Stejně jako během těhotenství má strava při kojení svoje specifika, která je dobré znát a dodržovat. Správná skladba jídla je totiž velmi důležitá jak pro kojící ženu, tak pro dítě. Má totiž vliv na jeho správný vývoj a zdravotní stav. Kromě toho jídelníček spolu s pitným režimem ovlivňuje kvalitu a tvorbu mateřského mléka. Jídelníček kojící mámy je ale opředen řadou zcela nesmyslných mýtů a rad, které se předávají po celé generace. Ženy tyto mýty automaticky přejímají, aniž by zjišťovaly, zda mají nějaké opodstatnění. Zajímavé je, že tyto „zaručené” rady co jíst a nejíst při kojení se liší napříč kulturami.
6 nejčastějších mýtů o jídelníčku při kojení
Je třeba striktně vyřadit nadýmavé potraviny. Při trávení potravin, jako jsou luštěniny, zelí nebo květák, vznikají plyny, které mohou způsobit nadýmání. To potvrzuje i názor Jacka Newmana, kanadského pediatra a odborníka na kojení: „kojící matka může jíst všechno. Nemusí se vyhýbat kořeněným potravinám, česneku, zelí nebo alkoholu… Nejčastěji lze koliku, plynatost a pláč zlepšit změnou techniky kojení spíše než změnou mateřské stravy.”
Je lepší se vyhýbat alergenům. Ani v tomto případě preventivní vyřazování možných alergenů nemá smysl; u některých miminek mohou citrusy či ořechy vyvolat alergické reakce, ale obecně jde o individuální reakce. Eliminace složky bez jasného důvodu může vést k deficitu důležitých živin. Pokud se potvrdí alergie, je vhodné spolupracovat s nutričním terapeutem a eliminovat podezřelou složku z jídelníčku.
Mateřské mléko vzniká jen z obsahu žaludku a jako by se jeho tvorba dílem vyhýbala stravě. To není pravda. Jídlo musí nejprve projít trávicím traktem, rozloží se na živiny, které putují krví do prsu a teprve tam se tvoří mléko. Důležitá je pestrost a dostatečnost jídelníčku.
Specializovaná dieta je nutná během kojení. Jak bylo uvedeno, jídlo by mělo být zdravé, pestré a bohaté na makro- i mikroživiny. Energetická potřeba je vyšší, ale dieta by neměla být extrémní. Například potřeba nárůstu energie kolem 500 kcal denně a dostatečný příjem bílkovin.
Kofeín a stimulační nápoje by se měly během kojení zcela vyhýbat. V normálním množství do 300 mg kofeinu denně není potřeba mít obavy; množství převedené do mateřského mléka bývá nízké. Sledovat je třeba individuální citlivost dítěte, pokud je dítě neklidné či nespí klidně, doporučuje se snížit příjem kofeinu.
Alkohol při kojení je tabu. Alkohol se dostává do mateřského mléka a může ovlivnit spánek i chuť dítěte. WHO a další organizace doporučují vyhýbat se alkoholu či kojení po odbourání alkoholu z krve; množství, časování a frekvence konzumace se liší podle země a jednotlivce. Existují případy, kdy malé množství alkoholu nemusí mít dlouhodobé následky, ale rizika pro novorozence a kojence jsou významná a vyžadují opatrnost.
Co z toho vyplývá pro praxi?
Jídlo během kojení má být pestré a vyvážené; netřeba se vyhýbat všemu nadýmavému, pokud dítě na danou potravinu nereaguje. Plynatost a kolika bývají spíše výsledkem techniky kojení a vývoje trávícího systému dítěte než výběrem potravin matky.
Individuální toleranci dítěte je třeba sledovat: některé potraviny mohou vyvolat nežádoucí reakce, ale často jde o malé změny, které se časem vyrovnají. Případné alergie vyžadují konzultaci s odborníkem a případnou eliminační dietu.
Vhodné je doplňovat stravu o ovoce, zeleninu, libové maso a ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Zeleninové a masové vývary a polévky pomáhají s hydratací a výživou během kojení.
Tekutiny by měly být dostatečné, ale ne nadměrné. Například „pít do žízně“ je dobré vodítko; nadbytečný příjem tekutin nepřináší pro mléko výhodu.
Když jde o zvláštní potraviny, jako jsou syrové maso, tatarák, sushi či mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka, riziko je pro matku a v některých případech i pro dítě. Dodržujte hygienu, výživu a bezpečnou skladbu potravin.
V souvislosti s kojením je vhodné diskutovat s odborníky o případných alergiích, ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) a vhodných náhradách mléčných zdrojů, pokud je potřeba bezmléčná dieta.

Pro lepší přehled o tom, co kojící matky jedí, lze použít následující tabulku se základními potravinami a jejich významem pro kojící ženu i dítě.
| Skupina potravin | Proč zařadit | Poznámka |
|---|---|---|
| Ovoce a zelenina | Zdroj vitamínů, minerálů, vlákniny | Čerstvé je preferováno |
| Maso a ryby | Kvalitní bílkoviny, omega-3 (ryby) | Vybírat libové kusy, ryby s nízkým obsahem rtuti |
| Mléčné výrobky | Bílkoviny, vápník | Pasterizované mléko a výrobky |
| Tekutiny | Hydratace, tvorba mléka | Voda, neslazené čaje; alkoholu minimum |
| Ořechy a semena | Zdroj tuků a živin | Většinou dobře snášeny; alergie na ABKM nutno řešit |
| Probiotika a byliny | Podpora střevní mikroflóry kojence | Konzultace s lékařem |
Co se týče alkoholu a kávy, různé autority uvádějí rozdílné limity. Obecně platí, že kritické je časové odstupy kojení po požití alkoholu a individuální reakce dítěte. U kofeinu se doporučuje nepřekračovat zhruba 300 mg denně, a sledovat, zda dítě nereaguje podrážděností či nespavostí. Většina studií ukazuje, že krátkodobé užívání alkoholu má jen omezené či dočasné účinky na kojence, avšak pravidelné či nadměrné pití při kojení zvyšuje rizika pro dítě i matku.