Astma v těhotenství: rizika, diagnostika a léčba

Astma bronchiale je nejčastějším chronickým onemocněním v těhotenství a postihuje přibližně 4 % těhotných žen. Jejím důsledkem mohou být závažné komplikace, a proto je klíčové josbějné vedení: eliminace spouštěčů, pravidelná kontrola a důsledná medikace. Podle aktuálních doporučení je úsilí zaměřeno na prevenci exacerbací a na udržení dostatečného okysličení matky i plodu.

Co je třeba vědět o průběhu astmatu během těhotenství

Průběh astmatu v těhotenství je dosti nepředvídatelný: asi u jedné třetiny těhotných se stav zhorší, u jedné třetiny zůstává stejný a u jedné třetiny dojde ke zlepšení. Největší počet exacerbací bývá mezi 24. a 36. gestačním týdnem. U lépe kontrolovaného astmatu bývá průběh těhotenství i porodu srovnatelný s populací bez astmatu. Nedostatečná kontrola astmatu je spojena s vyšším rizikem komplikací pro matku i plod, včetně nízké porodní hmotnosti, předčasného porodu a dalších perinatálních problémů.

Fyziologické změny těhotenství (zvýšený nádech, změny hrudníku, zvýšená minutová ventilace) nevedou ke zhoršení plicních funkcí samy o sobě; k průkazu bronchiální hyperreaktivity se používají bronchodilatační testy a měření variability vrcholové rychlosti výdechu, avšak testy metacholinem jsou v těhotenství kontraindikovány. Důležité je pravidelné sledování subjektivních příznaků (dušnost, kašel, noční příznaky) a objektivní vyšetření, včetně spirometrie.

Rizika nekontrolovaného astmatu a význam léčby

Nedostatečná léčba astmatu je spojována se zvýšeným rizikem komplikací, včetně preeklampsie, hypertenze, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti. Exacerbace během prvního trimestru může zvyšovat riziko kongenitálních malformací. Z toho vyplývá, že riziko spojené s antiastmatickou léčbou je nižší než riziko spojené s nekontrolovaným astmatem.

Diagnostika a diferenciální diagnostika

Diagnóza astmatu v těhotenství je téměř stejná jako u netěhotných žen. Je nezbytné vyloučit fyziologickou dušnost v gravidity a další možné příčiny kašle či dušnosti (GER, postnasální dripping, bronchitida, laryngální dysfunkce, hyperventilace, plicní edém či embolie). Ke stanovení bronchiální hyperreaktivity lze využít bronchodilatační testy; testy bronchokonstrikční (metacholinem) jsou v těhotenství omezené kvůli bezpečnosti. Alergologické vyšetření pomáhá identifikovat alergické spouštěče a vhodně řídit expozici alergenům, kožní testy ale v těhotenství bývají omezené kvůli riziku anafylaktické reakce.

Klasifikace podle tíže a kontrola onemocnění

Mezinárodní doporučení definují astma podle tíže a kontroly. Rozdíl spočívá v tom, zda pacientka užívá medikaci kontrolory a jak vyhodnocujeme kontrolu onemocnění (tabulky a klasifikace jsou uvedeny v citované dokumentaci). Důležitá je eliminace spouštěčů a provokujících faktorů (alergeny, iritancia, tabákový kouř).

Farmakologická léčba během těhotenství

Bezpečnostní klasifikace antiastmatických léků v těhotenství vychází z hodnocení FDA. V současnosti nemá žádný lék kategorii A; preferují se léky kategorie B (budesonid, LTRA, ipratropium) a kategorie C zahrnující IKS mimo budesonid, LABA, fixní IKS/LABA, theofyliny, salbutamol a perorální kortikosteroidy. V České republice nejsou kategorie bezpečnosti léků pevně stanoveny, SPC (souhrn údajů o léčivu) jsou závazné pro registraci a mohou být zastaralé. U těhotných by měl lékař volit medikaci podle aktuální kontroly astmatu a bezpečnosti v daném léku.

Na preferenci IKS v těhotenství má vliv, že budesonid patří mezi nejvíce studované a podle FDA spadá do kategorie B. LABA se doporučují jako doplněk k IKS, a jejich použití bývá spojeno s lepší kontrolou astmatu a menšími nežádoucími účinky ve srovnání s theofyliny. U pacientek s mírným perzistujícím astmatem je obvyklé užívat nízkou dávku IKS, u středně těžkého až těžkého astmatu pak střední dávky IKS, případně IKS/LABA. Perorální kortikosteroidy se používají u těžšího astmatu v nejnižší možné dávce, která stabilizuje stav.

U některých léků je identifikováno riziko pro plod (např. perorální kortikosteroidy - vyšší riziko preeklampsie, porodu předčasného a nízké porodní hmotnosti). Z tohoto důvodu je důležité snížit rizika tím, že se léčba zvyšuje jen podle potřeby a kontrola astmatu je pravidelná a cílená. LABA mají omezené množství dat a jejich bezpečnost je stále sledována; zejména v kombinaci s IKS může být jejich použití opodstatněné, pokud přináší jasný přínos.

Praktické postupy při léčbě a řízení astmatu v těhotenství

Klíčem k úspěšné péči je individuální léčba k dosažení kontroly, agresivní léčba exacerbací a spolupráce mezi pacientkou, alergologem/pneumologem a gynekologem. V každé fázi těhotenství se zvažuje úprava dávkování podle tíže astmatu (zvýšení o jeden stupeň při nedostatečné kontrole, dvoustupňové zvýšení u velmi špatné kontroly). Diagnóza by měla být potvrzena spirometrií, pokud to stav pacienta umožňuje, a posoudit je nutné i klinické symptomy a potřeby salbutamolu.

Pacientkám se doporučuje vyhýbat se spouštěčům, jako je kouření a alergeny (roztoči, zvířecí epitel, plísně), dále tabákový kouř a další iritancia. Režimová opatření zahrnují omezení expozice alergenům a cigaretovému kouři a zajištění podpůrné terapie u komorbidit, které astma zhoršují. Správná edukace a psychická podpora hrají důležitou roli v celkové péči o astma v těhotenství.

O prognózu se významně zaslouží pravidelné ambulantní kontroly a spolupráce s odborníky. Studie ukazují, že pacientky se dobře kontrolovaným astmatem mají perinatální výsledky srovnatelné s těmi bez astmatu, zatímco nekontrolované astma zvyšuje rizika pro matku i plod. Při exacerbacích je třeba postupovat agresivně: dvojnásobit inhalaci bronchodilatancií a zvážit podání perorálních kortikosteroidů a kyslíku s případnou hospitalizací, pokud se stav nezlepší.

Vzdělávací a preventivní aspekty pro těhotné astmatičky

Je vhodné plánovat těhotenství, mít astma co nejlépe pod kontrolou a informovat o záměru těhotenství vašeho lékaře. Kojení je vhodné a podporované: riziko dědičnosti atopie u dítěte lze snížit kojením, zejména pokud jsou oběma rodiči atopici. Včasná a správná péče vede k lepším výsledkům pro matku i dítě.

Praktické odpovědi na časté otázky během těhotenství

Je možné pokračovat v alergenové imunoterapii (SAIT) během těhotenství po zvážení alergologa? Ano, u pacientek s dobrou odpovědí na léčbu, s opatrným dosažením stabilních dávek. U alergických i astmatických léků podávaných během těhotenství je důležité vést se SPC a konzultovat s lékaři, aby se vyhnulo zbytečným rizikům a zajistila bezpečná léčba pro matku i plod.

V případě astmatického záchvatu je nutné aplikovat nejprve 2 vdechy úlevového léku (Ventolin, Ecosal, Bricanyl nebo Buventol) a opakovat po 20 minutách až 3×. Při dobré odpovědi se zvyšuje frekvence inhalací podle potřeby a v případě potřeby se přidají systémové kortikosteroidy a kyslík. Pokud po dvou hodinách od první dávky není zlepšení, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Pokyny pro porod a pooperační období

Pokud je astma pod kontrolou a těhotenství probíhá bez komplikací, není nutná speciální intervence porodníka. Porod je obvykle veden běžným způsobem; i nadále by měla pokračovat pravidelná léčba antiastmatiky. V období kolem porodu bývá důležité monitorovat hladinu kyslíku a průběh porodu pokračovat s ohledem na možné exacerbace astmatu.

Tabulky a dodatky pro praxi

Tab. 1-5 a související doporučení shrnují klasifikaci tíže, preference farmakologické léčby a postupy při kontrole astmatu během těhotenství. Všechny tyto tabulky vycházejí z mezinárodních doporučení (NAEPP, GINA, EPR-3) a z aktuálních literárních poznatků, které se soustředí na bezpečnost a účinnost léčby během těhotenství.

Infografika: Jak se mění astma v těhotenství a klíčové zásady léčby

Krátký souhrn pro praktického lékaře

Astma je v těhotenství častým a důležitým onemocněním s potenciálně závažnými důsledky, pokud není správně kontrolováno. Důležitá je správná diagnóza a klasifikace podle tíže a kontroly, pravidelné kontroly, odstranění spouštěčů, a individualizace farmakologické léčby s důrazem na bezpečnost plodu. Léčba by neměla být ukládána na dobu po porodu a nekontrolované astma představuje větší riziko než možné vedlejší účinky léčiv.

Nejvíce obav vyvolává dlouhodobá inhalovaná kortikosteroida a kombinovaná terapie; budesonid je nejvíce prozkoumaný a považovaný za bezpečný v těhotenství. LABA jsou užitečná především v kombinaci s IKS. U těžkých form astmatu může být nutné perorální kortikosteroidy, ale vždy s minimální efektivní dávkou a pod pečlivým dohledem. Zvláštní pozornost je věnována vyhýbání se tabákovému kouři a snaze o omezení expozice alergenům v domácnosti.

tags: #astma #tehotenstvi #rizikove