinové III. generace: vysoce lipofilní, dlouhotrvající účinek, výrazná vasodilatace bez reflexní tachykardie.

Indikace zahrnují hypertenzi, anginu pectoris a některé arytmie. U lerkanidipinu se vyzdvihuje jeho protrahovaný účinek, vysoká lipofilita a antioxidační potenciál, který může pomáhat zlepšit endoteliální funkci a snížit degradaci NO. Vedlejší účinky zahrnují periferní otoky a bolest hlavy, avšak jejich výskyt bývá nižší než u některých starších BKK. Dlouhodobé klinické studie ukazují srovnatelnou antihypertenzní účinnost s amlodipinem a nitrendipinem, a lepší toleranci v některých populacích.

tags: #blokator #kalciovych #kanalu #v #porodnictvi