Většina bělošských novorozenců se rodí se světlýma očima, které se jeví jako modré nebo šedo-modré. Tato počáteční barva je způsobena nízkou hladinou pigmentu melaninu v duhovce oka, který se začíná tvořit až po porodu. Postupem času, jak se produkce melaninu zvyšuje vlivem slunečního záření a genetických faktorů, se barva očí dítěte mění a ustálí se obvykle mezi prvním a třetím rokem života. Nicméně, konečný odstín může být ovlivněn i geny prarodičů a celkem až 16 geny, přičemž dva z nich mají rozhodující vliv.
Genetické základy barvy očí
Barvu očí určuje především množství a typ pigmentu melaninu v duhovce. Melanin absorbuje nebo odráží určité vlnové délky bílého světla, což vede k různým barvám očí - hnědé, modré, zelené a jejich odstínům. Hnědá barva očí je celosvětově nejrozšířenější, má ji více než polovina lidstva. Vznikla před 6 000 až 10 000 lety mutací genu. Modrá barva očí je naopak silně recesivní a její výskyt celosvětově klesá, objevuje se přibližně u 150 milionů lidí, nejčastěji v severní Evropě a na Baltu.
Genetika barvy očí je komplexní. Každý člověk nese geny od obou rodičů. Pokud jsou alely pro daný gen rozdílné, projeví se dominantní alela. Hnědá barva je dominantní a překoná všechny ostatní barvy. Modrá je silně recesivní.
Vývoj barvy očí po narození
Většina miminek, zejména evropského původu, se rodí s tmavě modrýma očima, protože duhovka ještě neobsahuje dostatek pigmentu. Tato barva se postupně mění, jak oči dítěte reagují na světlo a produkují melanin. Tento proces může trvat několik týdnů, ale i déle. V šesti měsících věku je často patrné, jaké barvy oči dítě bude mít, ale konečné ustálení barvy probíhá až kolem třetího roku života. I po tomto období se však může odstín očí v průběhu života mírně měnit.
Existují však i výjimky. Některé děti, zejména s tmavší pletí, se mohou narodit již s hnědýma očima, protože se u nich více melaninu tvoří již během těhotenství. U těchto dětí se barva očí ještě více ztmaví. Je také možné, že dítě zdědí barvu očí po prarodičích, což může vést k překvapivým výsledkům, i když oba rodiče mají odlišnou barvu očí.
Vzácně se může stát, že dítě má každé oko jiné barvy. Příčinou může být úraz při porodu, porucha vývoje pigmentu nebo v některých případech i příznak onemocnění, jako je Waardenburgův syndrom. V takovém případě je vhodné konzultovat situaci s lékařem.
Faktory ovlivňující barvu očí
- Genetika: Dědičnost hraje klíčovou roli. Dominantní geny (např. pro hnědou barvu) mají větší vliv než recesivní (např. pro modrou barvu).
- Melanin: Množství a typ pigmentu melaninu v duhovce určuje výslednou barvu očí. Více melaninu znamená tmavší barvu.
- Sluneční záření: Vystavení slunečnímu záření stimuluje produkci melaninu v duhovce, což vede ke změně barvy očí u dětí.
- Věk: Barva očí se může měnit během prvních let života dítěte.
- Zdraví a další faktory: Vzácně mohou barvu očí ovlivnit i jiné faktory, jako je albinismus (genetická porucha snižující pigmentaci), nebo stárnutí.
Co o vás prozradí BARVA OČÍ?
Je důležité si uvědomit, že předpovědět barvu očí dítěte s naprostou jistotou je obtížné. I když barva očí rodičů poskytuje určitou indicii, genetická kombinace může vést k neočekávaným výsledkům. Rodiče s modrýma očima mají obvykle modrooké děti, ale i zde existují výjimky. Dva hnědoocí rodiče mohou mít jak hnědoooké, tak modrooké děti, pokud byli sami nositeli recesivních genů pro modrou barvu.