Vznikl blog Bulbem záchranáře a vulvou porodní asistentky, který píše se svou sestrou. Autentické příběhy posbíral také do knihy s názvem Bulbem záchranáře aneb Jak zachránit život a stát se superhrdinou. Někdy si sednu a chrlím texty, jindy nenapíšu dva týdny ani čárku. Psaní mě baví, mám v hlavě nápady, ale pořád se k tomu nemůžu dokopat, směje se. Nikdy by ho ale prý nenapadlo, že napíše vlastní knihu. Uvažoval o studiu scenáristiky, ale jak říká: „Trvalo to tři týdny, než jsem tenhle plán opustil. Ale byl to spíš vtip než plán.“
Co se během 13leté praxe u záchranky dozvěděl
Vít Samek třináct let jezdil na pražské záchrance a zachránil tisíce životů. Pak odešel, protože veřejně a nekompromisně kritizuje vedení ZZS HMP a systém záchranné služby v Česku. Ostré názory a brutální upřímnost mu zůstaly, přesto je pro něj charakteristická zvláštní skromnost člověka, který denně procházel peklem, ale humor ho nikdy neopustil.
Moje články začaly vycházet na Heroine.cz, tam měly zase velikej úspěch. Pak si mě pozval pan Veselovský a od tý doby…. Když jsme točili Otvor, tak jsem rozhodně nebyl normální pacient. Já jsem byl pacient jenom chvilku, když jsem si loni spálil ruku. Jinak už hrozně dlouho ne.
Když jste zdravotník, tak zažíváte v průměru lepší péči už jenom proto, že si o ni řeknete, protože víte, co máte komu kde říct. Ne. Ve Španělsku mě popovážela, ale to byla převozová sanitka.
O jeho názorech na medicínu a alternativy
Když mi bylo asi deset, házel jsem klacek do moře, zlomil se v něm hřebík a propíchl mi palec. My už to máme hotový, není už kam a co. Lidi si píšou o lumbální punkci, ale nejsem blázen. Tohle už je dost invazivní. I když na začátku pořadu jsem se nadchnul ještě víc než Mall TV a začal jsem nabízet diagnostický katetrizace a podobný věci. Tak mě zase museli brzdit oni, že to úplně ne. Ty vyšetření mají spíš špatnou pověst.
V rámci pořadu jste podstoupil i akupunkturu. Jestli myslíte čínskou medicínu nebo celkově jinej přístup než západní, nemyslím si o tom nic. Některý věci nějak fungujou, spousta z nich vůbec nijak, ale že bych se nějak bránil…
Víte co, současná medicína, ta západní, něco ví, ale to věděla i před padesáti lety a mnohdy to byl strašnej omyl. Třeba lobotomie se vyučovala na fakultách jako super metoda, jenže se ukázalo, že to není zase až tak super. Já myslím, že současná věda a medicína se může mýlit úplně stejně jako v minulosti nebo jako kdokoliv jinej. Čína má obrovsky dlouhou historii, obrovský množství lidí a několik tisíc let to tam nějak dělají a nějak jim to funguje. Rozhodně bych to nezpochybňoval jako celek.
Jel jsem na frajera, co držel asi 10 dní půst. Půsty v zásadě nejsou nic špatnýho. Když to uděláte dobře, je to podle mě docela prima. Ale on držel 10 dní půst, pil jenom vodu a pak to ukončil dušeným zelím se smaženejma vajíčkama, takže se mu udělalo tak strašně dobře, že si zavolal záchranku.
Nepřeberně se zabývá tématem, jak systém funguje. „Současná medicína poněkud selhává. My máme ve srovnání se světem docela dobrej systém, ale taky kolabuje. Na kyčel čekáte půl roku, bolí vás břicho a pořádně vás vyšetří za dva měsíce. Nejsou kapacity.“
Etická a systémová kritika zdravotní péče
Proč ten systém nefunguje? „Když jste třeba sestra, tak musíte dělat na záchrance, na urgentu nebo na ARU, abyste měla plat aspoň trochu k něčemu. A ještě si myslím, že v Praze, kde zase máte strašně drahej život, je to ještě náročnější. Neexistuje způsob, jak si jako sestra nebo střední zdravotnický personál pořádně vydělat. A to je problém.“
Málo financí, problémy s vizí a řízením vedou k situacím, kdy pacienty běžně odvážejí do nemocnic, ač by péče mohla proběhnout doma s menším nákladem. „Myslíte si, že v tom hraje roli třeba i vzdělání běžných lidí o zdravotnictví? Vůbec ne. To jim můžete vysvětlovat, ale pokud projdete systémem tak, že vás bolí loket a zavoláte si záchranku, odvezou vás do fakultní nemocnice… tak tím systémem jste vlastně prošla dobře.“
Podotýká, že ideální by bylo skutečné zdravotní pojištění založené na rizicích pacientů a incentive pro rychlou a levnou léčbu. „Pojišťovna by měla motivaci, aby vaše léčba byla co nejrychlejší a nejlevnější, abyste co nejdřív byl zase zdravej.“
Diskutuje také o finanční stránce pojišťoven a o tom, jak systém funguje, když pojišťovny negenerují zisk. „Je to daň. Tohle způsobuje potom všechny další problémy… protože kdyby někdo vlastnil pojišťovnu a potřeboval by Ferrari, tak by prostě firmu i péči nastavil jinak.“
Stres, provoz a pracovní podmínky
Jak se vyrovnává s stresem? „Emoce jsou, je to prostě náročný, a to je na tom dobrý. Tím je ta práce zajímavá. Ale pak frajer, metr devadesát, je větší než já, je mu devatenáct let a vypadá, že je úplně ok, má teplotu 38,6° a nic jinýho mu není. Maminku má v Chorvatsku. Umí si na internetu objednat zboží z Japonska a z Ameriky, na kartě má bitcoiny, umí jezdit MHD, všechno umí. A najednou onemocní nebo se mu něco stane. A on přestane uvažovat. „
Podotýká, že často rodiče volají záchranku, ale následně se situace zkomplikuje. „Kdyby bylo skutečný zdravotní pojištění, tak by chlapce v devatenácti rodiče vedli k tomu, aby si nezavolal záchranku na teplotu, protože by jim pak třeba přišel účet na desítky tisíc korun.“
Tvrdí, že zdravotnický systém by měl být nastaven tak, aby motivoval k efektivnosti a odpovědnému chování pacientů i poskytovatelů. A dodává, že práce na urgentním příjmu, zejména během covidu, byla náročná, ale po vyřízení pacienta a odchodu domů bývá uklidnění a jasná hlava.
Specifické případy a zkušenosti
Popisuje příklady z praxe i z mediální scény: „Když se na jaře řešilo Alena Wittmanová, byla situace nepřehledná a systém byl plný/bez kapacit. Na kriminálku trestní oznámení na neznámého pachatele - záchranka a zmizení šperků - ukazuje, jak se někdy lidé spoléhají na zázraky, které se nedějí.“
„Zkušenosti z praxe ukazují, že mnoho lidí odchází ze státního sektoru, protože systém nefunguje tak, jak má. To se musí zažít.“
Práce, školení a další projekty
„Kurzy jsou dobrý. Občas někdo ze záchranky dorazí i do školy a je to prima. Nebo tak.“
Po odchodu do soukromého sektoru se věnuje Mall TV a Heroine.cz, napsal knihu pro Jan Melvil Publishing a našel v soukromé sféře lepší pracovní prostředí, kde se k pracovníkům chovají lépe a neexistují překážky tak, jak v státním sektoru.

Klíčové poznámky a shrnutí témat
- 13letá zkušenost z pražské záchranné služby a kritika systému
- Různé pohledy na medicínu, západní vs. čínské a alternativní přístupy
- Finanční a etické otázky kolem pojišťoven a zdravotního pojištění
- Problémy kapacit, délky čekání a motivace všech aktérů systému
- Podpora pro změny - motivace pojišťoven, zdravotnického personálu a edukace veřejnosti
Tabulka: Klíčové charakteristiky a problémy českého záchranného systému
| Aspekt | Popis | Dopad na praxi |
|---|---|---|
| Kapacity | Nedostatek lůžek a vyšetření, dlouhé čekací doby | Zpoždění péče, nárůst stresu |
| Motivace personálu | Vysoké nároky na mzdy a podmínky | Neochota ke stabilní práci bez adekvátního ohodnocení |
| Pojištění | Debata o tom, zda je systém financován spravedlivě | Vliv na rozhodování pacientů i poskytovatelů |
| Veřejné mínění | Článek a diskuse o důvěře v instituce | Ovlivňuje chování pacientů při vyhledávání péče |