Lékařská péče má za cíl pomoci dětem, které se narodily předčasně, aby dosáhly podobného růstu a vývoje jako by se vyvíjely v přirozeném prostředí maminčiny dělohy. Sepse u novorozenců je kritický zdravotní stav, který vyžaduje okamžitou pozornost. Vzniká, když reakce těla na infekci vede k rozsáhlému zánětu, který může vést k selhání orgánů a smrti. Novorozenci, zejména ti narození předčasně nebo s nízkou porodní hmotností, jsou kvůli svému nezralému imunitnímu systému vystaveni zvýšenému riziku sepse.
Sepse u novorozenců, známá také jako neonatální sepse, je závažná infekce, která se může objevit během prvních 28 dnů života. Je charakterizována přítomností bakterií nebo jiných patogenů v krevním řečišti, což vede k systémové zánětlivé reakci. Tento stav se může rychle rozvíjet a pokud není včas léčen, může být život ohrožující. Bakterie: Mezi nejčastější patogeny patří streptokok skupiny B (GBS), Escherichia coli (E. coli) a další bakterie. U novorozenců způsobuje časné i pozdní infekce - bakteriémie, sepsi, pneumonie a meningitidy.
Rozpoznání příznaků sepse u novorozenců je zásadní pro včasný zásah. Diagnóza sepse u novorozenců začíná důkladným klinickým vyšetřením. Zdravotničtí pracovníci provedou podrobnou anamnézu pacienta, včetně zdravotního stavu matky během těhotenství a všech symptomů pozorovaných u novorozence. Po intrapartální antibiotické profylaxi (IAP) dochází během 24-48 hodin po porodu k rekolonizaci. IAP nechrání před rozvojem pozdní GBS infekce. Po narození se postupuje dle algoritmu vypracovaného Českou neonatologickou společností.
Časná GBS infekce (EOD) se nejčastěji objeví během porodu a v prvním týdnu života; pozdní GBS infekce (LOD) se může objevit mezi 7. a 89. dnem života. Rizikové faktory zahrnují nižší gestační věk, delší dobu odtoku plodové vody, horečku matky při porodu a další. Po intrapartální antibiotické profylaxi bývá rekolonizace běžná během 24-48 hodin. GBS je hlavní příčinou časných novorozeneckých infekcí a je důležité provádět screening těhotných žen mezi 35. a 37. týdnem gravidity.
Prognóza sepsis u novorozenců do značné míry odvisí od včasnosti diagnózy a zahájení léčby. Příznaky sepse u novorozenců zahrnují teplotní nestabilitu, respirační potíže, špatné krmení, letargii, podrážděnost a kožní změny. Diagnostika zahrnuje klinické vyšetření, krevní kultury, kompletní krevní obraz a další laboratorní testy. Léčba obvykle zahrnuje intravenózní antibiotika, tekutiny a podpůrnou péči. Ano, sepsi lze předcházet správnou prenatální péčí, hygienickými návyky, očkováním a kojením. Dlouhodobé účinky se mohou lišit, ale mohou zahrnovat vývojové zpoždění, chronické zdravotní problémy a zvýšenou náchylnost k infekcím.
V souvislosti s GBS existuje screening kolonisace u těhotných a intrapartální profylaxe antibiotiky. Časná GBS infekce se projevuje v prvních hodinách až dnech, pozdní GBS infekce se může objevit později. Po porodu a při podezření na infekci se postupuje podle klinických protokolů; antibiotika jsou indikována zejména u bakteriálních infekcí. Meningitida a bakteriémie bývají spojeny s GBS častěji u nedonošených dětí.
Ve Spojených státech byla incidence časných GBS infekcí významně snížena zavedením antenatálního screeningu a intrapartální profylaxe. Mezi rizikové faktory patří nižší gestační věk, delší doba odtoku plodové vody a horečka matky. Pozdní GBS infekce bývá definována jako izolace GBS od 7. do 89. dne života z sterilních míst. Incidence LOD neklesla ani po zavedení profylaxe. Častou formou GBS LOD je bakterémie bez foku.
Další velká kapitola infekcí v raném věku zahrnuje nebezpečné bakteriální onemocnění nervového systému. Záněty mozkových blan vyvolané bakteriemi mohou mít vážné následky. Záněty mohou mít rychlý nástup a vyžadují okamžitou léčbu, často intenzivní péči a širokospektrální antibiotika. Neonatální meningitida a meningokoková sepse patří mezi nejzávažnější formy sepsi.
Vedle sepse je důležité upozornit na další infekční stavy, které mohou postihnout novorozeňata, včetně klíšťového zánětu mozku, lymeské borreliózy, infekcí jater a mononukleózy. Spála (spálová angína) a další angíny mohou mít podobné symptomy, avšak jejich původcem je obvykle Streptococcus pyogenes. Spála je vysoce nakažlivá bakteriální infekce, která vyžaduje antibiotickou léčbu, nejčastěji penicilinem po dobu 10 dní. U dětí je důležité rozlišovat mezi angínou a spálou podle malinového jazyka a vyrážky.
Nekrotizující enterokolitida (NEC) je závažné onemocnění postihující předčasně narozené děti, obvykle po druhém týdnu života. Diagnostika zahrnuje klinické vyšetření břicha, rentgenové snímky a krevní testy. Léčba NEC začíná omezením perorální výživy, zahájením IV tekutin a antibiotik, včetně možnosti chirurgického zákroku. První fáze chirurgického zákroku zahrnuje drenáž břišní dutiny nebo zavedení drénu mimo střevo pro uvolnění tlaku a podpůrnou hojení.
- Screening GBS u těhotných: kultivace stěru z pochvy a rekta mezi 35. a 37. týdnem.
- Intrapartální profylaxe u pozitivního screeningu.
- Rychlá diagnostika a léčba sepse u novorozenců.
Očkování a prevence jsou klíčové pro snížení infekčních onemocnění. V České republice jsou děti očkovány podle očkovacího kalendáře, s možností „očkování na vyžádání“ proti rotavirům, pneumokokům, meningokokům, chřipce, planým neštovovicím a klíšťovému zánětu mozku. Očkování chrání kolektivně a zabraňuje šíření infekcí. Dále je důležité rozvíjet hygienická opatření a informovat rodiče o rizicích cestování s malými dětmi a kontaktu se zvířaty. Hygiena ano, ale rozumně; sterilní prostředí není vždy nutné ani žádoucí. Kontakt s nemocnými je třeba omezit, ale svět kolem nás nemůžeme opustit.
Parazitární a virové infekce u dětí v České republice jsou obvykle mírnější, s výjimkou některých epidemických onemocnění. Většina infekcí dýchacích cest je virového původu a léčba je symptomatická. Antibiotika se užívají jen při bakteriálních infekcích. Děti přicházejí do nového prostředí s mateřskými protilátkami, které poskytují krátkodobou ochranu, obvykle několik měsíců. Důležité je zachovat vyváženou imunitní odpověď a vyhledat lékařskou pomoc při závažných příznacích.