Axilární placenta a její význam: otisk placenty po porodu a anatomie placenty

Porodní asistentky v porodnici Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí nabízí rodičkám možnost vytvoření otisku placenty po porodu. „Každé otisk je originální, protože žádné dvě placenty nejsou stejné. Placenta svým tvarem a strukturou připomíná strom života. A porodní asistentky se jej snaží pro rodiče zachytit na papír jako jedinečnou památku na chvíle spojené s porodem miminka,“ říká na úvod staniční sestra gynekologicko-porodního oddělení. Samotný otisk se vytváří co nejdříve po porodu placenty velmi jemně a s maximální péčí. Placenta se šetrně obarví speciálními, zdravotně nezávadnými barvami, které jsou určeny právě pro tento účel.

Jak vzniká otisk placenty a co znamená pro rodiče

„Jaké barvy bude otisk stromu? Barvičky se mnohdy vybírají podle přání rodičky. Po pečlivém nanesení barev se placenta opatrně otiskne na kvalitní papír, a tak se otisk stává unikátním uměleckým dílem. Aby byl otisk opravdovou památkou, na přání rodičů jej doplníme o jedinečné údaje, které se vztahují přímo k narozenému miminku. Zapisujeme jméno miminka, datum a čas narození a míry miminka,“ říká porodní asistentka Bc.

Otisk placenty bývá často považován za symbol síly, odvahy a lásky provázející porod. Věříme, že právě takové drobné dárečky, jako je otisk placenty, přispívají k tomu, aby se maminky cítily v porodnici dobře a odcházely od nás spokojené s krásnými vzpomínkami na porod a pobyt.

Placenta - základní anatomie a funkce

Placenta (plodové lůžko) je důležitá součást reprodukčního systému. Vzniká diferenciací z fetálního základu plodových obalů, především z choria. Zralá placenta je cévnatý orgán diskoidního tvaru o průměru 15-20 cm a tloušťce 2-3 cm, který kryje zhruba 15-30 % vnitřního povrchu dělohy. Její hmotnost je cca 500 g (17 % hmotnosti plodu); z toho 50 % je tvořeno mateřskou krví a 15 % fetální krví.

Od čtvrtého měsíce těhotenství je placenta rozlišitelná na pars fetalis (chorion frondosum) a pars materna (decidua basalis). Meziplacentární prostory jsou vyplněny mateřskou krví. Kotyledony představují okrsky placenty, které zahrnují oblast většího úponového klku. Plod roste spolu s placentou, která na konci gravidity tvoří placentu discoidalis, tj. okrouhlý terč.

Na fetálním povrchu placenty prosvítají velké artérie a vény, které se sbíhají k úponu pupečníku (umbilicus). Pupečník má průměr cca 1-2,5 cm a délku kolem 50 cm (70-100 cm v některých případech). Insertio velamentosa je vzácná anomálie, kdy úpon pupečníku leží v oblasti plodových blan.

Krevní oběh a výměna látek

Krev proudí placentou do plodu prostřednictvím umbilikální vény. Často probíhá bypass do vena cava inferior prostřednictvím ductus venosus. Krev je po vstupu do plodu smísena a teče dále skrze oběhový systém. Placentární trofoblast a cévní endotel fungují jako semipermeabilní membrána s aktivním transportem látek. Důležité látky, jako železo, vápník a IgG, mají významný transfer v průběhu těhotenství.

Endokrinní funkce placenty zahrnuje produkci hormonů, zejména progesteronu a estriolu. Progesteron zpočátku vzniká v žlutém tělísku, následně se přesouvá do placenty (luteo-placentární zkrat). DHEA a DHEA-S se tvoří v nadledvinách plodu a placentě, přičemž z nich se vznikají estrogeny. Hormonální změny ovlivňují průtok krve placentou, proliferaci prsu a regulaci délky těhotenství a porodu.

Gestace a placentární struktury v průběhu těhotenství

  • Plod roste, děloha i placenta se zvětšují; placenta mění tvar na discoidalis.
  • Kortikální vrstvy a cytotrofoblast se mění, endotel je standardně v kontaktu se syncytiální membránou pro lepší výměnu látek.
  • Placenta je zdrojem živin a kyslíku pro plod prostřednictvím krevního oběhu; krev je do jater plodu částečně obcházen bypassem.
  • Růst placenty je řízen různými hormony a by-passy, které zajišťují efektivní výměnu v průběhu gravidity.

Placentární patologie a klinické souvislosti

Placentární poruchy zahrnují různé stavy jako placenta accreta (ploden prorůstá do děložní stěny), což může po porodu vést k nadměrnému krvácení. Diagnostika se často provádí ultrazvukem v průběhu těhotenství. Rizikové faktory zahrnují předchozí císařské řezy a placentu previa. Při diagnóze se plánuje císařský řez a následně, pokud je to nutné, hysterektomie. Včasná diagnostika a vhodná léčba zvyšují šanci na úplné zotavení bez trvalých komplikací.

Placenta accreta je spojena s vyšším rizikem hemoragie po porodu a je důležité sledovat rizika při mnoha císařských řezech v minulosti a při placentě previa. Ultrazvuk slouží jako základní diagnostický nástroj pro odhalení tohoto stavu. Poraďte se s porodníkem, který má zkušenosti s diagnostikou a léčbou placenty accreta.

Infografika: Struktura placenty a krevní oběh plodu

Praktické doplňky a kulturní kontext

Vedle vědeckého a klinického pohledu se zmiňuje tradiční zpracování placenty po porodu a její využití v různých kulturách. Tato část připomíná, že placenta má význam jak v biologickém, tak v kulturním kontextu a může být součástí památkového a symbolického rituálu.

Placenta: její vývoj a funkce

Možnosti vizualizace a tabulková data

  1. Rozměry a hmotnost placenty: průměr 15-20 cm, tloušťka 2-3 cm, hmotnost cca 500 g.
  2. Poměr krve: 50 % mateřská krev, 15 % fetální krev.
  3. Umbilicus: délka 50 cm, průměr 1-2,5 cm; insertio velamentosa jako vzácná varianta.
ParametrHodnota
Průměr placenty15-20 cm
Tloušťka placenty2-3 cm
Hmotnostcca 500 g
Podíl mateřské krve50 %
Podíl fetální krve15 %

tags: #axilarni #placenta #rajce