Benefity na mateřské dovolené: jaké výhody a na co si dát pozor

Zaměstnanecké benefity jsou dnes již nedílnou součástí pracovního života. Příspěvek na stravování, příspěvek na sport, penzijní připojištění, vzdělávání či zdravotní benefity - to vše jsou nadstandardní výhody, které přispívají k větší spokojenosti zaměstnanců a jejich loajalitě vůči zaměstnavateli. Otázkou však zůstává, zda má na tyto benefity nárok i zaměstnanec, který je dlouhodobě nepřítomný - například z důvodu pracovní neschopnosti, či mateřské nebo rodičovské dovolené.

Pojem „zaměstnanecký benefit“ není v současnosti výslovně zakotven v zákoníku práce, ani v jiných obecně závazných právních předpisech. Zákoník práce upravuje především závazné minimální standardy - povinnost poskytovat mzdu, náhrady mzdy, dovolenou či cestovní náhrady. Z toho vyplývá, že pracovní benefity jsou svou podstatou právně podmíněny autonomií vůle zaměstnavatele a jejich existence i rozsah jsou výsledkem vnitropodnikové politiky. Pokud se však zaměstnavatel k poskytování benefitů zaváže, vzniká zaměstnancům na tato plnění právní nárok.

V praxi jde o dobrovolné plnění, které si zaměstnavatel upravuje podle vlastního uvážení. Důležité však je, aby při poskytování benefitů nedocházelo k diskriminačnímu zacházení - zejména z důvodu pohlaví, rodičovství, věku nebo zdravotního stavu. Zákoník práce tedy neukládá automatický nárok na benefity během mateřské či rodičovské dovolené, ale zákaz diskriminace platí i nad rámec mzdy.

Zaměstnavatelé dnes nabízejí různé formy benefitů, které se liší podle odvětví, velikosti firmy i firemní kultury. Stravenky a příspěvek na stravování patří mezi nejrozšířenější výhody a mnozí zaměstnanci je vnímají jako samozřejmost. Zákoník práce ukládá povinnost zajistit zaměstnancům možnost stravování a přestávku na jídlo a oddech, nikoliv však povinnost finančně přispívat. Příspěvek na stravování může být sjednán v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu (zde § 236 ZP).

Další benefity zahrnují dopravu, multisport karty či poukazy na kulturu a sport. Tyto výhody mohou být realizovány z fondu kulturních a sociálních potřeb či z fondu sociálního. Sick days (3-5 dní ročně) umožňují zotavení z krátkodobé nemoci bez lékařského potvrzení. Mezi další výhody patří flexibilní pracovní doba, práce z domova, dovolená nad rámec zákona, firemní slevy, příspěvky na školní potřeby pro děti či na bydlení.

V kontextu mateřské dovolené vyvstává otázka nároku na benefity během MD/RD. Případ Lewen v. Denda (C‑333/97) na Evropské úrovni potvrzuje, že dobrovolný bonus, který je motivovaný loajalitou nebo budoucím přínosem, může být posuzován jako odměna a vázat na trvající pracovní poměr. Pokud je bonus vyplácen za předchozí období, nemělo by být automaticky vyloučeno MD/RD z jeho vyplacení. Primárně jde o porovnání situace a o zajištění rovného zacházení, aby nedošlo k diskriminaci na základě pohlaví.

Další zásadní poznatek spočívá v tom, že výkon veřejné funkce či překážky v práci mohou být důvodem pro dočasnou nepřítomnost bez zániku pracovního poměru. Zaměstnankyně na MD je vyňata z výkonu práce minimálně na 28 týdnů a poté následuje RD až do tří let dítěte. Právní rámec však vyžaduje, aby zaměstnavatel při poskytování benefitů posuzoval porovnání mezi MD/RD a ostatními nepřítomnými zaměstnanci. Pokud existuje podobná situace, benefity by neměly být automaticky odebrány, pokud to není nutné a objektivně odůvodněné.

Veřejnost i experti upozorňují na nutnost sjednocení pravidel. Ve stanovisku veřejného ochránce práv (2020) se uvádí, že poskytování zaměstnaneckých výhod je součástí odměňování a musí být zohledněno při posuzování diskriminace. Žádný benefit by neměl být rozdílně posuzován mezi matkami na MD/RD a ostatními nepřítomnými zaměstnanci, pokud nejde o důvod navázaný na výkon práce. Výjimku tvoří pouze případy, kdy je benefit úzce spjat s výkonem práce a jeho vyplacení bez ohledu na dočasnou nepřítomnost by nebylo možné.

V praxi se setkáváme s různými modely: některé firmy poskytují benefity i na mateřské, jiné je omezují nebo je podmiňují interní směrnicí či kolektivní smlouvou. Obecným doporučením je prostudovat pracovní smlouvu, kolektivní smlouvu a interní směrnici a v případě nejasností se obrátit na HR nebo pracovněprávního odborníka. Zásadní je zajištění rovnosti a transparentnosti pravidel napříč všemi formami nepřítomnosti.

Infografika: Přehled typů zaměstnaneckých benefitů a jejich podmíněností

V příkladech z praxe existují firmy, které zavádějí specifické benefity pro rodiny s dětmi, včetně finanční podpory během MD/RD. Příklady z českého i mezinárodního kontextu ukazují, že některé společnosti dorovnávají mzdu během rodičovské dovolené nebo nabízejí flexibilní pracovní uspořádání či firemní školky. Výše uvedené tedy naznačují, že rodiny čelí výraznému propadu příjmů po narození dítěte a zaměstnavatelé se snaží reagovat inovativními benefity, které napomáhají stabilizovat rodinné rozpočty.

Mezi konkrétní příklady patří: Schneider Electric dorovnává po dobu 12 týdnů rozdíl v příjmech mezi mateřskou a běžnou mzdou, E.ON nabízí sociální účet a spolupráci s mateřskými školami, Globus umožňuje flexibilní směny a zkrácené úvazky, firmám se daří i v oblasti firemních školek (AAA Auto, Raiffeisen bank, PPE). Odhady nákladů na výchovu a výživu dítěte se pohybují kolem 1,5 milionu korun, a rodičovská dovolená trvá 2-4 roky, během nichž ženy zůstávají často mimo pracovní výkonnost.

Nakonec je důležité znát odpovědi na některé časté otázky: nárok na firemní benefity během MD se řídí interními směrnicemi a kolektivními smlouvami; pro zjištění nároku je vhodné kontaktovat HR a vyžádat písemnou směrnici; nárok na poměrnou část benefitů závisí na tom, zda jsou benefity definovány jako nezávislé na výkonu práce; stravenky bývají vázány na odpracované směny, ale výjimky existují; změny podmínek benefitů mezi první a druhou MD bývají možné, avšak nesmí porušovat zákoník práce.

Nejčastější postup při sporu s HR spočívá v formálním požádání o písemné vyjádření a kopii interní směrnice či kolektivní smlouvy a následně konzultace s pracovněprávním poradcem. Závěry ukazují, že firmy nejčastěji poskytují benefity podle interních pravidel, kolektivních smluv nebo počtu odpracovaných dnů; důraz je kladen na jednotný a spravedlivý přístup napříč všemi forem nepřítomnosti.

Praktické tipy pro zaměstnavatele i zaměstnance

  • Pro zaměstnavatele: definujte jasná pravidla benefitů ve vnitřních předpisech a co nejdříve je komunikujte zaměstnancům, zejména při změnách během MD/RD.
  • Pro zaměstnance: projděte si smlouvy a směrnice, požádejte HR o písemné vyjádření a v případě konfliktu konzultujte s odborníkem na pracovní právo.
  • Pro obě strany: zajistěte porovnání situací MD/RD s ostatními nepřítomnými zaměstnanci a zvažte objektivní a odůvodněné důvody pro případné omezení benefitů.

Stručné shrnutí

Judikatura i praxe ukazují, že zaměstnavatelé benefity často určují podle interních pravidel, kolektivních smluv či počtu odpracovaných dnů. Doporučený první krok při nejistotě je prostudovat smlouvy a interní směrnice a obrátit se na HR. V praxi existují modely, kdy benefity zůstávají dostupné i během mateřské, i když to vyžaduje pečlivé posouzení a transparentnost pravidel.

tags: #benefity #na #materske #dovolene