Babiš zrušení kojeneckých ústavů: cesta k náhradní péči a rodinné unfunkčnosti?

Kojenecké ústavy budou do konce roku 2013 v České republice zrušeny. V ČR je 34 kojeneckých ústavů, jimiž loni prošlo přes 2000 dětí. "Chceme do konce roku 2013 dosáhnout toho, aby děti nebyly umísťovány do ústavní péče, pouze do péče individuální."

První kroky cesty k alternativám ústavní péči

Prvním krokem tedy je tyto alternativy vytvořit. Pokud to nebude možné, půjdou do pěstounské péče anebo dočasné pěstounské péče. Náklady na jedno dítě v pěstounské péči činí necelých 10 tisíc korun měsíčně. O situaci v péči o děti do tří let v ČR ve čtvrtek na ministerstvu jednala mezinárodní skupina expertů. Prvním bodem harmonogramu je vytvoření Národní strategie péče o ohrožené děti, vláda ji dostane do 31. Druhým krokem je novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, účinná by měla být od července 2012. Třetím krokem je projekt MPSV, který pro období od ledna 2012 do 30. Čtvrtým krokem je vznik transformačních plánů jednotlivých zařízení a posledním je příprava věcného záměru zákona o podpoře rodin a náhradní rodinné péče.

Ochranné mechanismy a cíl pro nejmenší děti

Zákon k 1. Měly by sloužit nejmenším dětem, které se neobejdou bez intenzivní pomoci zdravotníků. Ombudsmanské návštěvy v pěti domovech pro nejmenší děti, lidově označovaných jako kojenecké ústavy, ale ukázaly, že do nich míří spíš děti, pro které se jinde nenašlo vhodné místo. Často jde například o větší skupiny sourozenců. A převažují starší děti. Realitu českých kojeneckých ústavů popisuje nejnovější zpráva ombudsmana.

Současný stav a pohled Lumosu

V lednu 2025 začne v Česku platit zákaz umísťování dětí do věku 3 let do jakýchkoliv ústavů. V těchto dnech mají poslanci navíc potvrdit, zda kojenecké ústavy definitivně skončí. Budou rozhodovat o novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. „Zrušení kojeneckých ústavů vítáme. Žádné děti, natož ty nejmenší, nepatří do ústavů. Navíc kojenecké ústavy neslouží účelu, pro který byly zřízeny. Prostředí těchto ústavů pro ně není přizpůsobené.“

Kancelář veřejného ochránce práv a jeho návštěvy (od listopadu 2023 do března letošního roku) ukázaly: v těchto zařízeních bylo 170 dětí. K 31. březnu 2023 žilo v kojeneckých ústavech v Česku 410 dětí. Děti bývalé kojenecké ústavy často nacházejí až po několika letech specifické potřeby a osudy. Dlouhodobé expertní poznatky ukazují, že velká část z nich by potřebovala rychlou a koordinovanou podporu rodin a pěstounů, ne ustálené prostředí ústavu.

Analýza a doporučení ombudsmana

„Připravenost celého systému na nadcházející změny právní úpravy se jeví jako velmi nízká. Ombudsman proto v souhrnné zprávě z návštěv směřoval doporučení Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu práce a sociálních věcí a zřizovatelům. MPSV by mělo co nejrychleji předložit vládě komplexní změnu systému péče o ohrožené děti. Dále je potřeba podporovat zvýšení počtu pěstounů. A v neposlední řadě je nezbytné zajistit, aby rodiny s dětmi s postižením měly dostatek podpůrných sociálních a zdravotních služeb.“

Historický kontext a vývoj

Instituty dříve kolísavé, dnes směřují k transformaci. "Řešení nebude jednoduché, ale je naší povinností podpořit, aby děti mohly vyrůstat v rodině." Spoléháme na zkušenosti z jiných evropských zemí a na odborníky, kteří prosazují přechod k rodinné péči a profesionálním pěstounům.

Regionální dopady a případy transformace

Jako první zrušil kojenecké ústavy Zlínský kraj, přidal se Jihočeský. Lumos potvrzuje, že pro zrušení kojeneckých ústavů přišla ta pravá chvíle: dětí v nich není mnoho a kraje ukazují, že lze zvládnout péči prostřednictvím rodin a pěstounů. Většina navštívených zařízení měla jen hrubou představu o tom, jaký druh služby přijde po 1. lednu 2025, a tak je nutná rychlá a důsledná koordinace služeb.

Odborné názory a připomínky k reformě

Odborníci varují, že reforma je zbrklá a že zápůjčky na pěstouny a další podpůrné programy musí být skutečnou motivací, nikoliv jen administrativním krokem. Handicapované děti a děti etnických menšin vyžadují zvláštní přípravu a podporu - bez nich hrozí, že se z transformačních plánů nestane skutečná lepší péče.

Budoucí výhled a vizionářské plány

Vláda se v budoucnu zaměří na dosahování cílů: postupné snižování počtu dětí v ústavní péči, přesun do náhradních rodin, pěstounských rodin a lektorovaných služeb. Podpora rodin a náhradní rodinné péče se stává klíčovým tématem, které má zajistit, že děti budou vyrůstat v rodinném prostředí s dostatečnou zdravotní a sociální podporou.

Infografika: Cesta od kojeneckých ústavů k rodinné péči a pěstounským službám

Vojta zkouší kreslit detaily plánů: “Děti do tří let by měly mít nežádoucí pobyt v ústavech co nejkratší.” MPSV plánuje transformace, které zahrnují vytvoření Národní strategie péče o ohrožené děti, novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí a rozšíření služeb pro rodiny.

Tabulka: Klíčové kroky reformy (shrnutí)

Krok Popis
1 Vytvoření alternativ ke kojeneckým ústavům - péče individuální, pěstounská péče
2 Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí (účinná od 2012)
3 Projekt MPSV pro období od ledna 2012 do 30. (dokončení detailů)
4 Vytvoření transformačních plánů jednotlivých zařízení
5 Příprava věcného záměru zákona o podpoře rodin a náhradní rodinné péče

Odborníci upozorňují na to, že skutečné vyprázdnění kojeneckých ústavů vyžaduje koordinaci zdravotnických a sociálních služeb, posílení rolí pěstounů a zajištění podpůrných služeb pro rodiny s dětmi se speciálními potřebami. Krátkodobé statistiky nemusí odrážet skutečný stav a je třeba průběžně vyhodnocovat dopady reformy.

Péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji mění směr

tags: #babis #zruseni #kojeneckych #ustavu